Connect with us
Reklama

Aktuality

Polské obchody se vzdávají klecových vajec

Published

on

Téměř každé desáté vejce v Evropě pochází z Polska, a proto téma zákazu prodeje vajec z klecí vzbuzuje u polských producentů velké emoce. V nedávné zprávě Evropský parlament jasně uvedl, že je možné chovat nosnice i bez použití klecí, což se okamžitě setkalo s reakcí polských chovatelů, kteří vypočítali, že by to mělo za následek skok v cenách vajec a dodatečné náklady ve výši 1,2 miliardy dolarů. Velké obchodní řetězce však již tento produkt opouštějí a průzkumy veřejného mínění ukazují, že Poláci jsou připraveni vzdát se vajec od slepic chovaných v klecích.

Občanská iniciativa „Konec doby klecové“ již dlouho volá po ukončení chovu v klecích a zavedení zákazu jeho používání ze strany EU. Jeho autorům, tj. Nadaci Compassion in World Farming, se spolu s polskou pobočkou Compassion Polska podařilo shromáždit podpisy 1,4 milionu občanů Evropské unie. Zástupci projektu, včetně Małgorzaty Szadkowské ze společnosti Compassion Polska, se setkali 30. října s Evropskou komisí. Kromě toho Evropský parlament zadal vypracování analýzy, ve které odborníci dospěli k závěru, že je možné opustit klece. V krátkodobém horizontu by to vyžadovalo vhodné obchodní strategie a v dlouhodobém horizontu legislativní změny.

Obyvatelé chtějí prázdné klece

Podle evropského průzkumu YouGov obyvatelé Evropské unie podporují zavedení zákazu chovu hospodářských zvířat v klecích. Podle nadace Compassion Polska je zákaz podporován 63 % Poláků a Polek a 71 % si myslí, že chov zvířat v klecích je prostě krutý.
Odborníci Evropského parlamentu potvrdili, že postuláty výzvy evropských občanů k ukončení chovu v klecích jsou proveditelné. Množství vědeckých důkazů, které byly shromážděny v posledních desetiletích, nenechává žádný prostor pro pochybnosti, že klec nikdy nebude vhodným způsobem k chovu jakéhokoli zvířete. V různých evropských zemích již zemědělci přecházejí na různé jiné metody chovu zvířat a letos takové zákazy přijaly už tři naši sousedé – říká Małgorzata Szadkowska, prezidentka společnosti Compassion Polska, členka občanského výboru iniciativy „Konec doby klecové“. Společnost Compassion Polska odhaduje, že v Evropské unii se každoročně chová více než 340 milionů zvířat v klecích. V Polsku je to více než 41 milionů – hlavně slepice.
Ukazuje se, že produkce vajec je v Polsku velkým byznysem. Dr. Magdalena Kowalewska, analytička v sektoru Food & Agri Bank BNP Paribas, připomíná, že Polsko je šestým producentem konzumních vajec v EU s 9 % podílem na trhu. Kromě toho se zvyšuje objem produkce vajec. Podle údajů Evropské komise v roce 2019 Polsko vyprodukovalo 555 000 tun konzumních vajec. Z toho více než 82 % pochází z chovu v klecích. To je mnohem více, než je průměr EU, který je přibližně 50 %.

Vejce z podestýlky tvoří více než 13 % produkce v Polsku, z volného chovu jsou to téměř 4 % a ekologická vejce tvoří méně než 1 %. Důležitou součástí polského trhu jsou také vejce z domácích chovů, často neregistrovaná. Odhaduje se, že mohou představovat dokonce 12–20 % trhu. Vejce z klecí s označením „3“ jsou nejlevnější. Podle údajů z ministerstva zemědělství, na konci listopadu tohoto roku byly asi o 16 % levnější než vejce z podestýlky, o 29 % než vejce z volného výběhu a o 54 % než ekologická vejce – říká dr. Kowalewska. Expertka dodává, že zavedení zákazu klecových vajec by znamenalo, že v obchodech budou k dispozici pouze vejce, jejichž výroba vyžaduje větší finanční náklady. Vejce budou proto dražší.

Vejce jsou jedním z nejlevnějších zdrojů živočišných bílkovin, a proto je nepravděpodobné, že by se jejich spotřeba snížila, i když se zvýší maloobchodní cena vajec. Producenti klecových vajec musí vzít proto v úvahu nutnost nových investic souvisejících s přizpůsobením se budov pro jiný chov hospodářských zvířat a často také nutnost nákupu dalších pozemků, například pro chovy ve volném výběhu – shrnuje Kowalewska.

Producenti čekají

Polská Národní komora výrobců drůbeže a krmiv (KIPDiP) poukazuje na to, že Evropská komise se zatím jednoznačně a oficiálně proti klecovým chovům nevyjádřila. Komora věří, že vejce z klecí jsou stejnou komoditou jako vejce produkovaná v jiném systému chovu slepic a tvrdí, že zavedení omezení by zhoršilo situaci producentů vajec.

Vejce z podestýlky a z volného výběhu musí být cenově zohledňována nejen vyššími výrobními náklady, menším rozsahem a efektivitou produkce, ale také požadavkem producentů mít více zdrojů (například pozemků pro chov slepic ve volném výběhu). Proto musí být cena vajec z podestýlky a volného výběhu výrazně vyšší než cena vajec klecových. Komora zdůrazňuje, že s hypotetickým úplným opuštěním chovu v klecích ve prospěch jiných způsobů chovu, by náklady museli nést spotřebitelé. Tedy, pokud se prodejci – například obchodní řetězce – nevzdají svých marží. Podle producentů by změny ve struktuře výroby neměly probíhat administrativně, ale na základě velmi jasných tržních signálů. Například rozhodnutím spotřebitele.“

„Zatím však spotřebitelé drtivou většinu nakupují vejce na základě ceny, což znamená, že klecová vejce jsou v Polsku nejoblíbenější. Polský drůbežářský průmysl si je vědom, že existuje určitá skupina zákazníků, kteří z ideologických důvodů očekávají v nabídce i vejce z jiných než klecových chovů a taková vejce jsou na polském trhu v dostatečném množství. Těžko tedy obviňovat domácí výrobce z toho, že reagují na potřeby zákazníků pomalu. To však neznamená, že poptávka těchto spotřebitelů je dostatečně velká, aby zcela změnila systém produkce vajec v Polsku. Věříme, že je to spotřebitel, kdo má největší právo rozhodovat, jaký produkt a za jakou cenu si chce koupit. O tom, jak rychle a v jakém rozsahu se změní způsob chovu nosnic v Polsku a v celé Evropě, rozhodnou zákazníci, nejen z maloobchodu, ale také podniky potravinářského průmyslu.“- píše KIPDiP.

Na začátku prosince řetězec Biedronka oznámil, že urychluje stažení z prodeje klecových vajec. Nejrychlejší změny budou zavedeny ve Varšavě, už od ledna 2021. Proces stažení klecových vajec z nabídky má být dokončen do konce roku 2021, tedy o čtyři roky dříve, než bylo původně deklarováno, píše businessinsider.com.pl.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Producenti drůbežího budou krachovat. Česká soběstačnost se stane utopií

Published

on

By

Předělání klecového chovu na voliérový nám na rozdíl od Slováků či Poláků přinese další náklady, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Zvýšené výdaje povedou podle producentů a ekonomů ke snížení soběstačnosti v oblasti výroby vajec a drůbežího masa. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) tvrdí, že diskuze o soběstačnosti v oblasti potravin jsou „jakousi hrou“.

Zásadním rozdílem mezi Českem a Polskem v otázce zemědělství je podle Kovandy skutečnost, že severní sousedé berou tuto oblast jako svou vlajkovou loď. „Je na stejné úrovni, jako je u nás automobilový průmysl. Trh je větší a dotace mnohem štědřejší,“ ozřejmil ekonom. Za zvýšením konkurenční nevýhody českých zemědělců vidí i pozdní zastropování cen energií v roce 2022. „Navíc předělat klecové chovy na voliérové výběhy přinese další náklady, které zatím nebudou tlačit do nesnází Poláky či Slováky. Právě proto je třeba počítat s tím, že naše soběstačnost v produkci vajec či drůbežího masa bude nadále klesat,“ konstatoval Kovanda.

Podobné obavy sdílí i generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář. „V Polsku, které je jedničkou v produkci kuřecího masa, se vyplácí dotace ve výši 50 procent. U nás byly zrušeny kvůli konsolidačnímu balíčku, tudíž výhoda konkurence je obrovská,“ uvedl v pořadu 360°. Bednář si rovněž postěžoval i na navýšení cen energií, které se prý v případě klatovské společnosti pro rok 2024 navýšily až o 30 procent. „Podobné problémy s vysokými cenami energií nebyli malí či střední podnikatelé schopni ustát. Pokud nejste velkovýroba, nemáte v tomto ohledu téměř šanci,“ dodal.

„Záležitosti ohledně soběstačnosti považuji za jakousi hru,“ nechal se slyšet Bendl. „Pokud našemu trhu něco schází, je podle mě mnohem důležitější potravinová bezpečnost, která se pohybuje mezi 60 a 70 procenty,“ dodal bývalý ministr.

(CNN Prima)

Continue Reading

Aktuality

Změny směrnice o průmyslových emisích. Další rána pro chovatele prasat a drůbeže

Published

on

By

Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.

Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.

Na koho se nové předpisy vztahují?

Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP.  Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.

Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.

Co je směrnice o průmyslových emisích?

Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.

Z pohledu chovatele:

Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:

– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda ​​tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.

Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.

(farmer.pl)

Continue Reading

Aktuality

Potravinári sú rozhorčení, opäť dostanú len omrvinku

Published

on

By

Únia potravinárov Slovenska (ÚPS) je rozhorčená z prerozdelenia finančných zdrojov zo štátneho rozpočtu na rok 2024. Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR počíta pri sume 76 miliónov eur len so symbolickou finančnou podporou pre potravinársky priemysel, ktorou bude podporovať účasť potravinárov iba na výstavách, nič viac. Uviedol to po skončení valného zhromaždenia únie predseda ÚPS Daniel Molnár. To je podľa neho v príkrom rozpore s Programovým vyhlásením vlády SR.

ÚPS podľa neho preto vyzýva vládu SR na napĺňanie svojho programového vyhlásenia. Okrem sociálneho dialógu je nevyhnutné čo najskôr pripraviť už aj systémovú a hmatateľnú formu pomoci, vďaka ktorej by výroba slovenských potravín bola lacnejšia a efektívnejšia.

Slovenskí potravinári majú podľa neho pre tento rok hlavné priority, ktorými sú príprava a schválenie schém štátnych pomocí pre potravinársky priemysel, nastavenie odvodových úľav pre poľnohospodárske a potravinárske podniky, neprenášanie odvodu z nerecyklovaného plastového obalového odpadu zo štátu na výrobcov a ochrana európskeho a slovenského trhu pred dovozmi agropotravinárskych komodít z tretích krajín. ÚPS je zároveň proti akémukoľvek ďalšiemu zavádzaniu daní na potraviny a nápoje vrátane dane zo sladených nápojov. Riešenie všetkých uvedených priorít môže podľa neho významne prispieť k zníženiu nákladov na výrobu potravín.

Zdôraznil, že ÚPS požaduje v roku 2024 vypracovať a schváliť štyri schémy štátnej pomoci – schému štátnej pomoci na zelenú naftu pre potravinárov, schému štátnej pomoci na zelené energie, schému štátnej pomoci na investície a schému štátnej pomoci na podporu marketingu. Tieto schémy sľubuje podľa Molnára MPRV potravinárom už viac ako 10 rokov.

Potravinári podľa jeho slov očakávajú od MPRV prípravu, následnú notifikáciu štátnych pomocí v Bruseli a vyčlenenie dostatočných finančných zdrojov v štátnom rozpočte v čo najkratšom čase. Štátna pomoc pomôže k zníženiu výrobných nákladov pre potravinárske podniky, stabilizácii produkcie potravín, modernizácii výrobného procesu a k zvýšeniu predaja slovenských potravín.

„Ak naozaj chceme cenovo dostupné slovenské potraviny pre občanov, bez pomoci štátu to zabezpečiť nevieme. Finančná podpora potravinárskych firiem musí byť už v tomto roku pre štát kľúčová a pre potravinárov skutočne hmatateľná,“ dodal Molnár.

(TASR – uniahydinarov.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality