Politika
Evropa musí následovat Českou republiku a zakázat klece pro slepice
Jsme přesvědčeni, že se všemi zvířaty by se mělo zacházet s ohledem na jejich přirozené potřeby. Proto si přejeme, aby klece pro slepice byly co nejdříve zakázány v celé EU. Vřele vítám závazek české vlády k prosazení tohoto cíle, píše v komentáři Michaela Šojdrová.
V těchto dnech, kdy Evropa bojuje s Covidem-19, máme nedostatek dobrých zpráv. Dnes je ale důvod k oslavě: chov milionů slepic v klecích bude v České republice od roku 2027 zakázán. Dalším krokem musí být tyto klece urychleně zakázat v celé Evropské unii. Klece jsou nejen kruté, jsou také zbytečné, protože alternativy šetrnější ke zvířatům se již běžně používají.
Česko zaostává ve zlepšování klecových chovů. Alternativy už přitom existují
Většina slepic, králíků či křepelek stráví téměř celý svůj život v kleci. Situace se mezi státy EU liší, některé již takové chovy zcela zakázaly, jiné to plánují. Přestože Česko plní evropskou legislativu, má ještě co dohánět. Dnešní hlasování v horní komoře Parlamentu ČR, Senátu, stvrzuje zákaz klecí schválený již dolní komorou v září. Zákon vejde v platnost, až ho podepíše pan prezident.
Chovatelé nosnic a zemědělské podniky mají sedm let na to, aby se na plnění zákazu připravili, tudíž finanční dopad bude minimalizován.
Moje politická strana, KDU-ČSL, tento zákaz plně podporuje. Podmínky, v nichž jsou některá hospodářská zvířata v současnosti chována, jsou jednoduše nepřijatelné: slepice v klecích mají prostor o velikosti listu papíru A4 a nemohou ani zamávat křídly. Jsme přesvědčeni, že se všemi zvířaty by se mělo zacházet s ohledem na jejich přirozené potřeby. Proto si přejeme, aby klece pro slepice byly co nejdříve zakázány v celé EU. Vřele vítám závazek české vlády k prosazení tohoto cíle.
Zbavit se klecí je proveditelné, jelikož se již běžně používají alternativy, jako jsou halové chovy na podestýlce, voliérové chovy a chovy s volným výběhem či ekologické chovy. Český zákaz klecí není v EU samozřejmě první. Lucembursko a Rakousko již používání klecí ukončilo a Německo a Slovensko to mají v plánu od roku 2025, resp. od roku 2030.
Na co ještě zbytek Evropy čeká?
Zvyšující se počet zákazníků, znepokojených krutostí klecových velkochovů, odmítá nakupovat klecová vejce. Dobrá zpráva je, že více než polovina nosnic v komerčních chovech v EU se v současnosti chová v neklecových systémech. To ale znamená, že druhá polovina slepic stále žije v klecích, což představuje 182 milionů z více než 300 milionů hospodářských zvířat držených každoročně v klecích po celé EU. Zákaz vysvobodí z klecí asi 4,5 milionu českých slepic ročně. Nyní musíme udělat totéž pro další miliony slepic v klecových chovech všude jinde v Evropě.
Je naprosto zřejmé, že pro zákaz existuje silná podpora veřejnosti po celé EU.
Průzkum veřejného mínění v EU Eurobarometr, zadaný Evropskou komisí, zjistil, že 94 % lidí si myslí, že ochrana hospodářských zvířat je důležitá, a 82 % si přeje, aby tato zvířata byla chráněna lépe. Minulý měsíc byla Komisi předána evropská občanská iniciativa požadující ukončení používání všech klecí v živočišné výrobě, kterou podepsalo 1,4 milionu občanů ze všech členských států.
Komise již přijala vítaný závazek zlepšit legislativu na ochranu zvířat a zvýšit udržitelnost zemědělství ve své nedávno zveřejněné strategii pro reformu způsobu, jak se v EU produkují a konzumují potraviny s názvem „Z farmy na vidličku” („Farm to Fork”).
Zástupci Komise však už naznačili, že své návrhy na zlepšení legislativy nebudou mít připravené dříve než koncem roku 2023. To je příliš pozdě, nejen z hlediska welfare zvířat. Mohlo by se stát, že Evropský parlament nebude mít dost času tyto návrhy projednat před ukončením své činnosti před příštími volbami na jaře 2024. To by zdrželo přijetí legislativy ještě víc.
Zvládneme-li ukončit používání klecí v Česku od roku 2027, nevidím žádný důvod, proč EU nemůže pracovat s podobným rozvrhem. Naléhavě žádám Evropskou komisi, aby revizi legislativy učinila svou prioritou a předložila své návrhy co nejdříve tak, aby zákaz používání klecí začal platit nejpozději od roku 2027.
Autor: Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) je česká europoslankyně, členka poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Je náhradnicí ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
(zdroj: euroaktiv.cz)
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
