Chov
Podľa hydinárov je klietkový chov pre vtáčiu chrípku najbezpečnejší
Na Slovensku sa vtáčia chrípka vyskytovala iba u voľne žijúceho vtáctva a v drobnochovoch. Veľkochovy hydiny na Slovensku fungujú v uzatvorených halách, aj preto sa v nich vtáčia chrípka zatiaľ neobjavila. Uviedol to v piatok na tlačovej besede riaditeľ Únie hydinárov Slovenska (ÚHS) Daniel Molnár. Pripomenul, že v posledných týždňoch bola v strednej Európe po takmer troch rokoch diagnostikovaná vtáčia chrípka. Pokiaľ v okolitých krajinách – v Poľsku a Maďarsku – to bolo aj vo veľkochovoch hydiny, na území Slovenska je to rovnako ako v minulosti, iba v drobnochove hydiny v domácnosti.
„Dôvodom, prečo sa vtáčia chrípka v SR neobjavila doteraz vo veľkochovoch hydiny je, že 99 % slovenských chovov hydiny je v uzatvorených halách, kde voľne žijúce vtáctvo nemá prístup. Ďalším dôvodom je tiež vysoký objem investícií vynaložený v nedávnom období slovenskými chovateľmi na rekonštrukciu fariem, vrátane najmodernejších ventilačných a klimatizačných zariadení, či veterinárny dohľad na farmách a stály veterinárny dozor na našich bitúnkoch,“ priblížil. Molnár zároveň zdôraznil, že chovné priestory na farmách na Slovensku sú po každom chovnom turnuse dôkladne vyčistené a dezinfikované. „Voľne žijúce vtáctvo ku krmivu ani napájacej vode na farmách nemá prístup. Základné opatrenia proti vtáčej chrípke sa uplatňujú počas celého roka,“ ubezpečil.
Aj napriek tomu je podľa Molnára vtáčia chrípka „nočnou morou“ každého chovateľa hydiny a o veľkochovoch to platí dvojnásobne. Aj preto na všetkých hydinových farmách na Slovensku platia v súčasnosti sprísnené prevádzkovo-hygienické opatrenia, a to napríklad mimoriadne interné veterinárne kontroly chovov, zákaz vstupu cudzích osôb vrátane áut na farmy, autá prichádzajúce s krmivom na farmy musia prechádzať cez dezinfekčné brody, zamestnanci farmy musia prechádzať cez rohože s dezinfekčným roztokom, aj nemrznúcim.
Zamestnanci fariem sa podľa jeho slov prezliekajú do pracovných odevov v priestoroch farmy, nie je možné striedanie obsluhy medzi jednotlivými halami, obsluhujúci personál má zákaz chovu hydiny či exotického vtáctva v domácnostiach a ani sa nemôže v takýchto priestoroch zdržiavať, na vodných plochách pri farmách spolu s poľovníkmi plašia chovatelia migrujúce vtáky. „Keďže sme jediná krajina strednej Európy, ktorá v posledných rokoch nemala problémy s vtáčou chrípkou vo veľkochovoch hydiny, ani s inými aférami, ktoré sprevádzajú dovážanú hydinu a vajcia, slovenskí spotrebitelia sa nemusia obávať týchto potravín slovenského pôvodu. Práve naopak, mali by sa orientovať výhradne na slovenskú produkciu,“ podčiarkol riaditeľ ÚHS.
V prospech konzumácie slovenskej hydiny podľa neho hovorí aj fakt, že v posledných dvoch mesiacoch roku 2019 boli na Slovensku veterinárnymi kontrolórmi stiahnuté z predaja dva nevyhovujúce výrobky kuracích pŕs, v ktorých bola zistená prítomnosť salmonely a pochádzali z Poľska. Molnár pripomenul, že na prelome rokov boli v Poľsku objavené štyri ohniská vtáčej chrípky na farmách, a to na farme so 65-tisíc nosnicami a na troch farmách s 12-tisíc, 10-tisíc a 21-tisíc kusmi (ks) moriek. V poslednom týždni boli v Maďarsku objavené dve ohniská vtáčej chrípky, na farme s 53-tisíc ks moriek a na farme so 115-tisíc ks kačíc.
Dodal, že na Slovensku sa vtáčia chrípka aj v minulosti vyskytovala iba u voľne žijúceho vtáctva a v drobnochovoch hydiny v domácnostiach, kde boli sliepky infikované migrujúcimi vtákmi. A keďže práve tie sú šíriteľmi vtáčej chrípky, veľmi ohrozenými sú preto aj veľkochovy nosníc s voľným výbehom, ktoré v poslednom období propagujú najmä ochranári a zahraničné obchodné reťazce. V týchto chovoch prichádza ku kontaktu s voľne žijúcim vtáctvom a vzniká tu nebezpečenstvo rozšírenia infekčných ochorení. „Preto považujeme klietkové chovy nosníc za najbezpečnejšie,“ uzavrel riaditeľ ÚHS.
Autor: TASR, celý text na tvnoviny.sk
Chov
Skot se nakazil ptačí chřipkou: Mléko je husté a zabarvené, hrozí lidem nebezpečí?
Virus u skotu způsobuje husté, sirupovité a zabarvené mléko. Vědci zjistili, že se jedná o historicky první ověřené ohnisko ptačí chřipky u přežvýkavců. Dosud chyběly jasné důkazy, zda se chřipka skutečně dokáže na skot přenést. Podle odborníků není infikované mléko rizikem pro člověka. Pasterizační proces totiž viry důkladně zničí.
Minimálně na čtyřech mléčných farmách v Texasu a Kansasu odborníci odhalili vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI), šířící se na zdejších krávách. Další potvrzené případy se objevují i ve státě Nové Mexiko. Jak komentoval server Science Alert, americké ministerstvo zemědělství zatím neuvedlo přesný počet postižených krav.
Pro ptáky je virus vysoce smrtelný. Podle dostupných informací dosud žádné krávy neuhynuly. Infekce ale způsobuje prudký pokles produkce mléka, sníženou chuť k jídlu a horečku. Virus napadá zejména starší skot. Veterinář a výzkumník Jim Lowe pro deník New York Times prozradil, že nakažené mléko je sirupovité, husté a zabarvené.
Podle úředníku by se mléko na trh nikdy nedostalo. „V této fázi neexistují žádné obavy o bezpečnost komerčních dodávek mléka nebo o to, že tato okolnost představuje riziko pro zdraví spotřebitelů,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zemědělství USA. I v případě, že by se výrobek nějakým způsobem dostal na pulty obchodů, podle odborníků by spotřebitele před virem ochránila pasterizace. (blesk.cz)
Ptačí chřipka u člověka v Texasu
Texaské ministerstvo zdravotních služeb oznámilo, že byla diagnostikována ptačí chřipka u člověka poté, co přišel do kontaktu s dojnicemi, o kterých se předpokládá, že jsou tímto virem infikovány. Texaský úředník uvedl, že se jedná o první hlášený případ vysoce patogenního kmene ptačí chřipky mezi lidmi ve státě a druhý ve Spojených státech. Američtí představitelé již dříve varovali veřejnost před rizikem nárůstu počtu případů vysoce nakažlivého viru ptačí chřipky (H5N1) šířícího se mezi mořskými savci. (tisen.tv)
Vědci z Cornell sekvenují virus HPAI
Odborníci na virologii z Cornell University sekvenují virus vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI), který postihl dojný skot v několika amerických státech, aby lépe pochopili, proč virus přeskočil na krávy a jak zabránit budoucím ohniskům. „Když dojde k přelití HPAI na nový druh, zejména na savce, je to vždy znepokojivé, protože virus se může adaptovat a získat schopnost přenosu mezi zvířaty,“ řekl Dr. Diego Diel, docent virologie na katedře virologie, diagnostické vědy a ředitel virologické laboratoře v Diagnostickém centru zdraví zvířat (AHDC).
Virus HPAI, který byl koncem března zjištěn u mléčného skotu, zasáhl také další savce , včetně koz, lišek, medvědů a tuleňů. 1. dubna byl hlášen první případ infekce HPAI u člověka, který pracoval s dojnicemi, u nichž se předpokládá, že jsou infikovány virem. „Budeme studovat, jak se HPAI přelila na dojnice, abychom pochopili, proč k této epidemii došlo,“ řekl Diel. „Existuje řada velmi důležitých otázek o jeho zdroji a riziku přenosu na jiná zvířata a lidi, které je třeba řešit.“
New York State Veterinary Diagnostic Laboratory podporuje AHDC státní živočišné zemědělství a podporuje zdraví zvířat a lidí testováním stovek tisíc vzorků ročně. Se svými odbornými znalostmi, pokročilými možnostmi testování a členstvím v National Animal Health Laboratory Network je AHDC vhodná pro reakci na taková ohniska. AHDC vybízí veterináře, aby zasílali vzorky od krav a jiných zvířat pro jakékoli vypuknutí onemocnění k testování.
Ptačí chřipka v USA
Americký lídr v produkci a distribuci konzumních vajec – Cal-Maine Foods – pozastavil výrobu v jednom ze svých závodů v Texasu kvůli potvrzení ptačí chřipky na farmách nosnic. Kvůli viru ptačí chřipky se ztráty v hejnech nosnic patřících společnosti Cal – Maine Foods odhadují na přibližně 1,6 milionu nosnic a 337 000 kusů slepic v chovu. Cal-Maine Foods se v současné době zaměřuje na zabezpečení výroby ve svých dalších chovech, aby minimalizoval riziko šíření choroby.
Virus ptačí chřipky byl také potvrzen u dalšího velkého producenta vajec ve Spojených státech – firmy Herbruck’s. Ohnisko bylo potvrzeno v zařízení Green Meadow v Ionia County, Michigan. Americký výrobce zavedl opatření k omezení šíření viru na jiné farmy. Podle posledních zpráv se nákaza v Ionia Country týká celkem 2 milionů kusů ptáků. Oznámila to Inspekční služba pro zdraví zvířat a rostlin (APHIS ) ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) .
Ministerstvo zemědělství Spojených států (USDA) k 3. dubnu tohoto roku uvádí, že za posledních 30 dní před datem zprávy byl virus detekován na třech komerčních farmách a v sedmi domácích hejnech. Ztráty v populaci drůbeže během tohoto období dosáhly přibližně 3,85 milionu ptáků. Američtí analytici předpovídají, že snížení hejn nosnic v Texasu by mohlo vést ke zvýšení maloobchodních cen vajec pro spotřebitele.
(kipdip.pl)
Aktuality
Změny směrnice o průmyslových emisích. Další rána pro chovatele prasat a drůbeže
Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.
Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.
Na koho se nové předpisy vztahují?
Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP. Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.
Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.
Co je směrnice o průmyslových emisích?
Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.
Z pohledu chovatele:
Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:
– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.
Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.
(farmer.pl)
Aktuality
Může označení vajec na klecová a bezklecová ovlivnit konzumenta vajec?
Značení klecová a vejce bez klecí v obchodě s potravinami se stává tématem konverzace mezi některými společnostmi, a dokonce i generálním prokurátorem státu Michigan. Skupiny za práva zvířat, jako je Animal Justice, prosazují značení vajec z klecí a bezklecových v obchodě s potravinami. Nejen na samotných obalech od vajec, ale i na regálech.
Důvodem je to, že pokud spotřebitelé uvidí znak upozorňující na to, jak jsou nosnice ustájeny, rozhodnutí spotřebitele o nákupu bude pozitivně ovlivněno a více lidí bude kupovat vejce z bezklecových chovů oproti konvenčním.
V roce 2023 dokončil diskontní řetězec Dollar Tree první fázi svého testu prodeje vajec z bezklecových chovů, ve kterém použil v chlazené části svých 63 obchodů značení, aby pomohl spotřebitelům určit, která vejce pocházela od slepic z klecí a která z bezklecových chovů. Přestože společnost Dollar Tree neuvedla podrobnosti o tom, jak měřila výsledky pilotního projektu, potvrdila že výsledek studie byl pozitivní a na základě prodeje a zájmu zákazníků rozšíří pilotní projekt v roce 2024 na stovky dalších obchodů.
Značení v obchodech s potravinami se objevilo také v dubnu 2023, kdy generální prokurátorka státu Michigan Dana Nesselová poslala dopis generálnímu řediteli potravinářského řetězce Kroger, v němž společnost vyzvala, aby do svých obchodů přidala označení vajec z klecí a bezklecových. Dopis byl zaslán poté, co zpráva nazvaná „Cracking down on Kroger “, napsaná šéfem divize prokurátočiny kanceláře Jasonem Evansem, ukázala, že většina spotřebitelů je zmatená ohledně toho, která vejce jsou z klecí a která jsou bez klecí, jak uvádí studie společností Data for Progress. V dopise Evans tvrdí, že nakupující u Krogera jsou uváděni v omyl tak, aby kupovali více vejce od slepic chovaných v klecích, protože si myslí, že jsou z bezklecových chovů, konkrétně proto, že označení produktů jako „Farm Fresh“ a „Grade A“ jsou pro spotřebitele matoucí. V důsledku toho zpráva žádá společnost Kroger, aby do svých obchodů přidala jasné značení, které spotřebitelům pomůže pochopit, která vejce jsou bez klecí.
Po zveřejnění zprávy Nesselová dodala, že nakupující by měli mít možnost důvěřovat reklamě a že prodejci potravin by měli být transparentní ve svém marketingu. V reakci na situaci během rozhovoru pro stanici Local 4 mluvčí Krogeru uvedl: „Společnost Kroger Company of Michigan dodržuje všechny současné předpisy týkající se prodeje vaječných výrobků. Všechny vaječné produkty Kroger Family of Companies jsou jasně označeny tak, aby je zákazníci mohli snadno rozlišit.“
„V tom se musím postavit na stranu Krogera, protože má pravdu, všechna jeho vejce jsou řádně označena. To, že spotřebitel neví, co znamená označení produktu jako „třída A“, neznamená, že se Kroger mýlí. Vřele doporučuji, aby si spotřebitelé provedli vlastní průzkum všech potravin, které konzumují, nejen vajec, a rozhodli se, co bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám.“ dodal Nesselová.
Za rok na značení nebude záležet. V lednu 2025 v Michiganu vstoupí v platnost zákon o bezklecových chovech, díky němuž budou vejce z bezklecových chovů jedinou možností, kterou si spotřebitelé budou moci koupit.
(wattagnet.com)