Connect with us
Reklama

Obchod

Šťastnější slepice bez klecí mohou zvednout cenu vajec, míní producenti

Published

on

Kritizovaný klecový chov slepic v Česku skončí nejpozději v roce 2027. „Ochránci zvířat slaví, drůbežáři se ale obávají nutnosti vysokých investic k přebudování chovů, což může vést ke zvýšení ceny vajec,“ uvedl Týdeník 5plus2. Když před několika lety ochránci zvířat tajně pronikli do areálů, kde se chovaly slepice v tehdy standardních klecích, ty fotografie a video záběry pobouřily veřejnost. Zákazníci měli možnost poprvé bez příkras vidět, v jak hrozných podmínkách tato zvířata mnohdy musí žít.
Mezi vypelichanými nosnicemi, které takřka nemají možnost se hýbat, jak jsou namačkané na sebe, se povalovaly mrtvoly zvířat, jež tento způsob života nepřečkala. Lidé tehdy ve velkém začali volat po zrušení této formy chovu, a to i přesto, že z nich pochází většina nejlevnějších vajec.

Na kritiku zareagovala postupně většina prodejních řetězců, které vyhlásily, že z vlastní iniciativy do konce roku 2025 vejce z klecových chovů přestanou prodávat. Mnohé instituce začaly tlačit i na politiky a po letech jednání je výsledkem zákaz klecového chovu na území Česka od roku 2027, který po Poslanecké sněmovně schválil v půlce listopadu také Senát.
7 z 10 vajec je z klece

Nosnic – tedy slepic chovaných pro vejce – je v Česku zhruba 10 milionů. Přibližně polovinu si Češi chovají v domácích kurnících. Jde zhruba o jeden milion z celkových asi čtyř milionů domácností v Česku. Druhá půlka připadá na velkochovy v zemědělských podnicích, kde stále dominují kritizované klece, ve kterých je Česko v rámci Evropy na špici – sedm vajec z deseti z velkochovů pochází z klecí. V supermarketech jsou taková vejce označena číslem 3, dvojku má chov na podestýlce, jedničku volný výběh, nulu pak bio chov.

Na kvalitu vajec z klecových chovů existuje mnoho názorů. Jedni tvrdí, že jsou stejně kvalitní jako od slepic z chovů volných. Jiní zase, že podle selského rozumu stresovaná slepice v kleci nemůže mít kvalitní vejce. Říkají, že vejce z domácího chovu jsou hezčí, žlutější, chutnější a srovnávají to s masem, které má u stresovaných zvířat objektivně horší kvalitu než maso zvířat žijících v určité pohodě. Navzdory všem argumentům ale zaznamenávají obchody o vejce z klecí mezi zákazníky velký zájem, jsou totiž nejlevnější.
Uzákonění zákazu pro zemědělce znamená, že do sedmi let musejí přestavět většinu svých chovů, což je bude stát dle Českomoravské drůbežářské unie zhruba čtyři miliardy korun. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo od klecového chovu ustupovat postupně. Jinak díru na českém trhu, jak uvedl pro server iDNES.cz, zaplaví klecová vejce z Polska.
Zatímco tato vejce stojí pár „kaček“, ta z podestýlky podle Agrární komory stojí zhruba 8 korun, z volného výběhu pak ještě o čtyři koruny víc. Nabízí se tedy předpoklad, že po zákazu klecového chovu se cena tuzemských vajec zvýší. Jak ovšem ukázala praxe, nemusí to být tak dramatické.

Už zmiňovaný tlak veřejnosti zásadně uspíšil postupný ústup vajec z klecových chovů na trhu. „Vyřadit klecová vejce a zákazníkům nabídnout pouze dražší alternativu ve chvíli, kdy u nás nakupuje i dost seniorů nebo matek samoživitelek, nepřicházelo v úvahu. Nakonec jsme dokázali sami zajistit vajíčka z podestýlky za cenu klecových,“ říká pro 5plus2 mluvčí online obchodu Košík.cz František Brož.

Lákadlo akčních nabídek

Vejce z klecových chovů přestávají prodávat i řetězce jako Kaufland, Lidl, Globus, Albert a další, produktu se chtějí zbavit do roku 2025. Penny dokonce už za tři roky. „Již od začátku letošního roku nenabízíme v rámci standardní nabídky žádná vejce z klecových chovů. Jejich prodej zcela ukončíme, tedy i v rámci akčních nabídek, nejpozději do konce roku 2023,“ říká mluvčí Penny Tomáš Kubík.

Podobně je na tom Globus. „Od února 2020 nabízíme zákazníkům pouze vejce z neklecových chovů, všechna jsou od chovatelů z ČR. Výjimkou jsou pouze akční nabídky přibližně jednou za měsíc,“ reaguje mluvčí Globusu Lutfia Volfová.
Řetězec Lidl zase usiluje o to, aby klecová vejce nebyla ani v jeho produktech. „To platí u výrobků, kde jsou vejce jednou z nejdůležitějších surovin, jako jsou vaječné vafle, třený řez s čokoládovou polevou či croissanty s oříškovo-nugátovou náplní. Další budou následovat,“ uvedl mluvčí Tomáš Myler.

Není kde brát

Bez vajec z klecí se od roku 2025 obejde i oblíbený český dort medovník, při jehož přípravě výrobce používá vaječnou melanž čili tekutá vejce. Zatím to však není možné, protože adekvátní náhrady není dost.
„Nejsou nám lhostejné životní podmínky zvířat. Dosud ovšem využíváme vaječnou melanž vyrobenou z vajec z klecových chovů, neboť žádná jiná není v požadovaném množství k dispozici,“ vysvětluje Jiří Černý, ředitel společnosti Vizard, která medovník vyrábí.

Podobnou politiku uplatňuje obchodní značka Šmakoun. „Využíváme sušený vaječný bílek. Tato surovina aktuálně pochází s převahou z vajec klecových, neboť dosud nemáme nabídku na dodávky sušeného vaječného bílku výhradně z bezklecových chovů,“ vysvětluje za firmu Jiří Plánička.

Klecová vejce už nenajdete v kuchyních restaurací na pražském Letišti Václava Havla nebo v síti luxusních hotelů Four Seasons. „Již v roce 2018 jsme dobrovolně začali odebírat vejce pouze od dodavatelů, kteří klecové chovy nevyužívají. Změna neměla vzhledem k celkovým nákladům významnější ekonomické dopady,“ podotýká mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. „Všechny hotely v Severní Americe a Evropě přestaly používat vejce z klecového chovu do konce roku 2019, to platí i v Praze. Bylo to správné rozhodnutí,“ reaguje za FourSeasons Veronika Tamchynová.

První zákaz ve Švýcarsku

Zatímco slepice „na dvorku“ chovají lidé od nepaměti, v Evropě někdy od 7. století př. n. l., moderní klecový chov nepřečkal ani jedno století. Velkochovy se mohly rozrůst až počátkem 20. století zejména díky objevu a syntetizaci vitamínu D, bez kterého se kuřatům v zimě kvůli nedostatku slunečního světla příliš nedařilo. Chovatelé postupně zvyšovali efektivitu chovu využíváním antibiotik či v současnosti již zakázaných hormonů. Růstu i snášce napomohly krmné směsi i šlechtění. Zatímco ještě v roce 1900 snášela slepice v USA průměrně kolem 83 vajec za rok, o 70 let později to bylo 300 vajec. Jedny z prvních klecových chovů se zrodily právě ve Spojených státech v 50. letech, ve chvíli, kdy cena vajec výrazně klesla. Chovatelé na to reagovali tak, že do klece pro jednu slepici doslova narvali slepice tři.

Naopak první zemí na světě, kde klecové chovy zakázali, bylo v roce 1992 Švýcarsko. Postupně se připojují další země, například Německo a Rakousko, dále Kanada, Nový Zéland, ale třeba i část Indie.

Mimochodem, české slovo slepice či slípka znal už Josef Jungmann v 18. století. Vzniklo prý od „mhourání očima, jako slepý činívá“. Slepice vznikla ze slova slepý proto, že zvíře za šera téměř nevidí. Chybí mu totiž zrakový purpur, takzvaný rhodopsin – oční pigment citlivý na světlo popsaný v Německu v roce 1851.

Autor: Josef Hora, idnes.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Skupina Zlatá vejce měla loni rekordní tržby i díky nedostatku vajec na trhu

Published

on

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.

Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.

Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.

Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.

Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.

Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.

(ČTK)

Continue Reading

Obchod

Ovostar Union silný export i přes pokles výroby

Published

on

Největší ukrajinský výrobce vajec, Ovostar Union, zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2023 téměř čtyřnásobný nárůst vývozu vajec ve skořápce, uvedla společnost v prohlášení na varšavské burze cenných papírů.

Vývozní prodeje vajec ve skořápce dosáhly 105 milionů ve srovnání s pouhými 27 miliony v prvním čtvrtletí roku 2022. Zahraniční trhy představovaly 44 % tržeb společnosti oproti 11 % v předchozím roce. Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 se celkové hejno společnosti rovnalo 7,12 milionu slepic, včetně 6,38 nosnic, což bylo o něco méně ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022, kdy Ovostar Union choval 7,26 milionu slepic a 6,80 milionu nosnic.

Společnost vyrobila 362 milionů vajec, což je o 2 % méně než v předchozím roce. Silný export zvýšil celkový prodej až na 241 milionů vajec oproti 232 milionům v prvním čtvrtletí roku 2022. Kromě toho se průměrná cena vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zvýšila o 56 % na 0,139 USD za vejce. V segmentu zpracovaných vajec nebyly pozorovány žádné velké změny. Objem zpracovaných vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zůstal na úrovni předchozího roku tedy 92 milionů kusů.
Společnost vyrobila 406 tun suchých vaječných výrobků a 3 073 tun tekutých vaječných výrobků oproti 561 tunám a 2 131 tunám ve stejném období předchozího roku.

Evropské embargo může kousnout

Ovostar Union neposkytla žádné podrobnosti týkající se zeměpisu vývozu, ale podle ukrajinské celní správy země vyváží většinu vajec do Evropské unie. Během několika posledních týdnů několik ukrajinských farmářských svazů varovalo, že evropské embargo na dovoz ukrajinských potravin bude těžce zatěžovat několik tamních segmentů, včetně produkce vajec.

Náročné časy

Tržní podmínky jsou pro společnost i nadále náročné, uvedl Borys Bielikov, generální ředitel Ovostar Union. „Na začátku druhého roku totální války Ruska proti Ukrajině skupina pracuje ve vysoce turbulentním podnikatelském prostředí. Vedení podniklo veškeré kroky k minimalizaci nepříznivých dopadů současné situace na provoz, což umožnilo udržet výrobu a prodej na předválečné úrovni.

„Produktové portfolio a distribuční kanály byly přehodnoceny a přizpůsobeny stávajícím potřebám trhu. Za daných okolností považujeme výkon skupiny v prvním čtvrtletí roku 2023 za uspokojivý,“ dodal Belikov.

(poutryworld.net)

Continue Reading

Obchod

Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Published

on

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.

V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.

Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.

István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality