Politika
Milan Pour: U vajec z chovu na podestýlce mají řetězce daleko větší zisk
Rozhodl jsem se také vystoupit v rozpravě k zákonu na ochranu zvířat, a to k bodu případného zákazu klecového chovu nosnic. Ta obrovská mailová masáž od ochránců zvířat, kteří v uplynulých dnech a týdnech mě, ale samozřejmě předpokládám, že také všechny tady z vás, který tu sedíte, postihli a kteří dostali ty apely, prosby, žádosti, abych hlasoval proti klecových chovů slepic, mě teda notně nadzvedla. Uvědomil jsem si totiž, že dvě cílené reportáže z chovu nosnic splnily očekávání zadavatelů, neboť přímo mířily na emoce občanů, kteří tyto reportáže viděli. Vůbec se nedivím tomu, že mnohým občanům naší vlasti, kteří neznají problematiku chovu drůbeže, po zhlédnutí obou reportáží v České televizi nezůstalo takzvaně oko suché. Mnozí si možná dokonce i řekli, jací to jsou drůbežáři šmejdi.
Jako zemědělský inženýr, sice více než 30 let mimo zemědělskou praxi, jsem si problematiku chovu nosnic opět osvěžil při návštěvě České zemědělské univerzity v Praze u paní profesorky Tůmové z katedry speciální zootechniky. Po konzultaci s touto odbornicí na chov drůbeže a rovněž po přečtení několika odborných statí k této problematice předkládám několik věcných argumentů, které v obou reportážích České televize nezazněly. Tak například je prokázáno několika studiemi, že úhyny nosnic v obohacených klecích jsou dvakrát nižší než na podestýlce, mírně nižší než ve voliérách, a dokonce více než čtyřikrát nižší než ve volném výběhu. A tak se nabízí otázka, proč tomu tak překvapivě je? Ale ono je to jednoduché. Hovořil tady o tom vlastně i můj kolega pan poslanec Bláha. Z chování nosnic totiž je patrné, že v podlahových chovech dochází ve srovnání s obohacenými klecemi při velkých skupinách zvířat k narušování malých skupinek a jejich hierarchie, což vede ke zvýšení vzájemné intenzity ozobávání a agresivity, které přichází až ke kanibalismu a zvyšuje se tak úhyn. Kromě kanibalismu se ve velkých hejnech projevuje i hysterie a další nežádoucí změny chování, které snižují užitkovost zvířat. Hejna s vysokou snáškou jsou vnímavější ke stresu a stávají se zranitelnějšími. V chovu na podestýlce i ve volném výběhu je snáška a také o 4,4 % nižší, respektive o 6,4 % nižší než v obohacené kleci. Rovněž, a to je zajímavé, podíl vajec s poškozenou skořápkou je téměř čtyřikrát vyšší na podestýlce a téměř dvakrát vyšší ve voliéře a volném výběhu než v obohacené kleci. Rovněž spotřeba krmiva je na podestýlce a ve voliéře a ve volném výběhu vyšší než u chovu v obohacených klecích.
Takže si dokážu živě představit reportáž České televize, která by byla tentokráte z chovu nosnic žijících na podestýlce či ve volném výběhu na konci snáškového cyklu, kdy už jsou nosnice méně opeřené, kde by kamera tentokrát snímala uhynulé nosnice, neopeřené nosnice či poškozená vejce a k tomu by v komentáři byla sdělena pravda o skutečných úhynech a další informace. Ale předpokládám, že dnes bychom tady neřešili zákaz klecových chovů.
Je třeba se ještě krátce zmínit o tom, že již v roce 2012 přišla Česká republika s bateriových klecových chovů na obohacené klece. Obohacené klece mají větší prostor pro nosnice, a to 750 centimetrů čtverečních z původních 550 centimetrů čtverečních. To se podařilo ochráncům zvířat po desítkách kampaní před osmy lety prosadit a pak uhájit před zrušením výjimkami a odklady. V té době to znamenalo v České republice obrovské investice, jejichž návratnost se počítá na asi 15 let. V roce 2012 však Evropské unii ještě 13 států přiznalo, že nesplnilo rozhodnutí Evropské unie z roku 1999 o zákazu klecových chovů. Je potřeba také říci tady, že Polsko, které je naším největším konkurentem na trhu vajec, přešlo až po velkém nátlaku na obohacené klece až v roce 2017. V případě, že zrušíme nyní obohacené klecové chovy v naší vlasti, znamenalo by to opět obrovské investice v řádu několika miliard korun pro naše chovatele slepic a je tu také oprávněná obava z dovozu z jiných zemí Evropské unie a třetích zemí, jak už tady řekl dříve ministr zemědělství. Mohlo by tak dojít k dalšímu poklesu soběstačnosti produkce vajec na našem trhu, která je dnes kolem 84 %.
Pokud by byl český, moravský a slezský spotřebitel natolik uvědomělý a hrdý na naše výrobky a dával jim přednost před dovozovými potravinami jako je tomu třeba v Německu a v Rakousku, kde již zakázali i obohacené klece, potom by tyto obavy o poklesu soběstačnosti nebyly na místě. Ale všichni víme – a zase už moji předřečníci o tom hovořili – že realita v chování českých spotřebitelů je zcela jiná.
Proto jsem pro úplný zákaz klecových chovů nosnic, to znamená i obohacených klecí v naší vlasti, ale pouze v tom případě, že se tak stane na území celé Evropské unie a rovněž s tímto krokem dojde i k zákazu dovozu ze třetích zemí. Samozřejmě také vím, že většina obchodních řetězců již kývla ochráncům zvířat a postupně ukončí prodej vajec od nosnic v obohacených klecích, a to nejpozději do roku 2025. Já se však vůbec těmto řetězcům nedivím, proč na tuto výzvu přistoupili. Například u vajec z chovu na podestýlce či s volným výběhem mají tyto řetězce daleko větší zisk dosažený na jedno vejce než u vajec z klecových chovů, takže v jejich rozhodnutí nelze spatřovat výhradně lásku ke zvířatům, ale vidinu většího zisku, až budou prodávat pouze vejce na podestýlce či z výběhu.
A na závěr si neodpustím položit vám všem řečnickou otázku, komu to prospěje, že dnes tady na půdě Poslanecké sněmovny zakážeme chov nosnic v obohacených klecích. A je to vždy s otazníkem. Slepicím? Ochráncům zvířat? Občanům naší vlasti? Našim zemědělcům? Obchodním řetězcům? Nebo snad dovozcům z Polska a třetích zemí? Na to si, prosím, odpovězte každý až budete hlasovat o zrušení klecových chovů.
Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny 19. června 2020 k zákonu na ochranu zvířat proti týrání
Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.
Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.
Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.
(mbtt.hu)
Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.
Potravinová bezpečnosť
Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.
Produkcia vajec nebezpečne klesá
„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.
Vajcia zo zahraničia
Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.
Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.
„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“
Celý text na hospodarskenoviny.sk
Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.
Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.
Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“
István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.
(agrarszektor.hu)
Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok
Sdružení farmářů bije na poplach: chovu drůbeže v EU hrozí kolaps
Klecové chovy pro slepice musí skončit, potvrdil vědecký orgán EU
Riaditeľ hydinárne: Zákaz klietok určite zvýši CENU vajec. KOĽKO si priplatíme?
