Connect with us
Reklama

Chov

Maďarsko: 257 ohnisek influenzy ptáků

Published

on

Ptačí chřipka se objevila v roce 2020 v několika evropských zemích, ale nejvíce šokující je epizootická situace v Maďarsku. V současné době Maďarsko oznámilo 257 ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8. Zajímavou skutečností je, že v lednu byla nahlášena pouze čtyři ohniska a mezi 25. březnem a 5. květnem bylo oznámeno dalších 253 případů. Virus se objevil na farmách ve třech okresech: Bács-Kiskun (225 ohnisek), Csongrád (25 ohnisek), Békés (3 ohniská). Počet drůbeže na farmách považovaných za nakažené se odhaduje na 2,7 milionu ptáků. Rozsah ztrát v populaci drůbeže může být mnohem vyšší v důsledku rozhodnutí veterinární inspekce o preventivním zabíjení drůbeže. Tato praxe je opatřením, které snižuje riziko dalšího šíření virů, zejména v oblastech s vysokou hustotou chovů. Podle maďarských veterinárních služeb bylo jedním z důvodů dynamického nárůstu infekcí to, že mnoho chovatelů nedodrželo nařízení o přesunu chovů do hal a kurníků.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Chov

Co pomáhá na slabé vaječné skořápky?

Published

on

Asi každý, kdo provozuje domácí kurník, se někdy setkal s problémem tenkých praskajících vaječných skořápek. Stojí za to odpovědět si na otázku, jaké jsou příčiny tohoto jevu a co dělat, aby vejce snesená našimi slepicemi měla pevnou a odolnou skořápku.

Řekněme si nejprve, z čeho je skořápka vejce vyrobena a jaké jsou její funkce. Skořápka se skládá z minerálních sloučenin – hlavně uhličitanu vápenatého, z malého množství fosforečnanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého. Hlavní funkcí skořápky je poskytnout mechanickou ochranu nejprve embryu a poté vyvíjejícímu se plodu. Její povrch však není pevný: má mikropóry, kterými je možná výměna plynů mezi vnitřkem vajíčka a okolím. Skořápka je také zásobárnou zmíněných minerálních sloučenin pro vyvíjející se organismus.

Stává se, že vejce snesená naším hejnem mají velmi tenkou a jemnou skořápku. I při mírném tlaku se jeho povrch zničí a někdy jsou vejce prakticky bez skořápky a jedinou ochranou vnitřku vejce je tenká a jemná blána. Netřeba dodávat, že tento jev je velmi frustrující a pro chovatele je zdrojem ztrát.

Proč má vejce tenkou skořápku?

Pokud jde o příčiny tohoto jevu, většinou se jedná o poruchy minerálního metabolismu v těle slepice. Konkrétně se jedná o nedostatek nebo nesprávný metabolismus sloučenin vápníku. Primární příčinou slabých vaječných skořápek je prostě nedostatek vápníku ve stravě. Ani optimální hladina této makroživiny v krmivu však nezaručuje, že získáme silné skořápky. Existuje několik dalších faktorů, které ovlivňují metabolismus vápníku. Prvním je nesprávný (obvykle příliš vysoký) poměr fosforu k vápníku. Oba prvky na sebe působí antagonisticky, což zjednodušeně řečeno znamená, že nadbytek fosforu omezuje vstřebávání vápníku. Samostatným problémem je pak nedostatku vitaminu D3, který je stejně jako u lidí zodpovědný za správný průběh metabolismu vápníku v těle. Poruchy metabolismu vápníku mohou také vyplývat z nedostatku mikroživin.

Co pomáhá na slabé vaječné skořápky?

Základním úkonem, který nám umožní zpevnění vaječné skořápky, je optimální výživa zvířat. V podmínkách venkovního chovu nemá smysl připravovat krmivo pro kuřata za použití obilné moučky, proteinových složek a premixů. Pokud je množství spotřebovaného krmiva zanedbatelné, bude mnohem pohodlnější (a lepší) používat hotové krmné směsi. Tato krmiva jsou vyvážená z hlediska nejdůležitějších živin, včetně výše zmíněného vápníku a fosforu.

Pamatujte však, že někdy pouhé použití takového krmiva nestačí: vždyť poptávka ptáků po nejdůležitějších minerálech se s věkem mění, u starších slepic vstřebávání sloučenin vápníku klesá, což znamená, že i při použití profesionálního krmiva se mohou vyskytnout nedostatky. Tradičně se také věří, že použití drcených vaječných skořápek má pozitivní vliv na zpevnění skořápky.

Mezi další faktory podporující mineralizaci vaječných skořápek patří neustálý přístup k vodě, zajištění přístupu zvířat do výběhů a omezení působení stresových faktorů, jako je hluk nebo nadměrná hustota zvířat.

(farmer.pl)

Continue Reading

Chov

Krmivářský průmysl ve světě prochází obrovskou transformací

Published

on

Na maďarské konferenci se hledaly odpovědi na výzvy moderního chovu a krmení hospodářských zvířat, očekávané trendy a efektivní řešení problémů

Agrofeed je dominantním výrobcem premixů ve střední a východní Evropě se dvěma výrobními základnami a distribuční sítí pokrývající téměř 40 zemí. Krmí 370 milionů brojlerů, 7,5 milionu krůt, 2,6 milionu chovné drůbeže, 2,6 milionu vodní drůbeže, 135 tisíc kusů skotu, 160 tisíc prasnic a 5 milionů zvířat na výkrm. „V uplynulých šedesáti letech držela produkce potravin krok s růstem populace, a dokonce došlo k revoluci blahobytu.“ řekl ve svém úvodním projevu Tibor Csitkovics, zakládající majitel a manažer Agrofeedu.

Objem výroby drůbežího masa vzrostl 15,3 krát, vepřového téměř 5 krát, vajec 6 krát a hovězího 2,6 krát. Díky paralelní vědecké revoluci vznikly nové hybridy či technologie a krmení zvířat se stalo modernějším. Zatímco v roce 1960 bylo na výrobu jednoho kilogramu masa potřeba průměrně 3,75 kg krmiva, nyní se to snížilo na 2,65 kg a oproti 540 kg prodaného masa na prasnici je to nyní 2,2 tuny. Klimatičtí aktivisté a aktivisté v oblasti dobrých životních podmínek zvířat si neuvědomují, kolik jsme pro tyto cíle udělali – zdůraznil manažer společnosti.

Zatímco v roce 1960 bylo k produkci 1 milionu tun masa potřeba 0,8 milionu prasnic, v současnosti stačí třetina a o 30 procent méně krmiva. Před 60 lety vyprodukovalo 645 milionů kuřat 1 milion tun masa, na což v současnosti stačí 339 milionů. Zatímco 10 procent lidstva hladoví, vyrobit potřebné množství a kvalitu potravin bude kvůli změně klimatu stále náročnější. Je proto nutné dále zvyšovat účinnost a zlepšovat druhy krmiva. Tímto způsobem se můžete vyhnout katastrofě.

Jak k těmto cílům přispívá věda? Prezentaci o současných výzvách a možnostech krmení hospodářských zvířat přednesl Dr. Károly Dublecz, vedoucí katedry na Maďarské univerzitě zemědělských a biologických věd. Mimo jiné zdůraznil, že je nevyhnutelné integrovat do výroby aspekty sociální a ochrany životního prostředí, ale zároveň dodal, že v žádném jiném odvětví se nepodařilo snížit uhlíkovou stopu v takové míře jako u chovu zvířat. Potravinové řetězce přitom budou požadovat, aby v dohledné době byla tato stopa na výrobcích vyznačena .

Zatímco Covid si během několika let vyžádal celosvětově téměř 5 milionů obětí, antimikrobiální rezistence (AMR) by mohla být brzy zodpovědná za předčasnou smrt 10 milionů lidí za rok, zdůraznil Dr. Ákos Jerzsele, vedoucí katedry Univerzity veterinárního lékařství. Kromě prezentace nejnovějších výsledků výzkumu zdůraznil zásadu „jednoho zdraví“, což znamená, že odborníci musí spolupracovat v zájmu zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, protože každá oblast ovlivňuje lidské zdraví.

Výzkum výskytu multirezistentních patogenů v přírodních vodách a volně žijících zvířatech představil dr. Gábor Kardos, zaměstnanec SOTE. Hovořil o tom, jak jsou tyto extrémně nebezpečné patogeny schopny přecházet z jednoho živého organismu do druhého díky svým genetickým vlastnostem. Pokud chce chov zvířat splnit požadavky ekologické udržitelnosti, ale spotřebitelé nejsou ochotni platit náklady, pak nezbývá nic jiného, než zvyšovat efektivitu, což musí být doprovázeno komunikací, informováním a vzděláváním spotřebitelů.

Dr. Zoltán Pachinger, zemědělský konzultant, vystoupil s prezentací nazvanou „Zelená a udržitelná revoluce versus hospodárné zásobování potravinami“. Alpár Botond, vedoucí výzkumu a vývoje, představil testy týkající se krmných produktů Agrofeed, vyvinutých na lokálně dostupných surovinách a fermentovaných inovativním postupem. Mimo jiné zdůraznil, že proces lze aplikovat na jakoukoli pícninu a výsledkem je produkt, který cenově přispívá k lepšímu trávení a vstřebávání živin. (agrarszektor.hu)

Continue Reading

Chov

Dôsledky ekonomického dopadu zákazu klietkových chovov pre chov sliepok na úrovni poľnohospodárskych podnikov

Published

on

Edward Majewski (FNEA, PL) predstavil závery štúdie. Alternatívne systémy chovu nosníc ku klietkovým chovom v súčasnosti zahŕňajú chov na podstielke, chov vo voľnom výbehu a ekologický chov. Pri všetkých týchto systémoch sa vyžaduje zníženie počtu sliepok na m2 v súlade s nariadením EÚ. Všetky kalkulácie sú vo fixných cenách z roku 2021, t. j. nebola zohľadnená žiadna predikcia budúcich cien vstupov.

Výsledky šetrenia na farmách – v západných štátoch EÚ sú väčšie chovy, kde je aj väčšia produktivita práce a chovy sú viac štandardizované, ohľadom znášania vajec sú však nosnice porovnateľne produktívne. Aj ceny vajec sú porovnateľné, výnosy sú mierne vyššie v západných štátoch EÚ:

Štúdia ďalej vyhodnocovala ďalšie kroky poľnohospodárov po zavedení zákazu klietkových chovov, pričom cca 27% z nich by ukončilo svoju činnosť, čo sa týka najmä malých producentov, ktorí sú väčšinou starší a majú nižšiu produktivitu. Zo štúdie plynie nižšia efektivita produkcie vo voľnom výbehu a v ekologickej produkcii:

Ďalšie potenciálne dopady zrušenia klietkového chovu zahŕňajú:

  • odchod starších poľnohospodárov z trhu a vyradenie ich chovu z produkce
  • zvýšenie ceny vajec o 14 % (základom je cena z roku 2021)
  • do sektoru nebude vstupovať nikto nový
  • malé zníženie produkcie (iba o 1,5 %)
  • potreba investícií do nových zariadení pre nosnice

Na základe štatistík z roku 2021 bolo v EÚ okolo 376 mil. sliepok, 45 % z nich v klietkových chovoch (cca 169 mil.). Pokiaľ by toto množstvo sliepok malo byť chovaných v alternatívnych systémoch, na základe prieskumu medzi poľnohospodármi by bolo rozloženie nasledovné:

  • 81,5 % v chovoch na podstielke
  • 17,5 % vo voľnom výbehu
  • 1 % v ekologickom chove

Kalkulácia hrubej obchodnej marže pre jednotlivé systémy chovov:

Predpokladá sa, že zákaz klietkových chovov povedie k zníženiu produkcie vajec v EÚ, dôjde k posilneniu koncentrácie produkcie vo veľkochovoch, zatiaľ čo malí producenti budú pravdepodobne nútení svoju činnosť ukončiť. Producenti, ktorí sa rozhodnú čo najskôr prejsť na alternatívne systémy, budú pravdepodobne ziskovejší, pokiaľ sa ceny nevyrovnajú v dôsledku premeny celého trhu. Všetko sa prejaví aj na spotrebiteľských cenách. Samotní poľnohospodári by namiesto zavádzania legislatívnej regulácie odporučili ponechať ďalší vývoj trhu.

Zhrnutie GS P. Pesonena

GS zhrnul hlavné závery štúdie, ktoré budú využité v nadchádzajúcich politických debatách a prvotné politické závery C-C:

  • Štúdia poskytuje argumenty do politických diskusií na základe vedeckej analýzy možných dopadov zákazu klietkového chovu s ohľadom na rôzne dlhé prechodné obdobia.
  • Vhľadom na to, že žiadna podobná štúdia nebola vykonaná, vychádza väčšina politických debát na úrovni EÚ iba z domnienok. Tým vzniká riziko, že budú učinené rozhodnutia bez toho, aby boli známe ich mnohopočetné dôsledky.
  • Štúdia preukazuje závislosť ukazovateľov od dĺžky prechodného obdobia, na čo upozorňujú aj autori štúdie: „Komisii sa odporúča, aby zvážila, aký najlepší rámec v tomto prípade zvoliť a aby túto zmenu zavádzala postupne, nie naraz.”
  • Postupné rušenie klietkových chovov predstavuje ďalšie riziká pre stabilitu a konkurencieschopnosť európskej živočíšnej produkcie. Zo štúdie vyplýva, že všetky zvažované scenáre povedú k výraznému zníženiu čistej obchodnej bilancie EÚ v živočíšnej produkcii.
  • Vzhľadom na prechod celého odvetvia na bezklietkové chovy už poľnohospodári neobdržia extra benefit za svoju výrobu v bezklietkových systémoch.
  • Štúdia potvrdzuje obavy C-C ohľadom nedostatočnosti obchodných opatrení, ktoré Komisia v súvislosti so zrušením klietok predložila.
  • Postupné rušenie klietkových chovov povedie k ešte väčšej koncentrácii produkcie vo veľkých podnikoch, ktoré budú schopné financovať nevyhnutné investície. To je však v rozpore s víziou Komisie ohľadom budúcnosti európskeho poľnohospodárstva.
  • Štúdia rovnako ukazuje, že pokiaľ nebude stanovená vhodná dĺžka prechodného obdobia, existuje riziko prehlbovania rozdielov medzi štátmi na vnútornom trhu.
  • Štúdia nezahŕňa vysoké náklady na prevenciu ani na veterinárnu liečbu, ani  skutočnosť, že zmena prístupu a s ňou súvisiaci nedostatok pracovníkov a následné nedostatočné prevencie môžu u zvierat spôsobiť zdravotné problémy.
  • Zo štúdie plynie, že časť produkcie prasiat či vajec EÚ sa bude musieť realokovať. Ako ukazuje vyhodnotenie možného dopadu stratégie F2F, presunutie produkcie povedie nielen k úniku CO2, ale bude mať dopad aj na biodiverzitu a kvalitu životných podmienok zvierat v krajinách, v ktorých neplatia vysoké štandardy živočíšnej produkcie EÚ.
  • Zákaz klietkových chovov je iba jednou premennou v zložitej rovnici kvality. Je zásadné, aby Komisia predložila rozsiahle posúdenie dopadov revidovanej legislatívy o dobrých životných podmienkach zvierat. Je treba zohľadniť aj ďalšie európske iniciatívy, ktoré budú mať obdobný dopad na živočíšnu produkciu.
  • Pokles produkcie spôsobený zákazom klietkových chovov nevyhnutne povedie k poklesu produkcie hnoja na výrobu priemyselných hnojív a energií. To odporuje zámeru predloženého v pláne REPowerEU a oznámenia týkajúcich sa hnojív, ktoré Komisia vydala v roku 2022.

Seminár C-C: Štúdia ekonomického dopadu zákazu klietkových chovov – COPA-COGECA, Rue de Trèves 61, 1040 Brusel (zdroj sppk.sk)

 

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality