Obchod
Křižovatka v maďarské produkci vajec
V letošním roce nebude před vánočními svátky nedostatek vajec a podle většiny maďarských producentů, se ceny dále moc nezvýší. V posledních letech, zejména v důsledku snížení DPH si spotřebitelé stále více vybírají, přecházejí z malých vajec ke větší velikosti M nebo L. Ačkoli existuje prostor pro rozšíření domácí produkce, producenti váhají kvůli tržní nejistotě. Přestože objednávky cukrářů již začaly ukazovat, že se blíží sváteční období, většina zákazníků se snaží kupovat vajíčka týden nebo dva před Vánoci. Zkušenosti ukazují, že délka sezóny se zkracuje. Většina lidí plánuje nakupování týden nebo dva před svátky – uvedl Gergely Pákozd z Pák-To Kft. To však neznamená, že je o Vánocích v Maďarsku menší spotřeba vajec, zimní volno je jedním z nejdůležitějších období produkce vajec snad kromě Velikonoc.
Spotřeba se ztrojnásobí
Podle Sándora Szabó, generálního ředitele Kereki Tojás Kft., Poptávka po maďarských vejcích byla již v říjnu a listopadu silná a v období před svátky se očekává další růst. „Nákupní centra jsou náročnější než ostatní hráči na trhu “ zdůraznila Attila Szijartó, majitelka a manažerka Szijártó Bt. Říká, že kolem prázdnin jsou tržby třikrát nebo čtyřikrát větší než obvykle. A díky snížení DPH zákazníci preferují větší vejce M nebo L. Většina z nich přichází do obchodů od maďarských výrobců.
Většina výrobců vajec se domnívá, že po zimním zvýšení cen se další růst neočekává. Důvodem je to, že na trh Evropské unie bylo dodáno více polských vajec, což omezuje růst cen. Podle Sándora Szabó se v důsledku rostoucí poptávky ceny na podzim zvyšovaly, průměrná cena maďarských vajec z klecí se pohybuje kolem 24,50 HUF, zatímco dovozní cena je 23,50 HUF. Odborník očekává, že i když se neočekává další zvyšování, současná úroveň může zůstat i po svátcích.
Podle Zsolta Majora, generálního ředitele společnosti Major Kft., Je dovoz stále nejdůležitějším určujícím činitelem ceny maďarských vajec. Vyšší ceny mohou očekávat pouze provozovatelé ve velkých členských státech Evropské unie, Polsku nebo ve Španělsku. Výsledkem je snížená produkce. – Maďarská produkce vajec je silně závislá na procesech na zahraničních trzích. Je to částečně proto, že nemůžeme plně zásobit domácí trh. Zároveň se neodvažujeme rozšiřovat výrobu, protože situace na trhu je velmi nejistá – uvedl generální ředitel.
Expanze by určitě měla prostor a domácí trh mohl produkovat mnohem více vajec než v současnosti. – Máme k dispozici odborné znalosti, ale vzhledem k vysokým investičním nákladům by většina výrobců mohla svou produkci rozšířit pouze s podporou EU – řekl Sándor Szabó. Zdroje v období 2014–2020 byly vyčerpány průmyslem a výrobci proto neočekávají další vývoj v příštích dvou letech.
O zdroje společné zemědělské politiky po roce 2020 je značný zájem. „Je patrné, že vývoj v tomto odvětví bude bez dotací zastaven, takže doufáme, že v příštím cyklu budou programy, které budou podporovat investice pro zlepšení maďarské konkurenceschopnosti produkce vajec,“ řekl Zsolt. Major a pokračoval: Některé obchodní řetězce již naznačily, že od roku 2025 by chtěly pouze produkty z alternativní výroby namísto vajec z klecí. Považujeme to za nesprávné směřování a nepodporujeme žádnou podobnou iniciativu, která by odstranila klece v Unii. Současně se každý výrobce snaží vyhovět požadavkům zákazníků a očekáváme, že v budoucnu bude většina chovatelů kromě klecí zkoušet i alternativní způsoby chovu. Kupující by se pak sám rozhodoval, jaké vejce by vložil do svých košíků.
Podle Gergely Pákozda je konec klecových chovů také obtížný kvůli nedostatku pracovních sil. Vzhledem k tomu, že chov zvířat nepatří mezi nejoblíbenější pracovní místa, musí společnosti zabývající se produkcí vajec soutěžit například s výrobci automobilů a továrnami, kde jsou zisky mnohem vyšší, takže mzdy mohou být atraktivnější. To vše staví producenty vajec do složité situace. Mnoho lidí vidí automatizaci klíč k jejich řešení, zatímco měnící se tržní poptávka staví výrobce na křižovatku.
Nikdo nechce pracovat v kurníku, ale ochránci zvířat chtějí, abych sbíral vejce ručně, zdůrazňuje Gergely Pákozd. Dodal, že budoucnost je jednoznačně v oblasti automatizace, ale zatím nejsou stroje a zařízení schopné nahradit lidskou práci za nákladově efektivní cenu a zároveň splnit zvýšená očekávání v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. (magyarnemzet.hu)
Kromě zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů pomáhá maďarská vláda zemědělství dalším opatřením ovlivňujícím dovoz. Za účelem posílení transparentnosti tržních procesů a následných opatření vstoupila v úterý v platnost předběžná oznamovací povinnost pro zemědělské produkty určené k dovozu do Maďarska z jakékoli země.
Díky poskytování údajů Národnímu úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce (Nébih) jsou informace o oběhu zboží k dispozici maďarským orgánům ještě před vlastními dodávkami. Ohlašovací povinnost se vztahuje na stejný sortiment výrobků, na které se vztahuje zákaz dovozu z Ukrajiny, včetně obilovin a olejnatých semen, rostlinných olejů, mouky, vajec a masa. Není nutné deklarovat produkty dovážené pro osobní potřebu, stejně jako položky přepravované přes Maďarsko, uvádí AM ve svém oznámení.
Oznámení o dovozu musí být provedeno na elektronickém formuláři dostupném na webových stránkách Nébih ( https://portal.nebih.gov.hu/mgbezozol ) nejpozději 24 hodin před dovozem, nebo nejpozději 6 hodin před leteckým či dovozem po vodě. Oznamovatel obdrží potvrzení na e-mailovou adresu uvedenou v oznámení. Vytištěné potvrzení musí doprovázet dovážené zboží. Nenahlášení bude mít za následek pokutu. Tímto krokem mají být k dispozici potřebné nástroje k plné ochraně maďarského trhu před ukrajinským dovozem.
(agrarszektor.hu)
Brzké zasedání polsko-ukrajinské mezivládní komise, jejímž hlavním tématem bude zavedení licenčního systému pro zboží vstupující do Polska, oznámil v pátek v Lublinu ministr rozvoje a technologií Krzysztof Hetman. Předtím hovořil s protestujícími farmáři.
„V nejbližších týdnech je naplánována mezivládní polsko-ukrajinská komise, jejímž jsem spolupředsedou, a paní (místopředsedkyně vlády Ukrajiny Iryna) Wereszczuková je spolupředsedkyní na ukrajinské straně. Hlavním tématem bude otázka licenčního systému, který chceme zavést,“ řekl ministr na páteční tiskové konferenci v Lublinu. Ministr během konference shrnul dosavadní kroky vlády v souvislosti s nekontrolovaným přílivem zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, proti kterému polští farmáři protestují. Připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly zemědělský trh v mnoha oblastech.
Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót a tzv. licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky.“ „Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“
V odpovědi na otázku médií Hetman připustil, že není schopen uvést datum, kdy by mohl být systém zaveden. Za úspěch označil dohodu s ukrajinskou stranou a její souhlas s takovým řešením.
Ministr s odkazem na požadavky protestujících farmářů upozornil, že jedním z nich jsou zvýšené kontroly zboží vstupujícího do Polska z Ukrajiny. „Kontroly jsou významné a mnohem větší než dříve. Prakticky s každým signálem přijatým službami se zachází velmi vážně a příslušné služby tyto signály prověřují,“ řekl.
Hetman vnímá páteční protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“.
„I kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci padlo ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal. Kvůli protestu farmářů, kteří jsou proti zavedení Zelené dohody EU a přílivu zboží z Ukrajiny, došlo v pátek k přerušení dopravy na mnoha vnitrostátních silnicích v Polsku. Ti předtím protestovali 24. ledna.
(PAP.pl)
Batmanův řez, který je v tuzemském zpracování drůbežího masa neobvyklý, tedy prsa na kosti s křidélky, je metodou řezu, se kterou se ukrajinská drůbež dostává do Maďarska již léta jako zboží EU, a navíc od vypuknutí války ve větším množství než dříve, řekl prezident Rady pro drůbeží produkty. Podle oficiálních údajů prudce stoupá i ukrajinský dovoz do EU.
Na základě údajů KSH vzrostl maďarský vývoz drůbežího masa mezi lednem a říjnem 2023 o 3 procenta na téměř 180 000 tun ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. V rámci toho se vývoz kuřat zvýšil o 13 procent na 122 000 tun, zatímco vývoz krůt se snížil o 37 procent na 16 000 tun. Největšími cílovými trhy pro drůbeží maso bylo Rumunsko (24 tisíc tun), Německo (18 tisíc tun), Rakousko (16 tisíc tun) a Bulharsko (16 tisíc tun). Dovoz drůbežího masa do Maďarska se ve sledovaném období zvýšil o 7 procent na 73 000 tun. V rámci toho vzrostla dodávka kuřecího masa o 7 procent na zhruba 54 tisíc tun a krůtího masa o 21 procent na 3,5 tisíce tun. Nejvíce drůbežího masa pocházelo z Polska (29 tisíc tun) a Rumunska (17 tisíc tun).
Důležitější však je, že komunitní dovoz drůbežího masa ve stejnou dobu vzrostl o 8 procent na 692 000 tun. Více než polovina dovozu pocházela z Brazílie (+1 procento) a Ukrajiny (+63 procent), z obou zemí dorazilo celkem 412 tisíc tun drůbežího masa, což je o 22 procent více než množství dodané ve stejném období roku 2022.Pozoruhodný je zejména velkolepý nárůst dovozu drůbeže z Ukrajiny, která podle odborných posudků může i nadále putovat do Maďarska jako zboží EU. Navíc se zdá, že to trvá už léta a data to také podporují, a to ve stále větším množství.
Jak je známo, loni v dubnu vláda s odvoláním na ochranu maďarských farmářů a spotřebitelů nařídila dočasný zákaz dovozu důležitých obilovin a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje mimo jiné na obiloviny, řepková a slunečnicová semínka, mouku, kuchyňský olej, med a některé druhy masa včetně drůbeže. Původní omezení do 30. června bylo prodlouženo a platí dodnes (legislativa byla změněna a od té doby může ukrajinský cukr, který byl do té doby omezen volně do Maďarska).
„Nelze ale vyloučit, že se ukrajinské drůbeží maso dostává do Maďarska „objízdnou trasou“, navíc to byla známá praxe nejen od války, ale i před ní – řekl Attila Csorbai, prezident Rady pro drůbeží produkty (BTT) a dodal: „Před několika lety si aktéři na trhu všimli, že známá ukrajinská skupina společností, která je dominantní i v dnešním dovozu kuřat, má vlastní bourárny a balírny v několika zemích EU.
Před válkou byly obchodní dohody s Ukrajinou založené na systému kvót, Evropská komise povolila Ukrajině dodávat do EU přibližně 70 000 tun drůbežích produktů. Ve smlouvě uzavřené v té době bylo stanoveno množství, které mohla Ukrajina dovézt, pro všechny známé drůbeží produkty. Kromě obvyklých názvů produktů však Ukrajinci vymysleli nový produkt v kategorii ostatní, kterému bylo přiděleno jedinečné číslo celního sazebníku (0207 13 70). Výrobek přicházející do EU byl rozřezán a poté uveden na trh jako výrobek EU. Dnes má tato ukrajinská skupina společností také řezací a drtící závody v několika členských státech EU, jako je Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko. K dnešnímu dni statistické údaje ukazují, že po liberalizaci obchodních dohod přichází do EU ročně přibližně 250–280 tisíc tun ukrajinského drůbežího masa.
Od vypuknutí války nejenže neexistovala žádná zákonná překážka přílivu ukrajinského zboží, ale ani žádná fyzická překážka, protože po dlouhou dobu nebyly prakticky žádné kontroly přepravy zboží na ukrajinsko-polské hranici – dodal Attila Csorbai, který s odvoláním na své polské kolegy říká, že v důsledku toho můžeme jen odhadovat, kolik si ukrajinské drůbeže najde cestu na trh EU. To může být až o 30 procent více než statistická data, což je ohromující množství, takže množství drůbežího masa dovezeného Ukrajinou odpovídá produkci průměrné evropské země – řekl prezident, podle kterého je situace stejná i u konzumních vajec, jejichž dovoz se podle odhadů mohl zvýšit osmkrát až desetkrát oproti předchozímu období.
Podle Attily Csorbaie, přestože Maďarsko z vlastní pravomoci přijalo rozhodnutí, které zakazuje dovoz řady zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny do naší země, je třeba vyvinout úsilí k vyřešení tohoto problému na úrovni EU. Ukrajinské zboží se po přebalení může dostat do obchodů nebo do restaurací do Maďarska z Polska, Slovenska nebo Rumunska. Od té doby nelze původ produktu dohledat. Maďarsko – správně – kontroluje přímé zásilky, ale zásilky přicházející po objízdné trase se k nám stále mohou dostat.
Attila Csorbai také upozornil na skutečnost, že současná dohoda o volném obchodu potrvá do letošního června a její prodloužení by připadlo právě na volby do EU. I když jde v zásadě o obchodní politiku, věří, že toto téma budou projednávat i šéfové ministerstev členských zemí EU na nadcházejícím jednání ministrů zemědělství a že několik členských států uzná, že současná situace je neudržitelné, takže je třeba přijmout opatření a vrátit se systému kvót – míní prezident.
(agrarszektor.hu)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
