Connect with us
Reklama

Obchod

Křižovatka v maďarské produkci vajec

Published

on

V letošním roce nebude před vánočními svátky nedostatek vajec a podle většiny maďarských producentů, se ceny dále moc nezvýší. V posledních letech, zejména v důsledku snížení DPH si spotřebitelé stále více vybírají, přecházejí z malých vajec ke větší velikosti M nebo L. Ačkoli existuje prostor pro rozšíření domácí produkce, producenti váhají kvůli tržní nejistotě. Přestože objednávky cukrářů již začaly ukazovat, že se blíží sváteční období, většina zákazníků se snaží kupovat vajíčka týden nebo dva před Vánoci. Zkušenosti ukazují, že délka sezóny se zkracuje. Většina lidí plánuje nakupování týden nebo dva před svátky – uvedl Gergely Pákozd z Pák-To Kft. To však neznamená, že je o Vánocích v Maďarsku menší spotřeba vajec, zimní volno je jedním z nejdůležitějších období produkce vajec snad kromě Velikonoc.

Spotřeba se ztrojnásobí

Podle Sándora Szabó, generálního ředitele Kereki Tojás Kft., Poptávka po maďarských vejcích byla již v říjnu a listopadu silná a v období před svátky se očekává další růst. „Nákupní centra jsou náročnější než ostatní hráči na trhu “ zdůraznila Attila Szijartó, majitelka a manažerka Szijártó Bt. Říká, že kolem prázdnin jsou tržby třikrát nebo čtyřikrát větší než obvykle. A díky snížení DPH zákazníci preferují větší vejce M nebo L. Většina z nich přichází do obchodů od maďarských výrobců.

Většina výrobců vajec se domnívá, že po zimním zvýšení cen se další růst neočekává. Důvodem je to, že na trh Evropské unie bylo dodáno více polských vajec, což omezuje růst cen. Podle Sándora Szabó se v důsledku rostoucí poptávky ceny na podzim zvyšovaly, průměrná cena maďarských vajec z klecí se pohybuje kolem 24,50 HUF, zatímco dovozní cena je 23,50 HUF. Odborník očekává, že i když se neočekává další zvyšování, současná úroveň může zůstat i po svátcích.

Podle Zsolta Majora, generálního ředitele společnosti Major Kft., Je dovoz stále nejdůležitějším určujícím činitelem ceny maďarských vajec. Vyšší ceny mohou očekávat pouze provozovatelé ve velkých členských státech Evropské unie, Polsku nebo ve Španělsku. Výsledkem je snížená produkce. – Maďarská produkce vajec je silně závislá na procesech na zahraničních trzích. Je to částečně proto, že nemůžeme plně zásobit domácí trh. Zároveň se neodvažujeme rozšiřovat výrobu, protože situace na trhu je velmi nejistá – uvedl generální ředitel.

Expanze by určitě měla prostor a domácí trh mohl produkovat mnohem více vajec než v současnosti. – Máme k dispozici odborné znalosti, ale vzhledem k vysokým investičním nákladům by většina výrobců mohla svou produkci rozšířit pouze s podporou EU – řekl Sándor Szabó. Zdroje v období 2014–2020 byly vyčerpány průmyslem a výrobci proto neočekávají další vývoj v příštích dvou letech.

O zdroje společné zemědělské politiky po roce 2020 je značný zájem. „Je patrné, že vývoj v tomto odvětví bude bez dotací zastaven, takže doufáme, že v příštím cyklu budou programy, které budou podporovat investice pro zlepšení maďarské konkurenceschopnosti produkce vajec,“ řekl Zsolt. Major a pokračoval: Některé obchodní řetězce již naznačily, že od roku 2025 by chtěly pouze produkty z alternativní výroby namísto vajec z klecí. Považujeme to za nesprávné směřování a nepodporujeme žádnou podobnou iniciativu, která by odstranila klece v Unii. Současně se každý výrobce snaží vyhovět požadavkům zákazníků a očekáváme, že v budoucnu bude většina chovatelů kromě klecí zkoušet i alternativní způsoby chovu. Kupující by se pak sám rozhodoval, jaké vejce by vložil do svých košíků.

Podle Gergely Pákozda je konec klecových chovů také obtížný kvůli nedostatku pracovních sil. Vzhledem k tomu, že chov zvířat nepatří mezi nejoblíbenější pracovní místa, musí společnosti zabývající se produkcí vajec soutěžit například s výrobci automobilů a továrnami, kde jsou zisky mnohem vyšší, takže mzdy mohou být atraktivnější. To vše staví producenty vajec do složité situace. Mnoho lidí vidí automatizaci klíč k jejich řešení, zatímco měnící se tržní poptávka staví výrobce na křižovatku.
Nikdo nechce pracovat v kurníku, ale ochránci zvířat chtějí, abych sbíral vejce ručně, zdůrazňuje Gergely Pákozd. Dodal, že budoucnost je jednoznačně v oblasti automatizace, ale zatím nejsou stroje a zařízení schopné nahradit lidskou práci za nákladově efektivní cenu a zároveň splnit zvýšená očekávání v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. (magyarnemzet.hu)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Obchod

Skupina Zlatá vejce měla loni rekordní tržby i díky nedostatku vajec na trhu

Published

on

Tržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.

Skupina Zlatá vejce prodává 90 procent produkce vajec všech akcionářů. Kromě Proagro Nymburk a společnosti Mydlářka v ní má čtvrtinový podíl Mave Jičín a stejně tak společnost Mavela Dynín. Skupina ve výroční zprávě uvedla, že minulý rok se kvůli válce na Ukrajině výrazně zdražily energie i krmiva. Na trhu byl ale přebytek vajec a růst vstupních nákladů jejich ceny nekopíroval. V první polovině roku se kvůli tlaku na cenu podle výroční zprávy nedařilo uzavírat ani smlouvy s obchodními řetězci. Proto byla produkce vajec nerentabilní až do posledního čtvrtletí, kdy začala výrazně růst kvůli šíření ptačí chřipky v Evropě. Nákaza vedla k likvidaci celých chovů a nedostatku vajec na trhu. „Z hlediska celkových prodejů došlo k meziročnímu poklesu o čtyři procenta, ale úroveň prodejů odpovídala úrovni předešlých let,“ uvedla skupina.

Všechny společnosti, které jsou akcionáři skupiny, se kromě chovu nosnic věnují také produkci vepřového masa. Vláda loni vyplatila kvůli růstu cen energií a dalších nákladů zemědělcům mimořádnou podporu 831 milion korun, což umožnila EU. Největší část podpory, více než 330 milionů Kč, dostali chovatelé prasnic, pro chovatele kuřat bylo zhruba 200 milionů korun.

Společnost Proagro Nymburk ve své výroční zprávě uvedla, že zisk jí vzrostl na 61,8 milionu korun, meziročně byl o 433 procent vyšší. Obrat se společnosti zvýšil o 27 procent na 1,28 miliardy korun. Hospodaření podle ní ovlivnil růst cen krmných směsí, které se podílí na nákladech zhruba z poloviny. Do září podnik vyráběl pod náklady. Produkce vajec společnosti meziročně klesla o 6,2 procenta, letos očekává, že produkci zvýší.

Společnost Mydlářka zvýšila zisk o 226 procent na 77,7 milionu korun. Její obrat se zvedl o 29 procent na 1,99 miliardy korun. Podnik uvedl, že do září byla cena z vejce zhruba dvě koruny, v závěru roku to bylo až 3,50 Kč. Pouze z chovu nosnic vzrostl zisk společnosti o 42 procent na 19,4 milionu korun. „Z hlediska dosaženého zisku byl chov nosnic v roce 2022 nejúspěšnějším rokem v historii firmy,“ uvedla. Ve výroční zprávě také upozornila, že kladný hospodářský výsledek se jí dařilo udržet díky provozním dotacím z národních i evropských zdrojů. V roce 2022 získala 115,5 milionu korun.

Dalšímu z akcionářů skupiny Zlatá vejce, společnosti Mave Jičín, se loni podařilo dostat ze ztráty šesti milionů v roce 2021 k zisku 9,5 milionu korun. Podniku se podle jeho výroční zprávy podařilo dostat do zisku díky růstu realizačních cen. Uvedl, že meziročně se ceny konzumních vajec zvýšily o 36 procent, v průměru je podnik prodával za 2,49 Kč za kus. Firma také uvedla, že dosáhla rekordních tržeb za své výrobky, které dosáhly více než 405.000 korun a byly o 36 procent vyšší než předloni.

(ČTK)

Continue Reading

Obchod

Ovostar Union silný export i přes pokles výroby

Published

on

Největší ukrajinský výrobce vajec, Ovostar Union, zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2023 téměř čtyřnásobný nárůst vývozu vajec ve skořápce, uvedla společnost v prohlášení na varšavské burze cenných papírů.

Vývozní prodeje vajec ve skořápce dosáhly 105 milionů ve srovnání s pouhými 27 miliony v prvním čtvrtletí roku 2022. Zahraniční trhy představovaly 44 % tržeb společnosti oproti 11 % v předchozím roce. Na konci prvního čtvrtletí roku 2023 se celkové hejno společnosti rovnalo 7,12 milionu slepic, včetně 6,38 nosnic, což bylo o něco méně ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022, kdy Ovostar Union choval 7,26 milionu slepic a 6,80 milionu nosnic.

Společnost vyrobila 362 milionů vajec, což je o 2 % méně než v předchozím roce. Silný export zvýšil celkový prodej až na 241 milionů vajec oproti 232 milionům v prvním čtvrtletí roku 2022. Kromě toho se průměrná cena vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zvýšila o 56 % na 0,139 USD za vejce. V segmentu zpracovaných vajec nebyly pozorovány žádné velké změny. Objem zpracovaných vajec v prvním čtvrtletí roku 2023 zůstal na úrovni předchozího roku tedy 92 milionů kusů.
Společnost vyrobila 406 tun suchých vaječných výrobků a 3 073 tun tekutých vaječných výrobků oproti 561 tunám a 2 131 tunám ve stejném období předchozího roku.

Evropské embargo může kousnout

Ovostar Union neposkytla žádné podrobnosti týkající se zeměpisu vývozu, ale podle ukrajinské celní správy země vyváží většinu vajec do Evropské unie. Během několika posledních týdnů několik ukrajinských farmářských svazů varovalo, že evropské embargo na dovoz ukrajinských potravin bude těžce zatěžovat několik tamních segmentů, včetně produkce vajec.

Náročné časy

Tržní podmínky jsou pro společnost i nadále náročné, uvedl Borys Bielikov, generální ředitel Ovostar Union. „Na začátku druhého roku totální války Ruska proti Ukrajině skupina pracuje ve vysoce turbulentním podnikatelském prostředí. Vedení podniklo veškeré kroky k minimalizaci nepříznivých dopadů současné situace na provoz, což umožnilo udržet výrobu a prodej na předválečné úrovni.

„Produktové portfolio a distribuční kanály byly přehodnoceny a přizpůsobeny stávajícím potřebám trhu. Za daných okolností považujeme výkon skupiny v prvním čtvrtletí roku 2023 za uspokojivý,“ dodal Belikov.

(poutryworld.net)

Continue Reading

Obchod

Ukrajinské obilí proudí do EU: Maďarsko vyzývá k okamžité akci

Published

on

Maďarský, polský, slovenský, rumunský premiér a také bulharský prezident ve společném dopise požádali předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby Komise neprodleně přijala opatření k řešení neudržitelné situace způsobené zvýšeným dovozem obilí z Ukrajiny, oznámil maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vysvětlil, že zvýšené ceny energií a vstupní náklady v důsledku rusko-ukrajinské války a sankce uvalené v reakci na ni velmi vážně postihují evropské zemědělce.

V členských státech sousedících s Ukrajinou – včetně Maďarska – k tomu všemu přistupuje dosud nevídané množství dovozu obilí a olejnatých semen, které do těchto zemí přijíždí a zůstává. Ukrajinské zemědělství, které se těší úplnému osvobození od cla, navíc začalo vyvážet na evropský trh velké množství drůbeže, vajec a medu, což vytlačuje maďarské produkty z jeho tradičních trhů a snižuje prodejní ceny zemědělců pod úroveň výrobních nákladů. István Nagy uvedl, že když vidí bezmoc východoevropských států a šéfů vlád v Bruselu, žádají předsedkyni Evropské komise, aby okamžitě vypracovala komplexní balíček opatření, který zahrnuje okamžitou pomoc postiženým zemědělcům.

Ministr se dotkl i toho, že je zřejmé, že prostředky, které lze k tomuto účelu využít v rámci Společné zemědělské politiky a státních rozpočtů, nemohou stačit. Abychom situaci v krátkodobém horizontu vyřešili, žádáme Komisi, aby prověřila možnost, že EU vykoupí pro humanitární účely uskladněné obilí vypěstované v sousedních členských státech. Je neprodejné z důvodu poklesu cen způsobeného dovozem.

István Nagy zdůraznil, že maďarská vláda důvěřuje tomu, že Evropská komise při pomoci Ukrajině nezapomene na východoevropské farmáře, protože se neočekává ani není spravedlivé, aby cenu společné solidarity, kterou 27 členských států EU vůči Ukrajině poskytuje, zaplatili hraniční členské státy. Je třeba zabránit tomu, aby se stalo totéž, co v případě sankcí, tedy že EU způsobí sobě a svým zemědělským výrobcům větší škody, než kolik pomoci znamená bezcelní dovoz zemědělských produktů po zemi na Ukrajinu, uvedl.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality