Obchod
Barbara Woźniak: rok 2019 byl pro naši společnost mnohem lepší než rok 2018.

– V posledním čtvrtletí jsme zaznamenali rekordní prodejní ceny. Důležité je, že v té době nebyla poptávka uměle ovlivňována informacemi o výskytu ohnisek salmonel nebo problémů s fipronilem. Poptávka byla jediným určujícím činitelem, který utvářel tržní obraz.
– Všichni známe výsledky výzkumu, který tvrdí, že „90 procent Poláků chce, aby slepice měli lepší životní podmínky.“ Jedná se o chytlavý slogan, ale stojí za zvážení, z jakých úst padá: jsou spotřebitelé skutečně připraveni zaplatit více za vejce z alternativního zemědělství nebo jde o působení lobby výrobců technologií a zařízení, kteří vydělávají pokaždé, když je třeba provést změny ve výrobním systému? – ptá se Barbara Woźniak, zmocněnec představenstva Farem Woźniak. Nechám odpověď na vás. Dodám však, že cena je a nadále bude nejdůležitějším kritériem výběru jak pro polské spotřebitele, tak pro zpracovatele a další producenty – říká.
Barbara Woźniak je přesvědčena, že Farmy Woźniak jsou schopny opustit klecový systém do roku 2025.
– Již několik let provádíme nezbytné změny a jsme připraveni poskytnout spotřebitelům vejce z voliér. Jsme také lídrem v této kategorii a za pět let budeme moci obsluhovat všechny maloobchodní řetězce v Polsku. Nejsem přesvědčena o tom, že to zbytek polských producentů zvládne. Jen si vzpomeňte na rok 2011, kdy Unie zavedla výměnu klecových systémů za vylepšené klece. Mnoho producentů neutáhlo břemeno gigantických investic a opustilo trh – zkrachovalo – a proto ceny vajec v té době dosáhly neuvěřitelné úrovně. V roce 2025 se tato situace může opakovat – dodává.
– Není pochyb, že vejce z klecových chovů mají stejné množství živin jako vejce z jiných chovů. Vejce z klecí jsou však bezpochyby z mikrobiologického hlediska bezpečnější. Producent má plnou kontrolu nad tím, kde jsou nosnice a co jedí. Pokud však jde o dobré životní podmínky zvířat, je třeba mít na paměti, že slepice z klecí pocházejí ze speciální chovné linie přizpůsobené průmyslovému chovu. Tato zvířata mají některé instinkty omezené. Nedokážeme si představit organizování volných chovů na venkovských farmách v takovém měřítku výroby, v jakém v současné době fungují naše farmy.
– Připomínám vám, že tu nemluvíme o 15 slepicích pobíhajících kolem domu, ale o milionech ptáků. Stojí za to zdůraznit, že podle údajů Ústředního statistického úřadu máme v Polsku 48 milionů slepic. Jeden pták ve výběhu musí mít volný výběh 4 metry čtvereční. Nemusíte mít velkou fantazii, abyste si uvědomili, že bychom museli žít mezi slepicemi, protože jich je více než Poláků. Kromě toho vyvstává otázka ekologie zeleně a množství exkrementů, které budou produkovány každý den. Uvědomme si, že emise CO2 z kuřecích trusů jsou významné, nemluvě o emisích do atmosféry: amoniak, sirovodík nebo fenoly. Chtěla bych zdůraznit, že v případě společnosti, jakou je ta naše, se hnůj nebo trus neskladuje venku, ale každý den se přepravuje do zařízení na výrobu bioplynu, což výrazně snižuje emise všech škodlivých látek – dodala.
V roce 2019 byly farmy Woźniak pečlivě kontrolovány jak Sanepidem (hygienou), tak veterinárními jednotkami. Byli jsme prověřeni snad každou úrovní těchto institucí. Důležité je, že naše prověřování bylo v rozšířeném režimu. Byli jsme prověřeni v každé fázi výroby úplným kontrolním postupem. Rok prověřování v tak pečlivém vzorci pouze potvrdil, že jako společnost máme nejvyšší úroveň bezpečnosti výrobků nejen na polském trhu, ale troufám si říci také celosvětově. Samozřejmě jsme si vědomi, že když je poslední paleta z naší flotily vyložena na externí distribuční kanál, ztratíme v případě sekundární kontaminace kontrolu nad svým produktem, kterou přebírá například obchodní místo. Nemůžeme se bránit ani s tím nic dělat, protože to již není náš distribuční kanál.
Samozřejmě, naši obchodní partneři jsou připraveni na preventivní opatření, ale zde není zaměření na problém vždy zřejmé. V této oblasti jsme často byli oběťmi nekalé soutěže a akcí namířených proti nám. Je snadné označit výrobce cílovému spotřebiteli, který neví, jak distribuční kanál vypadá. Snažíme se vzdělávat a připomínat spotřebitelům a zákazníkům, na co je třeba dávat pozor a co je důležité pro zdraví a bezpečnost. Kromě toho, pokud jde o biologickou bezpečnost, děláme vše, co musíme, a ještě více. Jako jediný polský podnikatel v našem oboru máme originální systém řízení kvality a bezpečnosti potravin při výrobě konzumních vajec zvaný Eggida. Zahrnuje vícenásobné testování a zkoušky u drůbežáren, třídíren i balíren. Při nákupu vajec z potvrzených a kontrolovaných zdrojů je riziko nakažení salmonelou minimální. Vejce z kontrolovaného zemědělství to zaručuje. Měli byste však také pamatovat na všechny postupy týkající se vajec – od mytí rukou po kontaktu s vejcem až po jejich uložení v lednici.
V roce 2019 vybudovaly Farmy Woźniak také kapitál CSR.
– Jako rodinný podnik je pro nás velmi důležité část z vytvořených zisků předat v rámci společenské zodpovědnosti. V loňském roce jsme dokázali obnovit celý 180 metrový koridor v Dětském zdravotním středisku ve Varšavě a aktivně jsme podporovali i mnoho dalších institucí nebo akcí. V roce 2020 plánujeme další podobné aktivity. Již máme několik nápadů a budeme velmi rádi, když se nám je podaří zrealizovat. – shrnula Barbara Woźniak pro portalspozywczy.pl
„Fermy Drobiu Woźniak“ jsou dnes největším producentem konzumních vajec v Polsku. Vyrábí 7–8 milionů vajec denně a jejich podíl na polském trhu, na kterém funguje více než tisíc konkurujících si společností, je více než 30 procent.
Je známo, že 200 chladících nákladních vozů každodenně opouští FDW farmy a obsahují od 302 do 363 tisíc vajec v závislosti na jejich velikosti. Míří do maloobchodu, k individuálním zákazníkům a do zpracovatelského průmyslu. Je také známo, že 30 % produkce společnosti FDW jde na polský trh a velká většina do zahraničí. Woźniakovy farmy by však byly schopny dodávat vejce do všech polských obchodů a nákupních center v zemi, říká Barbara Woźniak.
FWD se daří v zahraničí, zejména v Německu, Rakousku a Dánsku, jakož i na 27 dalších světových trzích, přičemž na nich umisťuje 70 % své produkce. To dává společnosti přední místo mezi evropskými producenty. (forbes.pl)
Obchod
Skupina Zlatá vejce měla loni rekordní tržby i díky nedostatku vajec na trhu

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.
Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.
Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.
Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.
Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.
Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.
(ČTK)
Obchod
Ovostar Union silný export i přes pokles výroby

Největší ukrajinský výrobce vajec, Ovostar Union, zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2023 téměř čtyřnásobný nárůst vývozu vajec ve skořápce, uvedla společnost v prohlášení na varšavské burze cenných papírů.
Vývozní prodeje vajec ve skořápce dosáhly 105 milionů ve srovnání s pouhými 27 miliony v prvním čtvrtletí roku 2022. Zahraniční trhy představovaly 44 % tržeb společnosti oproti 11 % v předchozím roce. Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 se celkové hejno společnosti rovnalo 7,12 milionu slepic, včetně 6,38 nosnic, což bylo o něco méně ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022, kdy Ovostar Union choval 7,26 milionu slepic a 6,80 milionu nosnic.
Společnost vyrobila 362 milionů vajec, což je o 2 % méně než v předchozím roce. Silný export zvýšil celkový prodej až na 241 milionů vajec oproti 232 milionům v prvním čtvrtletí roku 2022. Kromě toho se průměrná cena vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zvýšila o 56 % na 0,139 USD za vejce. V segmentu zpracovaných vajec nebyly pozorovány žádné velké změny. Objem zpracovaných vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zůstal na úrovni předchozího roku tedy 92 milionů kusů.
Společnost vyrobila 406 tun suchých vaječných výrobků a 3 073 tun tekutých vaječných výrobků oproti 561 tunám a 2 131 tunám ve stejném období předchozího roku.
Evropské embargo může kousnout
Ovostar Union neposkytla žádné podrobnosti týkající se zeměpisu vývozu, ale podle ukrajinské celní správy země vyváží většinu vajec do Evropské unie. Během několika posledních týdnů několik ukrajinských farmářských svazů varovalo, že evropské embargo na dovoz ukrajinských potravin bude těžce zatěžovat několik tamních segmentů, včetně produkce vajec.
Náročné časy
Tržní podmínky jsou pro společnost i nadále náročné, uvedl Borys Bielikov, generální ředitel Ovostar Union. „Na začátku druhého roku totální války Ruska proti Ukrajině skupina pracuje ve vysoce turbulentním podnikatelském prostředí. Vedení podniklo veškeré kroky k minimalizaci nepříznivých dopadů současné situace na provoz, což umožnilo udržet výrobu a prodej na předválečné úrovni.
„Produktové portfolio a distribuční kanály byly přehodnoceny a přizpůsobeny stávajícím potřebám trhu. Za daných okolností považujeme výkon skupiny v prvním čtvrtletí roku 2023 za uspokojivý,“ dodal Belikov.
(poutryworld.net)
Obchod
Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.
V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.
Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.
István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.
(agrarszektor.hu)