Velkoobchodní ceny vajec a drůbežího masa se v Evropské unii vyrovnaly. Drůbeží maso bývalo v minulosti vždy o několik procent dražší. Současná cenová situace tak dokazuje obrovskou rozkolísanost drůbežích trhů, informuje Národní komora výrobců drůbeže a krmiv (KIPDiP).

Podle dat Evropské komise z 20. března stálo 100 kilogramů jatečného kuřecího masa v EU v průměru 263,4 eura a 100 kilogramů slepičích vajec v průměru 263,95 eura. Průměrná cena vajec v Evropě byla tedy dokonce o něco vyšší než průměrná cena drůbeže.

„Cenové anomálie, se kterými se v současnosti potýkáme, jsou důsledkem ptačí chřipky a chování z této epidemie plynoucí. Statisticky virus napadá především nosnice a jen v malé míře hejna brojlerů. Ptačí chřipka škodí nejen přímo, tedy likvidací stád, ale také nepřímo bráněním doplňování a zvyšování produkčního potenciálu,“ vysvětluje Mariusz Szymyślik, ředitel analýz KIPDiP.

Prudký nárůst snižuje poptávku

Analytici komory odhadují, že potenciál produkce vajec v Evropské unii byl letos v lednu asi o 9 procent nižší než rok předtím. Největší poklesy měřené podle líhnutí postihly Německo a Itálii. Pokles polského potenciálu komora odhadla na 15 procent.

„Situace v Polsku a Evropě způsobila, že od začátku června 2022 do dneška vzrostly ceny vajec o více než 123 %. Naštěstí pro spotřebitele se celé zvýšení velkoobchodních cen nepřeneslo do maloobchodních cen,“ poznamenává Szymyślik .

Podle ředitele nejsou producenti spokojeni s tak vysokými nárůsty cen. Takto prudký nárůst snižuje poptávku, což dlouhodobě poškozuje chovatele nosnic. Lidé kupují méně vajec, restaurace a cukrárny mění své receptury, aby obsahovaly méně vajec a ptáci se opět objevují v dosud prázdných či nových domácích kurnících. Tyto trendy předznamenávají horší období pro odvětví vajec, a proto se producenti snaží, aby spotřebitelé současnou obtížnou situaci pocítili co nejméně – vysvětluje Szymyślik.

Polsko je šestým největším producentem v EU

Polsko je po Francii , Německu, Španělsku, Itálii a Nizozemsku šestým největším producentem vajec v Unii. Ve třetím březnovém týdnu průměrné ceny 100 ks konzumních vajec v balírnách (velkoobchod) byly podle údajů Ministerstva zemědělství 81,48 PLN (třída L) a 79,39 PLN (třída M) za klecová vejce; podestýlková vejce 90,01 PLN (L) a 81,47 PLN (M); vejce z volného výběhu – 94,12 PLN (L) a 86,88 PLN (M).

K nejvyššímu zdražení došlo na podzim, od prosince do března letošního roku je kolísání cen vajec ve velkoobchodním prodeji již malé. Loni Polsko podle předběžných údajů vyvezlo přes 228 tis. tun vajec, téměř dvakrát více než předloni. Největšími příjemci vajec byly: Německo, Nizozemsko, Francie, Maďarsko, Česká republika a Itálie. Do Polska bylo dovezeno asi 19,8 tis. tun především z Německa, Litvy a Ukrajiny.

(forsal.pl)

Eurostat porovnal maloobchodní ceny vajec v lednu 2023 s prvním měsícem loňského roku. V průměru v Evropské unii vzrostly ceny vajec o 30 %. Nejdražšími byly v ČR – informovala Národní komora drůbežářů a výrobců krmiv.

Podle Eurostatu si Češi letos v lednu museli za vejce připlatit o 85 procent před více než 12 měsíci. Jen o málo lépe na tom bylo Maďarsko, kde ceny vajec vyskočily o 80 procent. V první trojce největších nárůstů cen vajec je také Slovensko, kde vejce v lednu 2023 stála o 79 procent více než v lednu před rokem.

Ve kterých zemích vzrostly ceny vajec nejméně?

Mezi země s nejmenšími skoky cen vajec v Evropské unii patřily: Rakousko, Lucembursko a Německo. V těchto třech zemích se ceny vajec zvýšily o 19, 18,5 a 18 %.

Ceny vajec v Polsku

Eurostat vypočítal, že nárůst maloobchodní ceny konzumních vajec v Polsku byl téměř stejný jako nárůst průměrné ceny v celé EU a činil méně než 30 % (při porovnání cen z ledna 2023 k lednu 2022) – informovala Komora na svém webu.

Podle údajů Integrovaného zemědělského tržního informačního systému Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova byla průměrná nákupní cena klecového vejce (třída L) placená maloobchodními subjekty na začátku ledna 2022 52,03 PLN/100 vajec a na začátku ledna tohoto roku to bylo  82,13 PLN/100 ks; podestýlkové vejce stálo před rokem a letos v lednu 55,4 zl/100 – 82,43 PLN/100 ks; za vejce z volného výběhu na začátku roku 2022 bylo placeno 60,49 PLN/100 ks a letos v lednu – 86,17 PLN/100 ks.

Vejce v obchodech po započtení marže byla dražší. Od ledna tohoto roku vejce zdražila o pár grošů. Nejvíce za vejce zaplatíme na trhu nebo bazaru, kde jejich cena již může přesáhnout 1,5 PLN za kus. V současné době lze na velkoobchodním trhu v Bronisze zakoupit vejce za cenu od 0,8 PLN do 1,2 PLN za kus.

(farmer.pl)

Nárast cien vajec je v posledných mesiacoch citeľným problémom na trhu s potravinami. Aj keď sú slovenské vajcia z klietkových chovov v porovnaní s inými krajinami EU jedny z najlacnejších vo veľkoobchodných cenách, na pultoch si za nich priplatíme výrazne viac. V porovnaní s inými krajinami Európskej únie sa cena pohybuje v rozmedzí troj- až šesťnásobku.

Na problém poukázala analýza cien na slovenskom a európskom trhu, ktorú zverejnila organizácia Humánny pokrok. Šokujúce výsledky ukázali, že cena slovenských vajec vystrelila do nebies z úplne iných dôvodov, aké by sme doteraz mohli predpokladať. „Podľa výsledkov boli slovenské vajcia najdrahšie preto, že mali napriek najnižším veľkoobchodným cenám najvyššiu maloobchodnú prirážku. Výsledky tiež ukázali, že krajiny, ktoré už prešli na bezklietkové chovy, majú podstielkové vajcia lacnejšie, ako sú slovenské vajcia z klietkového chovu,“ informujú.

Slovensko sa stalo krajinou, ktorá napriek najnižším veľkoobchodným cenám vykazuje naopak najvyššie maloobchodné ceny. „Rozdiel bol natoľko veľký, že slovenské vajcia z klietkového chovu boli drahšie, ako vajcia z podstielkového chovu vo všetkých skúmaných krajinách. V praxi to znamená, že za cenu 10 vajec z klietkového chovu na Slovensku si ľudia mohli kúpiť 10 vajec z podstielkového chovu v Rakúsku alebo dokonca 10 vajec z voľnovýbehového chovu v Nemecku. Tieto rozdiely ostali zachované aj po očistení maloobchodných cien od DPH,“ priblížila organizácia.

Neznesiteľné maloobchodné prirážky predstavujú problém

Organizácia ďalej upozorňuje, že rozhodujúcim faktorom v konečnom dôsledku nebola sadzba DPH a súčasne nim nemohol byť ani spôsob chovu sliepok, ktorý by dokázal navýšiť náklady. Hlavným problémom mala byť práve maloobchodná prirážka, ktorá pri slovenských vajciach cenu v porovnaní s prirážkou na podstielkové vajcia vo Švédsku takmer zdvojnásobila. Zároveň, v porovnaní s Nemeckom bola cena takmer trojnásobná a v porovnaní s poľským klietkovým chovom sa finálna prirážka vyšplhala až na šesťnásobok.

Organizáciu ďalej upozorňuje, že neznesiteľne vysoké prirážky predstavujú aj technologické komplikácie. „Hlavným zistením je, že súčasné maloobchodné prirážky nechávajú priestor nielen na prechod na podstielkové chovy, ale aj na zníženie maloobchodných cien vajec. Dáta totiž naznačujú, že na Slovensku je naopak značný priestor na zníženie maloobchodných cien aj v prípade prechodu na bezklietkové chovy a prenesenia týchto nákladov do cien,“ prízvukujú.

(topky.sk)