Connect with us
Reklama

Aktuality

Maďarská asociace vajec: Bezpečná domácí produkce potravin je po epidemii koronaviru ještě důležitější

Published

on

Maďarská Asociace vajec vyzývá tamní potravinové řetězce, aby nevytlačovaly klecová vejce z regálů obchodů, která představují více než 80 procent maďarské produkce a přemýšleli o všech segmentech zákazníků.

Aby bylo zásobování potravinami bezpečné i při koronaviru, bylo zapotřebí hodně koordinované a namáhavé práce. Téměř 600 středních a větších farem a téměř 5 000 zaměstnanců v přidružených balírnách a zpracovatelských závodech pracovalo na tom, aby se domácí zákazníci nemuseli vzdát jedné z nejlevnějších kompletních potravin – vajec – a to ani během karantény.

„Zvýšená poptávka v důsledku epidemie koronaviru prokázala, že v Maďarsku mají všechny technologie chovu své místo – klec, hluboká podestýlka, volné a ekologické ustájení. Všechna tato maďarská vejce měla místo v maďarských obchodech.“ uvedl Imre Szép, prezident Asociace, který dodal, že sdružení vajec samozřejmě také uznává domácí drobný chov slepic. „Člověk myslí na udržitelnost a peněženku každého zákazníka: ano, všechny potřeby lze splnit, pokud ponecháme všechny technologie žít“ dodal.

Jednou z nejpalčivějších otázek v postkoronavirové éře, je to, zda stále existují viry, které přinutí země k uzavření hranic. Nikdo neví přesnou odpověď, ale posílení domácí produkce může v Maďarsku znamenat bezpečnější zásobování potravinami.

„Auchan Maďarsko nakupuje většinu čerstvých produktů od domácích výrobců – čímž zajišťuje kvalitní výrobky pro své zákazníky a stabilní obživu pro maďarské zemědělce. Proto považujeme za důležité zachovat maďarskou produkci vajec. Řetězec se snaží poskytovat co nejširší škálu všech typů produktů, v souladu se současnou legislativou a s ohledem na potřeby zákazníků, “řekl Ildikó Varga-Futó , ředitel komunikace.

Attila Fodor , vedoucí komunikace CBA: „CBA, která je od svého založení 100% maďarským vlastníkem, se připojuje k Asociaci a ještě před koronavirem poskytovala a nadále poskytuje místo pro všechny chovatelské technologie vyráběné na domácím trhu. CBA věří, že nejnovější a nejudržitelnější zboží bude vždy to, co zákazník v dané zemi nakupuje.“

Na setkání zástupců obchodů a Asociace vajec, několik obchodních řetězců oznámilo, že od roku 2025 nebudou klecová vejce v jejich regálech. Asociace vajec je požádala, aby to znovu zvážily s ohledem na současná data a fakta a hodlá v budoucnu pokračovat v dialogu s jednotlivými obchodními řetězci, jako je například potravinový řetězec Tesco.

„100% vajec prodaných v Tesco v Maďarsku pochází od domácích dodavatelů. Navázali jsme dlouhodobou strategickou spolupráci s našimi maďarskými dodavateli vajec, vždy usilujeme o dialog, abychom našim zákazníkům poskytli vysoce kvalitní vejce. “ řekla Nóra Hevesi, manažer komunikace společnosti Tesco.

Technologie klecového ustájení je nejekologičtější pro životní prostředí, tato výrobní metoda má nejnižší ekologickou stopu, například emise škodlivých plynů (amoniak, oxid uhličitý, metan) jsou také nejnižší v tomto typu chovu.

Co by se stalo, kdyby nebylo možné v Maďarsku od roku 2025 uvádět na trh vejce z klecí?

80 procent členů Asociace vajec se zabývá výrobou klecových vajec. Obchody by nemohly získat dostatek vajec z maďarského trhu. Když zemědělci v roce 2012 přešli z tradičních klecí na klecovou technologii vyhovující EU, v celé Evropě, včetně Maďarska, došlo k dočasnému nedostatku vajec, což v té době vedlo k výraznému zvýšení spotřebitelských cen. Pokud obchody stáhnou vejce z klecí z regálů od roku 2025, lze opět očekávat podobný trend: dočasný nedostatek vajec, což by to v krátkodobém horizontu vedlo ke zvýšení cen vajec.

Vejce v obchodě by s největší pravděpodobností pocházela z dovozů mimo EU, což znamená, že vejce by se prodávala z mnohem méně regulovaného prostředí, protože Evropská unie má nejpřísnější předpisy na světě. Z dlouhodobého hlediska by bez klecové technologie mohlo být ohroženo bezpečné zásobování spotřebitelů.

Je také velmi důležitým aspektem, že je mnohem dražší vyrábět vejce v kterémkoli z alternativních výrobních systémů, takže je pravděpodobné, že v budoucnu zdraží vejce o 40 nebo dokonce 100 procent oproti dnešním cenám a maďarští spotřebitelé jsou stále citliví na cenu a v důsledku toho by nemuseli všichni kupující mít možnost kupovat dostatek vajec, ačkoli vejce jsou nyní nejlevnější a nejvýživnější potravou (zdroj bílkovin) s biologickou hodnotou 100 jednotek, stejně jako mateřské mléko.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Published

on

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.

Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.

„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.

Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou

vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.

Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.

Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.

Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.

(metro.cz)

Continue Reading

Aktuality

Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Published

on

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.

Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.

Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.

 

EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.

Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.

(teraz.sk)

Continue Reading

Aktuality

Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Published

on

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.

Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.

Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality