Politika
Markéta Pekarová Adamová: Mezi týráním lidí a zvířat je jasná souvislost
V Poslanecké sněmovně se nyní diskutuje o zákonu, který by mohl zakázat klecový chov slepic. Co se stane, pokud projde a bude schválen? Jak se nové normy promítnou do zemědělského podnikání a jak se lepší podmínky pro slepice odrazí v ceně vajec? O tom jsme hovořili se spolupředkladatelkou návrhu, předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou.
Paní předsedkyně, vaše strana, tedy TOP 09, se nyní snaží prosadit zákaz klecových chovů slepic, což je poměrně velmi sledované téma. Víme tedy, že zatím například v zemědělském výboru podporu nezískal. Jak budete pokračovat dál?
Návrh nebyl přijat ve výboru pro zemědělství, ale ve výboru pro životní prostředí naopak – byť těsně – podporu získal. Nyní bude standardně postupovat dále, bude se o něm znovu jednat a bude další příležitost k předkládání pozměňovacích návrhů. Na to jsme připraveni. O přijetí nebo nepřijetí uvedených pozměňovacích návrhů se potom rozhodne až ve finálním třetím čtení ve Sněmovně.
Jak vnímáte podporu z ostatních stran?
Mohu-li soudit, tak podle jednání výborů, na kterých byly tyto pozměňovací návrhy předkládány, podporu – kromě hnutí ANO – máme. Dokonce i některé strany, které tradičně nechtějí do této oblasti zasahovat a jakkoliv regulovat chov zvířat, jako je například ODS, tak k tomuto konkrétnímu zákazu klecových chovů se vyjadřují kladně.
Proti tedy stojí jen hnutí ANO?
Jsem spolupředkladatelkou návrhu, jsme ze čtyř různých stran a původně zde figuroval i poslanec za hnutí ANO pan Schiller, který se z těchto jednání nakonec stáhl. Je samozřejmě otázkou proč, ale je jen na něm, aby si takové rozhodnutí obhájil. Zdá se ale, že se hnutí ANO zkrátka rozhodlo v této oblasti neangažovat.
Jakou roli v tom hrají podniky pana premiéra?
Zřejmě naprosto klíčovou. Na druhou stranu pan Babiš patrně poté podlehl tlaku, který byl ze strany veřejnosti. Evidentně již přehodnocuje svoje názory tak, jak to ale u něj bývá obvyklé. Pan premiér málokdy umí udržet jedno stanovisko a být v něm konzistentní.
Nejde tedy ze strany TOP 09 v podstatě o součást politické hry právě proti premiérovi? 
Ne, rozhodně ne. Nám nejde v tomto směru o podnikání jednoho jediného člověka – ostatně není sám, kdo v republice velkochovy slepic provozuje. Jde nám o tuto záležitost jako takovou z hlediska spotřebitelů a zvířat, která v klecích skutečně nepřiměřeně trpí, jak ukazují různé záběry, kde zvířata i umírají a za celý svůj život nevidí denní světlo. Takové podmínky jsou z pohledu welfare zvířat zkrátka nepřijatelné a neměly by vyhovovat ani zákazníkům. Všichni přece rádi využijeme příležitosti koupit si třeba od známých domácí vajíčka. Každý, kdo takto přistupuje ke spotřebě a chce jíst kvalitně, měl by dnes jednoznačně sledovat, jaká vejce kupuje. Právě ta z klecového chovu jsou prokazatelně nejméně kvalitní.
Pokud by to prošlo, byl by zakázaný klecový chov, slepice i zákazníci jistě zajásají, ale co zemědělci? Nebudou to pro ně neúměrné velké náklady, vždyť dnes se v klecích chová přes 83 procent všech nosnic?
Změny jsou plánované od roku 2027, takže je tam dostatečně dlouhá doba pro to, aby se mohli zemědělci novým podmínkám a legislativě přizpůsobit. Tento termín byl navíc záměrně stanoven i s ohledem na to, že v té době budou končit současné klecové systémy, které mají určitou délku životnosti. Zemědělci by právě v té době tedy i bez nových zákonů museli přistoupit k obnově technologií. Nebude to tedy pro ně tak velká a náhlá investice, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Nové technologie i další vybavení by nebylo zadarmo. Máte představu, jak by se tato povinnost promítla do ceny vajec? Nemohou skokově zdražit?
Není to úplně stoprocentně možné říci, ale podle zkušeností ze zemí, kde k takovému opatření přistoupili již v minulosti, se zdá, že by nemělo dojít k výraznému navýšení ceny vajec. Důkazem je třeba sousední Německo. Je to také otázka tlaku, kterou jako spotřebitelé na produkci vajec klademe.
Vidíte prosazení tohoto zákona optimisticky?
Myslím si, že zájem veřejnosti, který o toto téma má velký, přiměje nakonec i hnutí ANO k přehodnocení svého stanoviska. Uvidíme, jak se finálně rozhodne. Můžeme ale soudit z podobné situace. Ta nastala u zákona, který již Sněmovnou prošel a týká se trestů za týrání zvířat a také trestů za provozování tak zvaných množíren. Tam také sice původně několik hlasů ve Sněmovně chybělo a klíčovým hráčem v hlasování bylo právě hnutí ANO, ale nakonec poté, kdy se nám podařily v Senátu prosadit změny tak, aby byl zákon opravdu účinný, prošel i ve Sněmovně poměrně přesvědčivou většinou. Tady se tedy ukazuje, že pokud je zájem veřejnosti o dané téma opravdu velký a hnutí ANO cítí, že by šlo proti lidem a jejich zájmu, tak nakonec svoje stanovisko změní.
Autor: Zdeňka Nezbedová, celý rozhovor na ctidoma.cz
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
