Politika
Ministr Toman: Zemědělci nemohou říci slepici, dnes nebudeš žrát

Projev v Senátu (kráceno): Važte slova, protože v průběhu covidové krize zemědělci nemají home office, ani potravináři. Zemědělci zajišťují potraviny pro tento národ každý den, i v době, kdy byly zavřeny hranice. Prosím, kritiku ano, ale prosím bez urážek, prosím. V tuto dobu jsou na to zemědělci velmi citliví, tzn. spousta lidí je v karanténě, ale oni nemohou říct té krávě, té slepici, dnes nebudeš žrát, dnes nebudeš dojit nebo my pro to mléko nepřijedeme.
Prakticky souhlasím s panem senátorem Canovem. Víte, my to můžeme zakázat od roku 2027 a neskrývám, že jsem od začátku proti tomu. Ze všech důvodů, které zazněly a které jsem i navrhoval v EU. My to zakážeme, ale přiveze se to opravdu zvenku. Země, která je na sever od nás, dodneška nemá obohacené klece, dodneška. Ministr odstoupil kvůli tomu, že byl proti zákazu kožešinových zvířat, tak to bránil. Mluvil jsem s rakouskou ministryní, má problémy v tom, že k nim se vozí vejce z jedné země, nebudu jmenovat, stejně jako od nás z té severní země se sem vozí. Ty vejce nejsou z Polska, ty vejce jsou z Ukrajiny, akorát jsou přeznačené. Mají kvóty, normálně to běží. Stejně jako s kuřecím masem. Ty vejce opravdu nezdraží, levná vejce zničí české chovatele, české producenty, to je celý příběh. Pokud to chceme, tak to pojďme udělat.
Já jsem jako jediný ministr zvedl návrh z důvodu ochrany našich zemědělců, zákaz v celé Evropě. Ať je to vyrovnané, ať je to fér. Přál bych vám vidět tu debatu. To, že jsem byl u zemí naposledy přijatých zločinec, na to jsem zvyklý. Myslíte si, že to podpořily všechny západní země? Nepodpořily. Podpořilo jich to osm, osm řeklo že OK, ty řekly, že to EU zpracuje. Tlačíme na to, aby to bylo od roku 2030, protože dřív to odmítly. Proto jsou tam ty tři roky jako rezerva. Nejlepší by bylo nechat to být, až komise řekne zakážeme to, uděláme to.
V Rakousku, já to znovu použiji, protože tady se mluvilo o rakouských, německých věcech. Ono se to dává pro spotřebitele. Není to o tom, že by se neprodukovala vejce pro průmysl, že by se tam nevozila. Tady to někdo řekl, že je to pokrytectví. Všichni říkáme, řetězce od roku 2025 budou prodávat pouze z lepších chovů. Nesmrdíte to trošku kartelem? Nevím. Je to můj osobní názor, mohu se mýlit. S těmi řetězci jsem v kontaktu pravidelně. Kde máme jistotu, že budou brát česká vejce? Budou brát ta, odkud to nakoupí nejlevněji, resp. ta, která budou označena, tak jak oni chtějí. To je celý příběh, jestli si někdo myslí, že to není pravda, ať si to jde na ty řetězce vyzkoušet.
Podívejte se, kolik bylo kauz v zahraničí. Fipronil. Nizozemí. To je taková ta země, která vozí ty vejce do toho Rakouska z té Ukrajiny. Pořád říkáme, bezpečnost potravin je prioritou. Opravdu je to pro nás prioritou? Nebo to děláme tak, abychom byli hezcí, aby nás neprudily ty maily, aby to bylo všechno? Nevím. Připadá mi to zvláštní, protože pro mě je bezpečnost potravin pro české lidi na prvním místě. Už se nebavím vůbec o té soběstačnosti.
Jsem přesvědčen, kdybychom se dostali k tomu materiálu farm to fork, který bude ve čtvrtek, za což chci poděkovat, budeme se bavit o té soběstačnosti. Tady pan kolega říkal, prasata necelých 50 %, vejce 67, 70 % atd. To je to, čeho já se obávám. To je to samé, jako s kožešinovými zvířaty. Taky to tady zaznělo, já jsem to předtím zapomněl říct. Prosím pěkně, nás aktivisti ctihodní tady drezurovali, zavírali se do klecí, říkali, co a jak. Víte, my jsme tady měli 24 tisíc norků, v ČR. Vykřikovali jako protržení. V Polsku 8,5 milionu, v Dánsku 17 milionů, v Itálii 6 milionů. Takhle můžu pokračovat. Tak si vybrali ty, kde to měli nejsnazší… Jenom říkám, co to znamená z hlediska Evropy, z hlediska světa, z hlediska všeho. Dánský ministr mi poděkoval, že jsme to zakázali, hurá, konečně, máme o 24 tisíc kusů víc. K těm 17 milionům. Dobře. Musíme jít vzorem, jsem si toho vědom.
Co se týká, jak říkal pan senátor Oberfalzer, zákaz klece od roku 2027… Že tam není kompenzace. My chceme kompenzaci, protože opravdu poslední klecové chovy, obohacené, zdůrazňuji, ne klecové, ale obohacené klecové chovy se dělaly v roce 2018. Tady to kolegové říkali. Já to můžu podepsat. Prosím ten odpis, jak někdo říkal, že to je dostatečně dlouhá doba, do roku 2027, tak se strašně omlouvám, ale mám obavy, že asi neví, o čem mluví. Ta odpisová doba je min. 15 let. Plus stavby. Stavby jsou ještě delší. To znamená, my mu řekneme, super, tak sis to postavil, my ti to teď sebereme a v podstatě ti zničíme byznys, ale když budeš pokračovat v tom, že uděláš volné chovy, nebo to, co my tam teď napíšeme, tak to zatím v těch halách můžeš dělat, ale nevíme, jestli ti to za 5 let nezakážeme i ty haly. Ale ty prachy si do toho dej.
Kompenzace. Víte, že říkáme, co bylo ukradeno, musí být vráceno. Já to jenom chci říct z mého pohledu a omlouvám se za ta silná slova, tohle je krádež za bílého dne, jestli tam nedáme kompenzace. Těm, kdo stavěli v roce 2018. Oni přijdou o svoje vlastní vydělané peníze. Nedívejte se jenom na to, že brali dotace. Spousta lidí to dělala i za své vlastní peníze, dávali do toho rodinné peníze a nejsou to jenom velcí zemědělci, jsou to i ti malí. Kompenzace budeme muset nějak řešit.
Co se týká soběstačnosti, to jsem tady říkal, nicméně co se týká kvality vajec, jednoznačně… Paní profesorka Tůmová z České zemědělské univerzity, to je paní, která to dělá opravdu celý život, ta potvrzuje, že ve volných chovech je vyšší stres, že ve volných chovech funguje víc kanibalismus, protože tam je konkurenční chování zvířat, naprosto přirozeně, to není nic proti ničemu. Potvrzuje to celá řada lidí z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Co se týká úhynů, prosím pěkně, úhynů v klecích jsou 3 %, v halách 14 %, znova potvrzuji, ano, vejce z klecí jsou, co se týká bezpečnosti, lepší než na volné podestýlce.
U nás je v obohacených klecích 67 % nosnic a zbytek jsou voliéry, výběhy a bioochovy, tak jak jste o tom mluvila, tak jenom abychom si ta čísla upřesnili, protože mám pocit, že jste říkala něco jiného. Chtěl jsem se zeptat, chtěl bych se opravdu poučit, protože já to nevím: Můžete mi říct, jak poznám
Já opravdu, když se sem bude vozit ta melanž, tak jako se vozí do Rakouska, z Polska, z Estonska, z Litvy, všechno se to vozí do Rakouska. Jedinou možnost, jak to mám zkontrolovat, je, že tam bude ten certifikát z té Ukrajiny, z Litvy, z Polska. To je všechno. Nemám jinou variantu. Třikrát si to přeprodají. Říkám, 50, 60 % minimálně jde do průmyslu. Tam se bavíme o cenách. Tam se bavíme jenom o cenách.
Proč nenecháme zákazníka, aby si vybral? Jestli by ten zákazník si chtěl kupovat z podestýlkového chovu, z bioochovu, z obohaceného chovu, z jakéhokoli… Všude to je napsáno. Když v obchodech zůstanou ležet ta klecová vejce, nikdo to nebude produkovat. Dneska má každý možnost si koupit vejce, jaké chce. My jim pak nařídíme, jaká vejce budou jíst. My jim nařídíme, že snížíme spotřebu živočišných bílkovin, jak říkal pan senátor, minimálně o nějaké množství. Nebudeš jíst tolik masa, nebudeš jíst tolik vajec. Krávy chovat nebudeme, protože vypouští plyny. Slepice chovat nebudeme, protože nemáme tolik prostoru atd. Pak už těm lidem řekněte, že budeme dávat takové ty lístečky, nebo jim řekneme, 2 kilo masa hovězího, 2 kila toho, toho, a toho… Nevím. Já to dávám ke zvážení. Já nejsem příznivcem těchto věcí.
Chci říct, prosím, nespoléhejte na řetězce, já s nimi obchoduji nebo jsem s nimi obchodovat a jsem s nimi v kontaktu celý život. To je nesmysl, že budou brát a podporovat české zboží. České zboží budou podporovat, když bude levnější než dovoz. Jestli české zboží od zemědělců bude trvale levnější, bude české zemědělství trvale podfinancované. Musíme dosahovat stejné ceny. Tady bych vás chtěl poprosit, abyste upřeli svoji pozornost na to, na rozdělování zisku v tom řetězci, od toho zemědělce, přes zpracovatele, až po toho obchodníka, kde ty peníze zůstávají, kam pak odcházejí. To si myslím, že je strašně důležité. Můžeme dávat dotace jakékoliv, ony pak skončí někde jinde.
(zdroj:parlamentnilisty.cz)
Politika
Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.
Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.
Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.
(mbtt.hu)
Politika
Produkcia vajec nebezpečne klesá

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.
Potravinová bezpečnosť
Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.
Produkcia vajec nebezpečne klesá
„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.
Vajcia zo zahraničia
Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.
Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.
„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“
Celý text na hospodarskenoviny.sk
Politika
Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.
Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.
Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“
István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.
(agrarszektor.hu)