Aktuality
Ptačí chřipka na polských megafarmách, spalovny nestíhají likvidovat kuřata

Nedávno strávili obyvatelé polské obce Lipowiec-Kościelny noc na ulici. Záležitost byla naléhavá, museli zablokovat myšlenku pohřbít stovky tisíc mrtvých nosnic v jejich vesnici, poblíž zdrojů vody. Toto je jen jedna ze scén, které se již několik týdnů odehrávají v okresech Mława a Żurominski (Mazowiecké vojvodství), zpustošených epidemií ptačí chřipky.
Epidemie megafarm
Epidemie začala koncem března a v polovině května bylo v Polsku zaznamenáno více než 300 ohnisek vysoce infekční ptačí chřipky. Více než třetina ohnisek se nachází ve dvou okresech v mlawském a žurominském. Je to největší drůbežárna v Polsku. V několika stech megafarmách se zde chová téměř 100 milionů slepic a krůt. Velká část z nich již byla zabita, aby se potlačila epidemie. Pokud se ukáže, že je nemocné pouze jedno ze zvířat žijících na dané farmě, musí být všechna usmrcena a zlikvidována. Není divu, že ve spalovnách v této oblasti již není kapacita a naléhavě se hledají další způsoby, jak se mrtvých zvířat zbavit, například jejich zakopání blízko lidských obydlení.
Kuřata nevidíte. Jsou ukryty v obrovských bílých kasárnách bez oken. Vznikají bez ohledu na místní protesty. Lidé si stěžují na znečištění, nemoci a zápach, ale v dokumentech nezbytných pro stavební povolení pravidelně čteme, že „zápach se zdržuje v hranicích pozemku“. Žádný problém.
Kvůli nemoci se problém projevil. Slepice jsou vidět. Na trávě obklopující farmy vyrostly hromady mrtvých kuřecích těl. Ale to není ptačí chřipka, co je největší nemocí drůbežářství. Jedná se o absurdní epidemii průmyslových farem, která poškozují životní prostředí, poškozují lidi a vytváří obrovská zdravotní rizika.
Intenzivní zemědělství poškozuje životní prostředí
Epidemie průmyslových farem nepřišla z ničeho nic. Byla navržena v kancelářích evropských činitelů s rozhodovací pravomocí, kteří formují společnou zemědělskou politiku (SZP; anglicky: Common Agricultural Policy – CAP). Jedná se o nástroj EU, který má miliardy našich společných eur – třetinu rozpočtu EU. Po celá léta se hodně mluvilo o potřebě reformy SZP tak, aby lépe sloužila lidem a přírodě. V dnešní době v Bruselu probíhají poslední práce na budoucnosti SZP, ale změny budou s největší pravděpodobností kosmetické a epidemie bude pokračovat.
Z SZP těží největší vlastníci. 80 procent peněz z EU jde 20 procentům nejbohatších farmářů. Velká část fondů EU jde na podporu intenzivního chovu hospodářských zvířat. Budou pokračovat škodlivé dotace na produkci (v současné době jsou na živočišnou výrobu vyčleněny přibližně 3 miliardy EUR ročně) a investiční podpora (např. na stavbu nových farem).
Novináři z Guardianu spočítali, že počet drůbežích farem a dobytka v EU mezi lety 2005 a 2016 poklesl o 3,4 milionu (na 5,6 milionu). Zároveň se významně zvýšil počet ptáků, krav a jiných zvířat chovaných pro maso a další výrobky. To ukazuje, že došlo k obrovské intenzifikaci zemědělství. Stále více zemědělské produkce se soustřeďuje do rukou užší skupiny lidí. Ztrácíme malé rodinné farmy. Polsko je jedním z lídrů tohoto zlého procesu.
Společná zemědělská politika tak vede v mnoha evropských zemích k demontáži tradičního modelu zemědělství a zároveň přispívá ke znečištění životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a klimatické krizi. Jedním slovem to zhoršuje problémy, s nimiž Evropská unie zápasí na jiných frontách.
Zelená malba selhala
Na tuto nekonzistenci subjekty s rozhodovací pravomocí upozornily nevládní organizace, vědci a také instituce EU. Evropský účetní dvůr, orgán EU odpovědný za kontrolu výdajů EU, shledal SZP jako neúčinnou a nedostatečnou. Analýza pro Evropský parlament ukázala, že SZP není v souladu s evropskou Zelenou dohodou. Z mnoha stran se ozývají hlasy, že zemědělská politika by měla být budována od nuly a má realisticky čelit současným výzvám.
Tvůrci politik EU předstírají, že naslouchají. Ve snaze „vymalovat“ novou SZP zeleně navrhli například program, který by zlepšil dobré životní podmínky hospodářských zvířat. Je to však nepřesné a v praxi to může znamenat další skryté dotace pro průmyslové farmy. Rovněž nebyly zavedeny očekávané nástroje ke snížení emisí metanu a sloučenin dusíku souvisejících s chovem hospodářských zvířat. Stále neexistuje podpora pro aktivity ochrany přírody v zemědělských oblastech. A tak dále. Výsledkem bude, že pokud bude přijata SZP v této podobě, jedinou věcí, která nás může zachránit před další epidemií průmyslových farem, budou protesty našich vládních činitelů. Můžeme s nimi ale počítat?
Co můžu dělat?
18. května během zemědělského parlamentního výboru ministr Grzegorz Puda pod tlakem zástupců nevládních organizací připustil, že koncentrace průmyslových farem může ovlivnit rychlost šíření viru, avšak uvedl, že neexistují žádné nástroje k omezení vzniku megafarem na soukromých pozemcích. To samozřejmě není pravda – organizace jako Otwarte Klatki, koalice Stop Fermom, Viva! a Greenpeace hovoří o konkrétních právních řešeních, která by mohla zastavit epidemii průmyslových farem. Samotné vládní Právo a spravedlnost již léta slibuje „zákon o zápachu“, který by mohl omezit koncentraci farem a oddělit je od lidských sídel a divoké přírody. Bohužel sliby to končí.
Samozřejmě ne vždy. Ministr Puda, bezmocný, vůči expanzi farem, oznámil – jako formu eliminace účinků ptačí chřipky – mobilizaci peněz, které pomohou majitelům farem vrátit se zpět k podnikání do doby před epidemii. Což samozřejmě znamená, že za několik let budou muset obyvatelé Lipowiec-Kościelny opět nocovat na silnici, aby chránili svou vesnici před pohřebištěm spojeným s příští epidemií. Namísto odstranění zdroje požáru, ministr fouká do ohně, aby nedošlo k vyhasnutí. Z veřejných peněz si znovu financujeme katastrofu.
A katastrofa začíná nevinně. Wkra, půvabně se klikatící po severním Mazovsku, zve kajakáře na mimořádné dobrodružství. Stačí pár záběrů vesel a z oblohy těsně před naší kánoí se snáší jestřáb. Není divu, že obyvatelé přemýšlejí o rozvoji agroturistiky. Bohužel slyší, že stavba domů v blízkosti řeky je nemožná – jedná se o lokalitu Natura 2000. Jak víte, turistická chata ničí krajinu. Zcela jinak to je za dalším ohybem řeky, přímo u břehu, kde vyrostl megakurník pro několik stovek tisíc kuřat. Může tam stát. Koneckonců, zápach je omezen hranicemi objektu.
(Krzysztof Cibor, onet.pl)
Aktuality
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Aktuality
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Aktuality
Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.