Aktuality
Přichází vlna investic do polského odvětví vajec. Bude vynucena předpisy EU
Do konce roku 2023 hodlá Evropská komise předložit legislativní návrh na zákaz chovu zvířat v klecích v Evropské unii. Tento zákaz by měl vstoupit v platnost od roku 2027. Z pohledu polského zemědělsko-potravinářského průmyslu by měl zvláštní význam pro odvětví vajec.
Polsko jako vaječná velmoc
Podle údajů Eurostatu je Polsko šestým největším producentem vajec a jejich druhým největším vývozcem v EU. Přitom podle údajů Evropské komise je v Polsku stále přes 70 % nosnic chováno v klecích, což je jeden z nejvyšších výsledků v celé EU. Analytici Credit Agricole Bank Polska SA analyzovali dopad plánovaného zákazu klecové produkce vajec na polský sektor vajec.
Zákaz klecové produkce vajec by nebyl prvním krokem ke zlepšení životních podmínek nosnic v EU. V roce 2003 byla plocha klece zvětšena ze 450 cm2 na 550 cm2 a od roku 2012 narostla na 750 cm2, přičemž optimální plocha klece maximalizující zisk producenta vajec se odhaduje na cca 400-450 cm2.
Proč není produkce vajec v EU cenově konkurenceschopná?
Přestože v mnoha zemích, zejména v těch s vysokou úrovní sociálně-ekonomického rozvoje, roste tlak spotřebitelů na zlepšení životních podmínek nosnic, EU zůstává jediným významným světovým producentem vajec, kde jsou v této oblasti přijímána legislativní opatření. V kombinaci s environmentálními předpisy EU to způsobuje, že produkce vajec v EU není cenově konkurenceschopná vůči jiným významným světovým producentům. V důsledku toho povede zavedení zákazu produkce klecových vajec k dalšímu oslabení cenové konkurenceschopnosti odvětví vajec v EU.
Po zákazu klecového chovu se budou moci producenti vajec rozhodnout pro tři alternativní systémy chovu: podestýlka, volný výběh a ekologický chov. Analytici Credit Agricole se domnívají, že při rozhodování o změně systému chovu z důvodu nutnosti likvidace klecového chovu se producenti rozhodnou především pro další nejlevnější systém odchovu, kterým je systém podestýlky.
O kolik levnější je klecový systém než podestýlkový?
Na základě historických údajů lze předpokládat, že produkce vajec v systému podestýlky či stáje je asi o 20 % dražší než produkce v klecovém systému. Je to dáno řadou faktorů: nižším osazením kurníku a vyššími náklady na jeho údržbu, vyššími mzdovými náklady, vyššími náklady na krmivo nebo vyššími náklady na nosnice.
I přes perspektivu nárůstu výrobních nákladů po přechodu z klecového systému na stájový lze očekávat, že to nezmění cenovou konkurenceschopnost Polska, které je vedle Nizozemska největším exportérem vajec do EU a vyznačuje se téměř nejnižší mírou výrobních nákladů v podestýlkovém systému. V případě Polska je tato konkurenceschopnost způsobena především nižšími mzdovými náklady, zatímco v Nizozemsku je založena na vyšší efektivitě zemědělství. To naznačuje, že v Polsku je stále velký prostor pro zlepšení konkurenceschopnosti.
Kolik bude stát transformace produkce vajec v Polsku?
Aby bylo možné odhadnout náklady na transformaci produkce vajec v Polsku z klecového systému na systém podestýlkový, stanovili analytici následující předpoklady.
Za prvé, na základě nejnovějších údajů Hlavního veterinárního inspektorátu je v současné době v Polsku 38,3 milionu klecí pro nosnice, které budou muset být nahrazeny podestýlkovými stanicemi.
Za druhé předpokládáme, že formou podestýlky zvolenou výrobci bude voliéra (oplocený prostor umožňující volný pohyb ptáků, obsahující prvky zlepšující se welfare).
Za třetí předpokládáme, že stávající kurníky s klecemi po modernizaci budou schopny pojmout pouze cca 2/3 stávajícího stavu nosnic. Pro zachování současného rozsahu produkce bude proto nutné postavit nové kurníky pro cca 1/3 ptáků chovaných v klecovém systému.
Za čtvrté, na základě diskusí se zástupci průmyslu odhadujeme, že náklady na modernizaci jednoho klecového stání lze předpokládat na úrovni cca 25 PLN, přičemž vybudování od základů bude stát cca 80 PLN.
V důsledku toho odborníci odhadují, že celkové náklady na transformaci polského odvětví vajec z klecového systému na podestýlkový systém budou činit přibližně 1,7 miliardy PLN, tj. přibližně 550 milionů PLN ročně v letech 2024–2026. Analýza nezohledňuje náklady na prostoje výroby při modernizaci kurníků a případné výnosy související s prodejem vybavení kurníku do zemí, kde není výhled na zákaz klecové produkce vajec.
Odhadované náklady na transformaci polského sektoru produkce vajec jsou přibližně 28 % hodnoty roční národní produkce vajec v roce 2021 (poslední dostupné údaje z Centrálního statistického úřadu). Pokud by přitom zákaz klecového chovu vešel v platnost už od začátku roku 2027, musely by se tyto výdaje v krátké době nashromáždit.
Důležitou otázkou zůstává, zda je přechod z klecového systému na podestýlkový systém z dlouhodobého hlediska optimální strategií. S přihlédnutím k vývoji předpisů EU v oblasti welfare nosnic lze očekávat, že tlak na další zlepšování welfare zvířat bude v následujících letech pokračovat. V důsledku toho mohou být někteří výrobci nakloněni dražším řešením, která ve větší míře zlepšují životní podmínky zvířat, a chtějí tak předejít situaci, kdy se investice vynaložené za několik let ukáží jako nedostatečné a bude nutná další modernizace kurníků. V důsledku toho může být skutečný rozsah investic odvětví producentů vajec v nadcházejících letech ještě vyšší.
(Autor: Credit Agricole, portalspozywczy.pl)
Slovenské obchodné siete zoskupené vo Zväze obchodu Slovenska plánujú naďalej podporovať slovenskú poľnohospodársku a potravinársku produkciu vrátane slovenských producentov vajec.
Na tomto základe bolo v roku 2020 uzatvorené Memorandum o spolupráci v oblasti produkcie slepačích vajec na Slovensku medzi ministerstvom pôdohospodárstva, Zväzom obchodu SR a Úniou hydinárov Slovenska, obsahom ktorého sú vzájomné záväzky zamerané na podporu domácej produkcie vajec vrátane deklarácie, že slovenskí hydinári najneskôr do roku 2030 uskutočnia rekonštrukciu klietkových chovov nosníc na podstielkové, volierové a voľnovýbehové chovy.
Slovenské obchodné siete sa nepridali k iniciatíve zahraničných reťazcov ukončiť predaj vajec pochádzajúcich z obohateného klietkového chovu už v roku 2025, čím prejavili voči domácim producentom vajec vyššiu mieru ústretovosti vzhľadom na ich reálne investičné možnosti postupne modernizovať chovy nosníc.
„Členovia Zväzu obchodu plne podporujú trend zlepšovania humánnosti chovov a životných podmienok zvierat, no zároveň považujeme za veľmi dôležitú aj udržateľnosť domácej produkcie vajec a zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a zdravotnej bezpečnosti potravín,“ uviedol prezident Zväzu obchodu SR, Filip Kasana. Ako ďalej hovorí, nemožno opomenúť zvýšenú uhlíkovú stopu pri realizovaní náročnejšej logistiky v rámci dovozu tovaru zo zahraničia, čo má významný vplyv na kritériá udržateľnosti v rámci dopadov na životné prostredie.
„V súčasnosti platná legislatíva únie ani Slovenska chov nosníc v obohatených klietkach nezakazuje, a preto slovenské obchodné siete združené vo Zväze obchodu SR (COOP Jednota, CBA a Labaš) naďalej uprednostňujú slovenskú produkcia vajec v zmysle podpísaného Memoranda o spolupráci s Úniou hydinárov Slovenska, takže na ich pultoch budú pre spotrebiteľov dostupné domáce vajcia aj po 1. januári 2025,“ dodáva Filip Kasana.
V súčasnosti slovenskí chovatelia zabezpečujú slovenskú sebestačnosť vajec cca 85 %, pričom väčšina slovenskej produkcie je realizovaná prostredníctvom obohatených klietok, čo sa odráža aj na čistote vajec, ktorú spotrebiteľ preferuje.
Krmivo pre nosnice v klietkovom a podstielkovom chove má rovnakú kvalitu a zloženie. V záujme zlepšovania životných podmienok zvierat slovenskí chovatelia nosníc postupne rekonštruujú svoje prevádzky na podstielkový chov, no na väčšiu dynamiku tohto procesu im chýbajú finančné zdroje. Chov nosníc prostredníctvom podstielkového chovu je ekonomicky náročnejší, čo má svoj odraz vo vyššej pultovej cene vajec.
(TASR)
Vejce „domácí“, „z venkova“ nebo „od šťastných slepiček“… Pojmů je mnoho, ale každý ví, o čem je řeč. Stojí za to napsat pár slov o bezpečnosti takových produktů a představit jejich ceny.
- Prodej domácích vajec je v Polsku docela populární.
- Takový produkt je považován za hodnotnější než vejce z farmy, i když je třeba dodat, že vědecký výzkum není v této otázce jasný.
- Při rozhodování o koupi takových vajec stojí za to věnovat pozornost několika aspektům.
Skladování vajec
Při nákupu je vhodné vzít v úvahu, jak byla vejce skladována: pro jejich bezpečnost musí být dostatečně nízká teplota a musí být omezeno vystavení zboží přímému slunečnímu záření. Samozřejmě ne vždy máme možnost zkontrolovat, jak byla vejce uskladněna, ale pokud vidíme, že na trhu leží bez jakékoliv ochrany proti slunci, měli bychom s tímto faktem počítat.
Mytí vaječných skořápek
Další věcí je čistota skořápek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se vajíčko neušpinilo. Zanechat špinavou skořápku je však menší zlo, než se ji pokoušet umýt – taková akce zvyšuje riziko pronikání choroboplodných zárodků do pórovité skořápky. Bohužel nemáme jak ověřit, zda bylo vajíčko, které jsme koupili, umyté či nikoliv.
Prodej vajec na trhu
Bohužel se také může stát, že nepoctiví prodejci koupí vejce ze supermarketů nebo velkoobchodů (vykoupí je za nižší cenu) a následně je prodají jako „domácí“. Není problém označení odstranit a vejce přebalit do jiného obalu. Takové praktiky samozřejmě nejsou zdraví nebezpečné, ale je to podvod – vždyť když si chceme koupit farmářská vejce. Bohužel neexistuje žádná účinná metoda, jak odlišit vejce z trhu od těch z domácích chovů. Má to určité důvody (vejce z drůbežárny mají častěji hnědou barvu, což vyplývá z genetiky používané ve velkochovu), ale v žádném případě to není pravidlo.
Princip omezené důvěry
Jak vidíme, při nákupu vajec z neoficiálních kanálů existuje mnoho neznámých. Samozřejmě se nestavíme na žádnou stranu, ale při rozhodování o takové koupi bychom se měli řídit zásadou omezené důvěry. Je důležité, aby produkt, který kupujeme, pocházel ze známého a důvěryhodného zdroje. Je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, to znamená pečlivě si umýt a dezinfikovat ruce při manipulaci s vejci a před použitím opařit skořápku. Taková vejce je také lepší nepoužívat k přípravě tepelně neupraveného jídla.
Jaké jsou ceny vajec?
Na závěr se sluší říci, jaké jsou dnes ceny domácích vajec. Jak ukazuje náš krátký průzkum, náklady na nákup takových vajec se velmi liší. Nabídka zahrnuje produkty s cenami od 0,80 PLN do 1,50 PLN za kus. Cena částečně souvisí s velikostí vajíčka, ale pravděpodobně je to z velké části dáno poměrem nabídky a poptávky.
(farmer.pl)
Akce, kterou pořádají prezident Biden a první dáma, nabízí tisíce skořápkových vajec a aktivity pro děti i dospělé.
V Bílém domě se v pondělí 1. dubna konala akce Easter Egg Roll 2024, která obsahovala téma „EGGucation“ se vzdělávacími aktivitami pro děti všech věkových kategorií. Kromě hledání velikonočních vajíček se letošní akce soustředila na kvalitu škol, čtenářské koutky, exkurze na farmy, obrázkový den, či fyzické zóny „EGGucation“. Více než 30 000 natvrdo vařených vajec ve skořápce je následně ručně barveno a využito při hledání vajec.
Generální ředitelka American Egg Board (AEB) Emily Metzová řekla: „Američtí producenti vajec jsou hrdí na to, že mohou ve velikonočním období poskytovat vejce rodinám v nouzi a budou pokračovat v darech komunitám po celých USA a po celý rok.“ První dáma Jill Biden uvedla, že letošní akce Velikonoční vajíčko se účastní přibližně 40 000 lidí.
(wattagnet.com)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
