Obchod
Slováci dbajú pri kúpe vajíčok aj na podmienky chovu nosníc

Slováci dbajú pri kúpe vajíčok hlavne na čerstvosť, kvalitu a krajinu pôvodu. Následne prihliadajú na cenu a podmienky chovu nosníc. Vyplýva to z prieskumu agentúry 2muse, ktorý robila pre spoločnosť Billa.
Vajíčka od sliepok v lepších podmienkach
Až 81 percent Slovákov pritom tvrdí, že im záleží na podmienkach chovu sliepok, ktorých vajíčka neskôr v supermarketoch nakupujú. Toto tvrdenie potvrdzuje aj rastúci predaj vajec z podstielkového a voľného chovu. „V posledných rokoch pociťujeme nárast záujmu zákazníkov o vajcia pochádzajúce z lepších životných podmienok nosníc. Okrem toho, že im záleží na podmienkach života, vnímajú tieto vajcia ako kvalitnejšie,“ uviedla hovorkyňa spoločnosti Billa Kvetoslava Kirchnerová. Z prieskumu ďalej vyplynulo, že až tri pätiny ľudí zvyknú nakupovať vajíčka v supermarketoch, 15 percent ich nakupuje v menších lokálnych potravinách a 12 percent ma prístup k domácim vajíčkam od známych.
Slováci jedia vajíčka často
Vajcia sa v jedálničku Slovákov objavujú pomerne často. Viac ako tretina ľudí konzumuje vajíčka aspoň každý druhý deň a takmer polovica ich zaraďuje do stravy raz až dvakrát týždenne. Až šesť z desiatich ľudí uprednostňuje pri kúpe vajcia slovenského pôvodu. „Vajcia patria skutočne medzi zdravé potraviny, ak sú konzumované v rozumnom množstve, napríklad adekvátnom ku športovej aktivite. Jedno vajce obsahuje priemerne šesť až osem gramov bielkovín a obdobné množstvo tuku, pričom takmer žiadne sacharidy,“ uviedol výživový poradca Boris Bajer.
Pečiatka a škrupina
Spotrebiteľ sa môže dozvedieť o podmienkach chovu nosníc a pôvode vajec z pečiatky na obale, ale aj na škrupine každého vajíčka. Prvé číslo označuje spôsob chovu (0 – ekologická poľnohospodárska výroba, 1 – chov vo voľnom výbehu, 2 – chov na podstielke, 3 – chov v klietkach). Nasleduje kód krajiny, v prípade Slovenskej republiky je to SK.Posledná informácia zobrazená na obale je identifikačné číslo prevádzky.
Klietkový chov sa vyznačuje obmedzeným priestorom ohraničeným klietkou. V podstielkovom chove sa životný priestor sliepok zdvojnásobí, podstielka je tvorená slamou a mreže klietok sú odstránené. Podmienky vo voľnom chove, sú pre nosnice najideálnejšie. Tie majú väčší priestor a možnosť voľného výbehu. Chov v ekologickom hospodárstve sa vyznačuje voľným výbehom a navyše ekologickým krmivom.
Obchod
Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.
V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.
Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.
István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.
(agrarszektor.hu)
Obchod
Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.
Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.
Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.
(mbtt.hu)
Obchod
Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.
Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.
Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.
Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.
„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.
Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.
– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.
Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.
(PAP)