Politika
Zákaz slepic v klecích štěpí sněmovnu. Babiš se zdráhá slíbit podporu hnutí ANO
Premiér Andrej Babiš před pár dny veřejně slíbil, že bude usilovat o zákaz chovu slepic v klecích. Teď ale odmítá říct, zda návrh podpoří i celé jeho hnutí. Části poslanců ANO se přitom zákaz vůbec nezamlouvá, stejně jako ministrovi zemědělství. Babišovi proto nabízí pomoc část opozice. Ochránci zvířat mezitím vyvracejí katastrofické scénáře, podle kterých by zákaz zlikvidoval české chovatele.
Přibližně před dvěma týdny se k českému premiérovi dostaly drsné záběry ochránců zvířat dokumentující realitu klecového chovu slepic v Česku. Andrej Babiš na to téměř okamžitě reagoval snímkem na sociálních sítích, na kterém pózuje se slepicí, a slovy, že záběry jsou „fakt otřesné a není důvod, aby zvířata takhle trpěla“. Problémem klecových chovů se prý začal okamžitě zabývat. „Už se nám podařilo zakázat kožešinové farmy,“ připomněl.
Jenže ochránci zvířat nemají zdaleka vyhráno. O osud klecových chovů se ještě svede ve sněmovně bitva. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak se k návrhu staví jednotlivé kluby, a pokusil se shrnout, jaké otázky budou ve sporu klíčové.
Jakou má zákaz šanci projít?
Je třeba začít tím, že chov drůbeže v obyčejných klecích je v celé Evropské unii už mnoho let zakázaný. Nahradily je takzvané obohacené klece, ve kterých má každá slepice asi o polovinu více prostoru a například vlastní snáškové hnízdo. Přesto však tyto kontejnery stále značně omezují drůbež v pohybu.
Minulý rok proto připravila skupina poslanců z nejrůznějších stran pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně zvířat. Ten má zakázat chov i v těchto obohacených klecích a nejlevnější alternativou by tak pro chovatele zůstaly halové chovy na podestýlkách. Nejde však o vládní návrh, a už proto je jeho osud nejistý. A to i přesto, že zákaz klecových chovů má veřejnou podporu premiéra a předsedy největší parlamentní strany v jedné osobě. 
Problém je zejména v tom, že návrh nepodporují ani všichni poslanci ANO. Například čtyři ze sedmi poslanců hnutí hlasovali na zemědělském výboru proti přijetí zákazu. „Musím mít morální zodpovědnost k lidem, které zastupuji – a to jsou naši zemědělci, chovatelé a potravináři,“ uvedla poslankyně Andrea Babišová (ANO). Právě je by podle ní návrh ohrozil.
Navíc ani přes sliby premiéra na sociálních sítích není zatím vůbec jasné, kolik toho bude sám pro zákaz chovu v klecích ochoten udělat. Od svého prvního příspěvku se už veřejně k otázce dál nevyjádřil. Navíc přes několik urgencí redakce Aktuálně.cz odmítl odpovědět na otázku, zda bude po svých poslancích požadovat závazné hlasování. Je tak možné, že si stále nechává prostor pro změnu postoje. Na stejnou otázku neodpověděl ani předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Rozpolcená je v téhle věci ostatně i koaliční ČSSD. Na jedné straně je předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka, který už pro zákaz hlasoval na výboru pro životní prostředí. „Věřím, že klub bude hlasovat stejně jako já,“ říká Chvojka. Na straně druhé je naopak ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), který je dalek toho, aby návrh podporoval. Nepromyšlený zákaz chovu v klecích by podle něj totiž mohl snadno „zhoršit konkurenceschopnost českých zemědělců“. Sociální demokraté si tak společný postoj budou muset ještě ujasnit.
Hnutí ANO má ale ve sněmovně 78 křesel a koaličního partnera tedy k prosazení návrhu nepotřebuje. Už proto, že část opozice dává najevo, že chce Česko chovu slepic v klecích zbavit. Například Piráti nebo starostové. „Budeme hlasovat pro zákaz,“ říká Jan Farský, předseda poslaneckého klubu STAN. Ukončení klecových chovů podporuje také ODS.
Zdá se tak, že vše závisí na tom, do jaké míry bude chtít premiér Andrej Babiš tlačit na vlastní poslance, aby návrh podpořili. Část opozice má ale také své výhrady. „Jsme si vědomi toho, že je chov v klecích velký problém, současně nám ale chybí odpovědi na některé otázky,“ říká Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.
Chce prý vědět, kdo bude případný přechod na halový chov zaštiťovat a vyplácet chovatelům kompenzace. „Protože jestli se takhle rozhodneme, není to možné nechat na bedrech zemědělců,“ říká Bartošek. Stejně jako Toman i on mluví o potřebě bavit se o zákazu na celoevropské úrovni – tak aby čeští chovatelé nemuseli čelit neférové konkurenci.
Autor: Jakub Heller, celý text na aktuálně.cz
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
