Connect with us
Reklama

Aktuality

Maďarská produkce vajec podle očekávání spotřebitelů – mohou si drůbežáři vydechnout?

Published

on

Producenti vajec mohou stále používat klece, ale jak dlouho, není možné přesně určit. Skutečnost, že řetězce supermarketů stahují z regálů vejce z klecí, ztěžuje plánování. Z dlouhodobějšího hlediska je otázkou, zda si změnu vynutí trh nebo regulační změny.

Informace a aplikace

Producenti vajec mohou produkovat podle několika způsobů ustájení, protože kromě nejběžnějších klecových systémů jsou k dispozici i alternativní možnosti ustájení. V Maďarsku přibližně 80 procent populace nosnic žije v klecovém ustájení, zbývajících 20 procent patří alternativním formám. Jak dlouho vydrží možnost svobodné volby mezi aktuálně používanými způsoby chovu, závisí na regulacích a očekávání trhu. Producenti se nedávno doslechli, že Brusel prozatím vyškrtl ze své agendy zákaz chovu zvířat v klecích a zavedení přísnějších požadavků na pohodu zvířat. Předběžné plány byly, že do roku 2027 bude chov v klecích v Evropské unii ukončen. Zároveň bylo slyšet i to, že řetězce supermarketů od roku 2025 stáhnou z regálů vejce z klecových chovů, i když se dnes spotřebitelé mohou o variantě vajec, kterou koupí rozhodovat na základě dobře fungujícího systému značení. Prakticky vše je děláno pro spotřebitele, aby se rozhodl, co je pro něj důležité a co je cenově dostupné.

Poptávka se přesunula směrem k levnějším vejcím

Na současnou situaci na trhu s vejci jsme se zeptali Gergelyho Pákozda, viceprezidenta Asociace maďarských chovatelů a producentů vaječných hybridů (MTTSz):

„Domnívám se, že výrobci si mohou vydechnout jen dočasně, protože nebylo sděleno, co konkrétně Evropská komise chce. Odvětví by potřebovalo jasné stanovisko, protože v případě vajec je velmi důležité zabezpečení dodávek, dostupnost a rozumná cena pro spotřebitele.

Na evropském i domácím trhu došlo k výraznému rozšíření kapacit v alternativním ustájení, ale zároveň i u nás vidíme stav, kdy se vejce z alternativní produkce prodávají za stejnou výrobní cenu jako vejce z uzavřených systémů a vylepšených klecí. Dokud spotřebitel změnu nepožaduje, nebude ochoten platit dodatečné výrobní náklady. A pokud kupující nezaplatí, pak se výrobci budou potýkat s tím, že své investice mohou realizovat pouze s dotacemi.

Kdykoli se může téma znovu objevit na stole lídrů EU. Doufáme, že i rozhodovací orgány EU pochopí, že je možné přejít na jiný, dražší systém jen pokud to zaplatí spotřebitel. Existence a rozvoj odvětví nemohou být založeny na dotacích.

Těžko předvídat, zda se splní aspirace řetězců supermarketů prodávat od roku 2025 pouze alternativní nebo voliérová vejce. Neznáme aktuální záměry řetězců supermarketů a v poslední době nebyly v tomto směru do sektoru poskytnuty žádné nové informace. Nedávné trendy ukazují, že poptávka po vejcích vyrobených za nejnižší možné náklady se zvýšila mnohem více než po vejcích z alternativní produkce. Není pochyb o tom, že cenový strop také změnil uspořádání trhu s vejci.

Na konci roku 2021 vláda zavedla cenový strop pro několik základních potravin, včetně slepičích vajec. Opatření sice skončilo k prvnímu srpnu, ale komerční ceny jsou v současnosti stále regulovány. U větších řetězců supermarketů, kde roční tržby v roce 2021 přesáhly 1 miliardu forintů, stále není možné prodávat vejce dráž, než je jejich výkupní cena.

Menší obchodníci sice mohou prodávat za vyšší cenu, ale ti, kteří obchodují výhradně s vejci, jsou znevýhodněni, protože nemohou rozložit ztráty na jiné produkty, takže musí samozřejmě vejce prodávat dráž. Spotřebitelé v poslední době preferují řetězce supermarketů. Při pohledu na široký sortiment nyní najdete vejce na pultech obchodů v cenách někde kolem 50–80 HUF.

Dá se říci, že po zavedení cenového stropu se cena vajec opravdu snížila, místy dost výrazně, protože nedávno byla obvyklá cena 100 HUF. Podle údajů AKI PÁIR byla cena balíren konzumních vajec z klecových chovů (M+L) v Maďarsku v třicátém šestém týdnu roku 2023 59,42 HUF/kus, což bylo o 55,9 procenta výše než průměrná cena za stejný období roku 2022. V rámci toho vzrostla cena vajec ve velikostní třídě M o 56,1 procenta na 61,7 forintů/ks a u balených vajec velikosti L o 58,9 procent na 71,64 forintů/ks. Když cena vajec kolísala, jasně jsme viděli pokles poptávky po vejcích z alternativních chovů. V uplynulém období jednoznačně dominovala cena. Samozřejmě se stále najdou tací, kteří preferují vejce z alternativní produkce, ale celkově se jejich počet snížil. Je otázkou, co bude, až se ekonomické prostředí obnoví.“ dodal řekl Gergely Pákozd.

Maďatská Farm Tojás, známá jako jeden z největších hráčů na tamním trhu s vejci, má aktuálně osm set tisíc nosnic. Příští rok to bude milion. Více než polovina jejich nosnic je v alternativním chovu a jejich současný vývoj jde tímto směrem.

„Zatím to vypadá, že zákaz klecových systémů byl stažen z pořadu jednání, ale nevíme konkrétně, kdy a který řetězec supermarketů přestane klecová vejce prodávat. To ještě není definitivně rozhodnuto. Ve více oblastech panuje vysoká míra nejistoty, takže se docela těžko plánuje. Trh s vejci v poslední době ovlivnilo hodně věcí, aktuálně zaznamenáváme výrazný nárůst spotřeby vajec.“ říká Tamás Kertész, generální ředitel společnosti Farm Tojás Kft. se sídlem v Győru.

Zákazníci si všimli, že cena vajec výrazně klesla, protože dlouho kupovali vejce za cenu 80-140 forintů, ale nyní je běžně seženou kolem 50 – 70 forintů. Je fakt, že spotřebitelé přešli k levnějším produktům, a tak se S-vejce opět stalo velmi oblíbeným a řetězce supermarketů jej zavádějí opět do své nabídky. Navíc také zjistili, že je značná poptávka i po vejcích velikosti L, i když jsou to typicky vejce ve vyšší cenové kategorii. Takže se zdá, jako by se trh rozdělil. Existuje skupina, která nakupuje striktně to nejlevnější a existuje další, která říká, že rozdíl mezi levnějším chovem v klecích a nejdražšími vejci z hluboké podestýlky není tak velký, protože cena všech se snížila a tito raději zaplatí více o 20-30 HUF.

Ceny výrobců rostou od srpna a vidíme, že tento růst může trvat i v říjnu. Nemůžeme říci, zda se to projeví na spotřebitelských cenách nebo obchod tento nárůst cen výrobců absorbuje. Zatím vidíme, že na trhu panuje velmi ostrá konkurence, řetězce supermarketů se snaží si zajistit co nejpříznivější spotřebitelské ceny a jednoznačně vítězí spotřebitel.“ řekl Tamás Kertész

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Ceny producentů vajec v ČR jsou o čtvrtinu nižší než v Polsku i pod průměrem EU

Published

on

Ceny českých producentů vajec byly v polovině listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než v Polsku. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle Českomoravské drůbežářské unie je z Polska dlouhodobě kolem 70 procent vajec, které se do ČR dováží. Proti průměru EU byly ceny nižší zhruba o pětinu. O asi 15 procent byly nižší ceny zemědělců oproti cenám na Slovensku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu vzrostly spotřebitelské ceny vajec oproti září o více než osm procent.

Komise sleduje ceny po jednotlivých týdnech. Z posledních dat vyplývá, že za 100 kilogramů vajec čeští chovatelé dostali v minulém týdnu 178,92 eura, tedy 4359 Kč. V Polsku byla cena za stejné množství 241,69 eura, což je zhruba 5888 Kč. Průměr EU byl 225,88 eura za 100 kilogramů, tedy 5503 Kč.

Ceny českých producentů klesly od konce května do minulého týdne zhruba o 12 procent, ukazují data. Průměr EU klesl za stejné období o osm procent. V Polsku se ceny snížily téměř o šest procent. Z dat komise také vyplývá, že v ČR jsou ve srovnání s ostatními členskými státy ceny producentů vajec mezi nejnižšími. V minulém týdnu byla cena nižší pouze na Kypru.

Podle ČSÚ letos spotřebitelské ceny vajec v ČR klesaly. Oproti lednovému průměru, kdy stálo jedno vejce 5,65 Kč, se ceny do října snížily o více než čtvrtinu na 4,04 Kč za kus. Cena vajec v říjnu poprvé v letošním roce meziměsíčně vzrostla o 0,31 Kč, což je zhruba osmiprocentní růst. V září byla průměrná cena za kus 3,73 Kč.

Čeští chovatelé na rozdíl od sousedního Polska musí v následujících letech své chovy přestavět kvůli zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027. V současnosti je podle posledních dat Ústřední evidence drůbeže v obohacených klecích 58 procent nosnic v ČR. Přestavba bude podle stát tři miliardy korun, odhaduje drůbežářská unie. V Polsku se podle ní zatím žádný zákaz nechystá a v klecích tamní zemědělci chovají zhruba 72 procent nosnic, na Slovensku je to o dvě procenta více. Podle drůbežářské unie dlouhodobě kromě Polska část dovozu vajec tvoří produkce ze Slovenska nebo z Nizozemska.

Ministerstvo zemědělství v prvním kole programu rozvoje venkova umožní čerpat podporu na přestavbu hal z klecových chovů na alternativy. Firmy budou moci žádat až o 30 milionů korun na jeden projekt. Ředitel společnosti Vejce Kosičky z Královéhradecka Jan Pozdílek dříve uvedl, že náklady na produkci vajec ve voliérových chovech jsou o zhruba 0,50 Kč na kus vyšší než v klecových. O tu cenu proto musí alespoň navýšit své ceny zemědělci, aby dokázali pokrýt náklady. Hrozí proto podle něj, že bude kvůli tomu růst dovoz levnějších vajec ze zahraničí.

Ceny zemědělských výrobců vajec za 100 kilogramů (v eurech)

Týden od Týden v roce ČR Polsko Slovensko Průměr EU
19.6.2023 25 204,09 235,39 217,23 230,68
24.7.2023 30 179,82 215,05 196,19 206,15
28.8.2023 35 168,09 211,38 203,08 209,32
2.10.2023 40 169,21 206,67 217,46 214,54
6.11.2023 45 178,64 206,99 222,29
13.11.2023 46 178,92 241,69 211,55 225,88

zdroj: Evropská komise

(ČTK)

Continue Reading

Aktuality

Vajíčka od ukrajinského veľkovýrobcu pod drobnohľadom

Published

on

Na hraničnej kontrolnej stanici Vyšné Nemecké objavili dvakrát po sebe v zásielke slepačích vajec z Ukrajiny vzorky s vyšším obsahom nepovolených látok, ako to umožňujú normy Európskej únie. V oboch prípadoch išlo o rovnakého výrobcu Yasensvit a v oboch bola zásielka určená do Lotyšska. K nálezu na hraniciach Štátna veterinárna a potravinová správa uvádza, že išlo o porušenie Nariadenia Komisie, ktorým sa stanovujú maximálne hodnoty prítomnosti kokcidiostatík alebo histomonostatík v potravinách. V ďalšom prípade išlo o vysoký obsah antikokcidika diklazuril.

Podľa informácií ŠVPS SR sa takéto závadné vajíčka nedostali na slovenský trh.„V informačnom systéme evidujeme len jednu zásielku smerujúcu k odberateľovi na Slovensko, ale táto bola dňa 24.09.2023 pre nevyhovujúcu dokladovú kontrolu zamietnutá,“ uviedol pre polnoinfo.sk Martin Chudý, poverený ústredný riaditeľa ŠVPS SR.

Podrobený kontrole

Všetky zásielky tohto výrobcu v súčasnosti zastavia na slovensko-ukrajinských hraniciach a podrobia kontrole. Podľa európskej legislatívy sa takého zvýšené opatrenia vyžadujú v prípade zistených pozitívnych výsledkov. „Každá nasledujúca zásielka je podrobená odberu vzoriek a je úradne pozastavená na hranici EÚ do doby doručenia laboratórnych výsledkov. V prípade pozitívnych výsledkov sú prijaté ďalšie opatrenia a zásielky nesmú byť prepustené na územie EÚ,“ uviedol Martin Chudý.

S vajíčkami je to ťažšie ako s obilím

Poverený riaditeľ ŠVPS je presvedčený, že so slepačími vajcami je to iné, ako s obilím z Ukrajiny, ktoré často ostávalo na Slovensku, aj keď bolo určené do inej krajiny. „Odčerpať zo zásielok vajec, ktoré sa prevážajú cez Slovensko, nie je možné. Každá je úradne zapečatená so sprievodný dokumentom CHEDP (Common Health Entry Document), v ktorom je kompetentná autorita v mieste určenia informovaná o množstve prepravovaného tovaru. V prípade, ak by zásielka nedorazila na miesto určenia, táto autorita musí o tom upovedomiť ostatné členské krajiny,“ uviedol riaditeľ ŠVPS.

Ukrajinský veľkovýrobca dobýva trhy

Yasensvit je hydinový farma, filiálka spoločnosti Ovostar Union, veľkoproducenta, ktorý vyváža vajíčka do viac ako 50 krajín sveta. Do EÚ vyvážajú svoje výrobky do Dánska, Nemecka, Poľska, Lotyšska a Talianska. Produkčné činnosti sa realizujú v centrálnej Ukrajine.

(poľnoinfo.sk)

Continue Reading

Aktuality

Stavy drůbeže by letos mohly klesnou až o 15 %

Published

on

V českých chovech by mohly podle odhadu Českomoravské drůbežářské unie letos klesnout stavy až zhruba o 15 procent. V loňském roce klesly o osm procent. Povede to hlavně k růstu dovozu ze zahraničí. Řekla to předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Upozornila na to, že možné další zdražování elektřiny tuzemské chovatele dále znevýhodňuje.

Drůbežářská unie již delší dobu upozorňuje na to, že chovatelé se potýkají s vysokými náklady a tlakem levnějších dovozů potravin ze zahraničí. Největší podíl tvoří krmné směsi, které tvoří kolem 65 procent nákladů. Dlouhá již dříve uvedla, že i když v současnosti výrazně klesají ceny komodit, tak krmné směsi zlevňují mnohem méně.

V září zveřejněná studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uvedla, že krmné směsi od ledna 2021 do letošního března zdražily téměř o 52 procent. Analýza také poukázala na to, že loni vzrostla průměrná cena za kilogram živé hmotnosti kuřete oproti roku 2018 o 21,5 procenta. Upozornila na to, že nárůst ceny nestačil pokrýt růst nákladů, které se oproti stejnému roku zvýšily téměř o 38 procent.

Místopředseda představenstva společnosti Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský řekl, že přestože ceny energií nyní klesají, stále jsou výrazně vyšší než v době před výrazným růstem cen. K tomu došlo hlavně vlivem ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Mlázovský uvedl, že pro podnik je nyní výhodnější nakupovat na spotovém trhu než mít fixovanou cenu. Firma tedy nakupuje množství energie na určité období podle aktuálních cen.

Mlázovský řekl, že v chovech nosnic elektřinu využívají podniky hlavně na ventilaci v letním období. V zimě se využívá pouze nárazově kvůli vlhkosti nebo pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v halách. V průměru za celý rok elektrická energie tvoří kolem dvou až tři procent nákladů, řekl. Mlázovský dále uvedl, že firma rozšiřuje na svých budovách fotovoltaiku. V letních obdobích by podle něj panely měly dokázat pokrýt většinu spotřeby na ventilaci hal. Poznamenal, že se ale v některých případech podnik potýká s tím, že není dostatečná kapacita připojení do rozvodné sítě.

Cenu energií pro firmy může ovlivnit návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který oznámil zvýšení regulované složky elektřiny. U domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Cena elektřiny se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát.

Návrh kritizovala Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je zvyšování cen špatnou zprávou i pro zemědělce. Podotkl, že chovatelé i pěstitelé se již nyní nachází ve složité situaci, kdy mají stále vysoké náklady, které neodpovídají výkupním cenám. „Je alarmující, že další vlna zdražování se nebude odvíjet ani tak od situace na trhu, ale chystá ji stát,“ dodal.

ČTK

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality