Obchod
Křižovatka v maďarské produkci vajec

V letošním roce nebude před vánočními svátky nedostatek vajec a podle většiny maďarských producentů, se ceny dále moc nezvýší. V posledních letech, zejména v důsledku snížení DPH si spotřebitelé stále více vybírají, přecházejí z malých vajec ke větší velikosti M nebo L. Ačkoli existuje prostor pro rozšíření domácí produkce, producenti váhají kvůli tržní nejistotě. Přestože objednávky cukrářů již začaly ukazovat, že se blíží sváteční období, většina zákazníků se snaží kupovat vajíčka týden nebo dva před Vánoci. Zkušenosti ukazují, že délka sezóny se zkracuje. Většina lidí plánuje nakupování týden nebo dva před svátky – uvedl Gergely Pákozd z Pák-To Kft. To však neznamená, že je o Vánocích v Maďarsku menší spotřeba vajec, zimní volno je jedním z nejdůležitějších období produkce vajec snad kromě Velikonoc.
Spotřeba se ztrojnásobí
Podle Sándora Szabó, generálního ředitele Kereki Tojás Kft., Poptávka po maďarských vejcích byla již v říjnu a listopadu silná a v období před svátky se očekává další růst. „Nákupní centra jsou náročnější než ostatní hráči na trhu “ zdůraznila Attila Szijartó, majitelka a manažerka Szijártó Bt. Říká, že kolem prázdnin jsou tržby třikrát nebo čtyřikrát větší než obvykle. A díky snížení DPH zákazníci preferují větší vejce M nebo L. Většina z nich přichází do obchodů od maďarských výrobců.
Většina výrobců vajec se domnívá, že po zimním zvýšení cen se další růst neočekává. Důvodem je to, že na trh Evropské unie bylo dodáno více polských vajec, což omezuje růst cen. Podle Sándora Szabó se v důsledku rostoucí poptávky ceny na podzim zvyšovaly, průměrná cena maďarských vajec z klecí se pohybuje kolem 24,50 HUF, zatímco dovozní cena je 23,50 HUF. Odborník očekává, že i když se neočekává další zvyšování, současná úroveň může zůstat i po svátcích.
Podle Zsolta Majora, generálního ředitele společnosti Major Kft., Je dovoz stále nejdůležitějším určujícím činitelem ceny maďarských vajec. Vyšší ceny mohou očekávat pouze provozovatelé ve velkých členských státech Evropské unie, Polsku nebo ve Španělsku. Výsledkem je snížená produkce. – Maďarská produkce vajec je silně závislá na procesech na zahraničních trzích. Je to částečně proto, že nemůžeme plně zásobit domácí trh. Zároveň se neodvažujeme rozšiřovat výrobu, protože situace na trhu je velmi nejistá – uvedl generální ředitel.
Expanze by určitě měla prostor a domácí trh mohl produkovat mnohem více vajec než v současnosti. – Máme k dispozici odborné znalosti, ale vzhledem k vysokým investičním nákladům by většina výrobců mohla svou produkci rozšířit pouze s podporou EU – řekl Sándor Szabó. Zdroje v období 2014–2020 byly vyčerpány průmyslem a výrobci proto neočekávají další vývoj v příštích dvou letech.
O zdroje společné zemědělské politiky po roce 2020 je značný zájem. „Je patrné, že vývoj v tomto odvětví bude bez dotací zastaven, takže doufáme, že v příštím cyklu budou programy, které budou podporovat investice pro zlepšení maďarské konkurenceschopnosti produkce vajec,“ řekl Zsolt. Major a pokračoval: Některé obchodní řetězce již naznačily, že od roku 2025 by chtěly pouze produkty z alternativní výroby namísto vajec z klecí. Považujeme to za nesprávné směřování a nepodporujeme žádnou podobnou iniciativu, která by odstranila klece v Unii. Současně se každý výrobce snaží vyhovět požadavkům zákazníků a očekáváme, že v budoucnu bude většina chovatelů kromě klecí zkoušet i alternativní způsoby chovu. Kupující by se pak sám rozhodoval, jaké vejce by vložil do svých košíků.
Podle Gergely Pákozda je konec klecových chovů také obtížný kvůli nedostatku pracovních sil. Vzhledem k tomu, že chov zvířat nepatří mezi nejoblíbenější pracovní místa, musí společnosti zabývající se produkcí vajec soutěžit například s výrobci automobilů a továrnami, kde jsou zisky mnohem vyšší, takže mzdy mohou být atraktivnější. To vše staví producenty vajec do složité situace. Mnoho lidí vidí automatizaci klíč k jejich řešení, zatímco měnící se tržní poptávka staví výrobce na křižovatku.
Nikdo nechce pracovat v kurníku, ale ochránci zvířat chtějí, abych sbíral vejce ručně, zdůrazňuje Gergely Pákozd. Dodal, že budoucnost je jednoznačně v oblasti automatizace, ale zatím nejsou stroje a zařízení schopné nahradit lidskou práci za nákladově efektivní cenu a zároveň splnit zvýšená očekávání v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. (magyarnemzet.hu)

Obchod
Obchodní koncese udělené Ukrajině mají být prodlouženy o jeden rok

Evropská komise navrhla prodloužit pozastavení dovozních cel, kvót a opatření na ochranu trhu pro ukrajinský vývoz do Evropské unie, takzvané výhody autonomního obchodu, o další rok. Podle bruselského orgánu by EU tak podpořila ukrajinskou ekonomiku a pomohla zmírnit složitou situaci ukrajinských výrobců a exportérů, která byla způsobena ruskou „nevyprovokovanou a neopodstatněnou“ vojenskou agresí. Aktualizované výhody autonomního obchodu – rovněž s přihlédnutím k tomu, že dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů do EU v roce 2022 výrazně vzrostl – jsou doprovázeny zrychleným ochranným mechanismem, který v případě potřeby ochrání průmysl EU.
Návrh nyní posuzuje parlament a Rada Evropské unie. Autonomní obchodní slevy jsou v platnosti od 4. června 2022. Jednostranné a dočasné autonomní obchodní preference rozšiřují rozsah liberalizace cel v zóně volného obchodu EU-Ukrajina pozastavením všech stávajících cel a kvót, jakož i antidumpingových cel a ochranných opatření na ukrajinský dovoz.
Kromě solidárních koridorů, které umožňují export ukrajinských výrobků, díky autonomním obchodním výhodám zůstal obchodní obrat Ukrajina – EU v loňském roce stabilní i přes narušení způsobené válkou a navzdory tomu, že ukrajinský obchod jako celek prudce poklesl.
(mbtt.hu)
Obchod
Maďarští producenti vajec ztrácí na cenových stropech; obchodníci prověřují možnost dovozu z Polska

Cenové stropy uvalené maďarskou vládou na některé základní potraviny, včetně vajec, se setkávají s odporem výrobců, kterým vznikají značné náklady. Společnosti působící na trhu vajec v Maďarsku proto hledají levnější dovoz, a to i z Polska.
Vláda v Budapešti prodloužila cenové limity pro některé základní potravinářské výrobky zavedené v únoru do 30. dubna. V listopadu byl seznam přidával se i cukr, mouka nebo slunečnicový olej, brambory a vejce.
Problém nastal, když v obchodech začaly docházet produkty, na které se vztahují limity, a některé řetězce zavedly množstevní omezení jejich nákupu (např. 1 litr oleje nebo 1 kg mouky najednou). Vláda proto oznámila, že pokud obchod nenabízí správné množství produktů, jejichž ceny byly v daný den zmrazeny, musí počítat s přísnými pokutami. Cenové limity se negativně dotknou i zákazníků, protože obchodní řetězce kompenzují ztráty na produktech se zmrazenými cenami zdražováním ostatních produktů.
Producenti vajec v Maďarsku nebyli spokojeni se zavedením cenových stropů, zejména proto, že u několika produktů, na které se vztahuje vládní nařízení, byly ceny zmrazeny podle typu, zatímco cenový strop se vztahoval na všechny druhy vajec.
„V Maďarsku sníme přes 2 miliardy vajec ročně. Většina se nejí o Velikonocích, ale teď. Během hlavní prázdninové sezóny (-vánoce -). Právě tehdy mají výrobci možnost dosáhnout zisku, kterého by jinak nedosáhli“ uvedl prezident Maďarského svazu chovatelů a producentů vajec Zoltan Suto citovaný médii. Dodal, že pokud zmrazení cen ovlivní zisky výrobců, nebudou se moci rozvíjet. „Výroba vajec není výrobní linka, kterou lze kdykoli odstavit, což znamená, že plánování předem je velmi důležitým faktorem vzhledem k časové náročnosti celého procesu,“ komentoval Suto.
Produkci vajec v Maďarsku představuje z 80 % domácí výroba. Zavedení cenového limitu však znamená, že obchodníci stále více hledají možnost dovozu zboží ze zahraničí, mimo jiné i z Polska. Cenové stropy, jejichž náklady nesou výrobci, povzbuzují maďarské společnosti k tomu, aby se obrátily na levnější dovážené produkty. V tuto chvíli hledáme polské producenty vajec se zájmem o export do Maďarska – řekl Marcin Karaskiewicz z budapešťské kanceláře Polské investiční a obchodní agentury.
– Hovoříme o poptávce především po levnějších produktech, které by mohly efektivně konkurovat na místním trhu – dodal.
Podle posledních údajů maďarského centrálního statistického úřadu (KSH) činila inflace v listopadu 22,5 procenta. Ceny potravin měřené meziročně vzrostly o více než 40 procent. Nejvíce vzrostly ceny vajec, a to o více než 100 procent.
(PAP)
Obchod
Brazílie investuje do trhu s konzumními vejci

Podle údajů brazilské asociace ABPA zaznamená Brazílie v roce 2021 2 procenta. zvýšení produkce vajec na 54,4 miliard jednotek a tím bude vytvořen nový rekord. Jedním z hlavních faktorů růstu výroby je nárůst spotřeby na vnitřním trhu. V roce 2020 činila míra spotřeby – na hlavu – 251 vajec za rok. V roce 2019 byla spotřeba odhadnuta na 230 vajec/obyvatele. V Brazílii tvoří domácí spotřeba 99,7 % celkové spotřeby. Pouze 0,3 % jde na export. Pokud jde o export, 65 procent ze zásilek jsou čerstvá vejce a zbytek jsou vaječné výrobky.
Přestože je brazilská drůbež známá spíše vývozem kuřat než prodejem vajec do zahraničí, analytici Národní komory výrobců drůbeže a krmiv však již nějakou dobu věnují pozornost očekáváním brazilského vaječného průmyslu, který začíná realizovat plány na rozvoj zahraniční expanze. KIPDiP věří, že ačkoli se myšlenka Brazilců zdá být v počáteční fázi, měla by být brána docela vážně. V nepříliš vzdálené budoucnosti se může ukázat, že vývoz brazilských vajec bude stejně hlasitý jako brazilských kuřat.
Na brazilský export vajec jsme upozornili již v roce 2019, poté, co jsme se seznámili se zprávami brazilského vaječného průmyslu. Během kongresu SIAVS – Mezinárodní výstavy drůbeže a vepřového masa v Sao Paulu zástupci sektoru vajec z Brazílie navrhli využít zkušeností a kontaktů v arabském světě kolegů vyvážejících kuřata. V Sao Paulu se spekulovalo o tom, že nejjednodušší by bylo využít silného postavení drůbežářských společností na Blízkém východě vyvinuté v průběhu let a proniknout na tento trh. Blízký východ je vnímán jako největší příležitost, už jen kvůli tomu, že tento trh preferuje bílá vejce, která v brazilské produkci dominují. Brazilci chtějí dobýt obchodní zónu, což je pro mnohé globální hráče (kromě Asie) zajímavé sousto. Spekulujeme, že klíč k úspěchu kromě ceny mohou v arabských zemích existovat přímé kapitálové vazby na brazilské lídry ve vývozu drůbežího masa. –poznamenává Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory výrobců drůbeže a krmiv.
Dostane se ptačí chřipka do Brazílie?
Brazilský drůbežářský průmysl je díky levnému krmivu, velké nabídce pracovní síly a díky investicím do odvětví největší světovou exportní velmocí drůbeže. Nezanedbatelnou výhodou Brazílie je také fakt, že ptačí chřipka se v této zemi nikdy ve velkém nevyskytla. Nyní se však Brazilci obávají, že by ptačí chřipka mohla zasáhnout i jejich zemi. Brazilští producenti zakládají svůj strach z HPAI na případech detekce viru v jiných jihoamerických zemích. Virus ptačí chřipky byl potvrzen u volně žijících ptáků v Chile, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Venezuele a v některých z těchto zemí byly hlášeny také ohniska u domácí drůbeže.
Podle názoru analytiků KIPDiP by případné vypuknutí epizootie HPAI v Brazílii bylo pro globální drůbežářský průmysl tak velkým šokem, že je těžké ho s něčím srovnávat. Krátkodobě by ceny hospodářských zvířat a ceny drůbežího masa vyletěly téměř okamžitě. Poptávka po dovozu ze zemí jako je Polsko by se dramaticky zvýšila, což by se jistě promítlo do zisků pro chovatele a drůbežárny. Z dlouhodobějšího hlediska by svět jistě musel předefinovat svůj přístup k HPAI a případně zastavit praxi uzavírání hranic před dovozem ze zemí s epizootickou influenzou ptáků.
(kipdop.org.pl)