Connect with us
Reklama

Obchod

Vajcia raketovo dražejú. Chovatelia podnikajú so stratou a musia pristúpiť k ráznemu kroku

Published

on

Podľa Agromagazínu by mala u nás ich veľkoobchodná cena počas prvého májového týždňa vzrásť na 9,31 eura za sto kusov, čo je približne o 30 percent viac oproti vlaňajšej hodnote 6,97 eura.

Matematika nepustí
Dôvod je prostý a už dobre známy naprieč biznis svetom. Výrobné výdavky stúpajú extrémne rapídnym tempom.
„Od začiatku roka 2021 vzrástli náklady na krmivá o 28 percent, na elektrickú energiu o dvesto percent a na plyn o sto percent. Priemerné výrobné náklady na produkciu vajec stúpli medziročne o 21 percent z 8,29 na 10,07 eura za sto kusov,“ hovorí riaditeľ Únie hydinárov Slovenska Daniel Molnár.
A matematika nepustí. Keď sú výdavky vyššie ako príjmy, treba zasiahnuť. Ako vysvetľuje Molnár, je nevyhnutné, aby si spracovatelia a chovatelia hydiny pýtali minimálne o 20 či 25 percent viac. „Predstavuje to rozdiel medzi rastom výrobných nákladov a našich odbytových cien,“ uvádza riaditeľ.
Farmári očakávajú podporu aj zo strany štátu. Rezort pôdohospodárstva vníma ich problémy a pravidelne s nimi komunikuje.
„Ešte v novembri 2021 bola schválená štátna pomoc pre chovateľov hydiny vo výške štyroch miliónov eur, túto pomoc postupne vyplácame. Zároveň je už otvorená výzva v rámci Programu rozvoja vidieka 2014 – 2020, z ktorej podporíme investície do prestavby alebo prerábky chovov nosníc. Investície na zlepšenie životných podmienok sú aj bodovo zvýhodnené,“ odkazuje ministerstvo.

Spotrebitelia to pocítia
Veľkoobchodná drahota sa, samozrejme, pretaví aj do spotrebiteľských cien, pričom surovina za posledné obdobie podstatne zdražela. Údaje Štatistického úradu ukazujú, že sme vo februári platili 1,74 eura za 10 kusov. Predstavuje to 16-percentný medziročný nárast.
Reflex pre niektorých obyvateľov by preto mohol byť nákup za hranicami. Ak sa pozeráme na odbytové ceny krajín V4, Slovensko ich má značne vyššie ako jeho susedia – od 13 percent oproti Česku až do 35 percent v porovnaní s Poľskom.
Prejavuje sa to aj na pultoch. Podľa predsedu Slovenskej aliancie moderného obchodu Martina Krajčoviča nie je však takáto „spotrebiteľská turistika“ bežným javom. „V rámci cezhraničných nákupov sa nakupujú aj vajcia, ale nie je to komodita, kvôli ktorej by sa špeciálne oplatilo vycestovať do inej krajiny,“ hovorí.
V tejto súvislosti Krajčovič upozorňuje na zmenu v tom, ako fungujú reťazce. Ceny sa dynamicky menia a rokovania s dodávateľmi sú pre infláciu na pravidelnej báze a zároveň oveľa intenzívnejšie ako v minulosti.
„Obchodníci robia maximum na jej tlmenie pre spotrebiteľov, avšak kompenzačné opatrenia budú závislé od finančnej podpory alebo sociálnych opatrení na európskej alebo národnej úrovni,“ dodáva Martin Krajčovič.

Aj sebestačnosť
Sprievodným fenoménom zdražovania je aj pokles sebestačnosti Slovenska. Ak chov nedáva farmárom ekonomicky zmysel, prirodzene zatvárajú svoje podniky. Už teraz máme najnižšiu úroveň za posledných 30 rokov.

Autorka: Mária Pytlová, Celý text na HNonline.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Published

on

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.

Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.

Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.

(mbtt.hu)

Continue Reading

Obchod

Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Published

on

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.

Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.

Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.

Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.

„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.

Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.

– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.

Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.

(PAP)

Continue Reading

Obchod

Brazílie investuje do trhu s konzumními vejci

Published

on

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.

Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.

Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.

Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?

Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.

Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.

(kipdop.org.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality