Connect with us
Reklama

Obchod

Šťastnější slepice bez klecí mohou zvednout cenu vajec, míní producenti

Published

on

Kritizovaný klecový chov slepic v Česku skončí nejpozději v roce 2027. „Ochránci zvířat slaví, drůbežáři se ale obávají nutnosti vysokých investic k přebudování chovů, což může vést ke zvýšení ceny vajec,“ uvedl Týdeník 5plus2. Když před několika lety ochránci zvířat tajně pronikli do areálů, kde se chovaly slepice v tehdy standardních klecích, ty fotografie a video záběry pobouřily veřejnost. Zákazníci měli možnost poprvé bez příkras vidět, v jak hrozných podmínkách tato zvířata mnohdy musí žít.
Mezi vypelichanými nosnicemi, které takřka nemají možnost se hýbat, jak jsou namačkané na sebe, se povalovaly mrtvoly zvířat, jež tento způsob života nepřečkala. Lidé tehdy ve velkém začali volat po zrušení této formy chovu, a to i přesto, že z nich pochází většina nejlevnějších vajec.

Na kritiku zareagovala postupně většina prodejních řetězců, které vyhlásily, že z vlastní iniciativy do konce roku 2025 vejce z klecových chovů přestanou prodávat. Mnohé instituce začaly tlačit i na politiky a po letech jednání je výsledkem zákaz klecového chovu na území Česka od roku 2027, který po Poslanecké sněmovně schválil v půlce listopadu také Senát.
7 z 10 vajec je z klece

Nosnic – tedy slepic chovaných pro vejce – je v Česku zhruba 10 milionů. Přibližně polovinu si Češi chovají v domácích kurnících. Jde zhruba o jeden milion z celkových asi čtyř milionů domácností v Česku. Druhá půlka připadá na velkochovy v zemědělských podnicích, kde stále dominují kritizované klece, ve kterých je Česko v rámci Evropy na špici – sedm vajec z deseti z velkochovů pochází z klecí. V supermarketech jsou taková vejce označena číslem 3, dvojku má chov na podestýlce, jedničku volný výběh, nulu pak bio chov.

Na kvalitu vajec z klecových chovů existuje mnoho názorů. Jedni tvrdí, že jsou stejně kvalitní jako od slepic z chovů volných. Jiní zase, že podle selského rozumu stresovaná slepice v kleci nemůže mít kvalitní vejce. Říkají, že vejce z domácího chovu jsou hezčí, žlutější, chutnější a srovnávají to s masem, které má u stresovaných zvířat objektivně horší kvalitu než maso zvířat žijících v určité pohodě. Navzdory všem argumentům ale zaznamenávají obchody o vejce z klecí mezi zákazníky velký zájem, jsou totiž nejlevnější.
Uzákonění zákazu pro zemědělce znamená, že do sedmi let musejí přestavět většinu svých chovů, což je bude stát dle Českomoravské drůbežářské unie zhruba čtyři miliardy korun. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo od klecového chovu ustupovat postupně. Jinak díru na českém trhu, jak uvedl pro server iDNES.cz, zaplaví klecová vejce z Polska.
Zatímco tato vejce stojí pár „kaček“, ta z podestýlky podle Agrární komory stojí zhruba 8 korun, z volného výběhu pak ještě o čtyři koruny víc. Nabízí se tedy předpoklad, že po zákazu klecového chovu se cena tuzemských vajec zvýší. Jak ovšem ukázala praxe, nemusí to být tak dramatické.

Už zmiňovaný tlak veřejnosti zásadně uspíšil postupný ústup vajec z klecových chovů na trhu. „Vyřadit klecová vejce a zákazníkům nabídnout pouze dražší alternativu ve chvíli, kdy u nás nakupuje i dost seniorů nebo matek samoživitelek, nepřicházelo v úvahu. Nakonec jsme dokázali sami zajistit vajíčka z podestýlky za cenu klecových,“ říká pro 5plus2 mluvčí online obchodu Košík.cz František Brož.

Lákadlo akčních nabídek

Vejce z klecových chovů přestávají prodávat i řetězce jako Kaufland, Lidl, Globus, Albert a další, produktu se chtějí zbavit do roku 2025. Penny dokonce už za tři roky. „Již od začátku letošního roku nenabízíme v rámci standardní nabídky žádná vejce z klecových chovů. Jejich prodej zcela ukončíme, tedy i v rámci akčních nabídek, nejpozději do konce roku 2023,“ říká mluvčí Penny Tomáš Kubík.

Podobně je na tom Globus. „Od února 2020 nabízíme zákazníkům pouze vejce z neklecových chovů, všechna jsou od chovatelů z ČR. Výjimkou jsou pouze akční nabídky přibližně jednou za měsíc,“ reaguje mluvčí Globusu Lutfia Volfová.
Řetězec Lidl zase usiluje o to, aby klecová vejce nebyla ani v jeho produktech. „To platí u výrobků, kde jsou vejce jednou z nejdůležitějších surovin, jako jsou vaječné vafle, třený řez s čokoládovou polevou či croissanty s oříškovo-nugátovou náplní. Další budou následovat,“ uvedl mluvčí Tomáš Myler.

Není kde brát

Bez vajec z klecí se od roku 2025 obejde i oblíbený český dort medovník, při jehož přípravě výrobce používá vaječnou melanž čili tekutá vejce. Zatím to však není možné, protože adekvátní náhrady není dost.
„Nejsou nám lhostejné životní podmínky zvířat. Dosud ovšem využíváme vaječnou melanž vyrobenou z vajec z klecových chovů, neboť žádná jiná není v požadovaném množství k dispozici,“ vysvětluje Jiří Černý, ředitel společnosti Vizard, která medovník vyrábí.

Podobnou politiku uplatňuje obchodní značka Šmakoun. „Využíváme sušený vaječný bílek. Tato surovina aktuálně pochází s převahou z vajec klecových, neboť dosud nemáme nabídku na dodávky sušeného vaječného bílku výhradně z bezklecových chovů,“ vysvětluje za firmu Jiří Plánička.

Klecová vejce už nenajdete v kuchyních restaurací na pražském Letišti Václava Havla nebo v síti luxusních hotelů Four Seasons. „Již v roce 2018 jsme dobrovolně začali odebírat vejce pouze od dodavatelů, kteří klecové chovy nevyužívají. Změna neměla vzhledem k celkovým nákladům významnější ekonomické dopady,“ podotýká mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. „Všechny hotely v Severní Americe a Evropě přestaly používat vejce z klecového chovu do konce roku 2019, to platí i v Praze. Bylo to správné rozhodnutí,“ reaguje za FourSeasons Veronika Tamchynová.

První zákaz ve Švýcarsku

Zatímco slepice „na dvorku“ chovají lidé od nepaměti, v Evropě někdy od 7. století př. n. l., moderní klecový chov nepřečkal ani jedno století. Velkochovy se mohly rozrůst až počátkem 20. století zejména díky objevu a syntetizaci vitamínu D, bez kterého se kuřatům v zimě kvůli nedostatku slunečního světla příliš nedařilo. Chovatelé postupně zvyšovali efektivitu chovu využíváním antibiotik či v současnosti již zakázaných hormonů. Růstu i snášce napomohly krmné směsi i šlechtění. Zatímco ještě v roce 1900 snášela slepice v USA průměrně kolem 83 vajec za rok, o 70 let později to bylo 300 vajec. Jedny z prvních klecových chovů se zrodily právě ve Spojených státech v 50. letech, ve chvíli, kdy cena vajec výrazně klesla. Chovatelé na to reagovali tak, že do klece pro jednu slepici doslova narvali slepice tři.

Naopak první zemí na světě, kde klecové chovy zakázali, bylo v roce 1992 Švýcarsko. Postupně se připojují další země, například Německo a Rakousko, dále Kanada, Nový Zéland, ale třeba i část Indie.

Mimochodem, české slovo slepice či slípka znal už Josef Jungmann v 18. století. Vzniklo prý od „mhourání očima, jako slepý činívá“. Slepice vznikla ze slova slepý proto, že zvíře za šera téměř nevidí. Chybí mu totiž zrakový purpur, takzvaný rhodopsin – oční pigment citlivý na světlo popsaný v Německu v roce 1851.

Autor: Josef Hora, idnes.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Obchod

Polská vláda oznamuje zavedení licenčního systému pro zboží z Ukrajiny

Published

on

By

Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.

„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.

Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“

V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.

Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.

Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.

„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.

(PAP.pl)

Continue Reading

Obchod

Trik porážky: tak se může ukrajinská drůbež dostat na maďarský trh

Published

on

By

Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.

Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).

Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.

Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).

„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.

Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.

Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.

Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.

Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Obchod

Komentář k německému trhu pro týden 02/2024

Published

on

By

Trh s vejci zůstává na vysoké úrovni. Zejména vejce OKT s certifikací KAT jsou velmi žádaná bez ohledu na způsob chovu. Je poněkud překvapivé, že spotřebitelská poptávka zůstává na začátku roku na trvale vysoké úrovni. Krátkodobě se očekávala slabší poptávka. Zdá se, že vejce jsou populárnější než kdy jindy! Vaječný výrobek je vysoce kvalitní potravinou, všestrannou, jednoduchou na přípravu. Pro spotřebitele pak relativně levnou. Vaječný výrobek prostě nemůže chybět v chladničce spotřebitele a tím pádem ani v jeho nákupním seznamu, zvláště při nižších venkovních teplotách.

Situace v zásobování podestýlkovými vejci je v současnosti poměrně vyrovnaná. Pokud tu a tam nějaké zbyde, najdou tato vajíčka snadno kupce ve zpracovatelském průmyslu nebo budou potřeba na vaření a barvení pro nadcházející velikonoční období. Vejce z volného výběhu a bio vejce jsou v současné době málo dostupná a na volném trhu je lze jen stěží koupit. Poptávka po těchto dvou typech chovu je v současnosti označována za překvapivou a mimořádně živou.

Při klasickém tržním obchodování je neochota nakupovat kvůli aktuálním cenám na volném trhu. Čistí velkoobchodníci, kteří nakupují na volném trhu na týdenní cenové bázi, obtížně následně konkurenceschopně prodávají vejce. To se neobejde bez následků a mohlo by to dále urychlit strukturální změny.

Neustále jsou hlášeny další pozitivní případy ptačí chřipky. Zásadní význam má i nadále dodržování opatření biologické bezpečnosti. Vaječný trh je nepředvídatelný!

(deu-eier.de)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality