Obchod
Barbara Woźniak: rok 2019 byl pro naši společnost mnohem lepší než rok 2018.

– V posledním čtvrtletí jsme zaznamenali rekordní prodejní ceny. Důležité je, že v té době nebyla poptávka uměle ovlivňována informacemi o výskytu ohnisek salmonel nebo problémů s fipronilem. Poptávka byla jediným určujícím činitelem, který utvářel tržní obraz.
– Všichni známe výsledky výzkumu, který tvrdí, že „90 procent Poláků chce, aby slepice měli lepší životní podmínky.“ Jedná se o chytlavý slogan, ale stojí za zvážení, z jakých úst padá: jsou spotřebitelé skutečně připraveni zaplatit více za vejce z alternativního zemědělství nebo jde o působení lobby výrobců technologií a zařízení, kteří vydělávají pokaždé, když je třeba provést změny ve výrobním systému? – ptá se Barbara Woźniak, zmocněnec představenstva Farem Woźniak. Nechám odpověď na vás. Dodám však, že cena je a nadále bude nejdůležitějším kritériem výběru jak pro polské spotřebitele, tak pro zpracovatele a další producenty – říká.
Barbara Woźniak je přesvědčena, že Farmy Woźniak jsou schopny opustit klecový systém do roku 2025.
– Již několik let provádíme nezbytné změny a jsme připraveni poskytnout spotřebitelům vejce z voliér. Jsme také lídrem v této kategorii a za pět let budeme moci obsluhovat všechny maloobchodní řetězce v Polsku. Nejsem přesvědčena o tom, že to zbytek polských producentů zvládne. Jen si vzpomeňte na rok 2011, kdy Unie zavedla výměnu klecových systémů za vylepšené klece. Mnoho producentů neutáhlo břemeno gigantických investic a opustilo trh – zkrachovalo – a proto ceny vajec v té době dosáhly neuvěřitelné úrovně. V roce 2025 se tato situace může opakovat – dodává.
– Není pochyb, že vejce z klecových chovů mají stejné množství živin jako vejce z jiných chovů. Vejce z klecí jsou však bezpochyby z mikrobiologického hlediska bezpečnější. Producent má plnou kontrolu nad tím, kde jsou nosnice a co jedí. Pokud však jde o dobré životní podmínky zvířat, je třeba mít na paměti, že slepice z klecí pocházejí ze speciální chovné linie přizpůsobené průmyslovému chovu. Tato zvířata mají některé instinkty omezené. Nedokážeme si představit organizování volných chovů na venkovských farmách v takovém měřítku výroby, v jakém v současné době fungují naše farmy.
– Připomínám vám, že tu nemluvíme o 15 slepicích pobíhajících kolem domu, ale o milionech ptáků. Stojí za to zdůraznit, že podle údajů Ústředního statistického úřadu máme v Polsku 48 milionů slepic. Jeden pták ve výběhu musí mít volný výběh 4 metry čtvereční. Nemusíte mít velkou fantazii, abyste si uvědomili, že bychom museli žít mezi slepicemi, protože jich je více než Poláků. Kromě toho vyvstává otázka ekologie zeleně a množství exkrementů, které budou produkovány každý den. Uvědomme si, že emise CO2 z kuřecích trusů jsou významné, nemluvě o emisích do atmosféry: amoniak, sirovodík nebo fenoly. Chtěla bych zdůraznit, že v případě společnosti, jakou je ta naše, se hnůj nebo trus neskladuje venku, ale každý den se přepravuje do zařízení na výrobu bioplynu, což výrazně snižuje emise všech škodlivých látek – dodala.
V roce 2019 byly farmy Woźniak pečlivě kontrolovány jak Sanepidem (hygienou), tak veterinárními jednotkami. Byli jsme prověřeni snad každou úrovní těchto institucí. Důležité je, že naše prověřování bylo v rozšířeném režimu. Byli jsme prověřeni v každé fázi výroby úplným kontrolním postupem. Rok prověřování v tak pečlivém vzorci pouze potvrdil, že jako společnost máme nejvyšší úroveň bezpečnosti výrobků nejen na polském trhu, ale troufám si říci také celosvětově. Samozřejmě jsme si vědomi, že když je poslední paleta z naší flotily vyložena na externí distribuční kanál, ztratíme v případě sekundární kontaminace kontrolu nad svým produktem, kterou přebírá například obchodní místo. Nemůžeme se bránit ani s tím nic dělat, protože to již není náš distribuční kanál.
Samozřejmě, naši obchodní partneři jsou připraveni na preventivní opatření, ale zde není zaměření na problém vždy zřejmé. V této oblasti jsme často byli oběťmi nekalé soutěže a akcí namířených proti nám. Je snadné označit výrobce cílovému spotřebiteli, který neví, jak distribuční kanál vypadá. Snažíme se vzdělávat a připomínat spotřebitelům a zákazníkům, na co je třeba dávat pozor a co je důležité pro zdraví a bezpečnost. Kromě toho, pokud jde o biologickou bezpečnost, děláme vše, co musíme, a ještě více. Jako jediný polský podnikatel v našem oboru máme originální systém řízení kvality a bezpečnosti potravin při výrobě konzumních vajec zvaný Eggida. Zahrnuje vícenásobné testování a zkoušky u drůbežáren, třídíren i balíren. Při nákupu vajec z potvrzených a kontrolovaných zdrojů je riziko nakažení salmonelou minimální. Vejce z kontrolovaného zemědělství to zaručuje. Měli byste však také pamatovat na všechny postupy týkající se vajec – od mytí rukou po kontaktu s vejcem až po jejich uložení v lednici.
V roce 2019 vybudovaly Farmy Woźniak také kapitál CSR.
– Jako rodinný podnik je pro nás velmi důležité část z vytvořených zisků předat v rámci společenské zodpovědnosti. V loňském roce jsme dokázali obnovit celý 180 metrový koridor v Dětském zdravotním středisku ve Varšavě a aktivně jsme podporovali i mnoho dalších institucí nebo akcí. V roce 2020 plánujeme další podobné aktivity. Již máme několik nápadů a budeme velmi rádi, když se nám je podaří zrealizovat. – shrnula Barbara Woźniak pro portalspozywczy.pl
„Fermy Drobiu Woźniak“ jsou dnes největším producentem konzumních vajec v Polsku. Vyrábí 7–8 milionů vajec denně a jejich podíl na polském trhu, na kterém funguje více než tisíc konkurujících si společností, je více než 30 procent.
Je známo, že 200 chladících nákladních vozů každodenně opouští FDW farmy a obsahují od 302 do 363 tisíc vajec v závislosti na jejich velikosti. Míří do maloobchodu, k individuálním zákazníkům a do zpracovatelského průmyslu. Je také známo, že 30 % produkce společnosti FDW jde na polský trh a velká většina do zahraničí. Woźniakovy farmy by však byly schopny dodávat vejce do všech polských obchodů a nákupních center v zemi, říká Barbara Woźniak.
FWD se daří v zahraničí, zejména v Německu, Rakousku a Dánsku, jakož i na 27 dalších světových trzích, přičemž na nich umisťuje 70 % své produkce. To dává společnosti přední místo mezi evropskými producenty. (forbes.pl)
Obchod
Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.
V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.
Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.
István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.
(agrarszektor.hu)
Obchod
Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.
Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.
Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.
(mbtt.hu)
Obchod
Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.
Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.
Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.
Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.
„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.
Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.
– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.
Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.
(PAP)