Connect with us
Reklama

Politika

Milan Pour: U vajec z chovu na podestýlce mají řetězce daleko větší zisk

Published

on

Rozhodl jsem se také vystoupit v rozpravě k zákonu na ochranu zvířat, a to k bodu případného zákazu klecového chovu nosnic. Ta obrovská mailová masáž od ochránců zvířat, kteří v uplynulých dnech a týdnech mě, ale samozřejmě předpokládám, že také všechny tady z vás, který tu sedíte, postihli a kteří dostali ty apely, prosby, žádosti, abych hlasoval proti klecových chovů slepic, mě teda notně nadzvedla. Uvědomil jsem si totiž, že dvě cílené reportáže z chovu nosnic splnily očekávání zadavatelů, neboť přímo mířily na emoce občanů, kteří tyto reportáže viděli. Vůbec se nedivím tomu, že mnohým občanům naší vlasti, kteří neznají problematiku chovu drůbeže, po zhlédnutí obou reportáží v České televizi nezůstalo takzvaně oko suché. Mnozí si možná dokonce i řekli, jací to jsou drůbežáři šmejdi.

Jako zemědělský inženýr, sice více než 30 let mimo zemědělskou praxi, jsem si problematiku chovu nosnic opět osvěžil při návštěvě České zemědělské univerzity v Praze u paní profesorky Tůmové z katedry speciální zootechniky. Po konzultaci s touto odbornicí na chov drůbeže a rovněž po přečtení několika odborných statí k této problematice předkládám několik věcných argumentů, které v obou reportážích České televize nezazněly. Tak například je prokázáno několika studiemi, že úhyny nosnic v obohacených klecích jsou dvakrát nižší než na podestýlce, mírně nižší než ve voliérách, a dokonce více než čtyřikrát nižší než ve volném výběhu. A tak se nabízí otázka, proč tomu tak překvapivě je? Ale ono je to jednoduché. Hovořil tady o tom vlastně i můj kolega pan poslanec Bláha. Z chování nosnic totiž je patrné, že v podlahových chovech dochází ve srovnání s obohacenými klecemi při velkých skupinách zvířat k narušování malých skupinek a jejich hierarchie, což vede ke zvýšení vzájemné intenzity ozobávání a agresivity, které přichází až ke kanibalismu a zvyšuje se tak úhyn. Kromě kanibalismu se ve velkých hejnech projevuje i hysterie a další nežádoucí změny chování, které snižují užitkovost zvířat. Hejna s vysokou snáškou jsou vnímavější ke stresu a stávají se zranitelnějšími. V chovu na podestýlce i ve volném výběhu je snáška a také o 4,4 % nižší, respektive o 6,4 % nižší než v obohacené kleci. Rovněž, a to je zajímavé, podíl vajec s poškozenou skořápkou je téměř čtyřikrát vyšší na podestýlce a téměř dvakrát vyšší ve voliéře a volném výběhu než v obohacené kleci. Rovněž spotřeba krmiva je na podestýlce a ve voliéře a ve volném výběhu vyšší než u chovu v obohacených klecích.

Takže si dokážu živě představit reportáž České televize, která by byla tentokráte z chovu nosnic žijících na podestýlce či ve volném výběhu na konci snáškového cyklu, kdy už jsou nosnice méně opeřené, kde by kamera tentokrát snímala uhynulé nosnice, neopeřené nosnice či poškozená vejce a k tomu by v komentáři byla sdělena pravda o skutečných úhynech a další informace. Ale předpokládám, že dnes bychom tady neřešili zákaz klecových chovů.

Je třeba se ještě krátce zmínit o tom, že již v roce 2012 přišla Česká republika s bateriových klecových chovů na obohacené klece. Obohacené klece mají větší prostor pro nosnice, a to 750 centimetrů čtverečních z původních 550 centimetrů čtverečních. To se podařilo ochráncům zvířat po desítkách kampaní před osmy lety prosadit a pak uhájit před zrušením výjimkami a odklady. V té době to znamenalo v České republice obrovské investice, jejichž návratnost se počítá na asi 15 let. V roce 2012 však Evropské unii ještě 13 států přiznalo, že nesplnilo rozhodnutí Evropské unie z roku 1999 o zákazu klecových chovů. Je potřeba také říci tady, že Polsko, které je naším největším konkurentem na trhu vajec, přešlo až po velkém nátlaku na obohacené klece až v roce 2017. V případě, že zrušíme nyní obohacené klecové chovy v naší vlasti, znamenalo by to opět obrovské investice v řádu několika miliard korun pro naše chovatele slepic a je tu také oprávněná obava z dovozu z jiných zemí Evropské unie a třetích zemí, jak už tady řekl dříve ministr zemědělství. Mohlo by tak dojít k dalšímu poklesu soběstačnosti produkce vajec na našem trhu, která je dnes kolem 84 %.

Pokud by byl český, moravský a slezský spotřebitel natolik uvědomělý a hrdý na naše výrobky a dával jim přednost před dovozovými potravinami jako je tomu třeba v Německu a v Rakousku, kde již zakázali i obohacené klece, potom by tyto obavy o poklesu soběstačnosti nebyly na místě. Ale všichni víme – a zase už moji předřečníci o tom hovořili – že realita v chování českých spotřebitelů je zcela jiná.

Proto jsem pro úplný zákaz klecových chovů nosnic, to znamená i obohacených klecí v naší vlasti, ale pouze v tom případě, že se tak stane na území celé Evropské unie a rovněž s tímto krokem dojde i k zákazu dovozu ze třetích zemí. Samozřejmě také vím, že většina obchodních řetězců již kývla ochráncům zvířat a postupně ukončí prodej vajec od nosnic v obohacených klecích, a to nejpozději do roku 2025. Já se však vůbec těmto řetězcům nedivím, proč na tuto výzvu přistoupili. Například u vajec z chovu na podestýlce či s volným výběhem mají tyto řetězce daleko větší zisk dosažený na jedno vejce než u vajec z klecových chovů, takže v jejich rozhodnutí nelze spatřovat výhradně lásku ke zvířatům, ale vidinu většího zisku, až budou prodávat pouze vejce na podestýlce či z výběhu.

A na závěr si neodpustím položit vám všem řečnickou otázku, komu to prospěje, že dnes tady na půdě Poslanecké sněmovny zakážeme chov nosnic v obohacených klecích. A je to vždy s otazníkem. Slepicím? Ochráncům zvířat? Občanům naší vlasti? Našim zemědělcům? Obchodním řetězcům? Nebo snad dovozcům z Polska a třetích zemí? Na to si, prosím, odpovězte každý až budete hlasovat o zrušení klecových chovů.

Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny 19. června 2020 k zákonu na ochranu zvířat proti týrání

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Starší odchádzajú, mladým sa do hydinárskych firiem nechce

Published

on

Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.

Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?

1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.

2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.

3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.

4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.

5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.

6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.

 

7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.

Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:

– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,

– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,

– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,

– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,

– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.

(uniahydinarov.sk)

Continue Reading

Politika

István Nagy se o evropském zemědělství tvrdě vyjádřil

Published

on

To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.

Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality