Producenti vajec mohou stále používat klece, ale jak dlouho, není možné přesně určit. Skutečnost, že řetězce supermarketů stahují z regálů vejce z klecí, ztěžuje plánování. Z dlouhodobějšího hlediska je otázkou, zda si změnu vynutí trh nebo regulační změny.

Informace a aplikace

Producenti vajec mohou produkovat podle několika způsobů ustájení, protože kromě nejběžnějších klecových systémů jsou k dispozici i alternativní možnosti ustájení. V Maďarsku přibližně 80 procent populace nosnic žije v klecovém ustájení, zbývajících 20 procent patří alternativním formám. Jak dlouho vydrží možnost svobodné volby mezi aktuálně používanými způsoby chovu, závisí na regulacích a očekávání trhu. Producenti se nedávno doslechli, že Brusel prozatím vyškrtl ze své agendy zákaz chovu zvířat v klecích a zavedení přísnějších požadavků na pohodu zvířat. Předběžné plány byly, že do roku 2027 bude chov v klecích v Evropské unii ukončen. Zároveň bylo slyšet i to, že řetězce supermarketů od roku 2025 stáhnou z regálů vejce z klecových chovů, i když se dnes spotřebitelé mohou o variantě vajec, kterou koupí rozhodovat na základě dobře fungujícího systému značení. Prakticky vše je děláno pro spotřebitele, aby se rozhodl, co je pro něj důležité a co je cenově dostupné.

Poptávka se přesunula směrem k levnějším vejcím

Na současnou situaci na trhu s vejci jsme se zeptali Gergelyho Pákozda, viceprezidenta Asociace maďarských chovatelů a producentů vaječných hybridů (MTTSz):

„Domnívám se, že výrobci si mohou vydechnout jen dočasně, protože nebylo sděleno, co konkrétně Evropská komise chce. Odvětví by potřebovalo jasné stanovisko, protože v případě vajec je velmi důležité zabezpečení dodávek, dostupnost a rozumná cena pro spotřebitele.

Na evropském i domácím trhu došlo k výraznému rozšíření kapacit v alternativním ustájení, ale zároveň i u nás vidíme stav, kdy se vejce z alternativní produkce prodávají za stejnou výrobní cenu jako vejce z uzavřených systémů a vylepšených klecí. Dokud spotřebitel změnu nepožaduje, nebude ochoten platit dodatečné výrobní náklady. A pokud kupující nezaplatí, pak se výrobci budou potýkat s tím, že své investice mohou realizovat pouze s dotacemi.

Kdykoli se může téma znovu objevit na stole lídrů EU. Doufáme, že i rozhodovací orgány EU pochopí, že je možné přejít na jiný, dražší systém jen pokud to zaplatí spotřebitel. Existence a rozvoj odvětví nemohou být založeny na dotacích.

Těžko předvídat, zda se splní aspirace řetězců supermarketů prodávat od roku 2025 pouze alternativní nebo voliérová vejce. Neznáme aktuální záměry řetězců supermarketů a v poslední době nebyly v tomto směru do sektoru poskytnuty žádné nové informace. Nedávné trendy ukazují, že poptávka po vejcích vyrobených za nejnižší možné náklady se zvýšila mnohem více než po vejcích z alternativní produkce. Není pochyb o tom, že cenový strop také změnil uspořádání trhu s vejci.

Na konci roku 2021 vláda zavedla cenový strop pro několik základních potravin, včetně slepičích vajec. Opatření sice skončilo k prvnímu srpnu, ale komerční ceny jsou v současnosti stále regulovány. U větších řetězců supermarketů, kde roční tržby v roce 2021 přesáhly 1 miliardu forintů, stále není možné prodávat vejce dráž, než je jejich výkupní cena.

Menší obchodníci sice mohou prodávat za vyšší cenu, ale ti, kteří obchodují výhradně s vejci, jsou znevýhodněni, protože nemohou rozložit ztráty na jiné produkty, takže musí samozřejmě vejce prodávat dráž. Spotřebitelé v poslední době preferují řetězce supermarketů. Při pohledu na široký sortiment nyní najdete vejce na pultech obchodů v cenách někde kolem 50–80 HUF.

Dá se říci, že po zavedení cenového stropu se cena vajec opravdu snížila, místy dost výrazně, protože nedávno byla obvyklá cena 100 HUF. Podle údajů AKI PÁIR byla cena balíren konzumních vajec z klecových chovů (M+L) v Maďarsku v třicátém šestém týdnu roku 2023 59,42 HUF/kus, což bylo o 55,9 procenta výše než průměrná cena za stejný období roku 2022. V rámci toho vzrostla cena vajec ve velikostní třídě M o 56,1 procenta na 61,7 forintů/ks a u balených vajec velikosti L o 58,9 procent na 71,64 forintů/ks. Když cena vajec kolísala, jasně jsme viděli pokles poptávky po vejcích z alternativních chovů. V uplynulém období jednoznačně dominovala cena. Samozřejmě se stále najdou tací, kteří preferují vejce z alternativní produkce, ale celkově se jejich počet snížil. Je otázkou, co bude, až se ekonomické prostředí obnoví.“ dodal řekl Gergely Pákozd.

Maďatská Farm Tojás, známá jako jeden z největších hráčů na tamním trhu s vejci, má aktuálně osm set tisíc nosnic. Příští rok to bude milion. Více než polovina jejich nosnic je v alternativním chovu a jejich současný vývoj jde tímto směrem.

„Zatím to vypadá, že zákaz klecových systémů byl stažen z pořadu jednání, ale nevíme konkrétně, kdy a který řetězec supermarketů přestane klecová vejce prodávat. To ještě není definitivně rozhodnuto. Ve více oblastech panuje vysoká míra nejistoty, takže se docela těžko plánuje. Trh s vejci v poslední době ovlivnilo hodně věcí, aktuálně zaznamenáváme výrazný nárůst spotřeby vajec.“ říká Tamás Kertész, generální ředitel společnosti Farm Tojás Kft. se sídlem v Győru.

Zákazníci si všimli, že cena vajec výrazně klesla, protože dlouho kupovali vejce za cenu 80-140 forintů, ale nyní je běžně seženou kolem 50 – 70 forintů. Je fakt, že spotřebitelé přešli k levnějším produktům, a tak se S-vejce opět stalo velmi oblíbeným a řetězce supermarketů jej zavádějí opět do své nabídky. Navíc také zjistili, že je značná poptávka i po vejcích velikosti L, i když jsou to typicky vejce ve vyšší cenové kategorii. Takže se zdá, jako by se trh rozdělil. Existuje skupina, která nakupuje striktně to nejlevnější a existuje další, která říká, že rozdíl mezi levnějším chovem v klecích a nejdražšími vejci z hluboké podestýlky není tak velký, protože cena všech se snížila a tito raději zaplatí více o 20-30 HUF.

Ceny výrobců rostou od srpna a vidíme, že tento růst může trvat i v říjnu. Nemůžeme říci, zda se to projeví na spotřebitelských cenách nebo obchod tento nárůst cen výrobců absorbuje. Zatím vidíme, že na trhu panuje velmi ostrá konkurence, řetězce supermarketů se snaží si zajistit co nejpříznivější spotřebitelské ceny a jednoznačně vítězí spotřebitel.“ řekl Tamás Kertész

(agrarszektor.hu)