Connect with us
Reklama

Obchod

Šťastnější slepice bez klecí mohou zvednout cenu vajec, míní producenti

Published

on

Kritizovaný klecový chov slepic v Česku skončí nejpozději v roce 2027. „Ochránci zvířat slaví, drůbežáři se ale obávají nutnosti vysokých investic k přebudování chovů, což může vést ke zvýšení ceny vajec,“ uvedl Týdeník 5plus2. Když před několika lety ochránci zvířat tajně pronikli do areálů, kde se chovaly slepice v tehdy standardních klecích, ty fotografie a video záběry pobouřily veřejnost. Zákazníci měli možnost poprvé bez příkras vidět, v jak hrozných podmínkách tato zvířata mnohdy musí žít.
Mezi vypelichanými nosnicemi, které takřka nemají možnost se hýbat, jak jsou namačkané na sebe, se povalovaly mrtvoly zvířat, jež tento způsob života nepřečkala. Lidé tehdy ve velkém začali volat po zrušení této formy chovu, a to i přesto, že z nich pochází většina nejlevnějších vajec.

Na kritiku zareagovala postupně většina prodejních řetězců, které vyhlásily, že z vlastní iniciativy do konce roku 2025 vejce z klecových chovů přestanou prodávat. Mnohé instituce začaly tlačit i na politiky a po letech jednání je výsledkem zákaz klecového chovu na území Česka od roku 2027, který po Poslanecké sněmovně schválil v půlce listopadu také Senát.
7 z 10 vajec je z klece

Nosnic – tedy slepic chovaných pro vejce – je v Česku zhruba 10 milionů. Přibližně polovinu si Češi chovají v domácích kurnících. Jde zhruba o jeden milion z celkových asi čtyř milionů domácností v Česku. Druhá půlka připadá na velkochovy v zemědělských podnicích, kde stále dominují kritizované klece, ve kterých je Česko v rámci Evropy na špici – sedm vajec z deseti z velkochovů pochází z klecí. V supermarketech jsou taková vejce označena číslem 3, dvojku má chov na podestýlce, jedničku volný výběh, nulu pak bio chov.

Na kvalitu vajec z klecových chovů existuje mnoho názorů. Jedni tvrdí, že jsou stejně kvalitní jako od slepic z chovů volných. Jiní zase, že podle selského rozumu stresovaná slepice v kleci nemůže mít kvalitní vejce. Říkají, že vejce z domácího chovu jsou hezčí, žlutější, chutnější a srovnávají to s masem, které má u stresovaných zvířat objektivně horší kvalitu než maso zvířat žijících v určité pohodě. Navzdory všem argumentům ale zaznamenávají obchody o vejce z klecí mezi zákazníky velký zájem, jsou totiž nejlevnější.
Uzákonění zákazu pro zemědělce znamená, že do sedmi let musejí přestavět většinu svých chovů, což je bude stát dle Českomoravské drůbežářské unie zhruba čtyři miliardy korun. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo od klecového chovu ustupovat postupně. Jinak díru na českém trhu, jak uvedl pro server iDNES.cz, zaplaví klecová vejce z Polska.
Zatímco tato vejce stojí pár „kaček“, ta z podestýlky podle Agrární komory stojí zhruba 8 korun, z volného výběhu pak ještě o čtyři koruny víc. Nabízí se tedy předpoklad, že po zákazu klecového chovu se cena tuzemských vajec zvýší. Jak ovšem ukázala praxe, nemusí to být tak dramatické.

Už zmiňovaný tlak veřejnosti zásadně uspíšil postupný ústup vajec z klecových chovů na trhu. „Vyřadit klecová vejce a zákazníkům nabídnout pouze dražší alternativu ve chvíli, kdy u nás nakupuje i dost seniorů nebo matek samoživitelek, nepřicházelo v úvahu. Nakonec jsme dokázali sami zajistit vajíčka z podestýlky za cenu klecových,“ říká pro 5plus2 mluvčí online obchodu Košík.cz František Brož.

Lákadlo akčních nabídek

Vejce z klecových chovů přestávají prodávat i řetězce jako Kaufland, Lidl, Globus, Albert a další, produktu se chtějí zbavit do roku 2025. Penny dokonce už za tři roky. „Již od začátku letošního roku nenabízíme v rámci standardní nabídky žádná vejce z klecových chovů. Jejich prodej zcela ukončíme, tedy i v rámci akčních nabídek, nejpozději do konce roku 2023,“ říká mluvčí Penny Tomáš Kubík.

Podobně je na tom Globus. „Od února 2020 nabízíme zákazníkům pouze vejce z neklecových chovů, všechna jsou od chovatelů z ČR. Výjimkou jsou pouze akční nabídky přibližně jednou za měsíc,“ reaguje mluvčí Globusu Lutfia Volfová.
Řetězec Lidl zase usiluje o to, aby klecová vejce nebyla ani v jeho produktech. „To platí u výrobků, kde jsou vejce jednou z nejdůležitějších surovin, jako jsou vaječné vafle, třený řez s čokoládovou polevou či croissanty s oříškovo-nugátovou náplní. Další budou následovat,“ uvedl mluvčí Tomáš Myler.

Není kde brát

Bez vajec z klecí se od roku 2025 obejde i oblíbený český dort medovník, při jehož přípravě výrobce používá vaječnou melanž čili tekutá vejce. Zatím to však není možné, protože adekvátní náhrady není dost.
„Nejsou nám lhostejné životní podmínky zvířat. Dosud ovšem využíváme vaječnou melanž vyrobenou z vajec z klecových chovů, neboť žádná jiná není v požadovaném množství k dispozici,“ vysvětluje Jiří Černý, ředitel společnosti Vizard, která medovník vyrábí.

Podobnou politiku uplatňuje obchodní značka Šmakoun. „Využíváme sušený vaječný bílek. Tato surovina aktuálně pochází s převahou z vajec klecových, neboť dosud nemáme nabídku na dodávky sušeného vaječného bílku výhradně z bezklecových chovů,“ vysvětluje za firmu Jiří Plánička.

Klecová vejce už nenajdete v kuchyních restaurací na pražském Letišti Václava Havla nebo v síti luxusních hotelů Four Seasons. „Již v roce 2018 jsme dobrovolně začali odebírat vejce pouze od dodavatelů, kteří klecové chovy nevyužívají. Změna neměla vzhledem k celkovým nákladům významnější ekonomické dopady,“ podotýká mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. „Všechny hotely v Severní Americe a Evropě přestaly používat vejce z klecového chovu do konce roku 2019, to platí i v Praze. Bylo to správné rozhodnutí,“ reaguje za FourSeasons Veronika Tamchynová.

První zákaz ve Švýcarsku

Zatímco slepice „na dvorku“ chovají lidé od nepaměti, v Evropě někdy od 7. století př. n. l., moderní klecový chov nepřečkal ani jedno století. Velkochovy se mohly rozrůst až počátkem 20. století zejména díky objevu a syntetizaci vitamínu D, bez kterého se kuřatům v zimě kvůli nedostatku slunečního světla příliš nedařilo. Chovatelé postupně zvyšovali efektivitu chovu využíváním antibiotik či v současnosti již zakázaných hormonů. Růstu i snášce napomohly krmné směsi i šlechtění. Zatímco ještě v roce 1900 snášela slepice v USA průměrně kolem 83 vajec za rok, o 70 let později to bylo 300 vajec. Jedny z prvních klecových chovů se zrodily právě ve Spojených státech v 50. letech, ve chvíli, kdy cena vajec výrazně klesla. Chovatelé na to reagovali tak, že do klece pro jednu slepici doslova narvali slepice tři.

Naopak první zemí na světě, kde klecové chovy zakázali, bylo v roce 1992 Švýcarsko. Postupně se připojují další země, například Německo a Rakousko, dále Kanada, Nový Zéland, ale třeba i část Indie.

Mimochodem, české slovo slepice či slípka znal už Josef Jungmann v 18. století. Vzniklo prý od „mhourání očima, jako slepý činívá“. Slepice vznikla ze slova slepý proto, že zvíře za šera téměř nevidí. Chybí mu totiž zrakový purpur, takzvaný rhodopsin – oční pigment citlivý na světlo popsaný v Německu v roce 1851.

Autor: Josef Hora, idnes.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Brutální zdražování potravin v Maďarsku ještě není u konce

Published

on

Zdražování potravin v Maďarsku ještě nekončí, ba co víc, může přijít okamžik, kdy bude dovoz levnější než nákup místních produktů. V rozhovoru o tom hovořil Zsolt Pálinkás, generální ředitel společnosti Tesco v Maďarsku. Specialista také uvedl konkrétní příklad důvodů zdražování některých potravin a také se vyjádřil k dopadům cenových stropů.

Zsolt Pálinkás, generální ředitel Tesco v Maďarsku, poskytl rozhovor Forbes.hu , kde hovořil o zdražování a zejména o zdražování kuřat, problematice nedostatku produktů a – mimo jiné – komentoval zmrazení cen potravin maďarskou vládou a jeho dopad. K cenové regulaci vajec a brambor expert portálu řekl, že už týdny dopředu tušili, že se něco stane. Hovořili s úřady, slyšeli argumenty pro i proti, takže je rozhodnutí úplně nepřekvapilo, ale výběr produktů a rychlost ano. Generální ředitel řekl, že nemá konkrétní představu o tom, jaké další zastropované produkty očekávat, protože podle něj slyšel již o všem od těstovin po chléb.

Pokud má výrobek mnoho komponent, je velmi obtížné v tak krátké době provést přecenění, regulaci a vše, co je potřeba. Při prvních cenových stropech všichni mluvili o šesti produktech, zatímco ve skutečnosti mysleli 48 produktů.

Expert dodal, že takovéto oznámení může trh pořádně narušit. Jedna ze zkušeností z minulého období byla, že i přes nepřetržitou nabídku velmi náhle a uměle vzroste poptávka. Cenový strop tedy na jedné straně deformuje podmínky trhu a na druhé straně vlivem cenové korekce jiných produktů má i cenový nafukovací efekt, a tak může dokonce stimulovat inflaci – zdůraznil maďarský generální ředitel společnosti Tesco.

V době, kdy začínal cenový strop, jsme byli velmi sebevědomí, měli jsme evropské vazby, mysleli jsme si, že je všechno skvělé. Nečekali jsme ale, že se obrat cukru zvedne o 700 %, protože k nám začali chodit i obchodníci, protože cukr nakupovali mnohem levněji za regálovou cenu než za nákupní.

Na otázku, zda bude nedostatek vajec, brambor, nebo jiného produktu za oficiální ceny, specialista odpověděl: Nemyslím si, že se něco takového stane. Nedostatku zboží se Zsolt Pálinkás neobává, ale stále vnímá inflaci jako velké téma. Řekl, že i když je jejich dodávka vajec a brambor plně zajištěna, kvůli bezpečnosti byl zaveden množstevní limit. Nyní je limitem jedno balení všeho, ale to může být například pěti kilové balení brambor.

Generální ředitel také hovořil o tom, že by ztráta kvůli cenovým stropům v Tescu mohla být zatím 7 miliard HUF, ale do konce roku by se mohla vyšplhat až na 11 miliard HUF. Na otázku, jak dlouho mohou zůstat stropy cen potravin v platnosti, Zsolt Pálinkás uvedl, že v tomto ohledu lze pouze spekulovat a hádat.

Proč je kuřat tak málo a proč jsou tak neúměrně drahá?

Zsolt Pálinkás ilustroval na příkladu, proč cena kuřete v Maďarsku tak strašlivě vzrostla. Jak řekl, vládní řízky z kuřecích prsou, které musí prodávat, zjevně zvyšují poptávku po kuřecích prsou, ale:

Kromě prsního filetu musí dodavatel něco udělat i se zbylými částmi. Ví, že prso bude velmi žádané, dá se na něm i vydělat, ale musí prodat i zbytek zvířete.

Podle generálního ředitele Tesca je velkou otázkou, zda má celé opatření protiinflační efekt. Podle něj absolutně žádný, spíše působí zkreslujícím způsobem. Zdůraznil: rozhodně nejsme na konci procesu, stále bude mnoho inflačních impulsů, a i když mohou být již v menším měřítku. Dosáhneme pak bodu, kde bude dovoz levnější než místní nákupy. A to rozhodně není cílem – dodal specialista.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Obchod

Walmart a Kroger nesplní své závazky pro prodej vajec bez klecí

Published

on

Řetězce obchodů s potravinami oznámily, že nedostatek spotřebitelských nákupů a problémy s dodavatelským řetězcem vedly k revidování jejich časových plánů. Řetězce obchodů s potravinami Walmart a Kroger oznámily, že do roku 2025 nebudou schopny splnit svůj závazek pro stoprocentní prodej vajec bez klecí. Společnosti přijaly takové závazky v roce 2016. V revidovaných prohlášeních o dobrých životních podmínkách zvířat každý obchodník s potravinami popsal problémy s dodávkami, výrobními náklady a zátěží, kterou sliby prodejců kladly na americký vaječný průmysl. Potravináři budou i nadále nabízet různá vejce.

Walmart

Ve fiskálním roce 2022 tvořila vejce bez klecí 20 % z celkového prodeje vajec ve skořápce v pobočkách Walmartu v USA a 36 % v jeho pobočkách Sam’s Club. Podle revidovaného závazku Walmartu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat je opuštění prodeje klecových vajec pomalejší, než společnost doufala, a je nepravděpodobné, že do roku 2025 splní své cíle. Walmart v tuto chvíli nestanovil nový termín pro ukončení prodeje klecových vajec, ale podrobně popsal svůj plán pokračovat v přechodu na bezklecová vejce ve své nedávné zprávě o udržitelnosti. Společnost plánuje investovat do snížení cen bezklecových vajec a bude pokračovat v propagaci vajec bez klecí prostřednictvím umístění v regálech.

Kroger

Kroger uvádí, že podíl bezklecových vajec nakupovaných zákazníky od roku 2016 pomalu roste, většina jejích zákazníků ale stále nakupuje klecová vejce kvůli ceně. Kroger očekává, že do roku 2030 bude prodávat 70 % svých vajíček z bezklecových chovů. Mezi milníky, které plánuje dosáhnout, patří: 33 % do roku 2022, 41 % do roku 2024, 54 % do roku 2025 a 61 % do roku 2028 v závislosti na zapojení spotřebitelů. Kromě toho společnost plánuje investovat přibližně 45 milionů USD do dohod o získávání dodavatelů, cen, či propagace, aby tak pomohla přeměnit své prodeje na bezklecové. Kroger očekává, že podle zásad dobrých životních podmínek zvířat její dodavatelé vajec „zlepší dobré životní podmínky nosnic v souladu s vyvíjejícím se výzkumem a důkladným hodnocením opatření založených na výsledcích“.

Příprava na další prodloužené termíny

Jak se blíží rok 2025, je pravděpodobné, že americký vaječný průmysl zažije více podobných prodloužených či revidovaných termínů, týkající se klecových vajec. Food Marketing Institution (FMI) a United Egg Producers (UEP) se spojily s Michigan State University, Purdue University a Kansas State University, aby provedly studii zaměřenou na výzvy spojené s přechodem producentů na bezklecové chovy.

Na společné výroční konferenci výkonných představitelů American Egg Board (AEB) a UEP 2022 Chad Gregory, prezident a generální ředitel UEP, uvedl: „FMI plánuje distribuovat tuto studii všem svým členům, mezi něž patří i hlavní prodejci potravin, kterým dodávají vejce američtí producenti. Tato studie bude pro producenty vajec důvěryhodným zdrojem, který mohou přednést svým zákazníkům a ukázat jim, proč jejich současná bezklecová lhůta nemusí být proveditelná s ohledem na aktuální problémy, kterým průmysl čelí. Výzkum by měl být dokončen v příštích dvou měsících.“

(wattagnet.com)

Continue Reading

Obchod

Drůbeží gigant z Ukrajiny ztratil chuť vstupovat do Polska. Proč?

Published

on

Navzdory řadě výzev pro operace MHP, které představuje ruská agrese proti Ukrajině, společnost pokračuje v akvizicích. Připomeňme, že v roce 2017 měl koncern zájem o převzetí Exdroba v Kutně. John C. Rich potvrzuje, že MHP v minulosti Polsko pozorně sledovala a zvažovala několik akvizic na Visle. V současnosti je však situace jiná.

„Dnes je polský trh s drůbeží už docela přeplněný. Máte mnoho společností s vysokou výrobní kapacitou. Existuje také mnoho hráčů, kteří jsou schopni v dobrých časech rychle růst. Nyní je to tedy velmi konkurenční trh a vstup na něj není tak snadný jako před několika lety. Váš trh proto v současné době nepovažujeme za tak atraktivní jako jiné možné směry. Dnes nemáme velkou chuť vstupovat do Polska, pokud nenastanou mimořádné okolnosti nebo příležitosti.“ zdůrazňuje.

Předseda představenstva MHP se také podělil o zajímavé rady pro velké hráče na trhu s drůbeží v Polsku. Vybízí je, aby o akvizicích na Ukrajině přemýšleli sami.

„Stále se můžete rozvíjet na Ukrajině. Máme 50% podíl na trhu a druhá polovina je rozdělena mezi mnoho menších hráčů. Věřím, že toto je mimo jiné pole pro společnosti působící na polském trhu, které mohou převzít nebo postavit závody na Ukrajině. Velcí hráči na vašem trhu, jako je Cargill a 2Sisters Food Group, mohou usilovat o diverzifikaci investováním na Ukrajině. Myslím, že by to pro ně byl dobrý scénář a šance získat doplňková aktiva, která by posílila portfolia těchto společností. upozorňuje.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality