Connect with us
Reklama

aktivity

Hydina: Koniec zabíjania malých kohútikov: Dobre mienené, zle urobené!

Published

on

Od 1. januára 2022 je v Nemecku zakázané usmrcovanie kurčiat samčieho pohlavia od nosníc. Ale alternatívy zatiaľ nefungujú hladko, hovorí Simon Plentinger z Bayerischer Rundfunk.

Požiadali sme ho, aby posúdil zákaz zabíjania 1 denných kurčiat – kohútikov. Pracuje v redakcii „Poľnohospodárstvo a životné prostredie“ v Bayerischer Rundfunk.
„Zákaz zabíjania kohútikov bol unáhlený.“ To je to, na čo sa mi mnohí v tomto odvetví sťažovali. Nie je to úplne úprimné a už roky je to jasné: prax nemá žiadnu spoločenskú akceptáciu a musí sa skôr či neskôr skončiť jednoducho kvôli rozsudku súdu z roku 2019. Výskum alternatív sa tiež vykonáva s federálnym financovaním už takmer 15 rokov. Bolo teda načase prijať protiopatrenia, no len málokto tak urobil. Pravdou je, že medzi konkrétnym vyhlásením zákona a termínom bolo len 15 mesiacov. Menej ako obvyklá životnosť nosnice. Oznámenia predajcov potravín, že do termínu už nebudú predávať vajcia bez usmrtenia kurčiat, ešte zvýšili časový tlak. A je to tak: určovanie pohlavia vo vajíčku sa ani zďaleka nepoužíva plošne. V Nemecku je nedostatočná kapacita hál a špecifické podmienky chovu a zabíjania kohútikov. Chov sa presúva do zahraničia a pre mäso doteraz takmer neexistoval odbyt.

Politici to tiež pokazili jednoduchým rozhodnutím: sexovanie vo vajíčku je pripravené a dostupné. Realita však ukazuje, že stále existuje veľa problémov, najmä s včasným odhalením. Dlhšie prechodné obdobie by pravdepodobne urobilo dobre. Predovšetkým však chýbajú stratégie na budovanie kapacít: v chovoch pre kohútov, pri určovaní pohlavia a pri predaji ich mäsa. Povinnosť tu má aj maloobchod – ak predávate vajcia, musíte ponúkať aj mäso, ktoré k nim patrí, inak sa len lacno vyvezie. Človek má dojem, že bývalému spolkovému ministrovi poľnohospodárstva išlo v prvom rade o rýchly úspech v oblasti dobrých životných podmienok zvierat a dôsledky buď nezvažoval, alebo ich ignoroval.

A spotrebitelia? Kvôli nedostatku jasného a jednotného označovania často nedokážu presne pochopiť, ako boli vajcia oslobodené od zabíjania kurčiat. Kohútie mäso vraj „nechcú“, no pre nedostatok ponuky ho nemajú možnosť vyskúšať. A s čerstvými vajcami sa spotrebiteľom predávajú aj úspechy v oblasti dobrých životných podmienok zvierat, ktoré sú ale pri veľkom množstve vajec v spracovaných produktoch otázne.
Namiesto zabíjania kurčiat: start-up pracuje na zmene pohlavia

Čo by sa však stalo, keby sa od začiatku vyliahli prevažne samice namiesto približne rovnakého pomeru pohlaví? Tento prístup sa uplatňuje na niekoľkých miestach po celom svete, vrátane genetického inžinierstva.

Žiadne genetické inžinierstvo, ale prírodný fenomén

Začínajúca spoločnosť „Soos“ v izraelskom Kidrone tvrdí, že našla iné riešenie. Žiadne genetické inžinierstvo, ale prirodzený prístup, hovorí Yael Alter. Je jednou zo zakladateľov a výkonných riaditeľiek spoločnosti: „Napodobňujeme prírodu. K zmene pohlavia dochádza aj v prírode, len oveľa zriedkavejšie. A týmto smerom prírodu posúvame.“ Myšlienka: ovplyvniť vývoj embryí počas inkubačnej fázy. Týmto spôsobom sa geneticky samčie zvieratá majú v násadových vajciach vyvíjať ako samice a neskôr môžu klásť vajíčka. U vtákov je vývoj opačného pohlavia, ako je geneticky podmienený, zásadne možný – na rozdiel napríklad od cicavcov.
Riešenie je v hlučnosti elektrického vedenia

Vynálezca metódy, Nashat-Nazih Haj Mohammad, uvádza, že nápad dostal z pozorovaní svojej starej mamy, keď chovala kurčatá: Pozorovala, že vajcia vyliahnuté pod elektrickým vedením produkujú častejšie kohútikov. „Snažili sme sa to pochopiť a využiť,“ hovorí zakladateľ. Potom efekt obrátil, pretože v priemysle sú potrebné samice a samce sa často zabíjajú. „Preto som hľadal riešenie pre vyliahnutie viac samíc,“ hovorí Mohammad.

To sa nenašlo v elektromagnetickom žiarení, ale v hluku, ktorý vychádzal z vysokonapäťových vedení. „Soos“ teraz pracuje vo svojich inkubátoroch s tromi parametrami: Mení vlhkosť a teplotu počas inkubačnej fázy a sonifikuje vajíčka so špecifickou zvukovou frekvenciou v prvých dvoch z troch týždňov inkubácie.
Pri použití tejto metódy sú asi dve tretiny kurčiat samice a jedna tretina samci. Ďalšie samice by sa v skutočnosti stali samcami na základe svojich génov, ale vyvinuli sa ako samice a sú schopné klásť vajíčka. Samice sa nedajú vizuálne rozlíšiť.
Možnosť aj pre nemecký hydinársky priemysel?

V nemeckom hydinárskom priemysle stále existuje určitá neochota, pokiaľ ide o vyhliadky postupu. Genetik a výskumník Rudolf Preisinger je hovorcom pracovnej skupiny pre chov a reprodukciu v Ústrednom zväze nemeckého hydinárskeho priemyslu a už roky pracuje na alternatívach zabíjania kurčiat. Varuje: Stále sa musí testovať, či tieto premenené zvieratá, ktoré sú stále geneticky samce, sú rovnako výkonné ako ich genetické sestry.

Pre vaječný priemysel je hlavnou otázkou, či sliepky obráteného pohlavia znášajú toľko vajec rovnakej kvality ako genetické samice. Ak by však fungovalo posunutie pomeru pohlaví len pomocou ultrazvukového ošetrenia v inkubátore, hovorí Preisinger, bol by to „pekný prístup“.

Podľa topagrar, br.de preložila a upravila Martina Gondeková NPPC-VÚŽV Nitra, celý text na: agrobiznis.sk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

aktivity

Zákaz usmrcovania malých kohútov by skomplikoval situáciu hydinárom. Zdraželi by aj vajcia

Published

on

Európska komisia chce navrhnúť zákaz usmrcovania malých kohútikov. Ak by návrh po tlaku Francúzska a Nemecka schválili, na Slovensku by mali problém nielen hydinárne, ale aj bežní spotrebitelia. Kohúty by sa chovali zbytočne a vajcia by zdraželi. Hydinárňam sa chov kohútov ekonomicky neoplatí. Zabíjajú ich tak krátko po vyliahnutí.

„To je dlhodobá problematika. Keďže kohútiky neznášajú vajcia, tak sú nevyužiteľní,“ približuje riaditeľ Únie hydinárov Slovenska Daniel Molnár.

Viacerí aktivisti označujú tento postup za neetický. Deväť členských štátov im dáva za pravdu a žiada zmenu. Buď si majú kúpiť novú technológiu, ktorá určí pohlavie kuriatok pred narodením, alebo napriek strate povinne odchovajú aj kohúty.

​„Teraz, keď máme nejakých tých kohútov ročne 500 naviac, tak to predáme medzi drobnochovateľov, medzi ľudí. Neviem si predstaviť, že by to malo prejsť na nás, že netriedené kurčatá jednodňové by sme mali odchovať aj s kohútikami. Čo by sme s nimi robili?“ pýta sa hydinár Eduard Göbl z Medzeva.

Drahšie mäso

Kohútie mäso je síce kvalitnejšie, no keďže kohút rastie pomalšie, cena za kilogram je vysoká, záujem oň tak veľký nie je.  „Jednotková cena by bola na úrovni päť až osem eur za kilogram mäsa, čo väčšina spotrebiteľov nedokáže zaplatiť a je to nepredajné,“ vysvetľuje Molnár. Hydinári zo Slovenska si zatiaľ môžu vydýchnuť. Minister pôdohospodárstva Samuel Vlčan zákaz zabíjania mladých kohútov v najbližšom čase podporiť neplánuje.

„Tá technológia prinesie ďalšie zvýšené náklady liaharom, čo môže spôsobiť zvýšenie ceny nosníc jednodňových, ktoré budú nakupovať producenti vajec, a tým pádom môžu zvýšiť aj cenu vajec,“ uzatvára riaditeľ Únie hydinárov Slovenska.

Autoři: MAREK ŠILHAVÍK, MICHAL LUKAČOVIČ, celý text na tvnoviny.sk

 

Continue Reading

aktivity

Kohoutí farma pro produkci masa

Published

on

Holandská společnost produkující vejce Kipster plánuje eliminovat vybíjení samců na své farmě nosnic v USA chovem kohoutů jako alternativního zdroje masa.

„Rozhodli jsme se je prostě vychovat a pokusit se jim dát dobrý život, dokud se nestanou pokrmem pro lidi,“ řekla Sandra Vijn, hlavní manažerka Kipster USA. „Naší filozofií je maximalizovat zdroje, které farma poskytuje, aby nasytila lidi. Na této planetě máme omezené zdroje a nemáme moc prostoru pro expanzi ve výrobě krmiva, takže jsme se rozhodli kohouty vychovat, dát jim dobrý život a pak je použít pro lidskou spotřebu.“

V současné době lze pohlaví mláděte identifikovat až po vylíhnutí. Samci jsou pro vaječný průmysl málo užiteční a spotřebitelé je obvykle považují za příliš drobné, než aby je mohli jíst, ačkoli některé výzkumy naznačují, že specifické diety by mohly pomoci samcům při chovu nosnic dosáhnout přijatelné porážkové hmotnosti pro produkci masa. Každý rok je utraceno přibližně 6–7 miliard samčích kuřat, což je ekonomický problém a také problémem pro dobré životní podmínky zvířat. Producenti utratí více než 70 milionů dolarů za práci a energii na inkubaci samčích vajec.

Kipster otevře svou první americkou kohoutí farmu a návštěvnické centrum v Indianě v lednu 2023. Výrobce vajec se podle svých webových stránek zaměřuje na lepší životní podmínky zvířat, řešení plýtvání potravinami a uhlíkově neutrální vejce. Společnost plánuje prodávat své masné ptáky v obchodech počátkem roku 2023. Kipster již prodává kohoutí maso v Evropě. Tento krok získal podporu od dvou organizací za práva zvířat: ASPCA a Compassion in World Farming.

Nancy Roulston, vrchní ředitelka Animal Science, ASPCA, řekla: „Konvenční průmysl vajec označuje vše od imobilizace slepic v klecích, až po zabíjení milionů nově narozených kuřat jako náklady na podnikání. Přístup Kipsteru k produkci vajec ukazuje, že utrpení není nevyhnutelné, když podniky spojí soucit s inovacemi. ASPCA doufá, že potravinářské společnosti rozpoznají neuvěřitelnou příležitost, kterou Kipster nabízí ke zlepšení životních podmínek zvířat v jejich dodavatelských řetězcích.“

Dr. Hillary Dalton, vedoucí výzkumná manažerka Compassion in World Farming, dodala: „V současné době jsou téměř všechna samčí mláďata nosnic ve Spojených státech rozemleta a usmrcena. Jejich bolestivá smrt představuje zbytečné utrpení a plýtvání zdroji na inkubaci milionů vajíček nechtěných samčích kuřat. Compassion in World Farming USA věří, že kohouti i nosnice si zaslouží příležitost mít plnohodnotný a obohacený život. Jsme nadšeni, že vidíme expanzi Kipsteru do Spojených států a jejich průkopnické úsilí o odstranění největších problémů a plýtvání v americkém drůbežím průmyslu.“

Autorka Elizabeth Doughman je hlavní redaktorkou časopisu Poultry Future

(wattagnet.com)

Continue Reading

aktivity

Polská KRD-IG: Zoufalé pokusy o sebepropagaci Asociace otevřených klecí

Published

on

„Zoufalé pokusy o sebepropagaci Asociace otevřených klecí, subjektu financovaného z veřejných sbírek a grantů, včetně těch od zahraničních firem a organizací, v nás vyvolávají rostoucí obavy o skutečný cíl přijatých akcí, kterým je podle našeho názoru destabilizace polského potravinářského sektoru,“ zdůrazňuje polská Drůbeží rada (KRD-IG).

„Ve velmi krátké době na sociálních sítích a na internetu sledujeme další pokus zastrašit polské spotřebitele ze strany Asociace otevřených klecí“ – informuje KRD-IG s odkazem na nedávno zveřejněné výsledky „vyšetřování“, které mělo odhalit nesrovnalosti na drůbežárně.

„Otevřené klece s využitím manipulací poněkolikáté publikuje neověřené, neobjektivní a drastické materiály o nedefinovaném, ale jistě nikoli polském chovu drůbeže. Zveřejněné fotografie a informace mají dezinformovat Polky a Poláky o kvalitě drůbežího masa dostupného v obchodech. Navíc vzbuzují nedůvěru ve státní orgány odpovědné za kontrolu kvality potravin a dohled nad výrobním procesem,“ čteme v prohlášení KRD-IG.

Činnost Spolku podle názoru Rady opět vyvolává otázky o skutečných záměrech této organizace. Je třeba jasně zdůraznit, že polské právní předpisy zajišťují jeden z nejvyšších standardů chovu a kvality drůbežího masa v Evropské unii, s tím, že postulát Otevřených klecí o hromadném připojování polských výrobců a obchodních řetězců k European Chicken Commitment nepřinese žádnou přidanou hodnotu oproti již dodržovaným standardům kvality a normám. Naopak povede k narušení dodavatelského řetězce, destabilizaci potravinové bezpečnosti v zemi, zvýšení dovozu drůbeže ze zemí, které nerespektují welfare zvířat ve stejné míře jako v Evropské unii, a následně ke zvýšení cen masa na pultech obchodů.

(farmer.pl)

Video z produkce Otwarte klatki

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality