Obchod
Barbara Woźniak: rok 2019 byl pro naši společnost mnohem lepší než rok 2018.
– V posledním čtvrtletí jsme zaznamenali rekordní prodejní ceny. Důležité je, že v té době nebyla poptávka uměle ovlivňována informacemi o výskytu ohnisek salmonel nebo problémů s fipronilem. Poptávka byla jediným určujícím činitelem, který utvářel tržní obraz.
– Všichni známe výsledky výzkumu, který tvrdí, že „90 procent Poláků chce, aby slepice měli lepší životní podmínky.“ Jedná se o chytlavý slogan, ale stojí za zvážení, z jakých úst padá: jsou spotřebitelé skutečně připraveni zaplatit více za vejce z alternativního zemědělství nebo jde o působení lobby výrobců technologií a zařízení, kteří vydělávají pokaždé, když je třeba provést změny ve výrobním systému? – ptá se Barbara Woźniak, zmocněnec představenstva Farem Woźniak. Nechám odpověď na vás. Dodám však, že cena je a nadále bude nejdůležitějším kritériem výběru jak pro polské spotřebitele, tak pro zpracovatele a další producenty – říká.
Barbara Woźniak je přesvědčena, že Farmy Woźniak jsou schopny opustit klecový systém do roku 2025.
– Již několik let provádíme nezbytné změny a jsme připraveni poskytnout spotřebitelům vejce z voliér. Jsme také lídrem v této kategorii a za pět let budeme moci obsluhovat všechny maloobchodní řetězce v Polsku. Nejsem přesvědčena o tom, že to zbytek polských producentů zvládne. Jen si vzpomeňte na rok 2011, kdy Unie zavedla výměnu klecových systémů za vylepšené klece. Mnoho producentů neutáhlo břemeno gigantických investic a opustilo trh – zkrachovalo – a proto ceny vajec v té době dosáhly neuvěřitelné úrovně. V roce 2025 se tato situace může opakovat – dodává.
– Není pochyb, že vejce z klecových chovů mají stejné množství živin jako vejce z jiných chovů. Vejce z klecí jsou však bezpochyby z mikrobiologického hlediska bezpečnější. Producent má plnou kontrolu nad tím, kde jsou nosnice a co jedí. Pokud však jde o dobré životní podmínky zvířat, je třeba mít na paměti, že slepice z klecí pocházejí ze speciální chovné linie přizpůsobené průmyslovému chovu. Tato zvířata mají některé instinkty omezené. Nedokážeme si představit organizování volných chovů na venkovských farmách v takovém měřítku výroby, v jakém v současné době fungují naše farmy.
– Připomínám vám, že tu nemluvíme o 15 slepicích pobíhajících kolem domu, ale o milionech ptáků. Stojí za to zdůraznit, že podle údajů Ústředního statistického úřadu máme v Polsku 48 milionů slepic. Jeden pták ve výběhu musí mít volný výběh 4 metry čtvereční. Nemusíte mít velkou fantazii, abyste si uvědomili, že bychom museli žít mezi slepicemi, protože jich je více než Poláků. Kromě toho vyvstává otázka ekologie zeleně a množství exkrementů, které budou produkovány každý den. Uvědomme si, že emise CO2 z kuřecích trusů jsou významné, nemluvě o emisích do atmosféry: amoniak, sirovodík nebo fenoly. Chtěla bych zdůraznit, že v případě společnosti, jakou je ta naše, se hnůj nebo trus neskladuje venku, ale každý den se přepravuje do zařízení na výrobu bioplynu, což výrazně snižuje emise všech škodlivých látek – dodala.
V roce 2019 byly farmy Woźniak pečlivě kontrolovány jak Sanepidem (hygienou), tak veterinárními jednotkami. Byli jsme prověřeni snad každou úrovní těchto institucí. Důležité je, že naše prověřování bylo v rozšířeném režimu. Byli jsme prověřeni v každé fázi výroby úplným kontrolním postupem. Rok prověřování v tak pečlivém vzorci pouze potvrdil, že jako společnost máme nejvyšší úroveň bezpečnosti výrobků nejen na polském trhu, ale troufám si říci také celosvětově. Samozřejmě jsme si vědomi, že když je poslední paleta z naší flotily vyložena na externí distribuční kanál, ztratíme v případě sekundární kontaminace kontrolu nad svým produktem, kterou přebírá například obchodní místo. Nemůžeme se bránit ani s tím nic dělat, protože to již není náš distribuční kanál.
Samozřejmě, naši obchodní partneři jsou připraveni na preventivní opatření, ale zde není zaměření na problém vždy zřejmé. V této oblasti jsme často byli oběťmi nekalé soutěže a akcí namířených proti nám. Je snadné označit výrobce cílovému spotřebiteli, který neví, jak distribuční kanál vypadá. Snažíme se vzdělávat a připomínat spotřebitelům a zákazníkům, na co je třeba dávat pozor a co je důležité pro zdraví a bezpečnost. Kromě toho, pokud jde o biologickou bezpečnost, děláme vše, co musíme, a ještě více. Jako jediný polský podnikatel v našem oboru máme originální systém řízení kvality a bezpečnosti potravin při výrobě konzumních vajec zvaný Eggida. Zahrnuje vícenásobné testování a zkoušky u drůbežáren, třídíren i balíren. Při nákupu vajec z potvrzených a kontrolovaných zdrojů je riziko nakažení salmonelou minimální. Vejce z kontrolovaného zemědělství to zaručuje. Měli byste však také pamatovat na všechny postupy týkající se vajec – od mytí rukou po kontaktu s vejcem až po jejich uložení v lednici.
V roce 2019 vybudovaly Farmy Woźniak také kapitál CSR.
– Jako rodinný podnik je pro nás velmi důležité část z vytvořených zisků předat v rámci společenské zodpovědnosti. V loňském roce jsme dokázali obnovit celý 180 metrový koridor v Dětském zdravotním středisku ve Varšavě a aktivně jsme podporovali i mnoho dalších institucí nebo akcí. V roce 2020 plánujeme další podobné aktivity. Již máme několik nápadů a budeme velmi rádi, když se nám je podaří zrealizovat. – shrnula Barbara Woźniak pro portalspozywczy.pl
„Fermy Drobiu Woźniak“ jsou dnes největším producentem konzumních vajec v Polsku. Vyrábí 7–8 milionů vajec denně a jejich podíl na polském trhu, na kterém funguje více než tisíc konkurujících si společností, je více než 30 procent.
Je známo, že 200 chladících nákladních vozů každodenně opouští FDW farmy a obsahují od 302 do 363 tisíc vajec v závislosti na jejich velikosti. Míří do maloobchodu, k individuálním zákazníkům a do zpracovatelského průmyslu. Je také známo, že 30 % produkce společnosti FDW jde na polský trh a velká většina do zahraničí. Woźniakovy farmy by však byly schopny dodávat vejce do všech polských obchodů a nákupních center v zemi, říká Barbara Woźniak.
FWD se daří v zahraničí, zejména v Německu, Rakousku a Dánsku, jakož i na 27 dalších světových trzích, přičemž na nich umisťuje 70 % své produkce. To dává společnosti přední místo mezi evropskými producenty. (forbes.pl)
Kromě zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů pomáhá maďarská vláda zemědělství dalším opatřením ovlivňujícím dovoz. Za účelem posílení transparentnosti tržních procesů a následných opatření vstoupila v úterý v platnost předběžná oznamovací povinnost pro zemědělské produkty určené k dovozu do Maďarska z jakékoli země.
Díky poskytování údajů Národnímu úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce (Nébih) jsou informace o oběhu zboží k dispozici maďarským orgánům ještě před vlastními dodávkami. Ohlašovací povinnost se vztahuje na stejný sortiment výrobků, na které se vztahuje zákaz dovozu z Ukrajiny, včetně obilovin a olejnatých semen, rostlinných olejů, mouky, vajec a masa. Není nutné deklarovat produkty dovážené pro osobní potřebu, stejně jako položky přepravované přes Maďarsko, uvádí AM ve svém oznámení.
Oznámení o dovozu musí být provedeno na elektronickém formuláři dostupném na webových stránkách Nébih ( https://portal.nebih.gov.hu/mgbezozol ) nejpozději 24 hodin před dovozem, nebo nejpozději 6 hodin před leteckým či dovozem po vodě. Oznamovatel obdrží potvrzení na e-mailovou adresu uvedenou v oznámení. Vytištěné potvrzení musí doprovázet dovážené zboží. Nenahlášení bude mít za následek pokutu. Tímto krokem mají být k dispozici potřebné nástroje k plné ochraně maďarského trhu před ukrajinským dovozem.
(agrarszektor.hu)
Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.
„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.
Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“
V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.
Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.
Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.
„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.
(PAP.pl)
Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.
Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).
Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.
Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).
„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.
Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.
Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.
Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.
Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.
(agrarszektor.hu)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
