Politika
Evropa musí následovat Českou republiku a zakázat klece pro slepice

Jsme přesvědčeni, že se všemi zvířaty by se mělo zacházet s ohledem na jejich přirozené potřeby. Proto si přejeme, aby klece pro slepice byly co nejdříve zakázány v celé EU. Vřele vítám závazek české vlády k prosazení tohoto cíle, píše v komentáři Michaela Šojdrová.
V těchto dnech, kdy Evropa bojuje s Covidem-19, máme nedostatek dobrých zpráv. Dnes je ale důvod k oslavě: chov milionů slepic v klecích bude v České republice od roku 2027 zakázán. Dalším krokem musí být tyto klece urychleně zakázat v celé Evropské unii. Klece jsou nejen kruté, jsou také zbytečné, protože alternativy šetrnější ke zvířatům se již běžně používají.
Česko zaostává ve zlepšování klecových chovů. Alternativy už přitom existují
Většina slepic, králíků či křepelek stráví téměř celý svůj život v kleci. Situace se mezi státy EU liší, některé již takové chovy zcela zakázaly, jiné to plánují. Přestože Česko plní evropskou legislativu, má ještě co dohánět. Dnešní hlasování v horní komoře Parlamentu ČR, Senátu, stvrzuje zákaz klecí schválený již dolní komorou v září. Zákon vejde v platnost, až ho podepíše pan prezident.
Chovatelé nosnic a zemědělské podniky mají sedm let na to, aby se na plnění zákazu připravili, tudíž finanční dopad bude minimalizován.
Moje politická strana, KDU-ČSL, tento zákaz plně podporuje. Podmínky, v nichž jsou některá hospodářská zvířata v současnosti chována, jsou jednoduše nepřijatelné: slepice v klecích mají prostor o velikosti listu papíru A4 a nemohou ani zamávat křídly. Jsme přesvědčeni, že se všemi zvířaty by se mělo zacházet s ohledem na jejich přirozené potřeby. Proto si přejeme, aby klece pro slepice byly co nejdříve zakázány v celé EU. Vřele vítám závazek české vlády k prosazení tohoto cíle.
Zbavit se klecí je proveditelné, jelikož se již běžně používají alternativy, jako jsou halové chovy na podestýlce, voliérové chovy a chovy s volným výběhem či ekologické chovy. Český zákaz klecí není v EU samozřejmě první. Lucembursko a Rakousko již používání klecí ukončilo a Německo a Slovensko to mají v plánu od roku 2025, resp. od roku 2030.
Na co ještě zbytek Evropy čeká?
Zvyšující se počet zákazníků, znepokojených krutostí klecových velkochovů, odmítá nakupovat klecová vejce. Dobrá zpráva je, že více než polovina nosnic v komerčních chovech v EU se v současnosti chová v neklecových systémech. To ale znamená, že druhá polovina slepic stále žije v klecích, což představuje 182 milionů z více než 300 milionů hospodářských zvířat držených každoročně v klecích po celé EU. Zákaz vysvobodí z klecí asi 4,5 milionu českých slepic ročně. Nyní musíme udělat totéž pro další miliony slepic v klecových chovech všude jinde v Evropě.
Je naprosto zřejmé, že pro zákaz existuje silná podpora veřejnosti po celé EU.
Průzkum veřejného mínění v EU Eurobarometr, zadaný Evropskou komisí, zjistil, že 94 % lidí si myslí, že ochrana hospodářských zvířat je důležitá, a 82 % si přeje, aby tato zvířata byla chráněna lépe. Minulý měsíc byla Komisi předána evropská občanská iniciativa požadující ukončení používání všech klecí v živočišné výrobě, kterou podepsalo 1,4 milionu občanů ze všech členských států.
Komise již přijala vítaný závazek zlepšit legislativu na ochranu zvířat a zvýšit udržitelnost zemědělství ve své nedávno zveřejněné strategii pro reformu způsobu, jak se v EU produkují a konzumují potraviny s názvem „Z farmy na vidličku” („Farm to Fork”).
Zástupci Komise však už naznačili, že své návrhy na zlepšení legislativy nebudou mít připravené dříve než koncem roku 2023. To je příliš pozdě, nejen z hlediska welfare zvířat. Mohlo by se stát, že Evropský parlament nebude mít dost času tyto návrhy projednat před ukončením své činnosti před příštími volbami na jaře 2024. To by zdrželo přijetí legislativy ještě víc.
Zvládneme-li ukončit používání klecí v Česku od roku 2027, nevidím žádný důvod, proč EU nemůže pracovat s podobným rozvrhem. Naléhavě žádám Evropskou komisi, aby revizi legislativy učinila svou prioritou a předložila své návrhy co nejdříve tak, aby zákaz používání klecí začal platit nejpozději od roku 2027.
Autor: Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) je česká europoslankyně, členka poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Je náhradnicí ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
(zdroj: euroaktiv.cz)
Politika
Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.
Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.
Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.
(mbtt.hu)
Politika
Produkcia vajec nebezpečne klesá

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.
Potravinová bezpečnosť
Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.
Produkcia vajec nebezpečne klesá
„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.
Vajcia zo zahraničia
Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.
Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.
„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“
Celý text na hospodarskenoviny.sk
Politika
Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.
Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.
Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“
István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.
(agrarszektor.hu)