Politika
Obránci zvířat slaví dílčí vítězství
Skupina českých poslanců z vládního i opozičního tábora se 18. prosince shodla na předložení pozměňovacího návrhu k novele zákona na ochranu zvířat. Návrh by měl vést k úplnému zákazu klecových chovů slepic od roku 2027.Reagují tak na dlouhodobou kritiku klecových chovů ze strany ochránců i odborníků na welfare zvířat, veřejné mínění i celoevropský trend. Pro úplný zákaz klecových chovů slepic se v loňském průzkumu agentury Median vyslovilo 73 % Čechů.
V České republice v současnosti žijí v klecích 4 miliony slepic, ve stísněných podmínkách slepicím není umožněno naplnit etologické potřeby pohybu, hrabání, popelení, hřadování či létání. Filmové záběry z reálného chovu slepic opakovaně pobouřily veřejnost. Obchodní řetězce to pohnulo k ustoupení od výkupu vajec z klecových chovů. Mnozí producenti vajec tak již nyní své chovy přestavují, aby se přizpůsobili poptávce trhu. Předkládaný návrh s účinností zákazu od roku 2027 s časem na přestavbu počítá. 
„Klecové chovy slepic jsou praxí, která se nám a našim voličům nelíbí. Zákon dnes na jednu stranu uznává, že zvíře není věc a pociťuje bolest a utrpení, na druhou stranu ale v praxi dovoluje se ke zvířatům chovat jako k výrobním jednotkám. To chceme změnit. Je férové dodat, že zlepšení podmínek pro život bude něco stát,“ řekl poslanec Jan Pošvář (Piráti), který návrh předkládá v garančním zemědělském výboru. Poslanec Jan Schiller (ANO), který návrh předkládá ve výboru pro životní prostředí, se vyjádřil, že člověk ani nemusí být odborník, aby pochopil, že zavírat slepice do přeplněných klecí není v pořádku.
„Každý, kdo kdy pozoroval slepice na dvorku, přece musí vědět, že plocha papíru A4 a drátěná podlaha jim nemůže k důstojnému životu stačit. Česká republika už je zemí dost vyspělou na to, aby si mohla dovolit následovat země na západ od nás a tento krutý způsob chovu postavit mimo zákon,“ řekl Schiller.K pozměňovacímu návrhu se hlásí i poslanci dalších stran a obou klíčových výborů, které novelu nyní projednávají, jde např. o STAN, ČSSD, SPD či TOP 09.
„Veřejnost je na naší straně, někteří drůbežáři už své chovy kvůli závazkům supermarketů přestavují na bezklecové,“ kvituje Marek Voršilka ze spolku OBRAZ – Obránci zvířat.
Pozměňovací návrh k velké vládní novele zákona na ochranu zvířat proti týrání. Co to znamená? Zákaz klecových chovů už zní velmi nadějně, avšak jinak se vyvíjí další část novely týkající se zákona o týrání zvířat.„Poslanci o pár hlasů ´zařízli´ návrh na zvýšení trestů za ty nejhorší formy úmyslného týrání zvířat,“ sděluje dále OBRAZ.
Mezitím nespokojení obránci zvířat zveřejnili, rozpis hlasování poslanců o zákonu proti týrání zde: Hlas zvířat. „Tento případ jasně ukazuje, že na poslance samotné spoléhat nemůžeme – musíme na ně vyvinout opravdu pořádný tlak,“ míní obránci zvířat. V celkovém souhrnu podle obránců jde o zlepšení ochrany zvířat, třebaže se některé konkrétní věci řeší nedostatečně.
Autorka: ZDENKA DANKOVÁ, celý text na epochtimes.cz
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
