Politika
Ministr Toman: Zemědělci nemohou říci slepici, dnes nebudeš žrát
Projev v Senátu (kráceno): Važte slova, protože v průběhu covidové krize zemědělci nemají home office, ani potravináři. Zemědělci zajišťují potraviny pro tento národ každý den, i v době, kdy byly zavřeny hranice. Prosím, kritiku ano, ale prosím bez urážek, prosím. V tuto dobu jsou na to zemědělci velmi citliví, tzn. spousta lidí je v karanténě, ale oni nemohou říct té krávě, té slepici, dnes nebudeš žrát, dnes nebudeš dojit nebo my pro to mléko nepřijedeme.
Prakticky souhlasím s panem senátorem Canovem. Víte, my to můžeme zakázat od roku 2027 a neskrývám, že jsem od začátku proti tomu. Ze všech důvodů, které zazněly a které jsem i navrhoval v EU. My to zakážeme, ale přiveze se to opravdu zvenku. Země, která je na sever od nás, dodneška nemá obohacené klece, dodneška. Ministr odstoupil kvůli tomu, že byl proti zákazu kožešinových zvířat, tak to bránil. Mluvil jsem s rakouskou ministryní, má problémy v tom, že k nim se vozí vejce z jedné země, nebudu jmenovat, stejně jako od nás z té severní země se sem vozí. Ty vejce nejsou z Polska, ty vejce jsou z Ukrajiny, akorát jsou přeznačené. Mají kvóty, normálně to běží. Stejně jako s kuřecím masem. Ty vejce opravdu nezdraží, levná vejce zničí české chovatele, české producenty, to je celý příběh. Pokud to chceme, tak to pojďme udělat.
Já jsem jako jediný ministr zvedl návrh z důvodu ochrany našich zemědělců, zákaz v celé Evropě. Ať je to vyrovnané, ať je to fér. Přál bych vám vidět tu debatu. To, že jsem byl u zemí naposledy přijatých zločinec, na to jsem zvyklý. Myslíte si, že to podpořily všechny západní země? Nepodpořily. Podpořilo jich to osm, osm řeklo že OK, ty řekly, že to EU zpracuje. Tlačíme na to, aby to bylo od roku 2030, protože dřív to odmítly. Proto jsou tam ty tři roky jako rezerva. Nejlepší by bylo nechat to být, až komise řekne zakážeme to, uděláme to.
V Rakousku, já to znovu použiji, protože tady se mluvilo o rakouských, německých věcech. Ono se to dává pro spotřebitele. Není to o tom, že by se neprodukovala vejce pro průmysl, že by se tam nevozila. Tady to někdo řekl, že je to pokrytectví. Všichni říkáme, řetězce od roku 2025 budou prodávat pouze z lepších chovů. Nesmrdíte to trošku kartelem? Nevím. Je to můj osobní názor, mohu se mýlit. S těmi řetězci jsem v kontaktu pravidelně. Kde máme jistotu, že budou brát česká vejce? Budou brát ta, odkud to nakoupí nejlevněji, resp. ta, která budou označena, tak jak oni chtějí. To je celý příběh, jestli si někdo myslí, že to není pravda, ať si to jde na ty řetězce vyzkoušet.
Podívejte se, kolik bylo kauz v zahraničí. Fipronil. Nizozemí. To je taková ta země, která vozí ty vejce do toho Rakouska z té Ukrajiny. Pořád říkáme, bezpečnost potravin je prioritou. Opravdu je to pro nás prioritou? Nebo to děláme tak, abychom byli hezcí, aby nás neprudily ty maily, aby to bylo všechno? Nevím. Připadá mi to zvláštní, protože pro mě je bezpečnost potravin pro české lidi na prvním místě. Už se nebavím vůbec o té soběstačnosti.
Jsem přesvědčen, kdybychom se dostali k tomu materiálu farm to fork, který bude ve čtvrtek, za což chci poděkovat, budeme se bavit o té soběstačnosti. Tady pan kolega říkal, prasata necelých 50 %, vejce 67, 70 % atd. To je to, čeho já se obávám. To je to samé, jako s kožešinovými zvířaty. Taky to tady zaznělo, já jsem to předtím zapomněl říct. Prosím pěkně, nás aktivisti ctihodní tady drezurovali, zavírali se do klecí, říkali, co a jak. Víte, my jsme tady měli 24 tisíc norků, v ČR. Vykřikovali jako protržení. V Polsku 8,5 milionu, v Dánsku 17 milionů, v Itálii 6 milionů. Takhle můžu pokračovat. Tak si vybrali ty, kde to měli nejsnazší… Jenom říkám, co to znamená z hlediska Evropy, z hlediska světa, z hlediska všeho. Dánský ministr mi poděkoval, že jsme to zakázali, hurá, konečně, máme o 24 tisíc kusů víc. K těm 17 milionům. Dobře. Musíme jít vzorem, jsem si toho vědom.
Co se týká, jak říkal pan senátor Oberfalzer, zákaz klece od roku 2027… Že tam není kompenzace. My chceme kompenzaci, protože opravdu poslední klecové chovy, obohacené, zdůrazňuji, ne klecové, ale obohacené klecové chovy se dělaly v roce 2018. Tady to kolegové říkali. Já to můžu podepsat. Prosím ten odpis, jak někdo říkal, že to je dostatečně dlouhá doba, do roku 2027, tak se strašně omlouvám, ale mám obavy, že asi neví, o čem mluví. Ta odpisová doba je min. 15 let. Plus stavby. Stavby jsou ještě delší. To znamená, my mu řekneme, super, tak sis to postavil, my ti to teď sebereme a v podstatě ti zničíme byznys, ale když budeš pokračovat v tom, že uděláš volné chovy, nebo to, co my tam teď napíšeme, tak to zatím v těch halách můžeš dělat, ale nevíme, jestli ti to za 5 let nezakážeme i ty haly. Ale ty prachy si do toho dej.
Kompenzace. Víte, že říkáme, co bylo ukradeno, musí být vráceno. Já to jenom chci říct z mého pohledu a omlouvám se za ta silná slova, tohle je krádež za bílého dne, jestli tam nedáme kompenzace. Těm, kdo stavěli v roce 2018. Oni přijdou o svoje vlastní vydělané peníze. Nedívejte se jenom na to, že brali dotace. Spousta lidí to dělala i za své vlastní peníze, dávali do toho rodinné peníze a nejsou to jenom velcí zemědělci, jsou to i ti malí. Kompenzace budeme muset nějak řešit.
Co se týká soběstačnosti, to jsem tady říkal, nicméně co se týká kvality vajec, jednoznačně… Paní profesorka Tůmová z České zemědělské univerzity, to je paní, která to dělá opravdu celý život, ta potvrzuje, že ve volných chovech je vyšší stres, že ve volných chovech funguje víc kanibalismus, protože tam je konkurenční chování zvířat, naprosto přirozeně, to není nic proti ničemu. Potvrzuje to celá řada lidí z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Co se týká úhynů, prosím pěkně, úhynů v klecích jsou 3 %, v halách 14 %, znova potvrzuji, ano, vejce z klecí jsou, co se týká bezpečnosti, lepší než na volné podestýlce.
U nás je v obohacených klecích 67 % nosnic a zbytek jsou voliéry, výběhy a bioochovy, tak jak jste o tom mluvila, tak jenom abychom si ta čísla upřesnili, protože mám pocit, že jste říkala něco jiného. Chtěl jsem se zeptat, chtěl bych se opravdu poučit, protože já to nevím: Můžete mi říct, jak poznám
Já opravdu, když se sem bude vozit ta melanž, tak jako se vozí do Rakouska, z Polska, z Estonska, z Litvy, všechno se to vozí do Rakouska. Jedinou možnost, jak to mám zkontrolovat, je, že tam bude ten certifikát z té Ukrajiny, z Litvy, z Polska. To je všechno. Nemám jinou variantu. Třikrát si to přeprodají. Říkám, 50, 60 % minimálně jde do průmyslu. Tam se bavíme o cenách. Tam se bavíme jenom o cenách.
Proč nenecháme zákazníka, aby si vybral? Jestli by ten zákazník si chtěl kupovat z podestýlkového chovu, z bioochovu, z obohaceného chovu, z jakéhokoli… Všude to je napsáno. Když v obchodech zůstanou ležet ta klecová vejce, nikdo to nebude produkovat. Dneska má každý možnost si koupit vejce, jaké chce. My jim pak nařídíme, jaká vejce budou jíst. My jim nařídíme, že snížíme spotřebu živočišných bílkovin, jak říkal pan senátor, minimálně o nějaké množství. Nebudeš jíst tolik masa, nebudeš jíst tolik vajec. Krávy chovat nebudeme, protože vypouští plyny. Slepice chovat nebudeme, protože nemáme tolik prostoru atd. Pak už těm lidem řekněte, že budeme dávat takové ty lístečky, nebo jim řekneme, 2 kilo masa hovězího, 2 kila toho, toho, a toho… Nevím. Já to dávám ke zvážení. Já nejsem příznivcem těchto věcí.
Chci říct, prosím, nespoléhejte na řetězce, já s nimi obchoduji nebo jsem s nimi obchodovat a jsem s nimi v kontaktu celý život. To je nesmysl, že budou brát a podporovat české zboží. České zboží budou podporovat, když bude levnější než dovoz. Jestli české zboží od zemědělců bude trvale levnější, bude české zemědělství trvale podfinancované. Musíme dosahovat stejné ceny. Tady bych vás chtěl poprosit, abyste upřeli svoji pozornost na to, na rozdělování zisku v tom řetězci, od toho zemědělce, přes zpracovatele, až po toho obchodníka, kde ty peníze zůstávají, kam pak odcházejí. To si myslím, že je strašně důležité. Můžeme dávat dotace jakékoliv, ony pak skončí někde jinde.
(zdroj:parlamentnilisty.cz)
Aktuality
Starší odchádzajú, mladým sa do hydinárskych firiem nechce
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
Politika
István Nagy se o evropském zemědělství tvrdě vyjádřil
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)