Connect with us
Reklama

Politika

Jarmila Halgašová: Naozaj sú vajcia z podstielkového chovu zdravšie?

Published

on

Klietkový chov nosníc je dlho verejne komunikovanou témou. Celoeurópskemu ošiaľu za urýchlenie zákazu klietkového chovu hospodárskych zvierat dominujú emócie, chýba diskusia a argumenty.
Otázka klietkového chovu je veľmi zložitá a neexistuje na ňu jednoduchá a jednoznačná odpoveď, ani jednoduché a jednoznačné riešenie. Pohodou zvierat, tzv. welfare, sa odborníci v EÚ zaoberajú dlhodobo. A rovnako aj slovenskí odborníci ešte pred vstupom do EÚ. Slovensko je dnes takmer sebestačné v produkcii vajec. A to napriek opatreniam EÚ, ktorými bol už v roku 1999 zakázaný chov nosníc v jednoduchých klietkach. Brusel poskytol 12-ročné prechodné obdobie na zabezpečenie nových lepších podmienok v tzv. obohatených klietkach. Od 1. 1. 2012 možno sliepky – nosnice chovať len v obohatených klietkach, ktorými sa zabezpečuje väčší životný priestor, bydlo, napájadlo, priestor na hrabanie, kŕmenie a znášanie vajec. A od januára 2012 možno vajcia z neobohatených klietok využívať výlučne na technologické účely a nemôžu sa dodávať do predajní pre konečného spotrebiteľa.

Napriek 12-ročnému prechodnému obdobiu však nie všetky členské štáty prispôsobili chov všetkých nosníc novým podmienkam a od Bruselu si vyžiadali výnimku. Ide o veľké a významné štáty s významnou produkciou vajec, ako napríklad Francúzsko, Španielsko, Taliansko, Portugalsko, Grécko, ale aj Poľsko a Maďarsko. Čo tým chcem povedať? „Nič významné“, len to, že kým slovenskí chovatelia poctivo investovali svoje vlastné peniaze na zosúladenie pravidiel EÚ v priemere 10 eur na jednu nosnicu, v uvedených štátoch tieto peniaze ušetrili a vajcia napriek zákazu dokonca dodávali do predajní, a to aj u nás na Slovensku. Porušenie zákazu sa zistilo až úradnou kontrolou. V zahraničí krajiny finančne pomáhali farmárom s prerábkami. V Česku a Maďarsku výrobca získal na prerábku od štátu dotáciu vo výške 40 percent, v Poľsku dokonca až 80 percent.
To všetko viedlo k nerovnosti – a dodnes sú slovenské vajcia drahšie. Len preto, že naši chovatelia si načas splnili povinnosť, štát im nepomohol žiadnou dotáciou a prerábky financovali sami svojpomocne z úverov.

Proti klietkovému chovu sa dvíha silný tlak. Koniec klietok však bude veľmi nákladný. Na splnenie nových požiadaviek aktivistov a následných podmienok chovu sa budú musieť nájsť ďalšie peniaze. Slovenských chovateľov to vyjde tentokrát až 50 miliónov eur.

Toto je však len jedna stránka veci. Tou druhou je hľadanie odpovede na otázku – čo presne chceme zákazom klietkového chovu sliepok dosiahnuť? Sú to lepšie životné podmienky sliepok, kvalitnejšie vajcia alebo ešte niečo iné? Napríklad dobrú cenu vajec v obchode?

Pokúsim sa odpovedať.

1. Zabezpečíme zrušením klietkového chovu sliepok skutočne lepšie podmienky pre sliepky?

O tom, či má nosnica vhodné podmienky na chov hovoria dva základné ukazovatele, a to znáška vajec a úhyn nosníc. Znáška vajec je v klietkových chovoch výrazne vyššia, ako v podstielkových chovoch. Najnižšia je vo voľných výbehoch, kde značnú časť energie z krmív vydávajú nosnice na pohyb a nie na znášku vajec. Hlavným dôvodom prechodu z chovov vo voľných výbehoch na halové a najmä klietkové chovy bola vyššia produkcia vajec. Táto zmena sa udiala v šesťdesiatych a sedemdesiatych rokoch 20. storočia. Bod plus pre klietky. A kvalita života? Údaje o ročnom úhyne nosníc viacerých možno prekvapia. Pri klietkovom chove je úhyn v počte 5 až 6 percent nosníc ročne a pri podstielkovom a voliérovom chove 20 až 25 percentný. Hlavnými dôvodmi sú vzájomné ubližovanie sliepok a stresové situácie. Pri voľnom pohybe nosníc prichádza k súbojom spôsobeným hierarchiou a bojom o dominanciu. Pri stresových situáciách, ako je vstup človeka do haly, sa sliepky – nosnice zhromaždia do kŕdľa a pošliapu sa alebo sa udusia.

2. Zabezpečíme zrušením klietkového chovu sliepok kvalitnejšie vajcia?

Výskum jednoznačne preukázal, že bezpečnejšie na konzumáciu sú vajcia pochádzajúce od nosníc chovaných v obohatených klietkach. Hlavný dôvod je ten, že vajce ihneď po znesení odchádza dopravníkovým pásom preč z chovného priestoru a presúva sa do priestoru baliarne a skladov. Tam je vhodná teplota pre zachovanie kvality a trvanlivosti vajec. Keďže vajce ihneď opúšťa chovný priestor, nedochádza ani k jeho znečisteniu a prieniku škodlivých látok cez škrupinu.

Naproti tomu pri podstielkových chovoch dochádza k znečisťovaniu vajec. Sliepky ich znášajú na podlahu chovného priestoru. Nosnice sú síce na začiatku umiestnené do čistej vydezinfikovanej haly s podstielkou, tá sa však počas cyklu života nosníc nevymieňa. Podlahu chovného priestoru tak tvorí v prvých týždňoch slamová podstielka, ale po niekoľkých týždňoch je to už zmes slamy s neustále narastajúcim podielom trusu. Keďže vajcia musia byť zbierané ručne, ich zber sa vykonáva iba niekoľkokrát za deň. Vajce leží na kontaminovanej podložke niekoľko hodín. Kutikula, škrupina a podškrupinové blany síce určitú dobu tvoria bariéru chrániacu vajce pred prienikom mikroorganizmov, ale s pribúdajúcim časom sa toto riziko prieniku zvyšuje. Nosnice vajcami hýbu, čím prispievajú k  neustálemu znečisťovaniu a prenikaniu baktérií a nečistôt na povrch, ale aj dovnútra vajec. Rovnako je v týchto chovoch podstatne vyššia produkcia amoniaku, ktorý negatívne vplýva na životné prostredie,  kvalitu vajec, ale aj na zdravie zamestnancov.

Vajcia pochádzajúce z chovu nosníc v obohatených klietkach majú vyššiu úroveň kvality vaječného obsahu a škrupiny, nižšie mikrobiálne znečistenie škrupiny a nižšiu pravdepodobnosť následnej kontaminácie obsahu vajec.

3. Zabezpečíme zrušením klietkového chovu sliepok lacnejšie vajcia?

Výrobné náklady na produkciu vajec v podstielkovom chove sú o 10 až 20 percent vyššie, ako v klietkovom chove, preto aj predajné ceny podstielkových vajec sú vyššie. Klietkové vajcia sú v obchodoch lacnejšie. Balenie desiatich podstielkových vajec je v reťazcoch o 50 centov drahšie ako klietkové vajcia, balenie vajec z voľného výbehu minimálne o euro drahšie a balenie vajec z ekochovu minimálne o jeden a pol eura drahšie. Pre štvorčlennú rodinu to môže byť za rok rozdiel až 135 eur bez rozoznateľného kvalitatívneho rozdielu medzi vajcami z jednotlivých druhov chovu.

Drvivá väčšina spotrebiteľov je aj pri nákupe vajec citlivá na cenu. Podľa informácie Únie hydinárov Slovenska takmer 75 percent predaja vajec cez obchodné reťazce tvorí predaj za znížené ceny v rôznych letákových akciách.

4. Zabezpečíme zrušením klietkového chovu dostatok vajec pre slovenský trh?

V produkcii slepačích vajec je Slovensko takmer sebestačné. Sebestačnosť sa pohybuje dlhodobo v rozmedzí 90 až 100 percent. V rámci štruktúry chovov nosníc na Slovensku sa chová 81,76 percent nosníc v klietkových chovoch, 15,87 percent nosníc v podstielkových chovoch a necelé percento v biochovoch a voľných výbehoch.

Ak sa tlak na zmenu chovu nezmení, bude sa musieť zmeniť chov ako taký. Na to treba vystavať nové haly a vymeniť kompletne celú technológiu. Preto je potrebné chovateľom poskytnúť prechodné obdobie. Odhaduje sa minimálne na 15 rokov.

Prerobenie chovov na Slovensku bude znamenať zníženie kapacity chovov o 15 percent. Ľudskou rečou povedané, Slovensko počas zmeny chovov  nebude zvládať svojou produkciou vajec pokryť požiadavky obchodu a bude odkázané na dovoz vajec z cudziny.

Netreba zdôrazňovať, že návrat domácej produkcie do obchodov je vždy komplikovanejší, než jej udržanie.

Pre úplnosť ešte jeden rozmer.

Klietkový chov sa netýka výlučne nosníc. Rovnako dlho ako chovatelia sliepok, diskutujú s ochrancami zvierat o dobrých životných podmienkach aj chovatelia králikov.

Systém ustajnenia bojlerových králikov sa vedecky skúma viac ako 15 rokov. Alternatívnymi systémami ustajnenia, ktoré sú najviac preferované ochrancami zvierat, sú rôzne formy skupinového chovu. V takýchto alternatívnych systémoch králiky v porovnaní s klietkovým chovom trávia viac času pohybom vonku. To im umožňuje istú mieru voľnosti, ale súčasne zvyšuje agresivitu. Najmä sociálna (hierarchická) agresivita je u dospievajúcich a dospelých králikov veľkým problémom. V chovoch výkrmových králikov sa stretávame často napríklad s poškodením ušníc ohryzom (klietky 0 percent vs. skupinové boxy 7 až 17 percent), poraneniami tela uhryznutím (klietky 0 percent vs. skupinové boxy 20 až 41 percent). Úhyn, ktorý patrí k najvýraznejším ukazovateľom welferu, bol v porovnávacích štúdiách v alternatívnych systémoch vyšší o 8 až 12 percent v porovnaní s klietkovým chovom. Dôvodom je okrem vyššieho stresu aj celkovo horší zdravotný stav, ktorý vedie k zvýšenému výskytu kokcidiózy a ďalších parazitárnych ochorení tráviaceho traktu. Je to spôsobené horšou hygienou chovu v alternatívnych systémoch, najmä technologickou obtiažnosťou dodržania požadovaných mikroklimatických podmienok výbehov. Permanentný stres voľnejšieho chovu vedie k vyššej konzumácii krmiva, až o 8 gramov na deň. Neodráža sa to však na zvýšenej kvalite ani produkcii mäsa, naopak. Králiky z alternatívnych chovov vykazujú nižšiu jatočnú výťažnosť. I keď podiel mäsa zadných končatín je vyšší, zhoršené sú fyzikálne ukazovatele a vyšší obsah vody a tým nižší obsah bielkovín.

Celkom na záver – ak chceme zrušiť klietkový chov, poďme na to.

Ale, prosím, až po dôslednej a odbornej analýze

  1. všetkých odborných hľadísk vo vzťahu k skutočnej pohode zvierat;
  2. finančných dopadov na podnikateľov, pretože bude potrebné vyčísliť nielen náklady, ale aj prechodné obdobie na zmeny. A určite by sme nemali súhlasiť s výnimkami pre žiaden členský štát EÚ, pretože výnimka = finančná výhoda na trhu;
  3. či dokážeme v zmenených podmienkach zabezpečiť produkciou vajec požiadavky európskeho trhu, pretože v opačnom prípade sa zvýši riziko falšovania označovania vajec. Prípadne sa na trhoch ľahšie presadia lacnejšie, ale menej kvalitné vajcia z tretích krajín, teda zo štátov, kde EÚ nemá reálny dosah na kontrolu podmienok chovu sliepok.

Jarmila Halgašová, poslankyňa NR SR za SaS a tímlíderka strany pre pôdohospodárstvo
halgasova.blog.sme.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Cena vajec je téma, které do amerických politických reklam nepatří

Published

on

Reklamy republikánského poslance Rona Estese přehlíží vypuknutí ptačí chřipky a naznačují, že za vysoké ceny vajec mohou demokraté. Pokud je kandidát znovuzvolení členem opačné politické strany, než která je u moci, je pravděpodobné, že najde něco, co je špatné, a obviňuje z toho protistranu. Estes ve svých reklamách mimo jiné naznačuje, že za vysoké ceny vajec může Bidenova administrativa a demokraté ovládající Kongres.

HPAI zasáhla 24 hejn nosnic, což vedlo k úmrtí 34 422 800 milionů nosnic. Pokud se podíváte na hejna kuřic, je to dalších šest hejn a dalších 1 099 700 ptáků mimo dodavatelský řetězec kvůli HPAI. Zkontroloval jsem mnoho zdrojů, které zkoumají trendy cen vajec, a i když jsou stručně zmíněny další faktory, zdaleka největším společným jmenovatelem je nedostatek nabídky způsobený HPAI. Stejný příběh byl s cenami vajec v roce 2015, kdy naposledy došlo v Americe k velkému výskytu HPAI. Mají voliči tak krátkou paměť, že si to nebudou pamatovat? Někteří možná, ale ne všichni.

Zklamáním je, že Estes by již měl mít alespoň nějaké znalosti o vaječném průmyslu. Koneckonců byl spolupředkladatelem zákona Protect Interstate Commerce Act  (PICA), známého také jako královský dodatek, který, pokud by byl schválen, měl zabránil státům, jako je Kalifornie, uvalit své standardy produkce vajec bez klecí na vejce vyprodukované v jiných státech. Chápu a dokonce respektuji, že mnoho lidí nesdílí mou netoleranci vůči stranictví v politice, ale doufám, že většina lidí sdílí mou netoleranci k lidem, kteří se snaží udělat politické téma z něčeho, co není, a schvalují zavádějící politické reklamy. Pokud chce Estes ve svých politických reklamách útočit na protistranu, je to jeho výsadou. Jsou ale i jiná, ospravedlnitelnější témata, kterými by se mohl zabývat, aby tak činil věrohodně.

Roy Graber je senior reportér ve WATT Global Media. (wattagnet.com)

Continue Reading

Politika

Hydinári bijú na poplach, situácia je alarmujúca a stúpajúce náklady by mohli ovplyvniť cenu vajec

Published

on

Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) upozorňuje na prehlbujúce sa problémy v chove nosníc. Na stredajšej tlačovej besede informovali predstavitelia ÚHS o výrazných nákladoch, ktoré im spôsobujú rastúce ceny elektrickej energie, plynu, kŕmnych zmesí, pohonných hmôt aj obalových materiálov.

Situácia v chove nosníc je podľa Daniela Molnára, riaditeľa Únie hydinárov Slovenska, už alarmujúca, pretože im neustále stúpajú náklady, pričom pomoc od štátu je veľmi malá. „Je nevyhnuté zastropovať ceny energií a schváliť štátny rozpočet na budúci rok, lebo ak sa tak nestane, tak ceny vajec vzrastú niekoľkonásobne, čo následne zdvihne aj ceny ostatných potravinárskych výrobkov, pretože takmer v každom sa nachádzajú vajcia,“ skonštatoval Molnár.

Ceny niekoľkonásobne stúpli

Ak sa nezastropujú ceny energií, tak produkcia vajec bude podľa Molnára nepredajná. Za posledné dva roky navyše hydinárom narástli ceny kŕmnych zmesí o 70 percent, pričom náklady na krmivá predstavujú viac ako 50 percent všetkých nákladov v chove nosníc. Výrazný nárast nákladov zaznamenali chovatelia nosníc aj pri elektrickej energii a plyne, kde im medziročne narástli ceny elektrickej energie takmer 4-násobne a plynu takmer 3-násobne. Hydinári bijú na poplach a žiadajú prijať účinné opatrenia, rast výrobných nákladov ohrozuje chov hydiny

„Ak nepríde k regulácii alebo zastropovaniu cien elektrickej energie a plynu, bude nevyhnutné výrazné zvýšenie odbytových cien slepačích vajec,“ varuje Molnár.

„Hydinárom vzrástli medziročne ceny krmív o takmer 42 percent, elektrickej energie o viac ako 171 percent, plynu až o 259 percent a obalov o asi 41 percent, čo predstavuje priemerný nárast o takmer 50 percent, a v prepočte o 3,848 milióna eur,“ doplnil Ladislav Birčák, riaditeľ hydinárskej farmy vo Dvoroch nad Žitavou, podľa ktorého toto všetko vážne ohrozuje chov hydiny na Slovensku.

Rokovať treba najmä s obchodníkmi

Hydinári upozornili, že priemerné výrobné náklady im za posledné dva roky vzrástli o 38 percent. K zvyšovaniu cien vajec skokom však podľa hydinárov aj napriek stále rastúcim nákladom nepríde, pretože ceny za vajcia sa zvyšujú priebežne. Podľa ich slov, ak by malo dôjsť k zníženiu ceny, tak by tak mali urobiť v prvom rade obchodníci, ktorí majú oproti nim výrazne vyššie marže.

„My množstvá krmiva ani spotrebu energie znížiť nedokážeme, lebo by to malo vplyv na znášanlivosť vajec. Vláda by sa teda mala zamerať na rokovania s obchodníkmi, aby tí znížili svoje predajné ceny,“ uviedol Molnár, podľa ktorého ak hydinári nedostanú pomoc, tak cena vajec môže narásť až na 20 centov za kus.

(webnoviny.sk)

Continue Reading

Politika

Woźniak: Pandemie nás posunula na nové exportní trhy

Published

on

Pandemie nás zatlačila na nová území, včetně Asie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným producentem z Polska, který dodává vejce na tento trh – říká nám Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferm Drobiu Woźniak, prezidentka společnosti Ovotek, majitele značky Zdrovo.

Barbara Woźniak v rozhovoru pro portalspozywczy.pl poukazuje na to, že válka na Ukrajině rozbila po léta budované dodavatelské řetězce, což mělo a má pro výrobce potravin značné důsledky.

„Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů, a navíc jsme se potýkali s enormním nedostatkem surovin. Je třeba zdůraznit, že Rusko bylo prvním a Ukrajina pátým světovým vývozcem obilovin, jejichž snížená dostupnost a zvýšené náklady v posledních měsících zvýšily ceny velké části produktů v celosvětovém měřítku.“ – dodává.

Woźniak připouští, že když vypukla válka, Woźniakovy farmy se zaměřily na aspekty, které byly okamžitě patrné – jako například omezený přístup k obilovinám.

„Dnes se na tuto situaci díváme s vědomím, jaké jsou její dlouhodobé důsledky. Velký nárůst cen energií a nákladů na spotřební materiál způsobuje dynamický růst cen potravin, což se projevuje u všech účastníků trhu. Vládní strategie potravinové bezpečnosti sice předpokládá částečné převzetí role hlavního producenta potravin pro Evropu od Ukrajiny a vzhledem k síle polského potravinářského sektoru naše vláda očekává rozvoj výroby, v tuto chvíli zatím ale nevíme, co se stane v příští sezóně. Polští výrobci se potýkají s gigantickým nárůstem nákladů. Mnozí jsou nuceni omezit výrobu a někdy dokonce zavřít produkční závody. My sami vyhodnotíme situaci v lednu, po ověření cen a poté učiníme rozhodnutí související s naší výrobou. Musíme reálně posoudit situaci a už teď je známo, že po zdražení nákladů si spotřebitel určité zboží prostě nekoupí.“ dodává.

Zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak zdůrazňuje, že Polsko je silným výrobcem potravin, takže jsme v jistém smyslu v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy.

„Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledají příležitosti v Asii nebo Americe. Jak uvedl Centrální statistický úřad, v prvním pololetí letošního roku se z Polska vyvezlo zboží za 165,4 mld. EUR, dovoz dosáhl téměř 177,0 mld. EUR a saldo zahraničního obchodu cca 11,6 mld. EUR. Od ledna do června 2022 byl vývoz zboží z Polska vyjádřený v EUR o 19,1 % vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i rozsah polského exportu na Ukrajinu, a to až do té míry, že náš východní soused obsadil sedmé místo mezi zeměmi, kam Polsko vyváží své produkty. Rozsah vývozu do Ruska a Běloruska se však podle něj snížil. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který dodává vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 procent prodeje vajec. A to není jediný směr dodávek. Celých 66 procent naší produkce jde na export. Naše výrobky dodáváme do zhruba 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí.“ říká Barbara Woźniak.

Polsko je velmocí na poli exportu vajec – jak v Evropské unii, tak ve světě. Jak naznačuje zpráva PKO shrnující trh s vejci po vypuknutí války, polské firmy jsou v produkci vajec na šestém místě v Evropské unii s výsledkem na úrovni 11,7 miliardy vajec ročně. Kromě Polska jsou hlavními producenty: Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Německo a Francie.

„Izrael je pro nás také velmi cennou exportní destinací. O tuto spolupráci se snažíme již několik let, jednáme s polskými státními orgány. Jsme velmi rádi, že jsme byli jako největší společnost v produkci konzumních a průmyslových vajec v zemi vybráni Izraelem k provedení auditu v naší oblasti. Splnili jsme extrémně náročná kritéria, díky nimž již dvě naše třídírny získaly příslušná vývozní povolení.“ dodává Woźniak.

Polští výrobci neustále hledají nové trhy pro své produkty, bohužel čas a situace v zemi a ve světě nejsou našimi spojenci – dodává náš partner.

„Povolovací procesy byly vždy extrémně zdlouhavé a složité. Stojí za zmínku, že asijské trhy se kvůli hejnům zdecimovaným ptačí chřipkou velmi těžce otevírají dovozu potravinářských produktů, včetně konzumních vajec a produktů zpracování vajec. Statistiky exportu EU dokazují, že mezi nejvýznamnější země odpovědné za vysoké objednávky z Evropy patří Jižní Korea a Japonsko, bohužel Polsko tam nedodává. Bez silných podnikatelů naše země nebude dobře fungovat, protože se to promítá například do trhu práce. Díky zkušenostem a vybudované pozici Farem Woźniak jsme schopni obstát na světovém i domácím trhu, ale uvědomujeme si, že ne každý výrobce se v dnešní nepříznivé realitě obejde bez podpory zainteresovaných státních institucí. Můžeme říci, že je nejvyšší čas, aby se taková pomoc objevila.“

Farmy Woźniak jsou lídrem v polské produkci a jedním z největších producentů konzumních vajec v Evropě. Společnost je na trhu od roku 1986 a je součástí polského holdingu Woźniak Group založeného v roce 1986, který se specializuje na produkci a zpracování vajec. Má plně integrovaný systém produkce vajec s uzavřeným cyklem a vlastní vozový park s více než 200 nákladními vozy s emisními normami EURO 5 a EURO 6. Společnost nakupuje obilí v západním Polsku a má vlastní mísírnu krmiv. Kontrola v každé fázi procesu – od rodičovských hejn, líhní a chovu nosnic, přes továrnu na kvalitní krmivo, až po balení a přepravu vajec, zajišťuje nejvyšší kvalitu produktů. Rozsáhlý sortiment zahrnuje bílá a hnědá vejce různých velikostí, včetně vajec z volného výběhu, podestýlkových vajec, klecových vajec nebo vajec s termínem snášky. Farmy Woźniak mají také dvě logistická centra. Kvalitu finálního produktu zaručuje patentovaný řídicí systém EGGiDA na trhu a také certifikáty BRC, AntibioticsFree a HG. Společnost byla mj. dvakrát oceněna Zlatým vavřínem spotřebitele, Zlatým emblémem spotřebitelské kvality a Exportním orlem Velkopolského vojvodství. Značka vajec ZDROVO získala ocenění Consumer Quality Leader – Debut 2018 a v roce 2020 ocenění Zdravá značka roku. ZDROVO oslovuje široké publikum: ženy v domácnosti, sportovce, studenty, manažery – všechny, kteří chtějí jíst zdravě. Vzdělává a inspiruje s odkazem k blahodárným účinkům vajec – bohatého zdroje vitamínů a minerálů, ale také kvalitních bílkovin. ZDROVO je lifestylová značka, která je společníkem každého dne. Proto v jazyce značky doporučujeme tato vejce: snídaně, oběd, večeře. Sídlo firmy Ferm Woźniak se nachází v Żylicích u polského Rawicze.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality