Aktuality
Slovenskí hydinári sa boja, že na trhu skončia ukrajinské vajcia

Po ukrajinskom obilí by sa na slovenskom trhu mohli objaviť aj ukrajinské slepačie vajcia. Podľa hydinárov ich teraz státisíce distribuujú z Ukrajiny do Poľska. A keďže s ním Slovensko obchoduje – potravinoví inšpektori sú v strehu. Ukrajina zásobuje vajcami svojich obyvateľov, africký kontinent aj krajiny Blízkeho východu. Zablokované prístavy v súvislosti s vojnou tento export obmedzili a milióny obyvateľov krajinu opustili. „Majú stopercentne nadvýrobu vajec, keď ju nemôžu ani vyviesť, ani ju neskonzumujú. Tak sa ich snažia vyviesť cez najbližší štát. V súčasnosti je to Poľsko,“ hovorí Ladislav Birčák, podpredseda Únie hydinárov, riaditeľ hydinárskej farmy.
Vajcia s označením UH ako Ukrajina sa v Európskej únii nesmú predávať na konzumáciu. Poliakom však slovenskí hydinári nedôverujú a myslia si, že pravidlá môžu obchádzať. Možnému výskytu ukrajinských vajec na slovenskom trhu sa v Správach RTVS venovala redaktorka Barbora Šišoláková: „Viem si živo predstaviť, že tieto vajcia prepečiatkujú a bude tam značka PL a budú ich predávať v Európskej únii, aj v slovenských reťazcoch,“ tvrdí Birčák. „Otázka poľských vajec je vždy pre nás veľmi dôležitá, či poľskí chovatelia dodržujú podmienky. Ak by sme zistili že od nejakého chovateľa sa dovážajú vajcia vo vyššom množstve, obrátime sa na autoritu v Poľsku,“ uviedol Jozef Bíreš, riaditeľ Štátnej veterinárnej a potravinovej správy SR.
Menej prísne pravidlá
Hlavný problém je, že hydinári na Ukrajine nemajú také prísne pravidlá ako my v EÚ. Počas vojny môže zlyhať aj samotný dozor nad potravinami. Naša potravinová správa už posilnila kontroly zamerané na pôvod vajec.
„Počítame s rizikom, že nápor kúpyschopnosti vajec pred Veľkou nocou bude narasť, a tým sa budú hľadať zdroje, odkiaľ získať vajíčka,“ dodal Bíreš. „Každá obchodná sieť má svojich dodávateľov. V minulosti sa nepreukázali nejaké takéto pochybenia, takže nemáme ich prečo spochybňovať. Od toho sú kontrolné úrady, aby veci prešetrili,“ vyhlásil Martin Krajčovič, predseda Slovenskej aliancie moderného obchodu.
Obchodníci, ako aj veterinárna a potravinová správa, predpokladajú, že skôr ako v obchodoch by sa mohli ukrajinské vajcia objaviť v reštauráciách alebo v školských jedálňach. Tam je pôvod vajec ťažšie vystopovať.
(spravy.rtvs.sk)
Aktuality
Ceny producentů vajec v ČR jsou o čtvrtinu nižší než v Polsku i pod průměrem EU

Ceny českých producentů vajec byly v polovině listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než v Polsku. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle Českomoravské drůbežářské unie je z Polska dlouhodobě kolem 70 procent vajec, které se do ČR dováží. Proti průměru EU byly ceny nižší zhruba o pětinu. O asi 15 procent byly nižší ceny zemědělců oproti cenám na Slovensku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu vzrostly spotřebitelské ceny vajec oproti září o více než osm procent.
Komise sleduje ceny po jednotlivých týdnech. Z posledních dat vyplývá, že za 100 kilogramů vajec čeští chovatelé dostali v minulém týdnu 178,92 eura, tedy 4359 Kč. V Polsku byla cena za stejné množství 241,69 eura, což je zhruba 5888 Kč. Průměr EU byl 225,88 eura za 100 kilogramů, tedy 5503 Kč.
Ceny českých producentů klesly od konce května do minulého týdne zhruba o 12 procent, ukazují data. Průměr EU klesl za stejné období o osm procent. V Polsku se ceny snížily téměř o šest procent. Z dat komise také vyplývá, že v ČR jsou ve srovnání s ostatními členskými státy ceny producentů vajec mezi nejnižšími. V minulém týdnu byla cena nižší pouze na Kypru.
Podle ČSÚ letos spotřebitelské ceny vajec v ČR klesaly. Oproti lednovému průměru, kdy stálo jedno vejce 5,65 Kč, se ceny do října snížily o více než čtvrtinu na 4,04 Kč za kus. Cena vajec v říjnu poprvé v letošním roce meziměsíčně vzrostla o 0,31 Kč, což je zhruba osmiprocentní růst. V září byla průměrná cena za kus 3,73 Kč.
Čeští chovatelé na rozdíl od sousedního Polska musí v následujících letech své chovy přestavět kvůli zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027. V současnosti je podle posledních dat Ústřední evidence drůbeže v obohacených klecích 58 procent nosnic v ČR. Přestavba bude podle stát tři miliardy korun, odhaduje drůbežářská unie. V Polsku se podle ní zatím žádný zákaz nechystá a v klecích tamní zemědělci chovají zhruba 72 procent nosnic, na Slovensku je to o dvě procenta více. Podle drůbežářské unie dlouhodobě kromě Polska část dovozu vajec tvoří produkce ze Slovenska nebo z Nizozemska.
Ministerstvo zemědělství v prvním kole programu rozvoje venkova umožní čerpat podporu na přestavbu hal z klecových chovů na alternativy. Firmy budou moci žádat až o 30 milionů korun na jeden projekt. Ředitel společnosti Vejce Kosičky z Královéhradecka Jan Pozdílek dříve uvedl, že náklady na produkci vajec ve voliérových chovech jsou o zhruba 0,50 Kč na kus vyšší než v klecových. O tu cenu proto musí alespoň navýšit své ceny zemědělci, aby dokázali pokrýt náklady. Hrozí proto podle něj, že bude kvůli tomu růst dovoz levnějších vajec ze zahraničí.
Ceny zemědělských výrobců vajec za 100 kilogramů (v eurech)
Týden od | Týden v roce | ČR | Polsko | Slovensko | Průměr EU |
19.6.2023 | 25 | 204,09 | 235,39 | 217,23 | 230,68 |
24.7.2023 | 30 | 179,82 | 215,05 | 196,19 | 206,15 |
28.8.2023 | 35 | 168,09 | 211,38 | 203,08 | 209,32 |
2.10.2023 | 40 | 169,21 | 206,67 | 217,46 | 214,54 |
6.11.2023 | 45 | 178,64 | – | 206,99 | 222,29 |
13.11.2023 | 46 | 178,92 | 241,69 | 211,55 | 225,88 |
zdroj: Evropská komise
(ČTK)
Aktuality
Vajíčka od ukrajinského veľkovýrobcu pod drobnohľadom

Na hraničnej kontrolnej stanici Vyšné Nemecké objavili dvakrát po sebe v zásielke slepačích vajec z Ukrajiny vzorky s vyšším obsahom nepovolených látok, ako to umožňujú normy Európskej únie. V oboch prípadoch išlo o rovnakého výrobcu Yasensvit a v oboch bola zásielka určená do Lotyšska. K nálezu na hraniciach Štátna veterinárna a potravinová správa uvádza, že išlo o porušenie Nariadenia Komisie, ktorým sa stanovujú maximálne hodnoty prítomnosti kokcidiostatík alebo histomonostatík v potravinách. V ďalšom prípade išlo o vysoký obsah antikokcidika diklazuril.
Podľa informácií ŠVPS SR sa takéto závadné vajíčka nedostali na slovenský trh.„V informačnom systéme evidujeme len jednu zásielku smerujúcu k odberateľovi na Slovensko, ale táto bola dňa 24.09.2023 pre nevyhovujúcu dokladovú kontrolu zamietnutá,“ uviedol pre polnoinfo.sk Martin Chudý, poverený ústredný riaditeľa ŠVPS SR.
Podrobený kontrole
Všetky zásielky tohto výrobcu v súčasnosti zastavia na slovensko-ukrajinských hraniciach a podrobia kontrole. Podľa európskej legislatívy sa takého zvýšené opatrenia vyžadujú v prípade zistených pozitívnych výsledkov. „Každá nasledujúca zásielka je podrobená odberu vzoriek a je úradne pozastavená na hranici EÚ do doby doručenia laboratórnych výsledkov. V prípade pozitívnych výsledkov sú prijaté ďalšie opatrenia a zásielky nesmú byť prepustené na územie EÚ,“ uviedol Martin Chudý.
S vajíčkami je to ťažšie ako s obilím
Poverený riaditeľ ŠVPS je presvedčený, že so slepačími vajcami je to iné, ako s obilím z Ukrajiny, ktoré často ostávalo na Slovensku, aj keď bolo určené do inej krajiny. „Odčerpať zo zásielok vajec, ktoré sa prevážajú cez Slovensko, nie je možné. Každá je úradne zapečatená so sprievodný dokumentom CHEDP (Common Health Entry Document), v ktorom je kompetentná autorita v mieste určenia informovaná o množstve prepravovaného tovaru. V prípade, ak by zásielka nedorazila na miesto určenia, táto autorita musí o tom upovedomiť ostatné členské krajiny,“ uviedol riaditeľ ŠVPS.
Ukrajinský veľkovýrobca dobýva trhy
Yasensvit je hydinový farma, filiálka spoločnosti Ovostar Union, veľkoproducenta, ktorý vyváža vajíčka do viac ako 50 krajín sveta. Do EÚ vyvážajú svoje výrobky do Dánska, Nemecka, Poľska, Lotyšska a Talianska. Produkčné činnosti sa realizujú v centrálnej Ukrajine.
(poľnoinfo.sk)
Aktuality
Stavy drůbeže by letos mohly klesnou až o 15 %

V českých chovech by mohly podle odhadu Českomoravské drůbežářské unie letos klesnout stavy až zhruba o 15 procent. V loňském roce klesly o osm procent. Povede to hlavně k růstu dovozu ze zahraničí. Řekla to předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Upozornila na to, že možné další zdražování elektřiny tuzemské chovatele dále znevýhodňuje.
Drůbežářská unie již delší dobu upozorňuje na to, že chovatelé se potýkají s vysokými náklady a tlakem levnějších dovozů potravin ze zahraničí. Největší podíl tvoří krmné směsi, které tvoří kolem 65 procent nákladů. Dlouhá již dříve uvedla, že i když v současnosti výrazně klesají ceny komodit, tak krmné směsi zlevňují mnohem méně.
V září zveřejněná studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvedla, že krmné směsi od ledna 2021 do letošního března zdražily téměř o 52 procent. Analýza také poukázala na to, že loni vzrostla průměrná cena za kilogram živé hmotnosti kuřete oproti roku 2018 o 21,5 procenta. Upozornila na to, že nárůst ceny nestačil pokrýt růst nákladů, které se oproti stejnému roku zvýšily téměř o 38 procent.
Místopředseda představenstva společnosti Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský řekl, že přestože ceny energií nyní klesají, stále jsou výrazně vyšší než v době před výrazným růstem cen. K tomu došlo hlavně vlivem ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Mlázovský uvedl, že pro podnik je nyní výhodnější nakupovat na spotovém trhu než mít fixovanou cenu. Firma tedy nakupuje množství energie na určité období podle aktuálních cen.
Mlázovský řekl, že v chovech nosnic elektřinu využívají podniky hlavně na ventilaci v letním období. V zimě se využívá pouze nárazově kvůli vlhkosti nebo pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v halách. V průměru za celý rok elektrická energie tvoří kolem dvou až tři procent nákladů, řekl. Mlázovský dále uvedl, že firma rozšiřuje na svých budovách fotovoltaiku. V letních obdobích by podle něj panely měly dokázat pokrýt většinu spotřeby na ventilaci hal. Poznamenal, že se ale v některých případech podnik potýká s tím, že není dostatečná kapacita připojení do rozvodné sítě.
Cenu energií pro firmy může ovlivnit návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který oznámil zvýšení regulované složky elektřiny. U domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Cena elektřiny se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát.
Návrh kritizovala Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je zvyšování cen špatnou zprávou i pro zemědělce. Podotkl, že chovatelé i pěstitelé se již nyní nachází ve složité situaci, kdy mají stále vysoké náklady, které neodpovídají výkupním cenám. „Je alarmující, že další vlna zdražování se nebude odvíjet ani tak od situace na trhu, ale chystá ji stát,“ dodal.
ČTK