Obchod

Proč jsou hnědá vejce dražší?

Published

8 měsíců ago

17. 7. 2022

Mnoho lidí dává přednost barvě vajec. Někteří lidé se domnívají, že hnědá vejce jsou zdravější nebo přirozenější, zatímco jiní mají pocit, že bílá vejce jsou čistší nebo prostě chutnají lépe. Jsou však rozdíly mezi hnědými a bílými vejci větší než jen ve skořápce?

Vejce mají mnoho barev

Slepičí vejce mohou mít různé barvy a v supermarketu běžně najdete jak hnědá, tak bílá vejce. Mnoho lidí však neví, co způsobuje, že vejce mají různé barvy. Odpověď je poměrně jednoduchá – barva vajec závisí na plemeni slepice. Například kuřata plemene White Leghorn snášejí vejce s bílou skořápkou, zatímco Plymouth Rocks a Rhode Island Reds snášejí vejce s hnědou skořápkou (1, 2). Některá plemena slepic, například araukana, ameraucana, dungsiang a lushi, dokonce snášejí modrá nebo modrozelená vejce (3). Různé barvy vaječné skořápky pocházejí z pigmentů, které slepice produkují. Hlavní pigment v hnědých vaječných skořápkách se nazývá protoporfyrin IX. Vyrábí se z hemu, sloučeniny, která dodává krvi červenou barvu (4).

Hlavní pigment obsažený v modrých vaječných skořápkách se nazývá biliverdin, který rovněž pochází z hemu. Je to stejný pigment, který někdy dodává modrozelenou barvu modřinám (4, 5). Barva skořápek se může lišit i mezi stejným plemenem kuřat v závislosti na genetické dominanci jednotlivých ptáků (6). Ačkoli je genetika hlavním faktorem, který určuje barvu vajec, mohou ji ovlivňovat i další faktory (4). Například jak slepice snášející hnědá vejce stárnou, mají tendenci snášet větší a světlejší vejce. Na barvu skořápky může mít do jisté míry vliv i prostředí, ve kterém se slepice nachází, strava a úroveň stresu (4).

Tyto faktory mohou způsobit, že odstín bude světlejší nebo tmavší, ale nemusí nutně změnit samotnou barvu. Hlavním faktorem, pokud jde o barvu vajec, je stále plemeno. Slepičí vejce mohou být hnědá, bílá nebo dokonce modrozelená. Barvu vejce určuje plemeno slepice, která ho snáší.

Jsou hnědá vejce zdravější než bílá?

Lidé, kteří dávají přednost hnědým vejcím, tak často činí proto, že věří, že hnědá vejce jsou zdravější a přirozenější než bílá. Pravdou však je, že všechna vejce jsou si nutričně velmi podobná, a to bez ohledu na jejich velikost, jakost nebo barvu (2, 7). Jak hnědá, tak i bílá vejce jsou zdravé potraviny. Typické vejce obsahuje spoustu vitamínů, minerálů a kvalitních bílkovin, to vše zabalené do méně než 80 kalorií (8). Vědci však porovnávali vejce s hnědou skořápkou s vejci s bílou skořápkou, aby zjistili, zda je mezi nimi nějaký rozdíl. Několik studií zjistilo, že barva skořápky nemá významný vliv na kvalitu nebo složení vajec (9).

To znamená, že barva skořápky vejce nemá příliš společného s tím, jak je vejce zdravé. Jediným skutečným rozdílem je pigment ve skořápce. Výživovou hodnotu vejce však mohou ovlivnit i další faktory. Významný vliv může mít například prostředí, ve kterém se slepice pohybuje. Vejce od slepic, které se mohou pohybovat na slunci, obsahují 3-4krát více vitaminu D než vejce od konvenčně chovaných slepic (10).

Výživný obsah vajec může ovlivnit také druh krmiva, které slepice konzumuje. Slepice krmené stravou bohatou na omega-3 mastné kyseliny produkují vejce, která obsahují mnohem vyšší množství omega-3 mastných kyselin než obvykle. Stejný efekt byl zjištěn u vitaminu D, když slepice konzumují krmivo obohacené o vitamin D (11, 12). Mezi hnědými a bílými vejci není žádný nutriční rozdíl. Strava slepice a prostředí, ve kterém žije, však mohou výživovou hodnotu vejce ovlivnit.

Chutná jedna barva vajec lépe?

Někteří lidé přísahají, že hnědá vejce chutnají lépe, zatímco jiní dávají přednost chuti vajec bílých. Ale stejně jako v případě nutriční hodnoty není mezi chutí vajec s hnědou a bílou skořápkou žádný skutečný rozdíl. To však nemusí nutně znamenat, že všechna vejce chutnají stejně.

Ačkoli barva skořápky nehraje roli, na chuť mohou mít vliv další faktory, jako je plemeno kuřete, druh krmiva, čerstvost a způsob vaření (13). Strava slepic chovaných v domácích podmínkách není stejná jako u konvenčně chovaných slepic, což může rovněž ovlivnit chuť vajec. Čím déle jsou vejce skladována, tím je navíc pravděpodobnější, že se u nich projeví nepříjemná chuť. Skladování vajec při stabilní nízké teplotě, například v chladničce, může pomoci zachovat jejich chuť po delší dobu.

Tyto důvody mohou být důvodem, proč se někteří lidé domnívají, že vejce od doma chovaných slepic chutnají lépe než vejce od konvenčně chovaných slepic. Vejce z domácích chovů neprochází zpracováním a přepravou jako vejce z konvenčních chovů, takže se na vašem talíři mohou ocitnout rychleji než vejce koupená v obchodě. Protože jsou čerstvější, mohou mít lepší chuť. Chuť vajec může ovlivnit i způsob jejich tepelné úpravy.

Jedna studie se zabývala tím, jak rybí olej, který se používá v krmivu pro slepice ke zvýšení hladiny omega-3, změnil chuť vajec. Zjistilo se, že míchaná vejce od slepic krmených krmivem obohaceným rybím olejem a od slepic krmených běžným krmivem chutnala stejně (15). Při vaření však měla vejce od slepic krmených krmivem obohaceným rybím olejem více sírové nebo pachutě (15). Ačkoli tedy chuť vajec může ovlivňovat mnoho faktorů, barva skořápky nikoli. Hnědá a bílá vejce mají obecně stejnou chuť. Chuť vajec však může být ovlivněna jejich čerstvostí, způsobem vaření, stravou slepice, která je snesla.

Proč jsou hnědá vejce dražší?

I když se hnědá a bílá vejce zdají být podle všech měřítek kromě barvy stejná, hnědá vejce přesto bývají v obchodě dražší. Tato skutečnost vedla mnoho lidí k přesvědčení, že hnědá vejce jsou zdravější nebo kvalitnější než bílá. V minulosti však hnědá vejce stála více, protože hnědé nosnice byly zpravidla větší a snášely méně vajec než bílé nosnice. Proto se hnědá vejce musela prodávat za vyšší cenu, aby se vyrovnaly dodatečné náklady (2). Dnes mají hnědé nosnice téměř stejné výrobní náklady jako bílé nosnice. Přesto mají jejich vejce stále vyšší cenovku (2).

To může být způsobeno tím, že speciální vejce, jako jsou vejce z volného chovu nebo ekologického zemědělství, bývají spíše hnědá než bílá. Hnědá vejce bývala dražší, protože hnědé nosnice dávaly méně a vážily více. To už sice neplatí, ale hnědá vejce jsou stále dražší.

Pokud na barvě nezáleží, na čem záleží?

Je jasné, že barva není důležitým faktorem. Co byste tedy měli při nákupu vajec zohlednit?

Všechna přírodní

Ve Spojených státech není pojem „přírodní“ regulován, protože jej nelze definovat (15).Vejce označená jako „přirozeně chovaná“ nebo „zcela přírodní“ se nijak neliší od ostatních vajec.

Organická

Vejce, která jsou ve Spojených státech a Evropské unii certifikována jako organická, pocházejí od kuřat, která dostávají pouze organické a geneticky nemodifikované krmivo. Musí mít také celoroční přístup do venkovního prostředí. Kromě toho jim nebyla podávána antibiotika ani hormony, ačkoli hormony nejsou u nosnic nikdy povoleny (16).

Označení organické znamená, že antibiotika mohou být použita pouze v případě, že je to z lékařského hlediska nezbytné. V opačném případě jsou často podávány nízké dávky antibiotik prostřednictvím krmiva a vody, což může přispět ke vzniku bakterií rezistentních vůči antibiotikům. V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by ekologická vejce byla výživnější než konvenční vejce (17, 18). Přesto je kvalita života certifikovaných ekologických slepic pravděpodobně lepší a jejich větší přístup ke slunečnímu záření pravděpodobně zvyšuje obsah vitaminu D ve vejcích (10).

Vejce bez klecí

Když se pro vejce používá termín „bez klecí“, může to být zavádějící. Zatímco konvenčně chované slepice ve Spojených státech jsou chovány v uzavřených prostorách ve velmi malých individuálních klecích, slepice bez klecí jsou chovány v otevřené budově nebo místnosti (15). Podmínky bezklecových chovů jsou však často stále velmi stísněné, bez přístupu ven. Bezklecový chov může být pro slepice o něco lepší. Z hlediska výživy však vejce z bezklecových chovů pravděpodobně nejsou zdravější než vejce z konvenčních chovů.

Volný chov

Označení „volný chov“ označuje vejce, která pocházejí od slepic ustájených s určitou formou nepřetržitého přístupu do venkovního prostředí (15). To v ideálním případě zajišťuje slepicím lepší kvalitu života. Může to také zvýšit nutriční kvalitu vajec, protože slepice, které jsou vystaveny slunečnímu záření, produkují vejce s mnohem vyšší hladinou vitaminu D (10).

Vejce obohacená o omega-3

Vejce obohacená o omega-3 pocházejí od slepic krmených stravou obohacenou o zdravé tuky omega-3. Obsah omega-3 ve vejci je proto mnohem vyšší než obvykle. Vejce obohacená o omega-3 představují alternativní zdroj tuků omega-3, kterých je v lidské stravě tradičně velmi málo. Výběr vajec obohacených o omega-3 může přinášet určité zdravotní výhody.

Nedávné studie ukazují, že u osob konzumujících každý den vejce obohacená o omega-3 došlo ke snížení triglyceridů a krevního tlaku (19, 20). Další starší studie zjistila, že konzumace dvou vajec obohacených omega-3 každý den po dobu 6 týdnů zvýšila obsah omega-3 tuků v mateřském mléce kojících matek (21). Všeobecně vzato mohou vejce obohacená omega-3 oproti běžným vejcím nabízet některé další zdravotní výhody.

Vejce z dvorku a místní

Vejce, která pocházejí z domácích hejn nebo jsou zakoupena přímo od malých místních zemědělců, jsou pravděpodobně nejčerstvější a obvykle pocházejí od slepic, které žijí v přirozenějším prostředí s dostatkem slunečního svitu. Díky tomu se strava slepic z dvorku může lišit od konvenčně chovaných slepic, což může ovlivnit nutriční obsah jejich vajec.

To platí zejména v případě, že slepice mají přístup k trávě. Studie z roku 2010 zjistila, že slepice krmené trávou spolu s konvenčním krmivem produkují vejce s vyšším obsahem omega-3 tuků a vitaminu E (22). Vejce z dvorku však nepodléhají stejným hygienickým předpisům jako komerční hejna, proto se ujistěte, že kupujete místní nebo dvorská vejce pouze ze zdrojů, o kterých víte, že dodržují správnou péči a hygienické postupy. Barva vajec není důležitá, ale při výběru vajec je třeba zvážit mnoho dalších faktorů.

Podstata

Vejce se vyskytují v mnoha barvách v závislosti na plemeni slepic. Však mezi hnědými a bílými vejci není žádný nutriční rozdíl.

(1) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22742508, (2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23359636, (3) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (5) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7322644/, (6) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (7) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26240390, (8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (9) https://fdc.nal.usda.gov/fdc-app.html#/food-details/748967/nutrients, (10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20181877, (11) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (12) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28108729, (13) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/asj.13510, (14) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (15) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11194033, (16) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11885896, (17) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (18) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24607306, (19) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7300047/,

healthline.com, Unsplash (gulu.cz)

Obchod

Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Published

4 týdny ago

27. 2. 2023

Jaromír Piskoř

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.

Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.

Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.

(mbtt.hu)

Obchod

Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Published

3 měsíce ago

22. 12. 2022

Jaromír Piskoř

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.

Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.

Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.

Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.

„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.

Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.

– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.

Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.

(PAP)

Obchod

Brazílie investuje do trhu s konzumními vejci

Published

3 měsíce ago

19. 12. 2022

Jaromír Piskoř

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.

Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.

Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.

Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?

Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.

Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.

(kipdop.org.pl)