Connect with us
Reklama

Aktuality

Ptačí chřipka na polských megafarmách, spalovny nestíhají likvidovat kuřata

Published

on

Nedávno strávili obyvatelé polské obce Lipowiec-Kościelny noc na ulici. Záležitost byla naléhavá, museli zablokovat myšlenku pohřbít stovky tisíc mrtvých nosnic v jejich vesnici, poblíž zdrojů vody. Toto je jen jedna ze scén, které se již několik týdnů odehrávají v okresech Mława a Żurominski (Mazowiecké vojvodství), zpustošených epidemií ptačí chřipky.

Epidemie megafarm

Epidemie začala koncem března a v polovině května bylo v Polsku zaznamenáno více než 300 ohnisek vysoce infekční ptačí chřipky. Více než třetina ohnisek se nachází ve dvou okresech v mlawském a žurominském. Je to největší drůbežárna v Polsku. V několika stech megafarmách se zde chová téměř 100 milionů slepic a krůt. Velká část z nich již byla zabita, aby se potlačila epidemie. Pokud se ukáže, že je nemocné pouze jedno ze zvířat žijících na dané farmě, musí být všechna usmrcena a zlikvidována. Není divu, že ve spalovnách v této oblasti již není kapacita a naléhavě se hledají další způsoby, jak se mrtvých zvířat zbavit, například jejich zakopání blízko lidských obydlení.

Kuřata nevidíte. Jsou ukryty v obrovských bílých kasárnách bez oken. Vznikají bez ohledu na místní protesty. Lidé si stěžují na znečištění, nemoci a zápach, ale v dokumentech nezbytných pro stavební povolení pravidelně čteme, že „zápach se zdržuje v hranicích pozemku“. Žádný problém.

Kvůli nemoci se problém projevil. Slepice jsou vidět. Na trávě obklopující farmy vyrostly hromady mrtvých kuřecích těl. Ale to není ptačí chřipka, co je největší nemocí drůbežářství. Jedná se o absurdní epidemii průmyslových farem, která poškozují životní prostředí, poškozují lidi a vytváří obrovská zdravotní rizika.

Intenzivní zemědělství poškozuje životní prostředí

Epidemie průmyslových farem nepřišla z ničeho nic. Byla navržena v kancelářích evropských činitelů s rozhodovací pravomocí, kteří formují společnou zemědělskou politiku (SZP; anglicky: Common Agricultural Policy – CAP). Jedná se o nástroj EU, který má miliardy našich společných eur – třetinu rozpočtu EU. Po celá léta se hodně mluvilo o potřebě reformy SZP tak, aby lépe sloužila lidem a přírodě. V dnešní době v Bruselu probíhají poslední práce na budoucnosti SZP, ale změny budou s největší pravděpodobností kosmetické a epidemie bude pokračovat.

Z SZP těží největší vlastníci. 80 procent peněz z EU jde 20 procentům nejbohatších farmářů. Velká část fondů EU jde na podporu intenzivního chovu hospodářských zvířat. Budou pokračovat škodlivé dotace na produkci (v současné době jsou na živočišnou výrobu vyčleněny přibližně 3 miliardy EUR ročně) a investiční podpora (např. na stavbu nových farem).

Novináři z Guardianu spočítali, že počet drůbežích farem a dobytka v EU mezi lety 2005 a 2016 poklesl o 3,4 milionu (na 5,6 milionu). Zároveň se významně zvýšil počet ptáků, krav a jiných zvířat chovaných pro maso a další výrobky. To ukazuje, že došlo k obrovské intenzifikaci zemědělství. Stále více zemědělské produkce se soustřeďuje do rukou užší skupiny lidí. Ztrácíme malé rodinné farmy. Polsko je jedním z lídrů tohoto zlého procesu.

Společná zemědělská politika tak vede v mnoha evropských zemích k demontáži tradičního modelu zemědělství a zároveň přispívá ke znečištění životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a klimatické krizi. Jedním slovem to zhoršuje problémy, s nimiž Evropská unie zápasí na jiných frontách.

Zelená malba selhala

Na tuto nekonzistenci subjekty s rozhodovací pravomocí upozornily nevládní organizace, vědci a také instituce EU. Evropský účetní dvůr, orgán EU odpovědný za kontrolu výdajů EU, shledal SZP jako neúčinnou a nedostatečnou. Analýza pro Evropský parlament ukázala, že SZP není v souladu s evropskou Zelenou dohodou. Z mnoha stran se ozývají hlasy, že zemědělská politika by měla být budována od nuly a má realisticky čelit současným výzvám.

Tvůrci politik EU předstírají, že naslouchají. Ve snaze „vymalovat“ novou SZP zeleně navrhli například program, který by zlepšil dobré životní podmínky hospodářských zvířat. Je to však nepřesné a v praxi to může znamenat další skryté dotace pro průmyslové farmy. Rovněž nebyly zavedeny očekávané nástroje ke snížení emisí metanu a sloučenin dusíku souvisejících s chovem hospodářských zvířat. Stále neexistuje podpora pro aktivity ochrany přírody v zemědělských oblastech. A tak dále. Výsledkem bude, že pokud bude přijata SZP v této podobě, jedinou věcí, která nás může zachránit před další epidemií průmyslových farem, budou protesty našich vládních činitelů. Můžeme s nimi ale počítat?

Co můžu dělat?

18. května během zemědělského parlamentního výboru ministr Grzegorz Puda pod tlakem zástupců nevládních organizací připustil, že koncentrace průmyslových farem může ovlivnit rychlost šíření viru, avšak uvedl, že neexistují žádné nástroje k omezení vzniku megafarem na soukromých pozemcích. To samozřejmě není pravda – organizace jako Otwarte Klatki, koalice Stop Fermom, Viva! a Greenpeace hovoří o konkrétních právních řešeních, která by mohla zastavit epidemii průmyslových farem. Samotné vládní Právo a spravedlnost již léta slibuje „zákon o zápachu“, který by mohl omezit koncentraci farem a oddělit je od lidských sídel a divoké přírody. Bohužel sliby to končí.

Samozřejmě ne vždy. Ministr Puda, bezmocný, vůči expanzi farem, oznámil – jako formu eliminace účinků ptačí chřipky – mobilizaci peněz, které pomohou majitelům farem vrátit se zpět k podnikání do doby před epidemii. Což samozřejmě znamená, že za několik let budou muset obyvatelé Lipowiec-Kościelny opět nocovat na silnici, aby chránili svou vesnici před pohřebištěm spojeným s příští epidemií. Namísto odstranění zdroje požáru, ministr fouká do ohně, aby nedošlo k vyhasnutí. Z veřejných peněz si znovu financujeme katastrofu.

A katastrofa začíná nevinně. Wkra, půvabně se klikatící po severním Mazovsku, zve kajakáře na mimořádné dobrodružství. Stačí pár záběrů vesel a z oblohy těsně před naší kánoí se snáší jestřáb. Není divu, že obyvatelé přemýšlejí o rozvoji agroturistiky. Bohužel slyší, že stavba domů v blízkosti řeky je nemožná – jedná se o lokalitu Natura 2000. Jak víte, turistická chata ničí krajinu. Zcela jinak to je za dalším ohybem řeky, přímo u břehu, kde vyrostl megakurník pro několik stovek tisíc kuřat. Může tam stát. Koneckonců, zápach je omezen hranicemi objektu.

(Krzysztof Cibor, onet.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality