Connect with us
Reklama

Politika

Ministr Toman: Zemědělci nemohou říci slepici, dnes nebudeš žrát

Published

on

Projev v Senátu (kráceno): Važte slova, protože v průběhu covidové krize zemědělci nemají home office, ani potravináři. Zemědělci zajišťují potraviny pro tento národ každý den, i v době, kdy byly zavřeny hranice. Prosím, kritiku ano, ale prosím bez urážek, prosím. V tuto dobu jsou na to zemědělci velmi citliví, tzn. spousta lidí je v karanténě, ale oni nemohou říct té krávě, té slepici, dnes nebudeš žrát, dnes nebudeš dojit nebo my pro to mléko nepřijedeme.

Prakticky souhlasím s panem senátorem Canovem. Víte, my to můžeme zakázat od roku 2027 a neskrývám, že jsem od začátku proti tomu. Ze všech důvodů, které zazněly a které jsem i navrhoval v EU. My to zakážeme, ale přiveze se to opravdu zvenku. Země, která je na sever od nás, dodneška nemá obohacené klece, dodneška. Ministr odstoupil kvůli tomu, že byl proti zákazu kožešinových zvířat, tak to bránil. Mluvil jsem s rakouskou ministryní, má problémy v tom, že k nim se vozí vejce z jedné země, nebudu jmenovat, stejně jako od nás z té severní země se sem vozí. Ty vejce nejsou z Polska, ty vejce jsou z Ukrajiny, akorát jsou přeznačené. Mají kvóty, normálně to běží. Stejně jako s kuřecím masem. Ty vejce opravdu nezdraží, levná vejce zničí české chovatele, české producenty, to je celý příběh. Pokud to chceme, tak to pojďme udělat.

Já jsem jako jediný ministr zvedl návrh z důvodu ochrany našich zemědělců, zákaz v celé Evropě. Ať je to vyrovnané, ať je to fér. Přál bych vám vidět tu debatu. To, že jsem byl u zemí naposledy přijatých zločinec, na to jsem zvyklý. Myslíte si, že to podpořily všechny západní země? Nepodpořily. Podpořilo jich to osm, osm řeklo že OK, ty řekly, že to EU zpracuje. Tlačíme na to, aby to bylo od roku 2030, protože dřív to odmítly. Proto jsou tam ty tři roky jako rezerva. Nejlepší by bylo nechat to být, až komise řekne zakážeme to, uděláme to.

V Rakousku, já to znovu použiji, protože tady se mluvilo o rakouských, německých věcech. Ono se to dává pro spotřebitele. Není to o tom, že by se neprodukovala vejce pro průmysl, že by se tam nevozila. Tady to někdo řekl, že je to pokrytectví. Všichni říkáme, řetězce od roku 2025 budou prodávat pouze z lepších chovů. Nesmrdíte to trošku kartelem? Nevím. Je to můj osobní názor, mohu se mýlit. S těmi řetězci jsem v kontaktu pravidelně. Kde máme jistotu, že budou brát česká vejce? Budou brát ta, odkud to nakoupí nejlevněji, resp. ta, která budou označena, tak jak oni chtějí. To je celý příběh, jestli si někdo myslí, že to není pravda, ať si to jde na ty řetězce vyzkoušet.

Podívejte se, kolik bylo kauz v zahraničí. Fipronil. Nizozemí. To je taková ta země, která vozí ty vejce do toho Rakouska z té Ukrajiny. Pořád říkáme, bezpečnost potravin je prioritou. Opravdu je to pro nás prioritou? Nebo to děláme tak, abychom byli hezcí, aby nás neprudily ty maily, aby to bylo všechno? Nevím. Připadá mi to zvláštní, protože pro mě je bezpečnost potravin pro české lidi na prvním místě. Už se nebavím vůbec o té soběstačnosti.

Jsem přesvědčen, kdybychom se dostali k tomu materiálu farm to fork, který bude ve čtvrtek, za což chci poděkovat, budeme se bavit o té soběstačnosti. Tady pan kolega říkal, prasata necelých 50 %, vejce 67, 70 % atd. To je to, čeho já se obávám. To je to samé, jako s kožešinovými zvířaty. Taky to tady zaznělo, já jsem to předtím zapomněl říct. Prosím pěkně, nás aktivisti ctihodní tady drezurovali, zavírali se do klecí, říkali, co a jak. Víte, my jsme tady měli 24 tisíc norků, v ČR. Vykřikovali jako protržení. V Polsku 8,5 milionu, v Dánsku 17 milionů, v Itálii 6 milionů. Takhle můžu pokračovat. Tak si vybrali ty, kde to měli nejsnazší… Jenom říkám, co to znamená z hlediska Evropy, z hlediska světa, z hlediska všeho. Dánský ministr mi poděkoval, že jsme to zakázali, hurá, konečně, máme o 24 tisíc kusů víc. K těm 17 milionům. Dobře. Musíme jít vzorem, jsem si toho vědom.

Co se týká, jak říkal pan senátor Oberfalzer, zákaz klece od roku 2027… Že tam není kompenzace. My chceme kompenzaci, protože opravdu poslední klecové chovy, obohacené, zdůrazňuji, ne klecové, ale obohacené klecové chovy se dělaly v roce 2018. Tady to kolegové říkali. Já to můžu podepsat. Prosím ten odpis, jak někdo říkal, že to je dostatečně dlouhá doba, do roku 2027, tak se strašně omlouvám, ale mám obavy, že asi neví, o čem mluví. Ta odpisová doba je min. 15 let. Plus stavby. Stavby jsou ještě delší. To znamená, my mu řekneme, super, tak sis to postavil, my ti to teď sebereme a v podstatě ti zničíme byznys, ale když budeš pokračovat v tom, že uděláš volné chovy, nebo to, co my tam teď napíšeme, tak to zatím v těch halách můžeš dělat, ale nevíme, jestli ti to za 5 let nezakážeme i ty haly. Ale ty prachy si do toho dej.

Kompenzace. Víte, že říkáme, co bylo ukradeno, musí být vráceno. Já to jenom chci říct z mého pohledu a omlouvám se za ta silná slova, tohle je krádež za bílého dne, jestli tam nedáme kompenzace. Těm, kdo stavěli v roce 2018. Oni přijdou o svoje vlastní vydělané peníze. Nedívejte se jenom na to, že brali dotace. Spousta lidí to dělala i za své vlastní peníze, dávali do toho rodinné peníze a nejsou to jenom velcí zemědělci, jsou to i ti malí. Kompenzace budeme muset nějak řešit.

Co se týká soběstačnosti, to jsem tady říkal, nicméně co se týká kvality vajec, jednoznačně… Paní profesorka Tůmová z České zemědělské univerzity, to je paní, která to dělá opravdu celý život, ta potvrzuje, že ve volných chovech je vyšší stres, že ve volných chovech funguje víc kanibalismus, protože tam je konkurenční chování zvířat, naprosto přirozeně, to není nic proti ničemu. Potvrzuje to celá řada lidí z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Co se týká úhynů, prosím pěkně, úhynů v klecích jsou 3 %, v halách 14 %, znova potvrzuji, ano, vejce z klecí jsou, co se týká bezpečnosti, lepší než na volné podestýlce.

U nás je v obohacených klecích 67 % nosnic a zbytek jsou voliéry, výběhy a bioochovy, tak jak jste o tom mluvila, tak jenom abychom si ta čísla upřesnili, protože mám pocit, že jste říkala něco jiného. Chtěl jsem se zeptat, chtěl bych se opravdu poučit, protože já to nevím: Můžete mi říct, jak poznám

Já opravdu, když se sem bude vozit ta melanž, tak jako se vozí do Rakouska, z Polska, z Estonska, z Litvy, všechno se to vozí do Rakouska. Jedinou možnost, jak to mám zkontrolovat, je, že tam bude ten certifikát z té Ukrajiny, z Litvy, z Polska. To je všechno. Nemám jinou variantu. Třikrát si to přeprodají. Říkám, 50, 60 % minimálně jde do průmyslu. Tam se bavíme o cenách. Tam se bavíme jenom o cenách.

Proč nenecháme zákazníka, aby si vybral? Jestli by ten zákazník si chtěl kupovat z podestýlkového chovu, z bioochovu, z obohaceného chovu, z jakéhokoli… Všude to je napsáno. Když v obchodech zůstanou ležet ta klecová vejce, nikdo to nebude produkovat. Dneska má každý možnost si koupit vejce, jaké chce. My jim pak nařídíme, jaká vejce budou jíst. My jim nařídíme, že snížíme spotřebu živočišných bílkovin, jak říkal pan senátor, minimálně o nějaké množství. Nebudeš jíst tolik masa, nebudeš jíst tolik vajec. Krávy chovat nebudeme, protože vypouští plyny. Slepice chovat nebudeme, protože nemáme tolik prostoru atd. Pak už těm lidem řekněte, že budeme dávat takové ty lístečky, nebo jim řekneme, 2 kilo masa hovězího, 2 kila toho, toho, a toho… Nevím. Já to dávám ke zvážení. Já nejsem příznivcem těchto věcí.

Chci říct, prosím, nespoléhejte na řetězce, já s nimi obchoduji nebo jsem s nimi obchodovat a jsem s nimi v kontaktu celý život. To je nesmysl, že budou brát a podporovat české zboží. České zboží budou podporovat, když bude levnější než dovoz. Jestli české zboží od zemědělců bude trvale levnější, bude české zemědělství trvale podfinancované. Musíme dosahovat stejné ceny. Tady bych vás chtěl poprosit, abyste upřeli svoji pozornost na to, na rozdělování zisku v tom řetězci, od toho zemědělce, přes zpracovatele, až po toho obchodníka, kde ty peníze zůstávají, kam pak odcházejí. To si myslím, že je strašně důležité. Můžeme dávat dotace jakékoliv, ony pak skončí někde jinde.

(zdroj:parlamentnilisty.cz)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading

Politika

Posaďte sa za sliepky… do klietky!

Published

on

Poslanci a poslankyne budú tento mesiac rozhodovať o zákaze krutých klietok pre sliepky. Utrpenie 2,3 milióna slovenských sliepok uväznených v klietkach im nedovolíme ignorovať! Pred parlament preto donesieme veľkú klietku, v ktorej sa budeme po pár hodinách striedať.

Schôdza trvá dvanásť dní počas júna. Vtedy budeme od rána do večera sedieť v klietke pred parlamentom. Takto nás politici a političky uvidia z okien a cestou do práce, z práce, či na obed; budeme im stále na očiach a postaráme sa o to, aby zákaz klietok len tak nezmietli zo stola.

A do tejto klietky potrebujeme aj vás, aby bolo parlamentu jasné, že slovenskej verejnosti záleží na tom, ako sa k zákonu postaví. To, že tento koncept funguje, sa ukázalo napríklad aj u našich najbližších susedov: V Českej republike boli kruté klietky postavené mimo zákon práve po tom, čo sa česká verejnosť striedala v klietke pred ich úradom vlády (fotografie z akcie môžete vidieť na tejto stránke).

Teraz je čas, keď potrebujeme za sliepky zabojovať! Keďže sa parlamentu musíme pripomínať počas celej schôdze, potrebujeme pomoc každého z vás. Vyplňte registračný formulár ešte dnes, zapojte sa do akcie, zavrite sa do klietky za sliepky a vybojujme pre ne spolu lepší život!

Humánny pokrok

Continue Reading

Politika

Na nepremyslené zrušenie klietkového chovu sliepok by doplatili hlavne slovenskí spotrebiteliaSliepky, klietky: Totálne zlikvidujeme našich chovateľov a producentov vajíčok!

Published

on

Vláda nepomáha ľuďom v krízach, ale schvaľuje zákony pre sliepky bola téma tlačovej besedy strany SMER – slovenská sociálna demokracia, na ktorej podpredseda strany Richard Takáč uviedol, že SMER dlhodobo predkladal návrhy na zvolanie mimoriadnych schôdzí, kde malo byť navrhnuté, ako zastabilizovať situáciu na Slovensku, čo sa extrémneho zdražovania týka.

Výsledkom toho úsilia však bolo, že na konci minulého roka padla vláda pre svoju neschopnosť, ktorá ani dnes nemá vnútornú integritu, aby prijímala zákony na znižovanie cien. Zdražovanie na Slovensku je rekordných 29% a celková inflácia je 15%, zatiaľ čo v rámci eurozóny je „len“ 8%.

Koaličný poslanec Šudík aktuálne predkladá na marcovú schôdzu národnej rady zákon o zákaze klietkového chovu na Slovensku. „Takéto populistické návrhy zo strany koaličných poslancov, napríklad pána Šudíka, ktorý zavedením zákazu klietkového chovu na Slovensku zapríčiní to, že totálne zlikvidujeme našich slovenských chovateľov, ktorí produkujú slovenské vajíčka. Na jednej strane toto, keby prešlo v národnej rade, tak jednak totálne sa zlikviduje slovenský chov, na druhej strane naši občania si budú kupovať vajíčka nie slovenské, ale zo zahraničia vo vyšších cenách,“ povedal. Zároveň pripomenul, že SMER je za ochranu zvierat a prírody, no na tieto témy treba pozerať z viacerých strán, preto poslanci strany SMER za tento návrh nezahlasujú.

Ďalej uviedol, že Slovensko je od roku 2012 krajina, ktorá má zabezpečený a zmenený klietkový chov na tzv. obohatený klietkový chov, čo je chov v klietkach, ktorý je pre sliepky lepší. V roku 2020 ministerstvo pôdohospodárstva podpísalo s chovateľmi memorandum o tom, že do roku 2030 zmenia tento klietkový chov za iný, podstieľkový alebo chov z voľného výbehu. Pokiaľ by však malo dôjsť k tejto zmene, všetko je o peniazoch. No koaličný poslanec Šudík od roku 2020, za tri roky ani jedno euro pre týchto chovateľov nevybavil, aby dokázali tieto chovy zmeniť. Taktiež pre slovenských potravinárov a poľnohospodárov bývalý minister Mičovský, ako aj súčasný Vlčan vybavili z plánu obnovy veľkú nulu.

„Tu je opäť výzva pani prezidentke, aj zostatkom vládnej koalície, že by mali spraviť všetko pre to, aby sme keď už teda nie júnový termín, ale vieme stihnúť ešte 1.7. termín predčasných volieb a tieto predčasné voľby nie sú pre politické strany, ale sú hlavne pre občanov Slovenskej republiky, aby sme sa čo najskôr dostali z toho marazmu, kde nás táto vláda dostala,“ uviedol R. Takáč.

Poslankyňa Európskeho parlamentu za stranu SMER – SSD Katarína Roth Neveďalová tiež uviedla, že tento návrh znova zoberie ľuďom viac z peňaženiek, pretože cena vajíčok u nás stále stúpa a presadením tohto zákona v parlamente stúpne oveľa viac. Navyše ich bude nedostatok, budeme ich teda dovážať z Poľska alebo Holandska. Prízvukovala, že tento návrh absolútne nereflektuje diskusiu v Európskom parlamente, tento návrh nejde z Bruselu.

„Pre nás je to vykopávanie otvorených dverí, pretože samotní hydinári na Slovensku sa zaviazali, že budú postupne prechádzať z tohto klietkového chodu na podstieľkový a na voľný výbeh. Dnes sú takéto vajíčka dostupné v hocijakej sieti na Slovensku, čiže každý, kto chce používať tento typ vajíčok, si ich vie zabezpečiť. Úplne zbytočne zabránime tým, ktorí si tie vajíčka chcú kúpiť, ale nemajú toľko peňazí, aby si ich mohli dovoliť. Týchto klietkových vajíčok máme na Slovensku viac ako 70%.“

„Z európskych peňazí hydinári na Slovensku rekonštruovali svoje farmy, zmenili si tie svoje chovy, ktoré mali, na to, aby mali všetci obohatený klietkový chov, ktorý v mnohých krajinách ešte stále nie je zavedený. Čiže u nás sa iné, ako tieto vajíčka z obohatených klietkových chovov nedajú kúpiť. My dnes im chceme, po tom, ako pred desiatimi rokmi renovovali svoje chovy, všetko si nanovo postavili, dali na to aj európske peniaze, ktoré musia byť udržiavateľne používané a musí trvať nejakú dobu, pokým tá technológia sa bude používať, tak my po desiatich rokoch chceme, aby všetko znovu zmenili, aby znova investovali a pritom vláda im žiadne peniaze na to neposkytuje,“ skonštatovala K.Roth Neveďalová.

Bude to pritom stáť okolo 70 miliónov eur, no je možnosť, aby sa napríklad z Plánu obnovy takéto prostriedky ponúkli, no nemôžeme tu pretláčať zákony, ktoré nepomôžu nikomu a doplatia na to najviac bežní ľudia. „Toto sú len populistické návrhy koaličných poslancov, ktorí chcú, aby sa niečo zmenilo. Ak chceme meniť legislatívu na Slovensku, musíme najskôr o nej diskutovať. Toto nebolo prediskutované s nikým, je tu veľmi malá skupina ľudí, ktorá si to praje a ak chceme takéto niečo zmeniť, v prvom rade musíme tých ľudí, ktorých sa to týka, pritiahnuť za jeden rokovací stôl skúsiť to vyriešiť spôsobom, aký bude pre nás všetkých dobrý,“ uzavrela K. Neveďalová.

Z TK SMERu

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality