Connect with us
Reklama

Aktuality

Polské obchody se vzdávají klecových vajec

Published

on

Téměř každé desáté vejce v Evropě pochází z Polska, a proto téma zákazu prodeje vajec z klecí vzbuzuje u polských producentů velké emoce. V nedávné zprávě Evropský parlament jasně uvedl, že je možné chovat nosnice i bez použití klecí, což se okamžitě setkalo s reakcí polských chovatelů, kteří vypočítali, že by to mělo za následek skok v cenách vajec a dodatečné náklady ve výši 1,2 miliardy dolarů. Velké obchodní řetězce však již tento produkt opouštějí a průzkumy veřejného mínění ukazují, že Poláci jsou připraveni vzdát se vajec od slepic chovaných v klecích.

Občanská iniciativa „Konec doby klecové“ již dlouho volá po ukončení chovu v klecích a zavedení zákazu jeho používání ze strany EU. Jeho autorům, tj. Nadaci Compassion in World Farming, se spolu s polskou pobočkou Compassion Polska podařilo shromáždit podpisy 1,4 milionu občanů Evropské unie. Zástupci projektu, včetně Małgorzaty Szadkowské ze společnosti Compassion Polska, se setkali 30. října s Evropskou komisí. Kromě toho Evropský parlament zadal vypracování analýzy, ve které odborníci dospěli k závěru, že je možné opustit klece. V krátkodobém horizontu by to vyžadovalo vhodné obchodní strategie a v dlouhodobém horizontu legislativní změny.

Obyvatelé chtějí prázdné klece

Podle evropského průzkumu YouGov obyvatelé Evropské unie podporují zavedení zákazu chovu hospodářských zvířat v klecích. Podle nadace Compassion Polska je zákaz podporován 63 % Poláků a Polek a 71 % si myslí, že chov zvířat v klecích je prostě krutý.
Odborníci Evropského parlamentu potvrdili, že postuláty výzvy evropských občanů k ukončení chovu v klecích jsou proveditelné. Množství vědeckých důkazů, které byly shromážděny v posledních desetiletích, nenechává žádný prostor pro pochybnosti, že klec nikdy nebude vhodným způsobem k chovu jakéhokoli zvířete. V různých evropských zemích již zemědělci přecházejí na různé jiné metody chovu zvířat a letos takové zákazy přijaly už tři naši sousedé – říká Małgorzata Szadkowska, prezidentka společnosti Compassion Polska, členka občanského výboru iniciativy „Konec doby klecové“. Společnost Compassion Polska odhaduje, že v Evropské unii se každoročně chová více než 340 milionů zvířat v klecích. V Polsku je to více než 41 milionů – hlavně slepice.
Ukazuje se, že produkce vajec je v Polsku velkým byznysem. Dr. Magdalena Kowalewska, analytička v sektoru Food & Agri Bank BNP Paribas, připomíná, že Polsko je šestým producentem konzumních vajec v EU s 9 % podílem na trhu. Kromě toho se zvyšuje objem produkce vajec. Podle údajů Evropské komise v roce 2019 Polsko vyprodukovalo 555 000 tun konzumních vajec. Z toho více než 82 % pochází z chovu v klecích. To je mnohem více, než je průměr EU, který je přibližně 50 %.

Vejce z podestýlky tvoří více než 13 % produkce v Polsku, z volného chovu jsou to téměř 4 % a ekologická vejce tvoří méně než 1 %. Důležitou součástí polského trhu jsou také vejce z domácích chovů, často neregistrovaná. Odhaduje se, že mohou představovat dokonce 12–20 % trhu. Vejce z klecí s označením „3“ jsou nejlevnější. Podle údajů z ministerstva zemědělství, na konci listopadu tohoto roku byly asi o 16 % levnější než vejce z podestýlky, o 29 % než vejce z volného výběhu a o 54 % než ekologická vejce – říká dr. Kowalewska. Expertka dodává, že zavedení zákazu klecových vajec by znamenalo, že v obchodech budou k dispozici pouze vejce, jejichž výroba vyžaduje větší finanční náklady. Vejce budou proto dražší.

Vejce jsou jedním z nejlevnějších zdrojů živočišných bílkovin, a proto je nepravděpodobné, že by se jejich spotřeba snížila, i když se zvýší maloobchodní cena vajec. Producenti klecových vajec musí vzít proto v úvahu nutnost nových investic souvisejících s přizpůsobením se budov pro jiný chov hospodářských zvířat a často také nutnost nákupu dalších pozemků, například pro chovy ve volném výběhu – shrnuje Kowalewska.

Producenti čekají

Polská Národní komora výrobců drůbeže a krmiv (KIPDiP) poukazuje na to, že Evropská komise se zatím jednoznačně a oficiálně proti klecovým chovům nevyjádřila. Komora věří, že vejce z klecí jsou stejnou komoditou jako vejce produkovaná v jiném systému chovu slepic a tvrdí, že zavedení omezení by zhoršilo situaci producentů vajec.

Vejce z podestýlky a z volného výběhu musí být cenově zohledňována nejen vyššími výrobními náklady, menším rozsahem a efektivitou produkce, ale také požadavkem producentů mít více zdrojů (například pozemků pro chov slepic ve volném výběhu). Proto musí být cena vajec z podestýlky a volného výběhu výrazně vyšší než cena vajec klecových. Komora zdůrazňuje, že s hypotetickým úplným opuštěním chovu v klecích ve prospěch jiných způsobů chovu, by náklady museli nést spotřebitelé. Tedy, pokud se prodejci – například obchodní řetězce – nevzdají svých marží. Podle producentů by změny ve struktuře výroby neměly probíhat administrativně, ale na základě velmi jasných tržních signálů. Například rozhodnutím spotřebitele.“

„Zatím však spotřebitelé drtivou většinu nakupují vejce na základě ceny, což znamená, že klecová vejce jsou v Polsku nejoblíbenější. Polský drůbežářský průmysl si je vědom, že existuje určitá skupina zákazníků, kteří z ideologických důvodů očekávají v nabídce i vejce z jiných než klecových chovů a taková vejce jsou na polském trhu v dostatečném množství. Těžko tedy obviňovat domácí výrobce z toho, že reagují na potřeby zákazníků pomalu. To však neznamená, že poptávka těchto spotřebitelů je dostatečně velká, aby zcela změnila systém produkce vajec v Polsku. Věříme, že je to spotřebitel, kdo má největší právo rozhodovat, jaký produkt a za jakou cenu si chce koupit. O tom, jak rychle a v jakém rozsahu se změní způsob chovu nosnic v Polsku a v celé Evropě, rozhodnou zákazníci, nejen z maloobchodu, ale také podniky potravinářského průmyslu.“- píše KIPDiP.

Na začátku prosince řetězec Biedronka oznámil, že urychluje stažení z prodeje klecových vajec. Nejrychlejší změny budou zavedeny ve Varšavě, už od ledna 2021. Proces stažení klecových vajec z nabídky má být dokončen do konce roku 2021, tedy o čtyři roky dříve, než bylo původně deklarováno, píše businessinsider.com.pl.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality