Connect with us
Reklama

Aktuality

Polsko: Spotřebitelé nechtějí vejce z klecových chovů. Za to zaplatíme všichni

Published

on

Spotřebitelské trendy jsou neúprosné a dnes mnoho obchodních řetězců, potravinářských společností, hotelů a restaurací prohlašuje, že od používání klecových vajec ustupuje. Nesmíme však zapomínat, že v konečném důsledku toto rozhodnutí ovlivní všechny naše peněženky.

Postupný pokles významu klecového chovu pro nosnice je skutečností. Podle údajů získaných od prof. Moniky Michalczuk z Varšavské zemědělské univerzity mezi lety 2018 a 2021 u nás kleslo procento slepic chovaných v klecovém systému z 84,5 % až na 76,2 %.  Odhaduje se, že v současnosti je ještě nižší a činí přibližně 72 %. To je stále mnohem více, než je průměr EU: podle zmíněných údajů v roce 2022 v zemích EU to bylo jen 40 %, když před pěti lety byla tato míra o více než 10 % vyšší.

O vhodnosti odklonu od klecového chovu nosnic lze hovořit dlouho. Díky aktivitám všemožných pro-zvířecích aktivistů je tento chovný systém vnímán jako krutý a způsobující zvířatům zbytečné utrpení. Toto píše organizace „Open Cages“ o myšlence klecového chovu nosnic:

„Kuře v klecích se chovají v obrovských henech – každá slepice má plochu o něco větší než list papíru A4. Omezený prostor jim nedovoluje se volně pohybovat ani natahovat křídla. Klecový chov neposkytuje slepicím vhodné podmínky k provádění jejich přirozeného chování. „Slepice si nemohou volně stavět hnízda, hřadovat, koupat se v písku nebo hledat potravu v podestýlce.“

Pravda je jiná

– V současnosti používané normy týkající se podmínek chovu kuřat vycházejí z práva EU a tyto předpisy zase vyplývají z řady vědeckých analýz. Mezitím pro-zvířecí organizace obvykle nejsou založeny na vědeckých argumentech, ale na svém vlastním přesvědčení, což vytváří falešný obraz tohoto typu výroby – říká Dariusz Goszczyński, předseda správní rady Národní rady pro drůbež – Hospodářské komory.

Jak odborník dodává, před několika lety došlo ke zpřísnění welfare v chovu nosnic, což chovatele donutilo vyměnit klece za tzv. obohacené klece, poskytující zvířatům mimo jiné zvětšený životní prostor. Bylo to samozřejmě na úkor chovatelů, pro které byla výměna klecí kolosálním nákladem. Dnes jsou chovatelé pod tlakem, aby opět změnili systém produkce.

Proekologické komunity také neberou v úvahu skutečnost, že alternativní chovné systémy ke klecím nemusí být nutně spojeny s vyšším welfare. Příkladem toho je chov ve volném výběhu, kde jsou zvířata vystavena nepříznivým podmínkám prostředí. Zhoršují nejen samotný welfare, ale i zdravotní stav stáda, což se projevuje zvýšenou úmrtností a větším užíváním antibiotik.

Za to zaplatíme všichni

Jak zdůrazňuje prezident KRD-IG, je třeba si uvědomit, že opuštění klecového systému se dotkne nejen producentů vajec, ale také spotřebitelů:

– Rostoucí náklady na produkci vajec se budou muset promítnout do vyšších cen. Organizace lobující za upuštění od klecového chovu proto musí o této skutečnosti otevřeně mluvit a převzít odpovědnost za zdražení. Na okraj se sluší zmínit, že v době inflace jsou v západní Evropě stále více vyhledávaná klecová vejce – jsou jednoznačně levnější než vejce z jiných systémů chovu. Například v poslední době se produkce bioproduktů snížila o 15 % ve Francii a o 20 % v Německu. – říká prezident KRD-IG v rozhovoru pro Farmer.pl.

Dovoz z Ukrajiny bez kontroly

Podle odborníka má odchod od klecí i na životní prostředí.

– Jako průmysl jsme vystaveni neustálému tlaku proekologických skupin, ale není zde zmínka o tom, že odklon od klecí je automaticky spojen s větší uhlíkovou stopou výroby – vysvětluje Goszczyński.

Dalším rozporem je prakticky neomezený dovoz vajec z Ukrajiny. Zatímco na domácí chovatele je neustále vyvíjen tlak na zvyšování welfare, na náš trh se volně dostávají vejce produkované bez jakékoli kontroly nejen chovatelského systému, ale i dalších produkčních standardů, jako je dopad na životní prostředí nebo užívání antibiotik.

Tyto společnosti se odklonily od klecových vajec

Bez ohledu na výše uvedené pochybnosti je trend opouštění od klecových vajec skutečností a již nějakou dobu jej pozorujeme. Seznam společností, které se již odklonily od klecových vajec, je velmi dlouhý. Vynikají především řetězce velkoformátových obchodů, restaurací a hotelů. A tak vajíčka „trojky“ již zmizela z obchodů jako Netto (2021), Makro (2022), Żabka (2022), Biedronka (2022) a Kaufland (2022). Odklon od výrobků vlastní značky na bázi klecových vajec také opustily nebo deklarovaly některé další řetězce.

Mnoho potravinových řetězců také přestalo používat klecová vejce. Zde stojí za zmínku takové giganty jako McDonald’s (2021), KFC (2021), Pizza Hut (2021), nebo Burger King (2021), ale i menší podniky jako Subway (2015) nebo BP Polska (2019). Od roku 2020 klecová vejce nepoužívají řetězce Strarbucks a Costa Coffee. Stojí za zmínku, že prohlášení o upuštění od klecového chovu podaly i takové známé hotelové řetězce jako Hilton, Marriot International a Qubus Hotel.

Změny se dotkly i korporací z potravinářského sektoru, včetně takových gigantů jako Danone (2019), Unilever (2010), Nestle (2021), skupina Colian (2019), Frosta (2019), Lindt (2020), Bahlsen (2021). ), Ferrero (2014), Dr. Oetker (2016) nebo Maspex (2021). Řada dalších subjektů (včetně Mondelez International, Dan Cake, Fabryka Cukiernicza Kopernik a PepsiCo) prohlásila, že do roku 2025 opustí používání klecových vajec. Celkem podle informací sdružení „Otevřené klece“ deklarovalo, že do konce roku 2025 opustí klecová vejce, přes 150 subjektů, z nichž téměř 60 už nyní tento druh suroviny nepoužívá. Jak v našem rozhovoru zdůraznil Dariusz Goszczyński, je to sám spotřebitel, kdo by se měl rozhodnout, která vejce si chce koupit. Pokud si vybere surovinu produkovanou mimo klecový systém, chovatelé mu ji budou muset nabídnout. Při pohledu na ceny v regálu obchodu je však na místě si uvědomit, že jejich nárůst cen je mimo jiné důsledkem rozhodnutí, jako je odklon od klecového chovu.

(farmer.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality