Connect with us
Reklama

Obchod

V zimě se může produkce drůbeže zastavit

Published

on

Polští chovatelé již signalizují, že výroba může být v zimě pozastavena. To platí jak pro líhně, tak pro farmy produkující vejce a brojlery – varuje Anna Zubków z Polského svazu chovatelů a producentů drůbeže. Co se děje na trhu s drůbeží, který je už kvůli ptačí chřipce v trablech?

Drůbežářský průmysl je hluboce znepokojen rostoucími náklady na energie a netýká se to pouze polského trhu. Například v Nizozemsku se cena energie ztrojnásobila. Další výroba je na nejisté půdě, jak o tom diskutovaly delegace dne 5. září na zasedání Copa-Cogeca v pracovní skupině pro drůbež a vejce. Nejistota ve výrobě může ohrozit potravinovou bezpečnost Evropské unie. Problémem jsou nejen extrémně vysoké ceny energií, ale také problémy s její fyzickou dostupností. Polské drůbežárny potřebují plyn k vytápění svých zařízení v zimě, ale 40 % využívá také uhlí. Rostoucí náklady znamenají vyšší koncové ceny, včetně těch v obchodech. Pokud jsou vejce a drůbeží výrobky drahé, spotřebitelé je budou méně kupovat.

Během jednání Copa-Cogeca byly projednány i obavy drůbežářů z EU ohledně další situace s Ukrajinou, které byl v rámci pomoci po ruské agresi umožněn volný přístup na zemědělský trh EU. Mělo to trvat rok, ale už se ví, že Kyjev usiluje o prodloužení. Kvůli ptačí chřipce je produkce v EU nižší, takže příliv ukrajinských vajec a drůbežího masa není tolik cítit, ale to by se mohlo velmi rychle změnit. Je třeba také připomenout, že z volného přístupu na trh EU těží ve skutečnosti pouze jedna velká společnost. Máme pochybnosti, zda je pomoc ukrajinskému oligarchovi na úkor zemědělců EU tím nejlepším nápadem – řekla Anna Zubków z PZZHiPD.

Dalším tématem, které toto odvětví silně zajímá, je návrh Evropské komise na zákaz klecového chovu. To je důsledek občanské iniciativy „Konec klecové doby“. V rámci občanské iniciativy bylo shromážděno 1,4 milionu podpisů a Evropská komise se rozhodla zahájit práci na příslušné legislativě. Mezitím je to jen zlomek všech občanů Evropské unie. Proč by tak malá skupina lidí měla rozhodovat o tom, co budou jíst ostatní Evropané?“ ptá se se A. Zubków. Chovatelské organizace Copa-Cogeca se domnívají, že přechod by měl být proveden moudře a zajistit co nejdelší přechodné období pro stažení chovu v klecích. Přechod by měl podle jejich názoru financovat Brusel a spotřebitelé si musí být vědomi toho, že ponesou náklady na tyto změny.

Chovatelé drůbeže zdůrazňují, že jejich prvním a hlavním cílem je zajistit, aby zvířata byla zdravá a dobře se s nimi zacházelo. Byli a jsou vždy připraveni směřovat k ještě vyšším standardům, které již nyní patří k nejvyšším na světě, v souladu s poptávkou trhu.

(strefaagro.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Skupina Zlatá vejce měla loni rekordní tržby i díky nedostatku vajec na trhu

Published

on

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.

Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.

Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.

Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.

Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.

Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.

(ČTK)

Continue Reading

Obchod

Ovostar Union silný export i přes pokles výroby

Published

on

Největší ukrajinský výrobce vajec, Ovostar Union, zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2023 téměř čtyřnásobný nárůst vývozu vajec ve skořápce, uvedla společnost v prohlášení na varšavské burze cenných papírů.

Vývozní prodeje vajec ve skořápce dosáhly 105 milionů ve srovnání s pouhými 27 miliony v prvním čtvrtletí roku 2022. Zahraniční trhy představovaly 44 % tržeb společnosti oproti 11 % v předchozím roce. Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 se celkové hejno společnosti rovnalo 7,12 milionu slepic, včetně 6,38 nosnic, což bylo o něco méně ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022, kdy Ovostar Union choval 7,26 milionu slepic a 6,80 milionu nosnic.

Společnost vyrobila 362 milionů vajec, což je o 2 % méně než v předchozím roce. Silný export zvýšil celkový prodej až na 241 milionů vajec oproti 232 milionům v prvním čtvrtletí roku 2022. Kromě toho se průměrná cena vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zvýšila o 56 % na 0,139 USD za vejce. V segmentu zpracovaných vajec nebyly pozorovány žádné velké změny. Objem zpracovaných vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zůstal na úrovni předchozího roku tedy 92 milionů kusů.
Společnost vyrobila 406 tun suchých vaječných výrobků a 3 073 tun tekutých vaječných výrobků oproti 561 tunám a 2 131 tunám ve stejném období předchozího roku.

Evropské embargo může kousnout

Ovostar Union neposkytla žádné podrobnosti týkající se zeměpisu vývozu, ale podle ukrajinské celní správy země vyváží většinu vajec do Evropské unie. Během několika posledních týdnů několik ukrajinských farmářských svazů varovalo, že evropské embargo na dovoz ukrajinských potravin bude těžce zatěžovat několik tamních segmentů, včetně produkce vajec.

Náročné časy

Tržní podmínky jsou pro společnost i nadále náročné, uvedl Borys Bielikov, generální ředitel Ovostar Union. „Na začátku druhého roku totální války Ruska proti Ukrajině skupina pracuje ve vysoce turbulentním podnikatelském prostředí. Vedení podniklo veškeré kroky k minimalizaci nepříznivých dopadů současné situace na provoz, což umožnilo udržet výrobu a prodej na předválečné úrovni.

„Produktové portfolio a distribuční kanály byly přehodnoceny a přizpůsobeny stávajícím potřebám trhu. Za daných okolností považujeme výkon skupiny v prvním čtvrtletí roku 2023 za uspokojivý,“ dodal Belikov.

(poutryworld.net)

Continue Reading

Obchod

Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Published

on

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.

V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.

Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.

István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality