Connect with us
Reklama

Obchod

COOP Jednota pred Vianocami rozširuje podporu podstielkových vajec aj bez ochrancov sliepok

Published

on

Namiesto zavádzania verejnosti planými sľubmi podniká COOP Jednota konkrétne kroky na podporu vajec z podstielky. Balenie pätnástich podstielkových vajec zo slovenského chovu zaraďuje pred Vianocami ako novinku do sortimentu vlastnej značky. Spotrebitelia si ich môžu zakúpiť už tieto dni v predajniach formátu SUPERMARKET a Tempo SUPERMARKET. Balenia pätnástich slovenských podstielkových vajec sú v predaji od 10. decembra 2019.

Branislav Lellák, vrchný riaditeľ obchodnej sekcie COOP Jednoty Slovensko, to vysvetľuje slovami:

 „V COOP Jednote nám záleží na tom, aby sme spotrebiteľom ponúkali zdravé, kvalitné a bezpečné slovenské potraviny. Aj preto sa často stretávame s organizáciami zastupujúcimi slovenských chovateľov i samotnými producentmi, rokujeme o spôsobe chovu a o zložení produktov. Ponuku predávaného sortimentu zároveň prispôsobujeme požiadavkám zákazníkov, a keďže časť spotrebiteľov uprednostňuje podstieľkové vajcia, rozhodli sme sa im vyhovieť a zaradiť ich do sortimentu vlastnej značky.“

Zároveň zdôrazňuje, že tradičný reťazec bude v aktivitách smerujúcich k podpore slovenských chovateľov pokračovať aj v roku 2020. Podstielkové vajcia vlastnej značky ponúka COOP Jednota prostredníctvom kategórie Mamičkine dobroty. Obchodné balenie obsahuje 15 vajíčok veľkosti M v triede A. Vajíčka pochádzajú zo Slovenska a spĺňajú požiadavku „vyrobené bez použitia GMO“.

„Ak chceme slovenským chovateľom skutočne pomôcť, nemôžeme sa im vyhrážať zrušením odberu vajíčok, ktoré majú v ponuke. Nevidíme riešenie v tom, že siahneme po lacnejšej a menej kvalitnej zahraničnej produkcii. Radšej uprednostňujeme postupné kroky a zároveň edukujeme spotrebiteľov. V konečnom dôsledku je to práve zákazník, kto rozhoduje o tom, čo vloží do svojho nákupného košíka,“ dodáva Lellák.

Tomuto kroku predchádzala násilná kampaň združenia Humánny pokrok, ktorého aktivisti útočili na tento najrozšírenejší slovenský potravinový obchod kvôli tomu, že na rozdiel od iných zahraničných obchodných reťazcov sa nepripojil k deklarácii združenia požadujúcej verejný záväzok ukončiť používanie vajec z klietkového chovu do roku 2025.

Do mediálnej kampane Humánneho pokroku proti COOP Jednota sa odmietol zapojiť náš portál, na ktorý sa spolu s ďalšími médiami so svojimi požiadavkami obracali títo aktivisti. Nepovažovali sme za korektné, aby akákoľvek skupina ľudí v mene svojich ideálov niekomu vnucovala, čo má alebo nemá robiť. Na to tu máme predsa volených zákonodarcov a výkonné zložky štátu.

Združenie Humánny pokrok nazvalo svoju kampaň „Viac neznesiem!” s cieľom informovať ľudí o podmienkach, v akých žijú sliepky v klietkovom chove kvôli vajciam, ale skĺzlo to do útokov na  jediný obchodný reťazec, ktorý ich akciu nepodporil.

Aktivisti  využívali médiá a sociálne siete na podpisovanie internetovej petície, za ktorú sa potom skryli. Pritom evidentne útočili na reťazec COOP Jednota, ktorý sa slobodne nepridal k nimi požadovanému  verejnému záväzku skončiť do roku 2025 s predajom vajec pochádzajúcich z klietkového chovu našich chovateľov.

Koncom októbra vyšlo  neodkladné rozhodnutie súdu, podľa ktorého dostali aktivisti – ochrancovia sliepok zákaz negatívne informovať o reťazci COOP Jednota v súvislosti s vajcami z klietkového chovu. Najnovšie sa voči súdnemu rozhodnutiu odvolali dôvodiac slobodou slova.

Napriek tomuto „cirkusu“ pred Vianocami prichádza COOP Jednota z vlastnej vôle s ponukou  podstielkových vajec zo slovenského chovu. A nemuseli ich k tomu vyzývať žiadni aktivisti…

Autorka: Zuzana Peiger Ačjaková, celý text na bystricoviny.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Published

on

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.

Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.

Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.

(mbtt.hu)

Continue Reading

Obchod

Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Published

on

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.

Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.

Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.

Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.

„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.

Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.

– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.

Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.

(PAP)

Continue Reading

Obchod

Brazílie investuje do trhu s konzumními vejci

Published

on

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.

Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.

Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.

Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?

Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.

Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.

(kipdop.org.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality