Obchod
Proč jsou hnědá vejce dražší?
Mnoho lidí dává přednost barvě vajec. Někteří lidé se domnívají, že hnědá vejce jsou zdravější nebo přirozenější, zatímco jiní mají pocit, že bílá vejce jsou čistší nebo prostě chutnají lépe. Jsou však rozdíly mezi hnědými a bílými vejci větší než jen ve skořápce?
Vejce mají mnoho barev
Slepičí vejce mohou mít různé barvy a v supermarketu běžně najdete jak hnědá, tak bílá vejce. Mnoho lidí však neví, co způsobuje, že vejce mají různé barvy. Odpověď je poměrně jednoduchá – barva vajec závisí na plemeni slepice. Například kuřata plemene White Leghorn snášejí vejce s bílou skořápkou, zatímco Plymouth Rocks a Rhode Island Reds snášejí vejce s hnědou skořápkou (1, 2). Některá plemena slepic, například araukana, ameraucana, dungsiang a lushi, dokonce snášejí modrá nebo modrozelená vejce (3). Různé barvy vaječné skořápky pocházejí z pigmentů, které slepice produkují. Hlavní pigment v hnědých vaječných skořápkách se nazývá protoporfyrin IX. Vyrábí se z hemu, sloučeniny, která dodává krvi červenou barvu (4).
Hlavní pigment obsažený v modrých vaječných skořápkách se nazývá biliverdin, který rovněž pochází z hemu. Je to stejný pigment, který někdy dodává modrozelenou barvu modřinám (4, 5). Barva skořápek se může lišit i mezi stejným plemenem kuřat v závislosti na genetické dominanci jednotlivých ptáků (6). Ačkoli je genetika hlavním faktorem, který určuje barvu vajec, mohou ji ovlivňovat i další faktory (4). Například jak slepice snášející hnědá vejce stárnou, mají tendenci snášet větší a světlejší vejce. Na barvu skořápky může mít do jisté míry vliv i prostředí, ve kterém se slepice nachází, strava a úroveň stresu (4).
Tyto faktory mohou způsobit, že odstín bude světlejší nebo tmavší, ale nemusí nutně změnit samotnou barvu. Hlavním faktorem, pokud jde o barvu vajec, je stále plemeno. Slepičí vejce mohou být hnědá, bílá nebo dokonce modrozelená. Barvu vejce určuje plemeno slepice, která ho snáší.
Jsou hnědá vejce zdravější než bílá?
Lidé, kteří dávají přednost hnědým vejcím, tak často činí proto, že věří, že hnědá vejce jsou zdravější a přirozenější než bílá. Pravdou však je, že všechna vejce jsou si nutričně velmi podobná, a to bez ohledu na jejich velikost, jakost nebo barvu (2, 7). Jak hnědá, tak i bílá vejce jsou zdravé potraviny. Typické vejce obsahuje spoustu vitamínů, minerálů a kvalitních bílkovin, to vše zabalené do méně než 80 kalorií (8). Vědci však porovnávali vejce s hnědou skořápkou s vejci s bílou skořápkou, aby zjistili, zda je mezi nimi nějaký rozdíl. Několik studií zjistilo, že barva skořápky nemá významný vliv na kvalitu nebo složení vajec (9).
To znamená, že barva skořápky vejce nemá příliš společného s tím, jak je vejce zdravé. Jediným skutečným rozdílem je pigment ve skořápce. Výživovou hodnotu vejce však mohou ovlivnit i další faktory. Významný vliv může mít například prostředí, ve kterém se slepice pohybuje. Vejce od slepic, které se mohou pohybovat na slunci, obsahují 3-4krát více vitaminu D než vejce od konvenčně chovaných slepic (10).
Výživný obsah vajec může ovlivnit také druh krmiva, které slepice konzumuje. Slepice krmené stravou bohatou na omega-3 mastné kyseliny produkují vejce, která obsahují mnohem vyšší množství omega-3 mastných kyselin než obvykle. Stejný efekt byl zjištěn u vitaminu D, když slepice konzumují krmivo obohacené o vitamin D (11, 12). Mezi hnědými a bílými vejci není žádný nutriční rozdíl. Strava slepice a prostředí, ve kterém žije, však mohou výživovou hodnotu vejce ovlivnit.
Chutná jedna barva vajec lépe?
Někteří lidé přísahají, že hnědá vejce chutnají lépe, zatímco jiní dávají přednost chuti vajec bílých. Ale stejně jako v případě nutriční hodnoty není mezi chutí vajec s hnědou a bílou skořápkou žádný skutečný rozdíl. To však nemusí nutně znamenat, že všechna vejce chutnají stejně.
Ačkoli barva skořápky nehraje roli, na chuť mohou mít vliv další faktory, jako je plemeno kuřete, druh krmiva, čerstvost a způsob vaření (13). Strava slepic chovaných v domácích podmínkách není stejná jako u konvenčně chovaných slepic, což může rovněž ovlivnit chuť vajec. Čím déle jsou vejce skladována, tím je navíc pravděpodobnější, že se u nich projeví nepříjemná chuť. Skladování vajec při stabilní nízké teplotě, například v chladničce, může pomoci zachovat jejich chuť po delší dobu.
Tyto důvody mohou být důvodem, proč se někteří lidé domnívají, že vejce od doma chovaných slepic chutnají lépe než vejce od konvenčně chovaných slepic. Vejce z domácích chovů neprochází zpracováním a přepravou jako vejce z konvenčních chovů, takže se na vašem talíři mohou ocitnout rychleji než vejce koupená v obchodě. Protože jsou čerstvější, mohou mít lepší chuť. Chuť vajec může ovlivnit i způsob jejich tepelné úpravy.
Jedna studie se zabývala tím, jak rybí olej, který se používá v krmivu pro slepice ke zvýšení hladiny omega-3, změnil chuť vajec. Zjistilo se, že míchaná vejce od slepic krmených krmivem obohaceným rybím olejem a od slepic krmených běžným krmivem chutnala stejně (15). Při vaření však měla vejce od slepic krmených krmivem obohaceným rybím olejem více sírové nebo pachutě (15). Ačkoli tedy chuť vajec může ovlivňovat mnoho faktorů, barva skořápky nikoli. Hnědá a bílá vejce mají obecně stejnou chuť. Chuť vajec však může být ovlivněna jejich čerstvostí, způsobem vaření, stravou slepice, která je snesla.
Proč jsou hnědá vejce dražší?
I když se hnědá a bílá vejce zdají být podle všech měřítek kromě barvy stejná, hnědá vejce přesto bývají v obchodě dražší. Tato skutečnost vedla mnoho lidí k přesvědčení, že hnědá vejce jsou zdravější nebo kvalitnější než bílá. V minulosti však hnědá vejce stála více, protože hnědé nosnice byly zpravidla větší a snášely méně vajec než bílé nosnice. Proto se hnědá vejce musela prodávat za vyšší cenu, aby se vyrovnaly dodatečné náklady (2). Dnes mají hnědé nosnice téměř stejné výrobní náklady jako bílé nosnice. Přesto mají jejich vejce stále vyšší cenovku (2).
To může být způsobeno tím, že speciální vejce, jako jsou vejce z volného chovu nebo ekologického zemědělství, bývají spíše hnědá než bílá. Hnědá vejce bývala dražší, protože hnědé nosnice dávaly méně a vážily více. To už sice neplatí, ale hnědá vejce jsou stále dražší.
Pokud na barvě nezáleží, na čem záleží?
Je jasné, že barva není důležitým faktorem. Co byste tedy měli při nákupu vajec zohlednit?
Všechna přírodní
Ve Spojených státech není pojem „přírodní“ regulován, protože jej nelze definovat (15).Vejce označená jako „přirozeně chovaná“ nebo „zcela přírodní“ se nijak neliší od ostatních vajec.
Organická
Vejce, která jsou ve Spojených státech a Evropské unii certifikována jako organická, pocházejí od kuřat, která dostávají pouze organické a geneticky nemodifikované krmivo. Musí mít také celoroční přístup do venkovního prostředí. Kromě toho jim nebyla podávána antibiotika ani hormony, ačkoli hormony nejsou u nosnic nikdy povoleny (16).
Označení organické znamená, že antibiotika mohou být použita pouze v případě, že je to z lékařského hlediska nezbytné. V opačném případě jsou často podávány nízké dávky antibiotik prostřednictvím krmiva a vody, což může přispět ke vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům. V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by ekologická vejce byla výživnější než konvenční vejce (17, 18). Přesto je kvalita života certifikovaných ekologických slepic pravděpodobně lepší a jejich větší přístup ke slunečnímu záření pravděpodobně zvyšuje obsah vitaminu D ve vejcích (10).
Vejce bez klecí
Když se pro vejce používá termín „bez klecí“, může to být zavádějící. Zatímco konvenčně chované slepice ve Spojených státech jsou chovány v uzavřených prostorách ve velmi malých individuálních klecích, slepice bez klecí jsou chovány v otevřené budově nebo místnosti (15). Podmínky bezklecových chovů jsou však často stále velmi stísněné, bez přístupu ven. Bezklecový chov může být pro slepice o něco lepší. Z hlediska výživy však vejce z bezklecových chovů pravděpodobně nejsou zdravější než vejce z konvenčních chovů.
Volný chov
Označení „volný chov“ označuje vejce, která pocházejí od slepic ustájených s určitou formou nepřetržitého přístupu do venkovního prostředí (15). To v ideálním případě zajišťuje slepicím lepší kvalitu života. Může to také zvýšit nutriční kvalitu vajec, protože slepice, které jsou vystaveny slunečnímu záření, produkují vejce s mnohem vyšší hladinou vitaminu D (10).
Vejce obohacená o omega-3
Vejce obohacená o omega-3 pocházejí od slepic krmených stravou obohacenou o zdravé tuky omega-3. Obsah omega-3 ve vejci je proto mnohem vyšší než obvykle. Vejce obohacená o omega-3 představují alternativní zdroj tuků omega-3, kterých je v lidské stravě tradičně velmi málo. Výběr vajec obohacených o omega-3 může přinášet určité zdravotní výhody.
Nedávné studie ukazují, že u osob konzumujících každý den vejce obohacená o omega-3 došlo ke snížení triglyceridů a krevního tlaku (19, 20). Další starší studie zjistila, že konzumace dvou vajec obohacených omega-3 každý den po dobu 6 týdnů zvýšila obsah omega-3 tuků v mateřském mléce kojících matek (21). Všeobecně vzato mohou vejce obohacená omega-3 oproti běžným vejcím nabízet některé další zdravotní výhody.
Vejce z dvorku a místní
Vejce, která pocházejí z domácích hejn nebo jsou zakoupena přímo od malých místních zemědělců, jsou pravděpodobně nejčerstvější a obvykle pocházejí od slepic, které žijí v přirozenějším prostředí s dostatkem slunečního svitu. Díky tomu se strava slepic z dvorku může lišit od konvenčně chovaných slepic, což může ovlivnit nutriční obsah jejich vajec.
To platí zejména v případě, že slepice mají přístup k trávě. Studie z roku 2010 zjistila, že slepice krmené trávou spolu s konvenčním krmivem produkují vejce s vyšším obsahem omega-3 tuků a vitaminu E (22). Vejce z dvorku však nepodléhají stejným hygienickým předpisům jako komerční hejna, proto se ujistěte, že kupujete místní nebo dvorská vejce pouze ze zdrojů, o kterých víte, že dodržují správnou péči a hygienické postupy. Barva vajec není důležitá, ale při výběru vajec je třeba zvážit mnoho dalších faktorů.
Podstata
Vejce se vyskytují v mnoha barvách v závislosti na plemeni slepic. Však mezi hnědými a bílými vejci není žádný nutriční rozdíl.
(1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22742508, (2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23359636, (3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (5) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7322644/, (6) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (7) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (9) https://fdc.nal.usda.gov/fdc-app.html#/food-details/748967/nutrients, (10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20181877, (11) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (12) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28108729, (13) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/asj.13510, (14) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (15) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (16) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11885896, (17) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (18) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (19) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7300047/,
healthline.com, Unsplash (gulu.cz)
Kromě zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů pomáhá maďarská vláda zemědělství dalším opatřením ovlivňujícím dovoz. Za účelem posílení transparentnosti tržních procesů a následných opatření vstoupila v úterý v platnost předběžná oznamovací povinnost pro zemědělské produkty určené k dovozu do Maďarska z jakékoli země.
Díky poskytování údajů Národnímu úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce (Nébih) jsou informace o oběhu zboží k dispozici maďarským orgánům ještě před vlastními dodávkami. Ohlašovací povinnost se vztahuje na stejný sortiment výrobků, na které se vztahuje zákaz dovozu z Ukrajiny, včetně obilovin a olejnatých semen, rostlinných olejů, mouky, vajec a masa. Není nutné deklarovat produkty dovážené pro osobní potřebu, stejně jako položky přepravované přes Maďarsko, uvádí AM ve svém oznámení.
Oznámení o dovozu musí být provedeno na elektronickém formuláři dostupném na webových stránkách Nébih ( https://portal.nebih.gov.hu/mgbezozol ) nejpozději 24 hodin před dovozem, nebo nejpozději 6 hodin před leteckým či dovozem po vodě. Oznamovatel obdrží potvrzení na e-mailovou adresu uvedenou v oznámení. Vytištěné potvrzení musí doprovázet dovážené zboží. Nenahlášení bude mít za následek pokutu. Tímto krokem mají být k dispozici potřebné nástroje k plné ochraně maďarského trhu před ukrajinským dovozem.
(agrarszektor.hu)
Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.
„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.
Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“
V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.
Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.
Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.
„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.
(PAP.pl)
Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.
Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).
Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.
Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).
„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.
Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.
Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.
Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.
Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.
(agrarszektor.hu)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
