Connect with us
Reklama

Politika

Ministr Toman: Zemědělci nemohou říci slepici, dnes nebudeš žrát

Published

on

Projev v Senátu (kráceno): Važte slova, protože v průběhu covidové krize zemědělci nemají home office, ani potravináři. Zemědělci zajišťují potraviny pro tento národ každý den, i v době, kdy byly zavřeny hranice. Prosím, kritiku ano, ale prosím bez urážek, prosím. V tuto dobu jsou na to zemědělci velmi citliví, tzn. spousta lidí je v karanténě, ale oni nemohou říct té krávě, té slepici, dnes nebudeš žrát, dnes nebudeš dojit nebo my pro to mléko nepřijedeme.

Prakticky souhlasím s panem senátorem Canovem. Víte, my to můžeme zakázat od roku 2027 a neskrývám, že jsem od začátku proti tomu. Ze všech důvodů, které zazněly a které jsem i navrhoval v EU. My to zakážeme, ale přiveze se to opravdu zvenku. Země, která je na sever od nás, dodneška nemá obohacené klece, dodneška. Ministr odstoupil kvůli tomu, že byl proti zákazu kožešinových zvířat, tak to bránil. Mluvil jsem s rakouskou ministryní, má problémy v tom, že k nim se vozí vejce z jedné země, nebudu jmenovat, stejně jako od nás z té severní země se sem vozí. Ty vejce nejsou z Polska, ty vejce jsou z Ukrajiny, akorát jsou přeznačené. Mají kvóty, normálně to běží. Stejně jako s kuřecím masem. Ty vejce opravdu nezdraží, levná vejce zničí české chovatele, české producenty, to je celý příběh. Pokud to chceme, tak to pojďme udělat.

Já jsem jako jediný ministr zvedl návrh z důvodu ochrany našich zemědělců, zákaz v celé Evropě. Ať je to vyrovnané, ať je to fér. Přál bych vám vidět tu debatu. To, že jsem byl u zemí naposledy přijatých zločinec, na to jsem zvyklý. Myslíte si, že to podpořily všechny západní země? Nepodpořily. Podpořilo jich to osm, osm řeklo že OK, ty řekly, že to EU zpracuje. Tlačíme na to, aby to bylo od roku 2030, protože dřív to odmítly. Proto jsou tam ty tři roky jako rezerva. Nejlepší by bylo nechat to být, až komise řekne zakážeme to, uděláme to.

V Rakousku, já to znovu použiji, protože tady se mluvilo o rakouských, německých věcech. Ono se to dává pro spotřebitele. Není to o tom, že by se neprodukovala vejce pro průmysl, že by se tam nevozila. Tady to někdo řekl, že je to pokrytectví. Všichni říkáme, řetězce od roku 2025 budou prodávat pouze z lepších chovů. Nesmrdíte to trošku kartelem? Nevím. Je to můj osobní názor, mohu se mýlit. S těmi řetězci jsem v kontaktu pravidelně. Kde máme jistotu, že budou brát česká vejce? Budou brát ta, odkud to nakoupí nejlevněji, resp. ta, která budou označena, tak jak oni chtějí. To je celý příběh, jestli si někdo myslí, že to není pravda, ať si to jde na ty řetězce vyzkoušet.

Podívejte se, kolik bylo kauz v zahraničí. Fipronil. Nizozemí. To je taková ta země, která vozí ty vejce do toho Rakouska z té Ukrajiny. Pořád říkáme, bezpečnost potravin je prioritou. Opravdu je to pro nás prioritou? Nebo to děláme tak, abychom byli hezcí, aby nás neprudily ty maily, aby to bylo všechno? Nevím. Připadá mi to zvláštní, protože pro mě je bezpečnost potravin pro české lidi na prvním místě. Už se nebavím vůbec o té soběstačnosti.

Jsem přesvědčen, kdybychom se dostali k tomu materiálu farm to fork, který bude ve čtvrtek, za což chci poděkovat, budeme se bavit o té soběstačnosti. Tady pan kolega říkal, prasata necelých 50 %, vejce 67, 70 % atd. To je to, čeho já se obávám. To je to samé, jako s kožešinovými zvířaty. Taky to tady zaznělo, já jsem to předtím zapomněl říct. Prosím pěkně, nás aktivisti ctihodní tady drezurovali, zavírali se do klecí, říkali, co a jak. Víte, my jsme tady měli 24 tisíc norků, v ČR. Vykřikovali jako protržení. V Polsku 8,5 milionu, v Dánsku 17 milionů, v Itálii 6 milionů. Takhle můžu pokračovat. Tak si vybrali ty, kde to měli nejsnazší… Jenom říkám, co to znamená z hlediska Evropy, z hlediska světa, z hlediska všeho. Dánský ministr mi poděkoval, že jsme to zakázali, hurá, konečně, máme o 24 tisíc kusů víc. K těm 17 milionům. Dobře. Musíme jít vzorem, jsem si toho vědom.

Co se týká, jak říkal pan senátor Oberfalzer, zákaz klece od roku 2027… Že tam není kompenzace. My chceme kompenzaci, protože opravdu poslední klecové chovy, obohacené, zdůrazňuji, ne klecové, ale obohacené klecové chovy se dělaly v roce 2018. Tady to kolegové říkali. Já to můžu podepsat. Prosím ten odpis, jak někdo říkal, že to je dostatečně dlouhá doba, do roku 2027, tak se strašně omlouvám, ale mám obavy, že asi neví, o čem mluví. Ta odpisová doba je min. 15 let. Plus stavby. Stavby jsou ještě delší. To znamená, my mu řekneme, super, tak sis to postavil, my ti to teď sebereme a v podstatě ti zničíme byznys, ale když budeš pokračovat v tom, že uděláš volné chovy, nebo to, co my tam teď napíšeme, tak to zatím v těch halách můžeš dělat, ale nevíme, jestli ti to za 5 let nezakážeme i ty haly. Ale ty prachy si do toho dej.

Kompenzace. Víte, že říkáme, co bylo ukradeno, musí být vráceno. Já to jenom chci říct z mého pohledu a omlouvám se za ta silná slova, tohle je krádež za bílého dne, jestli tam nedáme kompenzace. Těm, kdo stavěli v roce 2018. Oni přijdou o svoje vlastní vydělané peníze. Nedívejte se jenom na to, že brali dotace. Spousta lidí to dělala i za své vlastní peníze, dávali do toho rodinné peníze a nejsou to jenom velcí zemědělci, jsou to i ti malí. Kompenzace budeme muset nějak řešit.

Co se týká soběstačnosti, to jsem tady říkal, nicméně co se týká kvality vajec, jednoznačně… Paní profesorka Tůmová z České zemědělské univerzity, to je paní, která to dělá opravdu celý život, ta potvrzuje, že ve volných chovech je vyšší stres, že ve volných chovech funguje víc kanibalismus, protože tam je konkurenční chování zvířat, naprosto přirozeně, to není nic proti ničemu. Potvrzuje to celá řada lidí z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Co se týká úhynů, prosím pěkně, úhynů v klecích jsou 3 %, v halách 14 %, znova potvrzuji, ano, vejce z klecí jsou, co se týká bezpečnosti, lepší než na volné podestýlce.

U nás je v obohacených klecích 67 % nosnic a zbytek jsou voliéry, výběhy a bioochovy, tak jak jste o tom mluvila, tak jenom abychom si ta čísla upřesnili, protože mám pocit, že jste říkala něco jiného. Chtěl jsem se zeptat, chtěl bych se opravdu poučit, protože já to nevím: Můžete mi říct, jak poznám

Já opravdu, když se sem bude vozit ta melanž, tak jako se vozí do Rakouska, z Polska, z Estonska, z Litvy, všechno se to vozí do Rakouska. Jedinou možnost, jak to mám zkontrolovat, je, že tam bude ten certifikát z té Ukrajiny, z Litvy, z Polska. To je všechno. Nemám jinou variantu. Třikrát si to přeprodají. Říkám, 50, 60 % minimálně jde do průmyslu. Tam se bavíme o cenách. Tam se bavíme jenom o cenách.

Proč nenecháme zákazníka, aby si vybral? Jestli by ten zákazník si chtěl kupovat z podestýlkového chovu, z bioochovu, z obohaceného chovu, z jakéhokoli… Všude to je napsáno. Když v obchodech zůstanou ležet ta klecová vejce, nikdo to nebude produkovat. Dneska má každý možnost si koupit vejce, jaké chce. My jim pak nařídíme, jaká vejce budou jíst. My jim nařídíme, že snížíme spotřebu živočišných bílkovin, jak říkal pan senátor, minimálně o nějaké množství. Nebudeš jíst tolik masa, nebudeš jíst tolik vajec. Krávy chovat nebudeme, protože vypouští plyny. Slepice chovat nebudeme, protože nemáme tolik prostoru atd. Pak už těm lidem řekněte, že budeme dávat takové ty lístečky, nebo jim řekneme, 2 kilo masa hovězího, 2 kila toho, toho, a toho… Nevím. Já to dávám ke zvážení. Já nejsem příznivcem těchto věcí.

Chci říct, prosím, nespoléhejte na řetězce, já s nimi obchoduji nebo jsem s nimi obchodovat a jsem s nimi v kontaktu celý život. To je nesmysl, že budou brát a podporovat české zboží. České zboží budou podporovat, když bude levnější než dovoz. Jestli české zboží od zemědělců bude trvale levnější, bude české zemědělství trvale podfinancované. Musíme dosahovat stejné ceny. Tady bych vás chtěl poprosit, abyste upřeli svoji pozornost na to, na rozdělování zisku v tom řetězci, od toho zemědělce, přes zpracovatele, až po toho obchodníka, kde ty peníze zůstávají, kam pak odcházejí. To si myslím, že je strašně důležité. Můžeme dávat dotace jakékoliv, ony pak skončí někde jinde.

(zdroj:parlamentnilisty.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Cena vajec je téma, které do amerických politických reklam nepatří

Published

on

Reklamy republikánského poslance Rona Estese přehlíží vypuknutí ptačí chřipky a naznačují, že za vysoké ceny vajec mohou demokraté. Pokud je kandidát znovuzvolení členem opačné politické strany, než která je u moci, je pravděpodobné, že najde něco, co je špatné, a obviňuje z toho protistranu. Estes ve svých reklamách mimo jiné naznačuje, že za vysoké ceny vajec může Bidenova administrativa a demokraté ovládající Kongres.

HPAI zasáhla 24 hejn nosnic, což vedlo k úmrtí 34 422 800 milionů nosnic. Pokud se podíváte na hejna kuřic, je to dalších šest hejn a dalších 1 099 700 ptáků mimo dodavatelský řetězec kvůli HPAI. Zkontroloval jsem mnoho zdrojů, které zkoumají trendy cen vajec, a i když jsou stručně zmíněny další faktory, zdaleka největším společným jmenovatelem je nedostatek nabídky způsobený HPAI. Stejný příběh byl s cenami vajec v roce 2015, kdy naposledy došlo v Americe k velkému výskytu HPAI. Mají voliči tak krátkou paměť, že si to nebudou pamatovat? Někteří možná, ale ne všichni.

Zklamáním je, že Estes by již měl mít alespoň nějaké znalosti o vaječném průmyslu. Koneckonců byl spolupředkladatelem zákona Protect Interstate Commerce Act  (PICA), známého také jako královský dodatek, který, pokud by byl schválen, měl zabránil státům, jako je Kalifornie, uvalit své standardy produkce vajec bez klecí na vejce vyprodukované v jiných státech. Chápu a dokonce respektuji, že mnoho lidí nesdílí mou netoleranci vůči stranictví v politice, ale doufám, že většina lidí sdílí mou netoleranci k lidem, kteří se snaží udělat politické téma z něčeho, co není, a schvalují zavádějící politické reklamy. Pokud chce Estes ve svých politických reklamách útočit na protistranu, je to jeho výsadou. Jsou ale i jiná, ospravedlnitelnější témata, kterými by se mohl zabývat, aby tak činil věrohodně.

Roy Graber je senior reportér ve WATT Global Media. (wattagnet.com)

Continue Reading

Politika

Hydinári bijú na poplach, situácia je alarmujúca a stúpajúce náklady by mohli ovplyvniť cenu vajec

Published

on

Únia hydinárov Slovenska (ÚHS) upozorňuje na prehlbujúce sa problémy v chove nosníc. Na stredajšej tlačovej besede informovali predstavitelia ÚHS o výrazných nákladoch, ktoré im spôsobujú rastúce ceny elektrickej energie, plynu, kŕmnych zmesí, pohonných hmôt aj obalových materiálov.

Situácia v chove nosníc je podľa Daniela Molnára, riaditeľa Únie hydinárov Slovenska, už alarmujúca, pretože im neustále stúpajú náklady, pričom pomoc od štátu je veľmi malá. „Je nevyhnuté zastropovať ceny energií a schváliť štátny rozpočet na budúci rok, lebo ak sa tak nestane, tak ceny vajec vzrastú niekoľkonásobne, čo následne zdvihne aj ceny ostatných potravinárskych výrobkov, pretože takmer v každom sa nachádzajú vajcia,“ skonštatoval Molnár.

Ceny niekoľkonásobne stúpli

Ak sa nezastropujú ceny energií, tak produkcia vajec bude podľa Molnára nepredajná. Za posledné dva roky navyše hydinárom narástli ceny kŕmnych zmesí o 70 percent, pričom náklady na krmivá predstavujú viac ako 50 percent všetkých nákladov v chove nosníc. Výrazný nárast nákladov zaznamenali chovatelia nosníc aj pri elektrickej energii a plyne, kde im medziročne narástli ceny elektrickej energie takmer 4-násobne a plynu takmer 3-násobne. Hydinári bijú na poplach a žiadajú prijať účinné opatrenia, rast výrobných nákladov ohrozuje chov hydiny

„Ak nepríde k regulácii alebo zastropovaniu cien elektrickej energie a plynu, bude nevyhnutné výrazné zvýšenie odbytových cien slepačích vajec,“ varuje Molnár.

„Hydinárom vzrástli medziročne ceny krmív o takmer 42 percent, elektrickej energie o viac ako 171 percent, plynu až o 259 percent a obalov o asi 41 percent, čo predstavuje priemerný nárast o takmer 50 percent, a v prepočte o 3,848 milióna eur,“ doplnil Ladislav Birčák, riaditeľ hydinárskej farmy vo Dvoroch nad Žitavou, podľa ktorého toto všetko vážne ohrozuje chov hydiny na Slovensku.

Rokovať treba najmä s obchodníkmi

Hydinári upozornili, že priemerné výrobné náklady im za posledné dva roky vzrástli o 38 percent. K zvyšovaniu cien vajec skokom však podľa hydinárov aj napriek stále rastúcim nákladom nepríde, pretože ceny za vajcia sa zvyšujú priebežne. Podľa ich slov, ak by malo dôjsť k zníženiu ceny, tak by tak mali urobiť v prvom rade obchodníci, ktorí majú oproti nim výrazne vyššie marže.

„My množstvá krmiva ani spotrebu energie znížiť nedokážeme, lebo by to malo vplyv na znášanlivosť vajec. Vláda by sa teda mala zamerať na rokovania s obchodníkmi, aby tí znížili svoje predajné ceny,“ uviedol Molnár, podľa ktorého ak hydinári nedostanú pomoc, tak cena vajec môže narásť až na 20 centov za kus.

(webnoviny.sk)

Continue Reading

Politika

Woźniak: Pandemie nás posunula na nové exportní trhy

Published

on

Pandemie nás zatlačila na nová území, včetně Asie. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným producentem z Polska, který dodává vejce na tento trh – říká nám Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferm Drobiu Woźniak, prezidentka společnosti Ovotek, majitele značky Zdrovo.

Barbara Woźniak v rozhovoru pro portalspozywczy.pl poukazuje na to, že válka na Ukrajině rozbila po léta budované dodavatelské řetězce, což mělo a má pro výrobce potravin značné důsledky.

„Jsme dlouhodobě ve složité situaci způsobené mj. zvýšením výrobních nákladů, a navíc jsme se potýkali s enormním nedostatkem surovin. Je třeba zdůraznit, že Rusko bylo prvním a Ukrajina pátým světovým vývozcem obilovin, jejichž snížená dostupnost a zvýšené náklady v posledních měsících zvýšily ceny velké části produktů v celosvětovém měřítku.“ – dodává.

Woźniak připouští, že když vypukla válka, Woźniakovy farmy se zaměřily na aspekty, které byly okamžitě patrné – jako například omezený přístup k obilovinám.

„Dnes se na tuto situaci díváme s vědomím, jaké jsou její dlouhodobé důsledky. Velký nárůst cen energií a nákladů na spotřební materiál způsobuje dynamický růst cen potravin, což se projevuje u všech účastníků trhu. Vládní strategie potravinové bezpečnosti sice předpokládá částečné převzetí role hlavního producenta potravin pro Evropu od Ukrajiny a vzhledem k síle polského potravinářského sektoru naše vláda očekává rozvoj výroby, v tuto chvíli zatím ale nevíme, co se stane v příští sezóně. Polští výrobci se potýkají s gigantickým nárůstem nákladů. Mnozí jsou nuceni omezit výrobu a někdy dokonce zavřít produkční závody. My sami vyhodnotíme situaci v lednu, po ověření cen a poté učiníme rozhodnutí související s naší výrobou. Musíme reálně posoudit situaci a už teď je známo, že po zdražení nákladů si spotřebitel určité zboží prostě nekoupí.“ dodává.

Zástupce představenstva Ferm Drobiu Woźniak zdůrazňuje, že Polsko je silným výrobcem potravin, takže jsme v jistém smyslu v bezpečí, protože vyrábíme s přebytkem, který se pak vyváží na zahraniční trhy.

„Domácí výrobci by dnes měli hledat (a již hledají) nové dodavatelské řetězce a exportní destinace i mimo evropský kontinent a hledají příležitosti v Asii nebo Americe. Jak uvedl Centrální statistický úřad, v prvním pololetí letošního roku se z Polska vyvezlo zboží za 165,4 mld. EUR, dovoz dosáhl téměř 177,0 mld. EUR a saldo zahraničního obchodu cca 11,6 mld. EUR. Od ledna do června 2022 byl vývoz zboží z Polska vyjádřený v EUR o 19,1 % vyšší než v předchozím roce. Zvýšil se i rozsah polského exportu na Ukrajinu, a to až do té míry, že náš východní soused obsadil sedmé místo mezi zeměmi, kam Polsko vyváží své produkty. Rozsah vývozu do Ruska a Běloruska se však podle něj snížil. Při hledání nových prodejních trhů jsme se rozhodli vstoupit do Singapuru. Jsme jediným výrobcem z Polska, který dodává vejce na tento trh a naše produkty tam tvoří celých 9 procent prodeje vajec. A to není jediný směr dodávek. Celých 66 procent naší produkce jde na export. Naše výrobky dodáváme do zhruba 40 zemí na třech kontinentech – do evropských, afrických a asijských zemí.“ říká Barbara Woźniak.

Polsko je velmocí na poli exportu vajec – jak v Evropské unii, tak ve světě. Jak naznačuje zpráva PKO shrnující trh s vejci po vypuknutí války, polské firmy jsou v produkci vajec na šestém místě v Evropské unii s výsledkem na úrovni 11,7 miliardy vajec ročně. Kromě Polska jsou hlavními producenty: Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Německo a Francie.

„Izrael je pro nás také velmi cennou exportní destinací. O tuto spolupráci se snažíme již několik let, jednáme s polskými státními orgány. Jsme velmi rádi, že jsme byli jako největší společnost v produkci konzumních a průmyslových vajec v zemi vybráni Izraelem k provedení auditu v naší oblasti. Splnili jsme extrémně náročná kritéria, díky nimž již dvě naše třídírny získaly příslušná vývozní povolení.“ dodává Woźniak.

Polští výrobci neustále hledají nové trhy pro své produkty, bohužel čas a situace v zemi a ve světě nejsou našimi spojenci – dodává náš partner.

„Povolovací procesy byly vždy extrémně zdlouhavé a složité. Stojí za zmínku, že asijské trhy se kvůli hejnům zdecimovaným ptačí chřipkou velmi těžce otevírají dovozu potravinářských produktů, včetně konzumních vajec a produktů zpracování vajec. Statistiky exportu EU dokazují, že mezi nejvýznamnější země odpovědné za vysoké objednávky z Evropy patří Jižní Korea a Japonsko, bohužel Polsko tam nedodává. Bez silných podnikatelů naše země nebude dobře fungovat, protože se to promítá například do trhu práce. Díky zkušenostem a vybudované pozici Farem Woźniak jsme schopni obstát na světovém i domácím trhu, ale uvědomujeme si, že ne každý výrobce se v dnešní nepříznivé realitě obejde bez podpory zainteresovaných státních institucí. Můžeme říci, že je nejvyšší čas, aby se taková pomoc objevila.“

Farmy Woźniak jsou lídrem v polské produkci a jedním z největších producentů konzumních vajec v Evropě. Společnost je na trhu od roku 1986 a je součástí polského holdingu Woźniak Group založeného v roce 1986, který se specializuje na produkci a zpracování vajec. Má plně integrovaný systém produkce vajec s uzavřeným cyklem a vlastní vozový park s více než 200 nákladními vozy s emisními normami EURO 5 a EURO 6. Společnost nakupuje obilí v západním Polsku a má vlastní mísírnu krmiv. Kontrola v každé fázi procesu – od rodičovských hejn, líhní a chovu nosnic, přes továrnu na kvalitní krmivo, až po balení a přepravu vajec, zajišťuje nejvyšší kvalitu produktů. Rozsáhlý sortiment zahrnuje bílá a hnědá vejce různých velikostí, včetně vajec z volného výběhu, podestýlkových vajec, klecových vajec nebo vajec s termínem snášky. Farmy Woźniak mají také dvě logistická centra. Kvalitu finálního produktu zaručuje patentovaný řídicí systém EGGiDA na trhu a také certifikáty BRC, AntibioticsFree a HG. Společnost byla mj. dvakrát oceněna Zlatým vavřínem spotřebitele, Zlatým emblémem spotřebitelské kvality a Exportním orlem Velkopolského vojvodství. Značka vajec ZDROVO získala ocenění Consumer Quality Leader – Debut 2018 a v roce 2020 ocenění Zdravá značka roku. ZDROVO oslovuje široké publikum: ženy v domácnosti, sportovce, studenty, manažery – všechny, kteří chtějí jíst zdravě. Vzdělává a inspiruje s odkazem k blahodárným účinkům vajec – bohatého zdroje vitamínů a minerálů, ale také kvalitních bílkovin. ZDROVO je lifestylová značka, která je společníkem každého dne. Proto v jazyce značky doporučujeme tato vejce: snídaně, oběd, večeře. Sídlo firmy Ferm Woźniak se nachází v Żylicích u polského Rawicze.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality