Connect with us
Reklama

Obchod

Vajcia raketovo dražejú. Chovatelia podnikajú so stratou a musia pristúpiť k ráznemu kroku

Published

on

Podľa Agromagazínu by mala u nás ich veľkoobchodná cena počas prvého májového týždňa vzrásť na 9,31 eura za sto kusov, čo je približne o 30 percent viac oproti vlaňajšej hodnote 6,97 eura.

Matematika nepustí
Dôvod je prostý a už dobre známy naprieč biznis svetom. Výrobné výdavky stúpajú extrémne rapídnym tempom.
„Od začiatku roka 2021 vzrástli náklady na krmivá o 28 percent, na elektrickú energiu o dvesto percent a na plyn o sto percent. Priemerné výrobné náklady na produkciu vajec stúpli medziročne o 21 percent z 8,29 na 10,07 eura za sto kusov,“ hovorí riaditeľ Únie hydinárov Slovenska Daniel Molnár.
A matematika nepustí. Keď sú výdavky vyššie ako príjmy, treba zasiahnuť. Ako vysvetľuje Molnár, je nevyhnutné, aby si spracovatelia a chovatelia hydiny pýtali minimálne o 20 či 25 percent viac. „Predstavuje to rozdiel medzi rastom výrobných nákladov a našich odbytových cien,“ uvádza riaditeľ.
Farmári očakávajú podporu aj zo strany štátu. Rezort pôdohospodárstva vníma ich problémy a pravidelne s nimi komunikuje.
„Ešte v novembri 2021 bola schválená štátna pomoc pre chovateľov hydiny vo výške štyroch miliónov eur, túto pomoc postupne vyplácame. Zároveň je už otvorená výzva v rámci Programu rozvoja vidieka 2014 – 2020, z ktorej podporíme investície do prestavby alebo prerábky chovov nosníc. Investície na zlepšenie životných podmienok sú aj bodovo zvýhodnené,“ odkazuje ministerstvo.

Spotrebitelia to pocítia
Veľkoobchodná drahota sa, samozrejme, pretaví aj do spotrebiteľských cien, pričom surovina za posledné obdobie podstatne zdražela. Údaje Štatistického úradu ukazujú, že sme vo februári platili 1,74 eura za 10 kusov. Predstavuje to 16-percentný medziročný nárast.
Reflex pre niektorých obyvateľov by preto mohol byť nákup za hranicami. Ak sa pozeráme na odbytové ceny krajín V4, Slovensko ich má značne vyššie ako jeho susedia – od 13 percent oproti Česku až do 35 percent v porovnaní s Poľskom.
Prejavuje sa to aj na pultoch. Podľa predsedu Slovenskej aliancie moderného obchodu Martina Krajčoviča nie je však takáto „spotrebiteľská turistika“ bežným javom. „V rámci cezhraničných nákupov sa nakupujú aj vajcia, ale nie je to komodita, kvôli ktorej by sa špeciálne oplatilo vycestovať do inej krajiny,“ hovorí.
V tejto súvislosti Krajčovič upozorňuje na zmenu v tom, ako fungujú reťazce. Ceny sa dynamicky menia a rokovania s dodávateľmi sú pre infláciu na pravidelnej báze a zároveň oveľa intenzívnejšie ako v minulosti.
„Obchodníci robia maximum na jej tlmenie pre spotrebiteľov, avšak kompenzačné opatrenia budú závislé od finančnej podpory alebo sociálnych opatrení na európskej alebo národnej úrovni,“ dodáva Martin Krajčovič.

Aj sebestačnosť
Sprievodným fenoménom zdražovania je aj pokles sebestačnosti Slovenska. Ak chov nedáva farmárom ekonomicky zmysel, prirodzene zatvárajú svoje podniky. Už teraz máme najnižšiu úroveň za posledných 30 rokov.

Autorka: Mária Pytlová, Celý text na HNonline.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Brutální zdražování potravin v Maďarsku ještě není u konce

Published

on

Zdražování potravin v Maďarsku ještě nekončí, ba co víc, může přijít okamžik, kdy bude dovoz levnější než nákup místních produktů. V rozhovoru o tom hovořil Zsolt Pálinkás, generální ředitel společnosti Tesco v Maďarsku. Specialista také uvedl konkrétní příklad důvodů zdražování některých potravin a také se vyjádřil k dopadům cenových stropů.

Zsolt Pálinkás, generální ředitel Tesco v Maďarsku, poskytl rozhovor Forbes.hu , kde hovořil o zdražování a zejména o zdražování kuřat, problematice nedostatku produktů a – mimo jiné – komentoval zmrazení cen potravin maďarskou vládou a jeho dopad. K cenové regulaci vajec a brambor expert portálu řekl, že už týdny dopředu tušili, že se něco stane. Hovořili s úřady, slyšeli argumenty pro i proti, takže je rozhodnutí úplně nepřekvapilo, ale výběr produktů a rychlost ano. Generální ředitel řekl, že nemá konkrétní představu o tom, jaké další zastropované produkty očekávat, protože podle něj slyšel již o všem od těstovin po chléb.

Pokud má výrobek mnoho komponent, je velmi obtížné v tak krátké době provést přecenění, regulaci a vše, co je potřeba. Při prvních cenových stropech všichni mluvili o šesti produktech, zatímco ve skutečnosti mysleli 48 produktů.

Expert dodal, že takovéto oznámení může trh pořádně narušit. Jedna ze zkušeností z minulého období byla, že i přes nepřetržitou nabídku velmi náhle a uměle vzroste poptávka. Cenový strop tedy na jedné straně deformuje podmínky trhu a na druhé straně vlivem cenové korekce jiných produktů má i cenový nafukovací efekt, a tak může dokonce stimulovat inflaci – zdůraznil maďarský generální ředitel společnosti Tesco.

V době, kdy začínal cenový strop, jsme byli velmi sebevědomí, měli jsme evropské vazby, mysleli jsme si, že je všechno skvělé. Nečekali jsme ale, že se obrat cukru zvedne o 700 %, protože k nám začali chodit i obchodníci, protože cukr nakupovali mnohem levněji za regálovou cenu než za nákupní.

Na otázku, zda bude nedostatek vajec, brambor, nebo jiného produktu za oficiální ceny, specialista odpověděl: Nemyslím si, že se něco takového stane. Nedostatku zboží se Zsolt Pálinkás neobává, ale stále vnímá inflaci jako velké téma. Řekl, že i když je jejich dodávka vajec a brambor plně zajištěna, kvůli bezpečnosti byl zaveden množstevní limit. Nyní je limitem jedno balení všeho, ale to může být například pěti kilové balení brambor.

Generální ředitel také hovořil o tom, že by ztráta kvůli cenovým stropům v Tescu mohla být zatím 7 miliard HUF, ale do konce roku by se mohla vyšplhat až na 11 miliard HUF. Na otázku, jak dlouho mohou zůstat stropy cen potravin v platnosti, Zsolt Pálinkás uvedl, že v tomto ohledu lze pouze spekulovat a hádat.

Proč je kuřat tak málo a proč jsou tak neúměrně drahá?

Zsolt Pálinkás ilustroval na příkladu, proč cena kuřete v Maďarsku tak strašlivě vzrostla. Jak řekl, vládní řízky z kuřecích prsou, které musí prodávat, zjevně zvyšují poptávku po kuřecích prsou, ale:

Kromě prsního filetu musí dodavatel něco udělat i se zbylými částmi. Ví, že prso bude velmi žádané, dá se na něm i vydělat, ale musí prodat i zbytek zvířete.

Podle generálního ředitele Tesca je velkou otázkou, zda má celé opatření protiinflační efekt. Podle něj absolutně žádný, spíše působí zkreslujícím způsobem. Zdůraznil: rozhodně nejsme na konci procesu, stále bude mnoho inflačních impulsů, a i když mohou být již v menším měřítku. Dosáhneme pak bodu, kde bude dovoz levnější než místní nákupy. A to rozhodně není cílem – dodal specialista.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading

Obchod

Walmart a Kroger nesplní své závazky pro prodej vajec bez klecí

Published

on

Řetězce obchodů s potravinami oznámily, že nedostatek spotřebitelských nákupů a problémy s dodavatelským řetězcem vedly k revidování jejich časových plánů. Řetězce obchodů s potravinami Walmart a Kroger oznámily, že do roku 2025 nebudou schopny splnit svůj závazek pro stoprocentní prodej vajec bez klecí. Společnosti přijaly takové závazky v roce 2016. V revidovaných prohlášeních o dobrých životních podmínkách zvířat každý obchodník s potravinami popsal problémy s dodávkami, výrobními náklady a zátěží, kterou sliby prodejců kladly na americký vaječný průmysl. Potravináři budou i nadále nabízet různá vejce.

Walmart

Ve fiskálním roce 2022 tvořila vejce bez klecí 20 % z celkového prodeje vajec ve skořápce v pobočkách Walmartu v USA a 36 % v jeho pobočkách Sam’s Club. Podle revidovaného závazku Walmartu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat je opuštění prodeje klecových vajec pomalejší, než společnost doufala, a je nepravděpodobné, že do roku 2025 splní své cíle. Walmart v tuto chvíli nestanovil nový termín pro ukončení prodeje klecových vajec, ale podrobně popsal svůj plán pokračovat v přechodu na bezklecová vejce ve své nedávné zprávě o udržitelnosti. Společnost plánuje investovat do snížení cen bezklecových vajec a bude pokračovat v propagaci vajec bez klecí prostřednictvím umístění v regálech.

Kroger

Kroger uvádí, že podíl bezklecových vajec nakupovaných zákazníky od roku 2016 pomalu roste, většina jejích zákazníků ale stále nakupuje klecová vejce kvůli ceně. Kroger očekává, že do roku 2030 bude prodávat 70 % svých vajíček z bezklecových chovů. Mezi milníky, které plánuje dosáhnout, patří: 33 % do roku 2022, 41 % do roku 2024, 54 % do roku 2025 a 61 % do roku 2028 v závislosti na zapojení spotřebitelů. Kromě toho společnost plánuje investovat přibližně 45 milionů USD do dohod o získávání dodavatelů, cen, či propagace, aby tak pomohla přeměnit své prodeje na bezklecové. Kroger očekává, že podle zásad dobrých životních podmínek zvířat její dodavatelé vajec „zlepší dobré životní podmínky nosnic v souladu s vyvíjejícím se výzkumem a důkladným hodnocením opatření založených na výsledcích“.

Příprava na další prodloužené termíny

Jak se blíží rok 2025, je pravděpodobné, že americký vaječný průmysl zažije více podobných prodloužených či revidovaných termínů, týkající se klecových vajec. Food Marketing Institution (FMI) a United Egg Producers (UEP) se spojily s Michigan State University, Purdue University a Kansas State University, aby provedly studii zaměřenou na výzvy spojené s přechodem producentů na bezklecové chovy.

Na společné výroční konferenci výkonných představitelů American Egg Board (AEB) a UEP 2022 Chad Gregory, prezident a generální ředitel UEP, uvedl: „FMI plánuje distribuovat tuto studii všem svým členům, mezi něž patří i hlavní prodejci potravin, kterým dodávají vejce američtí producenti. Tato studie bude pro producenty vajec důvěryhodným zdrojem, který mohou přednést svým zákazníkům a ukázat jim, proč jejich současná bezklecová lhůta nemusí být proveditelná s ohledem na aktuální problémy, kterým průmysl čelí. Výzkum by měl být dokončen v příštích dvou měsících.“

(wattagnet.com)

Continue Reading

Obchod

Drůbeží gigant z Ukrajiny ztratil chuť vstupovat do Polska. Proč?

Published

on

Navzdory řadě výzev pro operace MHP, které představuje ruská agrese proti Ukrajině, společnost pokračuje v akvizicích. Připomeňme, že v roce 2017 měl koncern zájem o převzetí Exdroba v Kutně. John C. Rich potvrzuje, že MHP v minulosti Polsko pozorně sledovala a zvažovala několik akvizic na Visle. V současnosti je však situace jiná.

„Dnes je polský trh s drůbeží už docela přeplněný. Máte mnoho společností s vysokou výrobní kapacitou. Existuje také mnoho hráčů, kteří jsou schopni v dobrých časech rychle růst. Nyní je to tedy velmi konkurenční trh a vstup na něj není tak snadný jako před několika lety. Váš trh proto v současné době nepovažujeme za tak atraktivní jako jiné možné směry. Dnes nemáme velkou chuť vstupovat do Polska, pokud nenastanou mimořádné okolnosti nebo příležitosti.“ zdůrazňuje.

Předseda představenstva MHP se také podělil o zajímavé rady pro velké hráče na trhu s drůbeží v Polsku. Vybízí je, aby o akvizicích na Ukrajině přemýšleli sami.

„Stále se můžete rozvíjet na Ukrajině. Máme 50% podíl na trhu a druhá polovina je rozdělena mezi mnoho menších hráčů. Věřím, že toto je mimo jiné pole pro společnosti působící na polském trhu, které mohou převzít nebo postavit závody na Ukrajině. Velcí hráči na vašem trhu, jako je Cargill a 2Sisters Food Group, mohou usilovat o diverzifikaci investováním na Ukrajině. Myslím, že by to pro ně byl dobrý scénář a šance získat doplňková aktiva, která by posílila portfolia těchto společností. upozorňuje.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality