aktivity
Hydina: Koniec zabíjania malých kohútikov: Dobre mienené, zle urobené!
Od 1. januára 2022 je v Nemecku zakázané usmrcovanie kurčiat samčieho pohlavia od nosníc. Ale alternatívy zatiaľ nefungujú hladko, hovorí Simon Plentinger z Bayerischer Rundfunk.
Požiadali sme ho, aby posúdil zákaz zabíjania 1 denných kurčiat – kohútikov. Pracuje v redakcii „Poľnohospodárstvo a životné prostredie“ v Bayerischer Rundfunk.
„Zákaz zabíjania kohútikov bol unáhlený.“ To je to, na čo sa mi mnohí v tomto odvetví sťažovali. Nie je to úplne úprimné a už roky je to jasné: prax nemá žiadnu spoločenskú akceptáciu a musí sa skôr či neskôr skončiť jednoducho kvôli rozsudku súdu z roku 2019. Výskum alternatív sa tiež vykonáva s federálnym financovaním už takmer 15 rokov. Bolo teda načase prijať protiopatrenia, no len málokto tak urobil. Pravdou je, že medzi konkrétnym vyhlásením zákona a termínom bolo len 15 mesiacov. Menej ako obvyklá životnosť nosnice. Oznámenia predajcov potravín, že do termínu už nebudú predávať vajcia bez usmrtenia kurčiat, ešte zvýšili časový tlak. A je to tak: určovanie pohlavia vo vajíčku sa ani zďaleka nepoužíva plošne. V Nemecku je nedostatočná kapacita hál a špecifické podmienky chovu a zabíjania kohútikov. Chov sa presúva do zahraničia a pre mäso doteraz takmer neexistoval odbyt.
Politici to tiež pokazili jednoduchým rozhodnutím: sexovanie vo vajíčku je pripravené a dostupné. Realita však ukazuje, že stále existuje veľa problémov, najmä s včasným odhalením. Dlhšie prechodné obdobie by pravdepodobne urobilo dobre. Predovšetkým však chýbajú stratégie na budovanie kapacít: v chovoch pre kohútov, pri určovaní pohlavia a pri predaji ich mäsa. Povinnosť tu má aj maloobchod – ak predávate vajcia, musíte ponúkať aj mäso, ktoré k nim patrí, inak sa len lacno vyvezie. Človek má dojem, že bývalému spolkovému ministrovi poľnohospodárstva išlo v prvom rade o rýchly úspech v oblasti dobrých životných podmienok zvierat a dôsledky buď nezvažoval, alebo ich ignoroval.
A spotrebitelia? Kvôli nedostatku jasného a jednotného označovania často nedokážu presne pochopiť, ako boli vajcia oslobodené od zabíjania kurčiat. Kohútie mäso vraj „nechcú“, no pre nedostatok ponuky ho nemajú možnosť vyskúšať. A s čerstvými vajcami sa spotrebiteľom predávajú aj úspechy v oblasti dobrých životných podmienok zvierat, ktoré sú ale pri veľkom množstve vajec v spracovaných produktoch otázne.
Namiesto zabíjania kurčiat: start-up pracuje na zmene pohlavia
Čo by sa však stalo, keby sa od začiatku vyliahli prevažne samice namiesto približne rovnakého pomeru pohlaví? Tento prístup sa uplatňuje na niekoľkých miestach po celom svete, vrátane genetického inžinierstva.
Žiadne genetické inžinierstvo, ale prírodný fenomén
Začínajúca spoločnosť „Soos“ v izraelskom Kidrone tvrdí, že našla iné riešenie. Žiadne genetické inžinierstvo, ale prirodzený prístup, hovorí Yael Alter. Je jednou zo zakladateľov a výkonných riaditeľiek spoločnosti: „Napodobňujeme prírodu. K zmene pohlavia dochádza aj v prírode, len oveľa zriedkavejšie. A týmto smerom prírodu posúvame.“ Myšlienka: ovplyvniť vývoj embryí počas inkubačnej fázy. Týmto spôsobom sa geneticky samčie zvieratá majú v násadových vajciach vyvíjať ako samice a neskôr môžu klásť vajíčka. U vtákov je vývoj opačného pohlavia, ako je geneticky podmienený, zásadne možný – na rozdiel napríklad od cicavcov.
Riešenie je v hlučnosti elektrického vedenia
Vynálezca metódy, Nashat-Nazih Haj Mohammad, uvádza, že nápad dostal z pozorovaní svojej starej mamy, keď chovala kurčatá: Pozorovala, že vajcia vyliahnuté pod elektrickým vedením produkujú častejšie kohútikov. „Snažili sme sa to pochopiť a využiť,“ hovorí zakladateľ. Potom efekt obrátil, pretože v priemysle sú potrebné samice a samce sa často zabíjajú. „Preto som hľadal riešenie pre vyliahnutie viac samíc,“ hovorí Mohammad.
To sa nenašlo v elektromagnetickom žiarení, ale v hluku, ktorý vychádzal z vysokonapäťových vedení. „Soos“ teraz pracuje vo svojich inkubátoroch s tromi parametrami: Mení vlhkosť a teplotu počas inkubačnej fázy a sonifikuje vajíčka so špecifickou zvukovou frekvenciou v prvých dvoch z troch týždňov inkubácie.
Pri použití tejto metódy sú asi dve tretiny kurčiat samice a jedna tretina samci. Ďalšie samice by sa v skutočnosti stali samcami na základe svojich génov, ale vyvinuli sa ako samice a sú schopné klásť vajíčka. Samice sa nedajú vizuálne rozlíšiť.
Možnosť aj pre nemecký hydinársky priemysel?
V nemeckom hydinárskom priemysle stále existuje určitá neochota, pokiaľ ide o vyhliadky postupu. Genetik a výskumník Rudolf Preisinger je hovorcom pracovnej skupiny pre chov a reprodukciu v Ústrednom zväze nemeckého hydinárskeho priemyslu a už roky pracuje na alternatívach zabíjania kurčiat. Varuje: Stále sa musí testovať, či tieto premenené zvieratá, ktoré sú stále geneticky samce, sú rovnako výkonné ako ich genetické sestry.
Pre vaječný priemysel je hlavnou otázkou, či sliepky obráteného pohlavia znášajú toľko vajec rovnakej kvality ako genetické samice. Ak by však fungovalo posunutie pomeru pohlaví len pomocou ultrazvukového ošetrenia v inkubátore, hovorí Preisinger, bol by to „pekný prístup“.
Podľa topagrar, br.de preložila a upravila Martina Gondeková NPPC-VÚŽV Nitra, celý text na: agrobiznis.sk
aktivity
Evropská komise obhajuje průtahy
Podle Evropské komise je nutný další dialog se zúčastněnými stranami, než dojde k jakékoli revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Toto vyjádření padlo v důsledku právních kroků vznesených aktivisty, kteří se rozzlobili kvůli tomu, že EK nedodržela slibovaný zákaz chovu v klecích.
Evropská komise v březnu Evropskému parlamentu řekla, že návrhy exekutivy EU potřebují další konzultaci se zúčastněnými stranami a dostatečné přechodné období pro zemědělský sektor. Elisa Ferreira, evropská komisařka pro soudržnost a reformu, uvedla, že věří, že iniciativa „strategického dialogu“, kterou zahájila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová začátkem tohoto roku, by byla ideálním fórem pro diskusi.
Tato reakce přišla poté, co výbor Evropské občanské iniciativy (ECI) podal u Soudního dvora v Lucemburku žalobu, v níž prokázal, že Komise nesplnila svůj slib zavést legislativu zákazu klecí v reakci na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu, která byla zavedena s konkrétním záměrem poskytnout občanům EU větší vliv na rozhodování EU.
V roce 2021 se Komise jasně zavázala předložit legislativní návrhy na zákaz klecového chovu v EU do konce roku 2023 v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu, kterou podepsalo 1,4 milionu lidí a kterou podpořila koalice 170 nevládních organizací vedená organizací Compassion in World. Je to poprvé, co byla Komise pohnána k odpovědnosti za nečinnost. Pokud bude úspěšná, bude Komise nucena zveřejnit své návrhy v jasném a přiměřeném časovém horizontu a poskytnout přístup ke svému spisu o ECI End the Cage Age.
Olga Kikou z občanského výboru ECI řekla, že Evropská komise zklamala lidi a zklamala 300 milionů zvířat trpících v klecích: „Neexistuje žádné ospravedlnění pro jakékoli další odklady… Nedáme si pokoj, dokud nebude každá klec prázdná.“
Průzkum Eurobarometru provedený Komisí v říjnu loňského roku zjistil, že 9 z 10 občanů EU se domnívá, že zvířata by neměla být chována v individuálních klecích. Vlastní vědečtí poradci Komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin, rovněž podpořili postupné rušení klecových chovů z důvodů dobrých životních podmínek nosnic, prasat, telat na mléko, kachen, křepelek a králíků.
(poutltryworld.net)
aktivity
Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka
V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?
Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.
Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.
Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?
Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*
Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.
(Humánný pokrok)
aktivity
Konec klecových chovů v ohrožení. Závazek Evropské komise blokuje masná lobby
„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.
Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.
Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.
Síla masné lobby
O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.
Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.
A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.
Střet s realitou velkochovů
Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.
Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.
Konec klecí v ohrožení
Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.
V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.
(medium.seznam.cz)