Politika
Zákaz slepic v klecích štěpí sněmovnu. Babiš se zdráhá slíbit podporu hnutí ANO

Premiér Andrej Babiš před pár dny veřejně slíbil, že bude usilovat o zákaz chovu slepic v klecích. Teď ale odmítá říct, zda návrh podpoří i celé jeho hnutí. Části poslanců ANO se přitom zákaz vůbec nezamlouvá, stejně jako ministrovi zemědělství. Babišovi proto nabízí pomoc část opozice. Ochránci zvířat mezitím vyvracejí katastrofické scénáře, podle kterých by zákaz zlikvidoval české chovatele.
Přibližně před dvěma týdny se k českému premiérovi dostaly drsné záběry ochránců zvířat dokumentující realitu klecového chovu slepic v Česku. Andrej Babiš na to téměř okamžitě reagoval snímkem na sociálních sítích, na kterém pózuje se slepicí, a slovy, že záběry jsou „fakt otřesné a není důvod, aby zvířata takhle trpěla“. Problémem klecových chovů se prý začal okamžitě zabývat. „Už se nám podařilo zakázat kožešinové farmy,“ připomněl.
Jenže ochránci zvířat nemají zdaleka vyhráno. O osud klecových chovů se ještě svede ve sněmovně bitva. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak se k návrhu staví jednotlivé kluby, a pokusil se shrnout, jaké otázky budou ve sporu klíčové.
Jakou má zákaz šanci projít?
Je třeba začít tím, že chov drůbeže v obyčejných klecích je v celé Evropské unii už mnoho let zakázaný. Nahradily je takzvané obohacené klece, ve kterých má každá slepice asi o polovinu více prostoru a například vlastní snáškové hnízdo. Přesto však tyto kontejnery stále značně omezují drůbež v pohybu.
Minulý rok proto připravila skupina poslanců z nejrůznějších stran pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně zvířat. Ten má zakázat chov i v těchto obohacených klecích a nejlevnější alternativou by tak pro chovatele zůstaly halové chovy na podestýlkách. Nejde však o vládní návrh, a už proto je jeho osud nejistý. A to i přesto, že zákaz klecových chovů má veřejnou podporu premiéra a předsedy největší parlamentní strany v jedné osobě.
Problém je zejména v tom, že návrh nepodporují ani všichni poslanci ANO. Například čtyři ze sedmi poslanců hnutí hlasovali na zemědělském výboru proti přijetí zákazu. „Musím mít morální zodpovědnost k lidem, které zastupuji – a to jsou naši zemědělci, chovatelé a potravináři,“ uvedla poslankyně Andrea Babišová (ANO). Právě je by podle ní návrh ohrozil.
Navíc ani přes sliby premiéra na sociálních sítích není zatím vůbec jasné, kolik toho bude sám pro zákaz chovu v klecích ochoten udělat. Od svého prvního příspěvku se už veřejně k otázce dál nevyjádřil. Navíc přes několik urgencí redakce Aktuálně.cz odmítl odpovědět na otázku, zda bude po svých poslancích požadovat závazné hlasování. Je tak možné, že si stále nechává prostor pro změnu postoje. Na stejnou otázku neodpověděl ani předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Rozpolcená je v téhle věci ostatně i koaliční ČSSD. Na jedné straně je předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka, který už pro zákaz hlasoval na výboru pro životní prostředí. „Věřím, že klub bude hlasovat stejně jako já,“ říká Chvojka. Na straně druhé je naopak ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), který je dalek toho, aby návrh podporoval. Nepromyšlený zákaz chovu v klecích by podle něj totiž mohl snadno „zhoršit konkurenceschopnost českých zemědělců“. Sociální demokraté si tak společný postoj budou muset ještě ujasnit.
Hnutí ANO má ale ve sněmovně 78 křesel a koaličního partnera tedy k prosazení návrhu nepotřebuje. Už proto, že část opozice dává najevo, že chce Česko chovu slepic v klecích zbavit. Například Piráti nebo starostové. „Budeme hlasovat pro zákaz,“ říká Jan Farský, předseda poslaneckého klubu STAN. Ukončení klecových chovů podporuje také ODS.
Zdá se tak, že vše závisí na tom, do jaké míry bude chtít premiér Andrej Babiš tlačit na vlastní poslance, aby návrh podpořili. Část opozice má ale také své výhrady. „Jsme si vědomi toho, že je chov v klecích velký problém, současně nám ale chybí odpovědi na některé otázky,“ říká Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.
Chce prý vědět, kdo bude případný přechod na halový chov zaštiťovat a vyplácet chovatelům kompenzace. „Protože jestli se takhle rozhodneme, není to možné nechat na bedrech zemědělců,“ říká Bartošek. Stejně jako Toman i on mluví o potřebě bavit se o zákazu na celoevropské úrovni – tak aby čeští chovatelé nemuseli čelit neférové konkurenci.
Autor: Jakub Heller, celý text na aktuálně.cz
Politika
Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.
Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.
Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.
(mbtt.hu)
Politika
Produkcia vajec nebezpečne klesá

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.
Potravinová bezpečnosť
Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.
Produkcia vajec nebezpečne klesá
„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.
Vajcia zo zahraničia
Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.
Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.
„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“
Celý text na hospodarskenoviny.sk
Politika
Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.
Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.
Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“
István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.
(agrarszektor.hu)