Connect with us
Reklama

Aktuality

Ptačí chřipka na polských megafarmách, spalovny nestíhají likvidovat kuřata

Published

on

Nedávno strávili obyvatelé polské obce Lipowiec-Kościelny noc na ulici. Záležitost byla naléhavá, museli zablokovat myšlenku pohřbít stovky tisíc mrtvých nosnic v jejich vesnici, poblíž zdrojů vody. Toto je jen jedna ze scén, které se již několik týdnů odehrávají v okresech Mława a Żurominski (Mazowiecké vojvodství), zpustošených epidemií ptačí chřipky.

Epidemie megafarm

Epidemie začala koncem března a v polovině května bylo v Polsku zaznamenáno více než 300 ohnisek vysoce infekční ptačí chřipky. Více než třetina ohnisek se nachází ve dvou okresech v mlawském a žurominském. Je to největší drůbežárna v Polsku. V několika stech megafarmách se zde chová téměř 100 milionů slepic a krůt. Velká část z nich již byla zabita, aby se potlačila epidemie. Pokud se ukáže, že je nemocné pouze jedno ze zvířat žijících na dané farmě, musí být všechna usmrcena a zlikvidována. Není divu, že ve spalovnách v této oblasti již není kapacita a naléhavě se hledají další způsoby, jak se mrtvých zvířat zbavit, například jejich zakopání blízko lidských obydlení.

Kuřata nevidíte. Jsou ukryty v obrovských bílých kasárnách bez oken. Vznikají bez ohledu na místní protesty. Lidé si stěžují na znečištění, nemoci a zápach, ale v dokumentech nezbytných pro stavební povolení pravidelně čteme, že „zápach se zdržuje v hranicích pozemku“. Žádný problém.

Kvůli nemoci se problém projevil. Slepice jsou vidět. Na trávě obklopující farmy vyrostly hromady mrtvých kuřecích těl. Ale to není ptačí chřipka, co je největší nemocí drůbežářství. Jedná se o absurdní epidemii průmyslových farem, která poškozují životní prostředí, poškozují lidi a vytváří obrovská zdravotní rizika.

Intenzivní zemědělství poškozuje životní prostředí

Epidemie průmyslových farem nepřišla z ničeho nic. Byla navržena v kancelářích evropských činitelů s rozhodovací pravomocí, kteří formují společnou zemědělskou politiku (SZP; anglicky: Common Agricultural Policy – CAP). Jedná se o nástroj EU, který má miliardy našich společných eur – třetinu rozpočtu EU. Po celá léta se hodně mluvilo o potřebě reformy SZP tak, aby lépe sloužila lidem a přírodě. V dnešní době v Bruselu probíhají poslední práce na budoucnosti SZP, ale změny budou s největší pravděpodobností kosmetické a epidemie bude pokračovat.

Z SZP těží největší vlastníci. 80 procent peněz z EU jde 20 procentům nejbohatších farmářů. Velká část fondů EU jde na podporu intenzivního chovu hospodářských zvířat. Budou pokračovat škodlivé dotace na produkci (v současné době jsou na živočišnou výrobu vyčleněny přibližně 3 miliardy EUR ročně) a investiční podpora (např. na stavbu nových farem).

Novináři z Guardianu spočítali, že počet drůbežích farem a dobytka v EU mezi lety 2005 a 2016 poklesl o 3,4 milionu (na 5,6 milionu). Zároveň se významně zvýšil počet ptáků, krav a jiných zvířat chovaných pro maso a další výrobky. To ukazuje, že došlo k obrovské intenzifikaci zemědělství. Stále více zemědělské produkce se soustřeďuje do rukou užší skupiny lidí. Ztrácíme malé rodinné farmy. Polsko je jedním z lídrů tohoto zlého procesu.

Společná zemědělská politika tak vede v mnoha evropských zemích k demontáži tradičního modelu zemědělství a zároveň přispívá ke znečištění životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a klimatické krizi. Jedním slovem to zhoršuje problémy, s nimiž Evropská unie zápasí na jiných frontách.

Zelená malba selhala

Na tuto nekonzistenci subjekty s rozhodovací pravomocí upozornily nevládní organizace, vědci a také instituce EU. Evropský účetní dvůr, orgán EU odpovědný za kontrolu výdajů EU, shledal SZP jako neúčinnou a nedostatečnou. Analýza pro Evropský parlament ukázala, že SZP není v souladu s evropskou Zelenou dohodou. Z mnoha stran se ozývají hlasy, že zemědělská politika by měla být budována od nuly a má realisticky čelit současným výzvám.

Tvůrci politik EU předstírají, že naslouchají. Ve snaze „vymalovat“ novou SZP zeleně navrhli například program, který by zlepšil dobré životní podmínky hospodářských zvířat. Je to však nepřesné a v praxi to může znamenat další skryté dotace pro průmyslové farmy. Rovněž nebyly zavedeny očekávané nástroje ke snížení emisí metanu a sloučenin dusíku souvisejících s chovem hospodářských zvířat. Stále neexistuje podpora pro aktivity ochrany přírody v zemědělských oblastech. A tak dále. Výsledkem bude, že pokud bude přijata SZP v této podobě, jedinou věcí, která nás může zachránit před další epidemií průmyslových farem, budou protesty našich vládních činitelů. Můžeme s nimi ale počítat?

Co můžu dělat?

18. května během zemědělského parlamentního výboru ministr Grzegorz Puda pod tlakem zástupců nevládních organizací připustil, že koncentrace průmyslových farem může ovlivnit rychlost šíření viru, avšak uvedl, že neexistují žádné nástroje k omezení vzniku megafarem na soukromých pozemcích. To samozřejmě není pravda – organizace jako Otwarte Klatki, koalice Stop Fermom, Viva! a Greenpeace hovoří o konkrétních právních řešeních, která by mohla zastavit epidemii průmyslových farem. Samotné vládní Právo a spravedlnost již léta slibuje „zákon o zápachu“, který by mohl omezit koncentraci farem a oddělit je od lidských sídel a divoké přírody. Bohužel sliby to končí.

Samozřejmě ne vždy. Ministr Puda, bezmocný, vůči expanzi farem, oznámil – jako formu eliminace účinků ptačí chřipky – mobilizaci peněz, které pomohou majitelům farem vrátit se zpět k podnikání do doby před epidemii. Což samozřejmě znamená, že za několik let budou muset obyvatelé Lipowiec-Kościelny opět nocovat na silnici, aby chránili svou vesnici před pohřebištěm spojeným s příští epidemií. Namísto odstranění zdroje požáru, ministr fouká do ohně, aby nedošlo k vyhasnutí. Z veřejných peněz si znovu financujeme katastrofu.

A katastrofa začíná nevinně. Wkra, půvabně se klikatící po severním Mazovsku, zve kajakáře na mimořádné dobrodružství. Stačí pár záběrů vesel a z oblohy těsně před naší kánoí se snáší jestřáb. Není divu, že obyvatelé přemýšlejí o rozvoji agroturistiky. Bohužel slyší, že stavba domů v blízkosti řeky je nemožná – jedná se o lokalitu Natura 2000. Jak víte, turistická chata ničí krajinu. Zcela jinak to je za dalším ohybem řeky, přímo u břehu, kde vyrostl megakurník pro několik stovek tisíc kuřat. Může tam stát. Koneckonců, zápach je omezen hranicemi objektu.

(Krzysztof Cibor, onet.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality