Obchod
Proč jsou hnědá vejce dražší?

Mnoho lidí dává přednost barvě vajec. Někteří lidé se domnívají, že hnědá vejce jsou zdravější nebo přirozenější, zatímco jiní mají pocit, že bílá vejce jsou čistší nebo prostě chutnají lépe. Jsou však rozdíly mezi hnědými a bílými vejci větší než jen ve skořápce?
Vejce mají mnoho barev
Slepičí vejce mohou mít různé barvy a v supermarketu běžně najdete jak hnědá, tak bílá vejce. Mnoho lidí však neví, co způsobuje, že vejce mají různé barvy. Odpověď je poměrně jednoduchá – barva vajec závisí na plemeni slepice. Například kuřata plemene White Leghorn snášejí vejce s bílou skořápkou, zatímco Plymouth Rocks a Rhode Island Reds snášejí vejce s hnědou skořápkou (1, 2). Některá plemena slepic, například araukana, ameraucana, dungsiang a lushi, dokonce snášejí modrá nebo modrozelená vejce (3). Různé barvy vaječné skořápky pocházejí z pigmentů, které slepice produkují. Hlavní pigment v hnědých vaječných skořápkách se nazývá protoporfyrin IX. Vyrábí se z hemu, sloučeniny, která dodává krvi červenou barvu (4).
Hlavní pigment obsažený v modrých vaječných skořápkách se nazývá biliverdin, který rovněž pochází z hemu. Je to stejný pigment, který někdy dodává modrozelenou barvu modřinám (4, 5). Barva skořápek se může lišit i mezi stejným plemenem kuřat v závislosti na genetické dominanci jednotlivých ptáků (6). Ačkoli je genetika hlavním faktorem, který určuje barvu vajec, mohou ji ovlivňovat i další faktory (4). Například jak slepice snášející hnědá vejce stárnou, mají tendenci snášet větší a světlejší vejce. Na barvu skořápky může mít do jisté míry vliv i prostředí, ve kterém se slepice nachází, strava a úroveň stresu (4).
Tyto faktory mohou způsobit, že odstín bude světlejší nebo tmavší, ale nemusí nutně změnit samotnou barvu. Hlavním faktorem, pokud jde o barvu vajec, je stále plemeno. Slepičí vejce mohou být hnědá, bílá nebo dokonce modrozelená. Barvu vejce určuje plemeno slepice, která ho snáší.
Jsou hnědá vejce zdravější než bílá?
Lidé, kteří dávají přednost hnědým vejcím, tak často činí proto, že věří, že hnědá vejce jsou zdravější a přirozenější než bílá. Pravdou však je, že všechna vejce jsou si nutričně velmi podobná, a to bez ohledu na jejich velikost, jakost nebo barvu (2, 7). Jak hnědá, tak i bílá vejce jsou zdravé potraviny. Typické vejce obsahuje spoustu vitamínů, minerálů a kvalitních bílkovin, to vše zabalené do méně než 80 kalorií (8). Vědci však porovnávali vejce s hnědou skořápkou s vejci s bílou skořápkou, aby zjistili, zda je mezi nimi nějaký rozdíl. Několik studií zjistilo, že barva skořápky nemá významný vliv na kvalitu nebo složení vajec (9).
To znamená, že barva skořápky vejce nemá příliš společného s tím, jak je vejce zdravé. Jediným skutečným rozdílem je pigment ve skořápce. Výživovou hodnotu vejce však mohou ovlivnit i další faktory. Významný vliv může mít například prostředí, ve kterém se slepice pohybuje. Vejce od slepic, které se mohou pohybovat na slunci, obsahují 3-4krát více vitaminu D než vejce od konvenčně chovaných slepic (10).
Výživný obsah vajec může ovlivnit také druh krmiva, které slepice konzumuje. Slepice krmené stravou bohatou na omega-3 mastné kyseliny produkují vejce, která obsahují mnohem vyšší množství omega-3 mastných kyselin než obvykle. Stejný efekt byl zjištěn u vitaminu D, když slepice konzumují krmivo obohacené o vitamin D (11, 12). Mezi hnědými a bílými vejci není žádný nutriční rozdíl. Strava slepice a prostředí, ve kterém žije, však mohou výživovou hodnotu vejce ovlivnit.
Chutná jedna barva vajec lépe?
Někteří lidé přísahají, že hnědá vejce chutnají lépe, zatímco jiní dávají přednost chuti vajec bílých. Ale stejně jako v případě nutriční hodnoty není mezi chutí vajec s hnědou a bílou skořápkou žádný skutečný rozdíl. To však nemusí nutně znamenat, že všechna vejce chutnají stejně.
Ačkoli barva skořápky nehraje roli, na chuť mohou mít vliv další faktory, jako je plemeno kuřete, druh krmiva, čerstvost a způsob vaření (13). Strava slepic chovaných v domácích podmínkách není stejná jako u konvenčně chovaných slepic, což může rovněž ovlivnit chuť vajec. Čím déle jsou vejce skladována, tím je navíc pravděpodobnější, že se u nich projeví nepříjemná chuť. Skladování vajec při stabilní nízké teplotě, například v chladničce, může pomoci zachovat jejich chuť po delší dobu.
Tyto důvody mohou být důvodem, proč se někteří lidé domnívají, že vejce od doma chovaných slepic chutnají lépe než vejce od konvenčně chovaných slepic. Vejce z domácích chovů neprochází zpracováním a přepravou jako vejce z konvenčních chovů, takže se na vašem talíři mohou ocitnout rychleji než vejce koupená v obchodě. Protože jsou čerstvější, mohou mít lepší chuť. Chuť vajec může ovlivnit i způsob jejich tepelné úpravy.
Jedna studie se zabývala tím, jak rybí olej, který se používá v krmivu pro slepice ke zvýšení hladiny omega-3, změnil chuť vajec. Zjistilo se, že míchaná vejce od slepic krmených krmivem obohaceným rybím olejem a od slepic krmených běžným krmivem chutnala stejně (15). Při vaření však měla vejce od slepic krmených krmivem obohaceným rybím olejem více sírové nebo pachutě (15). Ačkoli tedy chuť vajec může ovlivňovat mnoho faktorů, barva skořápky nikoli. Hnědá a bílá vejce mají obecně stejnou chuť. Chuť vajec však může být ovlivněna jejich čerstvostí, způsobem vaření, stravou slepice, která je snesla.
Proč jsou hnědá vejce dražší?
I když se hnědá a bílá vejce zdají být podle všech měřítek kromě barvy stejná, hnědá vejce přesto bývají v obchodě dražší. Tato skutečnost vedla mnoho lidí k přesvědčení, že hnědá vejce jsou zdravější nebo kvalitnější než bílá. V minulosti však hnědá vejce stála více, protože hnědé nosnice byly zpravidla větší a snášely méně vajec než bílé nosnice. Proto se hnědá vejce musela prodávat za vyšší cenu, aby se vyrovnaly dodatečné náklady (2). Dnes mají hnědé nosnice téměř stejné výrobní náklady jako bílé nosnice. Přesto mají jejich vejce stále vyšší cenovku (2).
To může být způsobeno tím, že speciální vejce, jako jsou vejce z volného chovu nebo ekologického zemědělství, bývají spíše hnědá než bílá. Hnědá vejce bývala dražší, protože hnědé nosnice dávaly méně a vážily více. To už sice neplatí, ale hnědá vejce jsou stále dražší.
Pokud na barvě nezáleží, na čem záleží?
Je jasné, že barva není důležitým faktorem. Co byste tedy měli při nákupu vajec zohlednit?
Všechna přírodní
Ve Spojených státech není pojem „přírodní“ regulován, protože jej nelze definovat (15).Vejce označená jako „přirozeně chovaná“ nebo „zcela přírodní“ se nijak neliší od ostatních vajec.
Organická
Vejce, která jsou ve Spojených státech a Evropské unii certifikována jako organická, pocházejí od kuřat, která dostávají pouze organické a geneticky nemodifikované krmivo. Musí mít také celoroční přístup do venkovního prostředí. Kromě toho jim nebyla podávána antibiotika ani hormony, ačkoli hormony nejsou u nosnic nikdy povoleny (16).
Označení organické znamená, že antibiotika mohou být použita pouze v případě, že je to z lékařského hlediska nezbytné. V opačném případě jsou často podávány nízké dávky antibiotik prostřednictvím krmiva a vody, což může přispět ke vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům. V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by ekologická vejce byla výživnější než konvenční vejce (17, 18). Přesto je kvalita života certifikovaných ekologických slepic pravděpodobně lepší a jejich větší přístup ke slunečnímu záření pravděpodobně zvyšuje obsah vitaminu D ve vejcích (10).
Vejce bez klecí
Když se pro vejce používá termín „bez klecí“, může to být zavádějící. Zatímco konvenčně chované slepice ve Spojených státech jsou chovány v uzavřených prostorách ve velmi malých individuálních klecích, slepice bez klecí jsou chovány v otevřené budově nebo místnosti (15). Podmínky bezklecových chovů jsou však často stále velmi stísněné, bez přístupu ven. Bezklecový chov může být pro slepice o něco lepší. Z hlediska výživy však vejce z bezklecových chovů pravděpodobně nejsou zdravější než vejce z konvenčních chovů.
Volný chov
Označení „volný chov“ označuje vejce, která pocházejí od slepic ustájených s určitou formou nepřetržitého přístupu do venkovního prostředí (15). To v ideálním případě zajišťuje slepicím lepší kvalitu života. Může to také zvýšit nutriční kvalitu vajec, protože slepice, které jsou vystaveny slunečnímu záření, produkují vejce s mnohem vyšší hladinou vitaminu D (10).
Vejce obohacená o omega-3
Vejce obohacená o omega-3 pocházejí od slepic krmených stravou obohacenou o zdravé tuky omega-3. Obsah omega-3 ve vejci je proto mnohem vyšší než obvykle. Vejce obohacená o omega-3 představují alternativní zdroj tuků omega-3, kterých je v lidské stravě tradičně velmi málo. Výběr vajec obohacených o omega-3 může přinášet určité zdravotní výhody.
Nedávné studie ukazují, že u osob konzumujících každý den vejce obohacená o omega-3 došlo ke snížení triglyceridů a krevního tlaku (19, 20). Další starší studie zjistila, že konzumace dvou vajec obohacených omega-3 každý den po dobu 6 týdnů zvýšila obsah omega-3 tuků v mateřském mléce kojících matek (21). Všeobecně vzato mohou vejce obohacená omega-3 oproti běžným vejcím nabízet některé další zdravotní výhody.
Vejce z dvorku a místní
Vejce, která pocházejí z domácích hejn nebo jsou zakoupena přímo od malých místních zemědělců, jsou pravděpodobně nejčerstvější a obvykle pocházejí od slepic, které žijí v přirozenějším prostředí s dostatkem slunečního svitu. Díky tomu se strava slepic z dvorku může lišit od konvenčně chovaných slepic, což může ovlivnit nutriční obsah jejich vajec.
To platí zejména v případě, že slepice mají přístup k trávě. Studie z roku 2010 zjistila, že slepice krmené trávou spolu s konvenčním krmivem produkují vejce s vyšším obsahem omega-3 tuků a vitaminu E (22). Vejce z dvorku však nepodléhají stejným hygienickým předpisům jako komerční hejna, proto se ujistěte, že kupujete místní nebo dvorská vejce pouze ze zdrojů, o kterých víte, že dodržují správnou péči a hygienické postupy. Barva vajec není důležitá, ale při výběru vajec je třeba zvážit mnoho dalších faktorů.
Podstata
Vejce se vyskytují v mnoha barvách v závislosti na plemeni slepic. Však mezi hnědými a bílými vejci není žádný nutriční rozdíl.
(1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22742508, (2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23359636, (3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (5) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7322644/, (6) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (7) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (9) https://fdc.nal.usda.gov/fdc-app.html#/food-details/748967/nutrients, (10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20181877, (11) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (12) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28108729, (13) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/asj.13510, (14) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (15) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (16) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11885896, (17) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (18) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (19) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7300047/,
healthline.com, Unsplash (gulu.cz)
Aktuality
Ukrajinský obchod v Saúdské Arábii

Na jednom z nejzajímavějších trhů Arabského poloostrova, v Saúdské Arábii, se připravuje nový drůbežářský projekt. Ukrajinský gigant v produkci jatečných kuřat MHP se chce aktivně podílel na zvýšení produkce drůbeže v království. MHP a saúdská společnost Tanmiah zakládají společný podnik v odvětví drůbeže. V rámci partnerství obě společnosti investují přes 200 milionů SAR (Saúdský rijál). Vzniklý společný podnik bude realizovat investice související s rozvojem chovu drůbeže v Saúdské Arábii, tedy rozšířením reprodukčních hejn. Přijatá strategie předpokládá, že z rodičovských hejn bude ročně získáno přibližně 175 milionů násadových vajec.
Dceřiná společnost Tanmiah, Desert Hills Veterinary Services Company (DHV), bude vlastnit 55 %. podíly ve společném podniku, zatímco MHP bude vlastnit zbývajících 45 procent akcií. Regulační orgány, včetně Generálního úřadu pro hospodářskou soutěž Saúdské Arábie, schválily podpis dohody partnery. Partnerství bylo zahájeno na začátku roku 2023 poté, co oba subjekty podepsaly prohlášení o záměru. Podle dosud oznámených ujednání mají peníze na projekt pocházet především ze státního fondu podporujícího rozvoj zemědělských iniciativ (Fond pro rozvoj zemědělství v Saudské Arábii).
Monitoring polské Národní komory výrobců drůbeže a krmiv ukazuje, že Tanmiah je druhým největším producentem drůbeže v Saúdské Arábii. Společnost působí na více než dvaceti zahraničních trzích. 85 procent výroby je určena pro místní trh a zbývající část zboží jde na exportní trhy. Strategickým cílem rozvoje společnosti je expanze na globální trhy s halal potravinami. Rozvoj saúdské společnosti jistě podporují obchodní partnerství navázaná s klíčovými drůbežími investory po celém světě. Dokonalým příkladem toho je americký gigant Tyson Foods, který se v roce 2022 rozhodl investovat do Tanmiah výměnou za podíly v jeho dceřiných společnostech. Očekává se, že strategické partnerství významných globálních hráčů urychlí rozvoj a růst hodnoty společností Tyson Foods a Tanmiah v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Mimo jiné se očekává zvýšení geografické a produktové expanze a zlepšení výrobního řetězce a dalších provozních procesů.
Spolupráce s jedním ze světových lídrů ve výrobě potravin je vnímána jako skvělá příležitost k posílení pozice Tanmiah v zemi a zvýšení její přítomnosti na globálním trhu s využitím obchodních kontaktů po celém světě s klienty amerického partnera. Pro Američany je to zase příležitost získat lepší přístup k zákazníkům v Saúdské Arábii a ovlivnit poptávku po drůbeži v dalších zemích Blízkého východu.
Dlouhodobě sledujeme, že výroba a rovnoměrný prodej drůbeže na Blízkém východě vyžaduje kapitálové zapojení místních investorů. Společnosti ze Spojených států, Brazílie, Turecka a nyní i Ukrajiny tomu docela dobře rozumí. Akce MHP je působivá i díky svému „útěku vpřed“. Ukrajinu sužuje válka, takže má smysl hledat možnosti rozvoje venku, což může v budoucnu přinést dvojí výsledky (produkce na Blízkém východě a exportní zázemí), poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka polské Národní komory pro drůbež a krmiva.
Analýzy KIPDiP naznačují, že království plánuje do roku 2035 investovat 20 miliard USD do stimulace domácího potravinářského sektoru. Saúdská Arábie investuje do všech projektů zaměřených na zlepšení soběstačnosti země v potravinářských výrobcích. Z pohledu úřadů je v odvětví masa věnována zvláštní pozornost chovu drůbeže, protože je nejslibnější z hlediska účinnosti a relativně krátkého výrobního cyklu. Informace o investicích Tanmiah a ukrajinského MHP by podle názoru analytiků KIPDiP měly být považovány za jeden z důkazů účinnosti intenzivnějších akcí saúdskoarabských úřadů na zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin.
Zabezpečení potravin je jedním z hlavních prvků saúdskoarabského plánu známého jako „Vize 2030“, tedy přijaté rozvojové politiky, bezpečně převést ekonomiku království do post-ropné éry prostřednictvím investic do inovací, obnovitelné energie, potravinové bezpečnosti a ekonomické diverzifikace. Podle informací Saúdské tiskové agentury plánuje Saúdská Arábie investovat 5 miliard dolarů, aby se stala soběstačnou zemí v produkci drůbeže. Výrazný pokrok je ve zvyšování soběstačnosti ze 45 procent v roce 2016 na 68 procent v roce 2022. Cílem království je dosáhnout 80 procent v soběstačnosti drůbežího masa do roku 2025.
(kipdip.org.pl)
Obchod
Dovoz ukrajinských agrokomodít zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Obchod
Skupina Zlatá vejce měla loni rekordní tržby i díky nedostatku vajec na trhu

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.
Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.
Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.
Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.
Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.
Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.
(ČTK)