Connect with us
Reklama

Aktuality

Přichází vlna investic do polského odvětví vajec. Bude vynucena předpisy EU

Published

on

Do konce roku 2023 hodlá Evropská komise předložit legislativní návrh na zákaz chovu zvířat v klecích v Evropské unii. Tento zákaz by měl vstoupit v platnost od roku 2027. Z pohledu polského zemědělsko-potravinářského průmyslu by měl zvláštní význam pro odvětví vajec.

Polsko jako vaječná velmoc

Podle údajů Eurostatu je Polsko šestým největším producentem vajec a jejich druhým největším vývozcem v EU. Přitom podle údajů Evropské komise je v Polsku stále přes 70 % nosnic chováno v klecích, což je jeden z nejvyšších výsledků v celé EU. Analytici Credit Agricole Bank Polska SA analyzovali dopad plánovaného zákazu klecové produkce vajec na polský sektor vajec.

Zákaz klecové produkce vajec by nebyl prvním krokem ke zlepšení životních podmínek nosnic v EU. V roce 2003 byla plocha klece zvětšena ze 450 cm2 na 550 cm2 a od roku 2012 narostla na 750 cm2, přičemž optimální plocha klece maximalizující zisk producenta vajec se odhaduje na cca 400-450 cm2.

Proč není produkce vajec v EU cenově konkurenceschopná?

Přestože v mnoha zemích, zejména v těch s vysokou úrovní sociálně-ekonomického rozvoje, roste tlak spotřebitelů na zlepšení životních podmínek nosnic, EU zůstává jediným významným světovým producentem vajec, kde jsou v této oblasti přijímána legislativní opatření. V kombinaci s environmentálními předpisy EU to způsobuje, že produkce vajec v EU není cenově konkurenceschopná vůči jiným významným světovým producentům. V důsledku toho povede zavedení zákazu produkce klecových vajec k dalšímu oslabení cenové konkurenceschopnosti odvětví vajec v EU.

Po zákazu klecového chovu se budou moci producenti vajec rozhodnout pro tři alternativní systémy chovu: podestýlka, volný výběh a ekologický chov. Analytici Credit Agricole se domnívají, že při rozhodování o změně systému chovu z důvodu nutnosti likvidace klecového chovu se producenti rozhodnou především pro další nejlevnější systém odchovu, kterým je systém podestýlky.

O kolik levnější je klecový systém než podestýlkový?

Na základě historických údajů lze předpokládat, že produkce vajec v systému podestýlky či stáje je asi o 20 % dražší než produkce v klecovém systému. Je to dáno řadou faktorů: nižším osazením kurníku a vyššími náklady na jeho údržbu, vyššími mzdovými náklady, vyššími náklady na krmivo nebo vyššími náklady na nosnice.
I přes perspektivu nárůstu výrobních nákladů po přechodu z klecového systému na stájový lze očekávat, že to nezmění cenovou konkurenceschopnost Polska, které je vedle Nizozemska největším exportérem vajec do EU a vyznačuje se téměř nejnižší mírou výrobních nákladů v podestýlkovém systému. V případě Polska je tato konkurenceschopnost způsobena především nižšími mzdovými náklady, zatímco v Nizozemsku je založena na vyšší efektivitě zemědělství. To naznačuje, že v Polsku je stále velký prostor pro zlepšení konkurenceschopnosti.

Kolik bude stát transformace produkce vajec v Polsku?

Aby bylo možné odhadnout náklady na transformaci produkce vajec v Polsku z klecového systému na systém podestýlkový, stanovili analytici následující předpoklady.

Za prvé, na základě nejnovějších údajů Hlavního veterinárního inspektorátu je v současné době v Polsku 38,3 milionu klecí pro nosnice, které budou muset být nahrazeny podestýlkovými stanicemi.

Za druhé předpokládáme, že formou podestýlky zvolenou výrobci bude voliéra (oplocený prostor umožňující volný pohyb ptáků, obsahující prvky zlepšující se welfare).

Za třetí předpokládáme, že stávající kurníky s klecemi po modernizaci budou schopny pojmout pouze cca 2/3 stávajícího stavu nosnic. Pro zachování současného rozsahu produkce bude proto nutné postavit nové kurníky pro cca 1/3 ptáků chovaných v klecovém systému.

Za čtvrté, na základě diskusí se zástupci průmyslu odhadujeme, že náklady na modernizaci jednoho klecového stání lze předpokládat na úrovni cca 25 PLN, přičemž vybudování od základů bude stát cca 80 PLN.

V důsledku toho odborníci odhadují, že celkové náklady na transformaci polského odvětví vajec z klecového systému na podestýlkový systém budou činit přibližně 1,7 miliardy PLN, tj. přibližně 550 milionů PLN ročně v letech 2024–2026. Analýza nezohledňuje náklady na prostoje výroby při modernizaci kurníků a případné výnosy související s prodejem vybavení kurníku do zemí, kde není výhled na zákaz klecové produkce vajec.

Odhadované náklady na transformaci polského sektoru produkce vajec jsou přibližně 28 % hodnoty roční národní produkce vajec v roce 2021 (poslední dostupné údaje z Centrálního statistického úřadu). Pokud by přitom zákaz klecového chovu vešel v platnost už od začátku roku 2027, musely by se tyto výdaje v krátké době nashromáždit.

Důležitou otázkou zůstává, zda je přechod z klecového systému na podestýlkový systém z dlouhodobého hlediska optimální strategií. S přihlédnutím k vývoji předpisů EU v oblasti welfare nosnic lze očekávat, že tlak na další zlepšování welfare zvířat bude v následujících letech pokračovat. V důsledku toho mohou být někteří výrobci nakloněni dražším řešením, která ve větší míře zlepšují životní podmínky zvířat, a chtějí tak předejít situaci, kdy se investice vynaložené za několik let ukáží jako nedostatečné a bude nutná další modernizace kurníků. V důsledku toho může být skutečný rozsah investic odvětví producentů vajec v nadcházejících letech ještě vyšší.

(Autor: Credit Agricole, portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality