Connect with us
Reklama

Aktuality

Přichází vlna investic do polského odvětví vajec. Bude vynucena předpisy EU

Published

on

Do konce roku 2023 hodlá Evropská komise předložit legislativní návrh na zákaz chovu zvířat v klecích v Evropské unii. Tento zákaz by měl vstoupit v platnost od roku 2027. Z pohledu polského zemědělsko-potravinářského průmyslu by měl zvláštní význam pro odvětví vajec.

Polsko jako vaječná velmoc

Podle údajů Eurostatu je Polsko šestým největším producentem vajec a jejich druhým největším vývozcem v EU. Přitom podle údajů Evropské komise je v Polsku stále přes 70 % nosnic chováno v klecích, což je jeden z nejvyšších výsledků v celé EU. Analytici Credit Agricole Bank Polska SA analyzovali dopad plánovaného zákazu klecové produkce vajec na polský sektor vajec.

Zákaz klecové produkce vajec by nebyl prvním krokem ke zlepšení životních podmínek nosnic v EU. V roce 2003 byla plocha klece zvětšena ze 450 cm2 na 550 cm2 a od roku 2012 narostla na 750 cm2, přičemž optimální plocha klece maximalizující zisk producenta vajec se odhaduje na cca 400-450 cm2.

Proč není produkce vajec v EU cenově konkurenceschopná?

Přestože v mnoha zemích, zejména v těch s vysokou úrovní sociálně-ekonomického rozvoje, roste tlak spotřebitelů na zlepšení životních podmínek nosnic, EU zůstává jediným významným světovým producentem vajec, kde jsou v této oblasti přijímána legislativní opatření. V kombinaci s environmentálními předpisy EU to způsobuje, že produkce vajec v EU není cenově konkurenceschopná vůči jiným významným světovým producentům. V důsledku toho povede zavedení zákazu produkce klecových vajec k dalšímu oslabení cenové konkurenceschopnosti odvětví vajec v EU.

Po zákazu klecového chovu se budou moci producenti vajec rozhodnout pro tři alternativní systémy chovu: podestýlka, volný výběh a ekologický chov. Analytici Credit Agricole se domnívají, že při rozhodování o změně systému chovu z důvodu nutnosti likvidace klecového chovu se producenti rozhodnou především pro další nejlevnější systém odchovu, kterým je systém podestýlky.

O kolik levnější je klecový systém než podestýlkový?

Na základě historických údajů lze předpokládat, že produkce vajec v systému podestýlky či stáje je asi o 20 % dražší než produkce v klecovém systému. Je to dáno řadou faktorů: nižším osazením kurníku a vyššími náklady na jeho údržbu, vyššími mzdovými náklady, vyššími náklady na krmivo nebo vyššími náklady na nosnice.
I přes perspektivu nárůstu výrobních nákladů po přechodu z klecového systému na stájový lze očekávat, že to nezmění cenovou konkurenceschopnost Polska, které je vedle Nizozemska největším exportérem vajec do EU a vyznačuje se téměř nejnižší mírou výrobních nákladů v podestýlkovém systému. V případě Polska je tato konkurenceschopnost způsobena především nižšími mzdovými náklady, zatímco v Nizozemsku je založena na vyšší efektivitě zemědělství. To naznačuje, že v Polsku je stále velký prostor pro zlepšení konkurenceschopnosti.

Kolik bude stát transformace produkce vajec v Polsku?

Aby bylo možné odhadnout náklady na transformaci produkce vajec v Polsku z klecového systému na systém podestýlkový, stanovili analytici následující předpoklady.

Za prvé, na základě nejnovějších údajů Hlavního veterinárního inspektorátu je v současné době v Polsku 38,3 milionu klecí pro nosnice, které budou muset být nahrazeny podestýlkovými stanicemi.

Za druhé předpokládáme, že formou podestýlky zvolenou výrobci bude voliéra (oplocený prostor umožňující volný pohyb ptáků, obsahující prvky zlepšující se welfare).

Za třetí předpokládáme, že stávající kurníky s klecemi po modernizaci budou schopny pojmout pouze cca 2/3 stávajícího stavu nosnic. Pro zachování současného rozsahu produkce bude proto nutné postavit nové kurníky pro cca 1/3 ptáků chovaných v klecovém systému.

Za čtvrté, na základě diskusí se zástupci průmyslu odhadujeme, že náklady na modernizaci jednoho klecového stání lze předpokládat na úrovni cca 25 PLN, přičemž vybudování od základů bude stát cca 80 PLN.

V důsledku toho odborníci odhadují, že celkové náklady na transformaci polského odvětví vajec z klecového systému na podestýlkový systém budou činit přibližně 1,7 miliardy PLN, tj. přibližně 550 milionů PLN ročně v letech 2024–2026. Analýza nezohledňuje náklady na prostoje výroby při modernizaci kurníků a případné výnosy související s prodejem vybavení kurníku do zemí, kde není výhled na zákaz klecové produkce vajec.

Odhadované náklady na transformaci polského sektoru produkce vajec jsou přibližně 28 % hodnoty roční národní produkce vajec v roce 2021 (poslední dostupné údaje z Centrálního statistického úřadu). Pokud by přitom zákaz klecového chovu vešel v platnost už od začátku roku 2027, musely by se tyto výdaje v krátké době nashromáždit.

Důležitou otázkou zůstává, zda je přechod z klecového systému na podestýlkový systém z dlouhodobého hlediska optimální strategií. S přihlédnutím k vývoji předpisů EU v oblasti welfare nosnic lze očekávat, že tlak na další zlepšování welfare zvířat bude v následujících letech pokračovat. V důsledku toho mohou být někteří výrobci nakloněni dražším řešením, která ve větší míře zlepšují životní podmínky zvířat, a chtějí tak předejít situaci, kdy se investice vynaložené za několik let ukáží jako nedostatečné a bude nutná další modernizace kurníků. V důsledku toho může být skutečný rozsah investic odvětví producentů vajec v nadcházejících letech ještě vyšší.

(Autor: Credit Agricole, portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Published

on

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.

Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.

„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.

Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou

vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.

Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.

Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.

Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.

(metro.cz)

Continue Reading

Aktuality

Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Published

on

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.

Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.

Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.

 

EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.

Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.

(teraz.sk)

Continue Reading

Aktuality

Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Published

on

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.

Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.

Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality