Connect with us
Reklama

Chov

Ptačí chřipka – Nejčastější dotazy

Published

on

Kdy se ptačí chřipka objevuje nejčastěji?

Ptačí chřipka je nákaza, která se vyznačuje sezónností (jaro, podzim, zima) související s jarní a podzimní migrací volně žijících ptáků, kteří jsou přirození přenašeči virů ptačí chřipky (zejména vodní ptactvo) a jsou tak zdrojem viru pro chovanou drůbeže.

Jak se projevuje ptačí chřipka u volně žijících ptáků a u chované drůbeže?

Chovaná drůbeže (zejména hrabavá) je na rozdíl od volně žijících ptáků vysoce vnímavá k této nákaze a dochází u ní často k náhlým úhynům (zejména po infekci subtypem H5N1). Oproti tomu u vodních volně žijících ptáků (kachny, husy) nákaza často proběhne bez příznaků, pták neuhyne a stává se zdrojem viru pro drůbež. Infikovaní ptáci vylučují virus trusem a respiračními sekrety. Virus se šíří přímým kontaktem infikovaných ptáků, zejména trusem nebo kontaminovanou podestýlkou, krmivem a vodou. Vzhledem k odolnosti virů, včetně jejich schopnosti přežít po dlouhá období při nízkých teplotách, mohou být také přenášeny na chovatelské pomůcky, oblečení, obuv a snadno se tak šířit z chovu do chovu.

 Je ptačí chřipka nebezpečná pro člověka?         

Subtyp vysoce patogenní chřipky H5N1 je považován za potenciálně rizikový i pro člověka. V Evropě byl zaznamenán přenos nákazy na člověka v roce 2021 ve Spojeném království. Mimo Evropu (Čína, Kambodža, Vietnam) jsou potvrzovány případy onemocnění u lidí častěji a jsou způsobené výlučně přímým stykem člověka s nakaženými ptáky nebo jejich exkrety. V ČR se přenos na člověka zatím nikdy nepotvrdil. Nikde ve světě nebyl dosud zaznamenán přenos prostřednictvím konzumace drůbežího masa či vajec.

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí uvádí přenosy ptačí chřipky u lidí: Reported Human Infections with Avian Influenza A Viruses | Avian Influenza (Flu) (cdc.gov)

 Je rozdíl mezi nekomerčními malochovy a komerčními chovy, co se týče rizika šíření nákazy?

Největší riziko pro šíření nákazy představují právě nekomerční malochovy (produkty a ptáci jsou využívány pouze pro vlastní potřebu), které nemají zákonem stanovená pravidla biologické bezpečnosti a nepodléhají pravidelným veterinárním kontrolám k ověření, že jsou tato pravidla dodržována. Jelikož nepodléhají státnímu veterinárnímu dozoru, nejsou u nich kontrolovány ani přesuny zvířat a živočišných produktů, kterými může být nákaza rozšířena do dalších chovů.

Jaké povinnosti musí dodržovat komerční chovy?

Chovatelé, kteří chovají drůbež jako podnikatelé, mají z veterinárního zákona povinnost chránit chovy před nebezpečnými nákazami zvířat – umístěním vhodných zařízení, která zabraňují průniku volně žijících zvířat (např. zasíťováním otvorů, umístěním sítí, plašičů), vytvářením vhodných podmínek pro nakládání zvířat k přepravě a k jejich vykládání a pro zabezpečení skladů krmiv před zvířaty; při výskytu nebezpečné nákazy anebo při podezření z jejího výskytu vstupními a vjezdovými dezinfekčními prostředky; podáváním vody a krmiva drůbeži a ptákům chovaným v zajetí uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky a odděleným chovem vodní drůbeže od ostatní drůbeže a ptáků chovaných v zajetí a dbát na to, aby o zvířata pečovaly osoby, které k tomu mají potřebné znalosti a zkušenosti.

Chovatelé jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, jsou ze zákona povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %; pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

 Jaké povinnost mají nekomerční malochovy?

Nekomerční malochovy výše uvedená zákonná opatření splňovat nemusejí a existují pro ně doporučení, a proto jsou považovány za rizikové z důvodu vzniku a šíření vysoce patogenní ptačí chřipky.

 Kolik ohnisek bylo potvrzeno v nekomerčních malochovech a komerčních chovech?

Převážná většina ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky byla v předchozích letech v ČR potvrzena právě v nekomerčních malochovech, kde dochází běžně ke společnému chovu vodní a hrabavé drůbeže a k možnému přístupu drůbeže na přilehlé vodní plochy, kde se vyskytuje i vodní volně žijící ptactvo. U vodní drůbeže může nákaza navíc probíhat bezpříznakově, a ta je tak skrytým přenašečem viru a zdrojem nákazy pro hrabavou drůbež, která je k nákaze velice citlivá.

V roce 2023 bylo v ČR potvrzeno celkem 23 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky, z toho 17 v malochovech a 6 ohnisek v komerčních chovech drůbeže.

 Jaké má výskyt ptačí chřipky v ČR dopady?

Potvrzení nákazy v ČR má negativní dopad nejen na zdraví zvířat a lidí, ale má také negativní ekonomické důsledky (utrácení zvířat, likvidace živočišných produktů (vejce), čištění a dezinfekce v ohnisku). Mezi další ekonomické důsledky paří omezení přemísťování drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí v a do/z uzavřeného pásma (ochranné pásmo a pásmo dozoru) zřízeného kolem ohniska nákazy a omezení v přemísťování mimo ČR. Je-li v uzavřených pásmech kolem ohniska chována drůbež na maso, musí její přesun na porážku povolit příslušná krajská veterinární správa. Maso z drůbeže chované v okruhu cca 3 km kolem ohniska (tzv. ochranné pásmo) smí být navíc uvedeno na trh pouze v ČR nebo použito do výrobků zpracovaných metodami zaručeně inaktivujícími virus ptačí chřipky.

 Co je status země prosté ptačí chřipky? Proč je důležitý?

,,Status země prosté vysoce patogenní ptačí chřipky u drůbeže“ je nákazový status, udělovaný Světovou organizací pro zdraví zvířat, který umožnuje ČR obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi (státy mimo Evropskou unii). Ztráta tohoto nákazového statusu tak znamená negativní ekonomické dopady související s mezinárodním obchodem, jelikož ČR patří mezi velké vývozce zejména násadových vajec do třetích zemí. ČR o tento nákazový status, který získala v červnu 2022, přišla z důvodu nově zjištěného ohniska vysoce patogenní ptačí chřipky na začátku prosince 2022.

Proč se slepice musí utrácet místo toho, aby se léčily a získaly imunitu?

Vysoce patogenní ptačí chřipka dle nařízení EU je uvedena jako nákaza na seznamu, kterou je třeba dozorovat, zabránit jejímu šíření a přijmout okamžitá opatření k její likvidaci, ale nelze ji léčit či čekat na imunitní ochranu drůbeže.

Tato problematika spadá do ekologie infekčních chorob a imunitního systému. Zásadní problém je v tom, že vyšlechtěná domácí drůbež není schopna tak rychlé adaptace. Naopak evoluce viru ptačí chřipky je rychlá a vznikají nové subtypy, proti kterým si ptáci musí opět vytvořit obranyschopnost (není celoživotní a nepřenáší se na potomstvo). Než se u ptáků vyvine potřebná získaná obranyschopnost, virus získává poměrně významný náskok. Virus ptačí chřipky zůstává v prostředí. Pokud by cirkuloval v hospodářství (např.: v hale), tak se hala viru nezbaví a měla by vysoké ztráty dlouhodobě. Ptáci, kteří by přežili, nejsou schopni tak vysoké produkce jako zdraví ptáci.

Pokud tedy laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze prokáže ve vzorcích virus ptačí chřipky, je dále SVS povinna postupovat dle výše zmíněného nařízení a vydat mimořádné veterinární opatření za účelem zabránění šíření ptačí chřipky.

 Proč se utrácí slepice, které nevykazují typické klinické příznaky ptačí chřipky? Vyšetřují se i jiné možné příčiny vzniku onemocnění nebo úhynu?

Ptačí chřipka v chovu je prokázána nebo vyloučena laboratorním vyšetřením. V případě pozitivního výsledku je třeba urychleně zabránit dalšímu šíření ptačí chřipky, a proto se všechna drůbež, která se dostala do kontaktu s pozitivními ptáky, považuje za rizikovou. Pokud jsou laboratorní výsledky na ptačí chřipku negativní, pak je ptačí chřipka vyloučena a řeší se další možné příčiny onemocnění včetně odběru jiných vzorků jako např. krmiva, prachu, stěrů z prostředí aj. dle indikace a dále veterinární inspektoři pokračují v komplexním šetření individuálního případu a hledají příčinu úhynu drůbeže.

 Jsou hospodářská zvířata od potvrzení nákazy v chovech zasažených přenosnou chorobou krmena a napájena?

Ano, zvířata jsou krmena a napájena. Omezení výživy zvířete, včetně jeho napájení, z jiných než zdravotních důvodů, by naplnilo skutkovou podstatu týrání podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (zákon 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

 Když je tato chřipka tak rozšířená a nakažlivá, proč nevidíme uhynulé volně žijící ptáky? Proč je utrácena drůbež a volně žijící ptáci nikoliv?

Uhynulí volně žijící ptáci vidět jsou, ale není to tak časté jako u domácí drůbeže, a to proto, že domácí drůbež je na virus mnohem citlivější. U většiny volně žijících ptáků se onemocnění klinicky neprojeví, (infekce probíhá bezpříznakově, ale i v těchto případech bývá virová nálož nakažených jedinců dostatečná k tomu, aby se stali přirozenými rezervoáry a přenašeči). Strategie utrácení volně žijících ptáků v takovém případě nemá význam a šanci na úspěch.

Počty vyšetřených pozitivních volně žijících ptáků virem ptačí chřipky uvádí tabulka č. 41 ze Zprávy o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2022 (tabulka zahrnuje rok 2016 – 2022 se všemi zjištěnými subtypy). Celou Zprávu o činnosti najdete na našem webu zde: Zpráva o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2022 – Státní veterinární správa (svscr.cz) V roce 2023 bylo potvrzeno 25 případů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) subtypu H5N1 u volně žijících ptáků. Celkem se jednalo o 78 kusů pozitivně testovaných ptáků. Jednalo se o druhy sokol stěhovavý, racek chechtavý, labuť velká, kachna divoká, husa divoká a volavka bílá. V období duben až květen 2023 byly zjištěny hromadné úhynů racků chechtavých.

 Proč jsou likvidována vajíčka, do kterých se virus nedostává?

Vejce musí být zklikvidována v případě rizika přenosu viru, který kontaminoval povrch skořápek. Hlavním důvodem likvidace vajec pocházejících z ohniska nákazy je tedy minimalizace rizika rozšíření viru do dalších hospodářství a na další vnímavá zvířata prostřednictvím vajec nebo odpadu z těchto vajec.

Přestože přenos ptačí chřipky na člověka prostřednictvím masa nebo vajec nebyl zatím zaznamenán, platí v Evropě takzvaný princip předběžné opatrnosti, který mj. říká, že živočišné produkty určené pro výživu lidí musí pocházet od zvířat, která jsou zdravá a nepocházejí z hospodářství, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením.

(svscr.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Chov

Skot se nakazil ptačí chřipkou: Mléko je husté a zabarvené, hrozí lidem nebezpečí?

Published

on

By

Virus u skotu způsobuje husté, sirupovité a zabarvené mléko. Vědci zjistili, že se jedná o historicky první ověřené ohnisko ptačí chřipky u přežvýkavců. Dosud chyběly jasné důkazy, zda se chřipka skutečně dokáže na skot přenést. Podle odborníků není infikované mléko rizikem pro člověka. Pasterizační proces totiž viry důkladně zničí.
Minimálně na čtyřech mléčných farmách v Texasu a Kansasu odborníci odhalili vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI), šířící se na zdejších krávách. Další potvrzené případy se objevují i ve státě Nové Mexiko. Jak komentoval server Science Alert, americké ministerstvo zemědělství zatím neuvedlo přesný počet postižených krav.

Pro ptáky je virus vysoce smrtelný. Podle dostupných informací dosud žádné krávy neuhynuly. Infekce ale způsobuje prudký pokles produkce mléka, sníženou chuť k jídlu a horečku. Virus napadá zejména starší skot. Veterinář a výzkumník Jim Lowe pro deník New York Times prozradil, že nakažené mléko je sirupovité, husté a zabarvené.
Podle úředníku by se mléko na trh nikdy nedostalo. „V této fázi neexistují žádné obavy o bezpečnost komerčních dodávek mléka nebo o to, že tato okolnost představuje riziko pro zdraví spotřebitelů,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zemědělství USA. I v případě, že by se výrobek nějakým způsobem dostal na pulty obchodů, podle odborníků by spotřebitele před virem ochránila pasterizace. (blesk.cz)

Ptačí chřipka u člověka v Texasu

Texaské ministerstvo zdravotních služeb oznámilo, že byla diagnostikována ptačí chřipka u člověka poté, co přišel do kontaktu s dojnicemi, o kterých se předpokládá, že jsou tímto virem infikovány. Texaský úředník uvedl, že se jedná o první hlášený případ vysoce patogenního kmene ptačí chřipky mezi lidmi ve státě a druhý ve Spojených státech. Američtí představitelé již dříve varovali veřejnost před rizikem nárůstu počtu případů vysoce nakažlivého viru ptačí chřipky (H5N1) šířícího se mezi mořskými savci. (tisen.tv)

Vědci z Cornell sekvenují virus HPAI

Odborníci na virologii z Cornell University sekvenují virus vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI), který postihl dojný skot v několika amerických státech, aby lépe pochopili, proč virus přeskočil na krávy a jak zabránit budoucím ohniskům. „Když dojde k přelití HPAI na nový druh, zejména na savce, je to vždy znepokojivé, protože virus se může adaptovat a získat schopnost přenosu mezi zvířaty,“ řekl Dr. Diego Diel, docent virologie na katedře virologie, diagnostické vědy a ředitel virologické laboratoře v Diagnostickém centru zdraví zvířat (AHDC).
Virus HPAI, který byl koncem března zjištěn u mléčného skotu, zasáhl také další savce , včetně koz, lišek, medvědů a tuleňů. 1. dubna byl hlášen první případ infekce HPAI u člověka, který pracoval s dojnicemi, u nichž se předpokládá, že jsou infikovány virem. „Budeme studovat, jak se HPAI přelila na dojnice, abychom pochopili, proč k této epidemii došlo,“ řekl Diel. „Existuje řada velmi důležitých otázek o jeho zdroji a riziku přenosu na jiná zvířata a lidi, které je třeba řešit.“

New York State Veterinary Diagnostic Laboratory podporuje AHDC státní živočišné zemědělství a podporuje zdraví zvířat a lidí testováním stovek tisíc vzorků ročně. Se svými odbornými znalostmi, pokročilými možnostmi testování a členstvím v National Animal Health Laboratory Network je AHDC vhodná pro reakci na taková ohniska. AHDC vybízí veterináře, aby zasílali vzorky od krav a jiných zvířat pro jakékoli vypuknutí onemocnění k testování.
Ptačí chřipka v USA

Americký lídr v produkci a distribuci konzumních vajec – Cal-Maine Foods – pozastavil výrobu v jednom ze svých závodů v Texasu kvůli potvrzení ptačí chřipky na farmách nosnic. Kvůli viru ptačí chřipky se ztráty v hejnech nosnic patřících společnosti Cal – Maine Foods odhadují na přibližně 1,6 milionu nosnic a 337 000 kusů slepic v chovu. Cal-Maine Foods se v současné době zaměřuje na zabezpečení výroby ve svých dalších chovech, aby minimalizoval riziko šíření choroby.

Virus ptačí chřipky byl také potvrzen u dalšího velkého producenta vajec ve Spojených státech – firmy Herbruck’s. Ohnisko bylo potvrzeno v zařízení Green Meadow v Ionia County, Michigan. Americký výrobce zavedl opatření k omezení šíření viru na jiné farmy. Podle posledních zpráv se nákaza v Ionia Country týká celkem 2 milionů kusů ptáků. Oznámila to Inspekční služba pro zdraví zvířat a rostlin (APHIS ) ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) .

Ministerstvo zemědělství Spojených států (USDA) k 3. dubnu tohoto roku uvádí, že za posledních 30 dní před datem zprávy byl virus detekován na třech komerčních farmách a v sedmi domácích hejnech. Ztráty v populaci drůbeže během tohoto období dosáhly přibližně 3,85 milionu ptáků. Američtí analytici předpovídají, že snížení hejn nosnic v Texasu by mohlo vést ke zvýšení maloobchodních cen vajec pro spotřebitele.

(kipdip.pl)

Continue Reading

Aktuality

Změny směrnice o průmyslových emisích. Další rána pro chovatele prasat a drůbeže

Published

on

By

Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.

Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.

Na koho se nové předpisy vztahují?

Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP.  Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.

Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.

Co je směrnice o průmyslových emisích?

Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.

Z pohledu chovatele:

Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:

– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda ​​tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.

Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.

(farmer.pl)

Continue Reading

Aktuality

Může označení vajec na klecová a bezklecová ovlivnit konzumenta vajec?

Published

on

By

Značení klecová a vejce bez klecí v obchodě s potravinami se stává tématem konverzace mezi některými společnostmi, a dokonce i generálním prokurátorem státu Michigan. Skupiny za práva zvířat, jako je Animal Justice, prosazují značení vajec z klecí a bezklecových v obchodě s potravinami. Nejen na samotných obalech od vajec, ale i na regálech.

Důvodem je to, že pokud spotřebitelé uvidí znak upozorňující na to, jak jsou nosnice ustájeny, rozhodnutí spotřebitele o nákupu bude pozitivně ovlivněno a více lidí bude kupovat vejce z bezklecových chovů oproti konvenčním.

V roce 2023 dokončil diskontní řetězec Dollar Tree první fázi svého testu prodeje vajec z bezklecových chovů, ve kterém použil v chlazené části svých 63 obchodů značení, aby pomohl spotřebitelům určit, která vejce pocházela od slepic z klecí a která z bezklecových chovů. Přestože společnost Dollar Tree neuvedla podrobnosti o tom, jak měřila výsledky pilotního projektu, potvrdila že výsledek studie byl pozitivní a na základě prodeje a zájmu zákazníků rozšíří pilotní projekt v roce 2024 na stovky dalších obchodů.

Značení v obchodech s potravinami se objevilo také v dubnu 2023, kdy generální prokurátorka státu Michigan Dana Nesselová poslala dopis generálnímu řediteli potravinářského řetězce Kroger, v němž společnost vyzvala, aby do svých obchodů přidala označení vajec z klecí a bezklecových. Dopis byl zaslán poté, co zpráva nazvaná „Cracking down on Kroger “, napsaná šéfem divize prokurátočiny kanceláře Jasonem Evansem, ukázala, že většina spotřebitelů je zmatená ohledně toho, která vejce jsou z klecí a která jsou bez klecí, jak uvádí studie společností Data for Progress. V dopise Evans tvrdí, že nakupující u Krogera jsou uváděni v omyl tak, aby kupovali více vejce od slepic chovaných v klecích, protože si myslí, že jsou z bezklecových chovů, konkrétně proto, že označení produktů jako „Farm Fresh“ a „Grade A“ jsou pro spotřebitele matoucí. V důsledku toho zpráva žádá společnost Kroger, aby do svých obchodů přidala jasné značení, které spotřebitelům pomůže pochopit, která vejce jsou bez klecí.

Po zveřejnění zprávy Nesselová dodala, že nakupující by měli mít možnost důvěřovat reklamě a že prodejci potravin by měli být transparentní ve svém marketingu. V reakci na situaci během rozhovoru pro stanici Local 4 mluvčí Krogeru uvedl: „Společnost Kroger Company of Michigan dodržuje všechny současné předpisy týkající se prodeje vaječných výrobků. Všechny vaječné produkty Kroger Family of Companies jsou jasně označeny tak, aby je zákazníci mohli snadno rozlišit.“

„V tom se musím postavit na stranu Krogera, protože má pravdu, všechna jeho vejce jsou řádně označena. To, že spotřebitel neví, co znamená označení produktu jako „třída A“, neznamená, že se Kroger mýlí. Vřele doporučuji, aby si spotřebitelé provedli vlastní průzkum všech potravin, které konzumují, nejen vajec, a rozhodli se, co bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám.“ dodal Nesselová.

Za rok na značení nebude záležet. V lednu 2025 v Michiganu vstoupí v platnost zákon o bezklecových chovech, díky němuž budou vejce z bezklecových chovů jedinou možností, kterou si spotřebitelé budou moci koupit.

(wattagnet.com)

Continue Reading

Aktuality