Aktuality
Vejce z klecových chovů zmizí do sedmi let. Dovážet se ale budou moci dál

Po roce 2027 z nabídky českých výrobců zmizí mezi zákazníky nejoblíbenější a také nejlevnější „klecová vejce“, označená trojkou. Rozhodli o tom poslanci, zákaz ještě musí posvětit Senát a prezident. Vejce v obchodech proto mohou zdražit. Paradoxně však zákon umožní dál prodávat klecová vejce ze zahraničí.
Ochránci zvířat slaví, protože nečekají, že by Senát shodil zákaz, o kterém se mluví už roky.
Spotřebitel si nejspíš připlatí, protože ceny vajec v obchodech už nemohou podle výrobců jít níž. Od devadesátých let minulého století zdražila vejce v porovnání s ostatními potravinami jen nepatrně a pro obchodní řetězce jsou levná vejce častým lákadlem ve slevových akcích.
„Obchodní řetězce pravděpodobně toto zvýšení promítnou do koncové ceny, ale jestli to bude 0,5 koruny nebo 2 koruny, to záleží na nich,“ neúspěšně v minulých dnech přesvědčovala poslance Agrární komora ČR. Většina zákazníků přitom v některých průzkumech tvrdí, že si přeje zákaz klecových chovů, ale nákupní realita je jiná. O kvalitnější vejce, tedy například podestýlková, není velký zájem. Klecové chovy by měla EU zakázat plošně, říká prezident Agrární komory
„Zatím nezaznamenáváme výraznější změnu v nákupním chování zákazníků – hlavní rozhodující prvek v nákupu vajec je zatím stále prodejní cena,“ řekl redakci iDNES.cz mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.
„Pokud se výroba nezakáže na úrovni celé EU nebo nebude schválena doplňující legislativa, bude dál možné klecová vejce dovážet,“ upozornila předsedkyně drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Hlavním dodavatelem levných vajec je Polsko.
O tom, jak to bude ve skutečnosti, je možné spekulovat. Obchodní řetězce se totiž zavázaly, že do roku 2025 přestanou klecová vejce odebírat. Hlavní e-shopy s potravinami Rohlík.cz a Košík.cz už tato vejce nenabízejí. Kamenní retaileři se teď budou předhánět s tím, že konec klecí ještě víc urychlí. S rokem 2024 se vytasil Lidl a Billa a tuzemské Tesco o urychlení konce prodeje těchto vajec uvažuje. Drůbežářská unie se také obává, že na českém trhu, který pětinu dováží ze zahraničí, může být málo kvalitnějších podestýlkových vajec.
Proti zákonu se postavilo jen vládní hnutí ANO (Andrej Babiš nicméně v minulosti prohlašoval, že si konec klecí přeje) a KSČM. Za nepřijetí lobboval i ministr zemědělství Miroslav Toman. „Pokud nebude platit celounijní zákaz, zhorší se konkurenceschopnost našich zemědělců,“ nabádal poslance, aby hlasovali proti. Zemědělský svaz ČR varoval, že kvůli zákazu může skončit až 35 procent chovatelů drůbeže. Ty největší by přestavby vyšly na stovky milionů korun. „Uvažujeme, že podnikání v této oblasti ukončíme a své chovy nosnic prodáme. Výši zmařených investic v tuto chvíli vyčíslenu nemáme,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí holdingu Agrofert, jehož součástí je i portál iDNES.cz. Produkci vajec v Agrofertu zajišťuje Agropodnik Hodonín. Na trhu dodává na trh ročně 195 milionů vajec z klecových chovů a 35 milionů vajec z podestýlkových chovů pod značkou Česká vejce (v obou případech méně než deset procent tuzemské spotřeby). Z českých výrobců je na čtvrtém místě.
Zákaz naopak vítají ochránci zvířat a ekologové, podle nichž skončí utrpení pro 4,5 milionu českých slepic.
V celé Evropské unie probíhají delší dobu velmi masivní kampaně za ukončení používání klecí. V jedné z nich s názvem Konec doby klecové, kterou vede mezinárodní organizace Compassion in World Farming, je zapojeno přes 170 organizací včetně deseti českých, což je rekordní množství v celé historii ochrany zvířat v celé EU.
„Slepice nejsou stroje na vejce, jsou to velice vnímaví tvorové, mají schopnost trpět, ale také se radovat ze života. Dnešní vítězství jim konečně dává šanci na lepší život,“ uvedla Romana Šonková, členka výboru evropské občanské iniciativy Konec doby klecové. Česko se středečním zákazem přiblížilo Lucembursku, Rakousku a Německu, kde legislativní zákaz klecí už platí.
Autor: Filip Horáček, celý text na idnes.cz
Aktuality
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Aktuality
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Aktuality
Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.