Aktuality
Nejdůležitější faktory formující trh s vejci v Polsku v roce 2021
Podle polské Národní komory producentů drůbeže a krmiv budou na trhu s vejci v roce 2021 rozhodovat dva faktory: další průběh pandemie COVID 19 a ptačí chřipka. Problémem může být také agresivní cenová soutěž mezi hlavními světovými producenty, kteří si budou chtít vynahradit ztráty způsobené pandemií COVID.
Rok 2020 překvapil každého, výrobce i spotřebitele. Nejistota a pocit nestability se staly samozřejmostí. Zdálo by se, že potravinářský průmysl vyjde z této krize nezraněný, ale dopady zavedených lockdownů, stejně jako výrazné zhoršení stavu evropských ekonomik, narušily činnost polských producentů.
Neustálé výzvy
Vše nasvědčuje tomu, že extrémní volatilita, která nás provázela v roce 2020, je za námi. Stigma Covid-19 však bude přítomen i letos a významně ovlivní průběh roku. Spotřebitelé jsou opatrnější, omezují své výdaje, což snižuje prodeje a zasahuje domácí výrobce.
„S ohledem na současnou situaci související s pandemií je dnes největší výzvou a hrozbou samotné podnikání. Potravinářský průmysl byl vždy nestálý, nepředvídatelný, ale po obtížných obdobích následovala lepší. Za současné situace nelze popřít, že poptávka je mnohem nižší. Do značné míry je to ovlivněno globálním omezováním aktivit společností ze sektoru HoReCa. Souvisí to následně s mnoha každodenními obtížnými rozhodnutími.“ říká Barbara Woźniak, zástupkyně správní rady Farem Drobiu Woźniak pro farmer.pl.
Podle Národní komory producentů drůbeže a krmiv budou na trhu s vejci v roce 2021 rozhodovat dva faktory: další průběh pandemie COVID 19 a ptačí chřipka.
„Očekáváme, že uzavření sektoru HoReCa sníží v první polovině roku poptávku po vejcích. Tuto situaci však bude částečně kompenzovat snížená nabídka vajec, která je způsobena influenzou ptáků. Dopad bude spočívat hlavně ve snížení počtu nosnic a pak v psychologických dopadech, které některé účastníky průmyslového trhu vedou k rozhodnutí zvýšení jejich zásob. Doufáme, že druhá polovina roku bude pro producenty vajec velmi dobrá. Podmínkou je samozřejmě celosvětový úspěch v boji proti koronavirům, který bude mít za následek prudký nárůst poptávky po zpracování, mimo jiné kvůli otevření restaurací a hotelů.“ – říká Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory drůbeže a krmiv.
Nové možnosti
Export je jedním ze pilířů polské produkce potravin. Hledání nových exportních zemí, obzvláště když některé z nich bojují s hospodářskou krizí, je dokonce nutností. Pandemie ověřila trh a mnoho zemí neumělo zabezpečit produkci vlastních potravin a bylo nuceno otevřít se vnějším dodávkám. U drůbežích farem Wozniak se právě vývoz stal příležitostí k řešení dopadů pandemie.
„Pro nás jsou novými příležitostmi především nové směry exportu. Po vypuknutí pandemie to byl Singapur. Dalším pozitivním faktorem je velká diverzifikace trhu: otevření se velkým hráčům, kteří jsou schopni sami obsluhovat menší trhy. Země s méně výkonnou ekonomickou strukturou sáhnou pro pomoc při dodávkách potravin z jiných regionů. Kromě toho roste role zpracovaných vajec, tj. prášků a melanží, které si zachovávají vlastnosti a nutriční hodnotu produktu, ale mají mnohem delší trvanlivost. Což je zvlášť důležité pro průmysl HoReCa.“ dodává Barbara Woźniak.
„Bereme v úvahu nejen potřeby evropského potravinářského průmyslu, ale také skutečnost, že Evropská unie je klíčovým dodavatelem vajec a sušených vaječných výrobků v celosvětovém měřítku. Určitou hrozbou pro pozitivní vize budoucnosti může být možné zvýšení konkurence na britském trhu, kde se naši konkurenti z Ukrajiny nebo dokonce ze Spojených států mohou jevit jako rovnocenní s polskými dodavateli. Znepokojuje nás také protekcionistický sentiment u jednoho z našich největších příjemců, České republiky. Problémem může být také agresivní cenová soutěž mezi hlavními světovými producenty, kteří si budou chtít vynahradit ztráty způsobené pandemií COVID “ shrnuje Katarzyna Gawrońska.
„Pandemie změnila naše stravovací návyky. Dnes věnujeme větší pozornost tomu, co je na talířích. Jídlo má podporovat naši imunitu a zdraví, a proto jsme ochotnější sáhnout po zelenině, ovoci, mléčných výrobcích a vejcích a omezujeme konzumaci masa. Jak ukazují globální trendy, vejce přistávají na našich talířích mnohem častěji než před několika lety. Podle předpovědí se navíc spotřeba vajec jako hlavního zdroje bílkovin v příštích dvou desetiletích zvýší o 50 %.“ poznamenává Barbara Woźniak a dodává: „V příštích několika letech se proporcionálně změní systém chovu. Dnes je chov v klecích dominantní, ale brzy bude hrát hlavní roli podestýlka. Také se zvýší nabídka vajec z volného výběhu – i když v této věci stále existuje mnoho otazníků. V tomto ohledu mohou hrát důležitou roli faktory související se životním prostředím a jeho ochranou, protože tento způsob chovu nejvíce zasahuje do životního prostředí. Všechny změny v příštích několika letech budou určeny cenovou politikou produktů a politikou související s ochranou životního prostředí, péčí o klima a výrobci se jimi budou muset řídit. Proto je tak důležité modernizovat výrobu jako součást udržitelné produkce a hlasu spotřebitelů.“
„Vývoj metod chovu slepic alternativních k chovu v klecích je v Polsku obtížný. Spotřebitelé se u nás při výběru řídí cenou vajec a vejce z chovu v klecích jsou – protože zaručují nejvyšší efektivitu výroby – nejlevnější. Proto neočekáváme v roce 2021 nějaký průlom. Zdá se však, že z dlouhodobého hlediska bude pomalu ale stabilně nabývat alternativní výroba na důležitosti.“ dodává Katarzyna Gawrońska.
Bezpochyby udržitelná výroba bude tím, co určí dvacátá léta tohoto století. Během příštího desetiletí bychom měli provést co nejvíce změn, abychom alespoň zpomalili negativní dopad na životní prostředí. Doufejme, že se pandemie Covid-19 brzy stane nejasnou vzpomínkou a naše úsilí se zaměří na změny, které podpoří globální boj proti změně klimatu.
Slovenské obchodné siete zoskupené vo Zväze obchodu Slovenska plánujú naďalej podporovať slovenskú poľnohospodársku a potravinársku produkciu vrátane slovenských producentov vajec.
Na tomto základe bolo v roku 2020 uzatvorené Memorandum o spolupráci v oblasti produkcie slepačích vajec na Slovensku medzi ministerstvom pôdohospodárstva, Zväzom obchodu SR a Úniou hydinárov Slovenska, obsahom ktorého sú vzájomné záväzky zamerané na podporu domácej produkcie vajec vrátane deklarácie, že slovenskí hydinári najneskôr do roku 2030 uskutočnia rekonštrukciu klietkových chovov nosníc na podstielkové, volierové a voľnovýbehové chovy.
Slovenské obchodné siete sa nepridali k iniciatíve zahraničných reťazcov ukončiť predaj vajec pochádzajúcich z obohateného klietkového chovu už v roku 2025, čím prejavili voči domácim producentom vajec vyššiu mieru ústretovosti vzhľadom na ich reálne investičné možnosti postupne modernizovať chovy nosníc.
„Členovia Zväzu obchodu plne podporujú trend zlepšovania humánnosti chovov a životných podmienok zvierat, no zároveň považujeme za veľmi dôležitú aj udržateľnosť domácej produkcie vajec a zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a zdravotnej bezpečnosti potravín,“ uviedol prezident Zväzu obchodu SR, Filip Kasana. Ako ďalej hovorí, nemožno opomenúť zvýšenú uhlíkovú stopu pri realizovaní náročnejšej logistiky v rámci dovozu tovaru zo zahraničia, čo má významný vplyv na kritériá udržateľnosti v rámci dopadov na životné prostredie.
„V súčasnosti platná legislatíva únie ani Slovenska chov nosníc v obohatených klietkach nezakazuje, a preto slovenské obchodné siete združené vo Zväze obchodu SR (COOP Jednota, CBA a Labaš) naďalej uprednostňujú slovenskú produkcia vajec v zmysle podpísaného Memoranda o spolupráci s Úniou hydinárov Slovenska, takže na ich pultoch budú pre spotrebiteľov dostupné domáce vajcia aj po 1. januári 2025,“ dodáva Filip Kasana.
V súčasnosti slovenskí chovatelia zabezpečujú slovenskú sebestačnosť vajec cca 85 %, pričom väčšina slovenskej produkcie je realizovaná prostredníctvom obohatených klietok, čo sa odráža aj na čistote vajec, ktorú spotrebiteľ preferuje.
Krmivo pre nosnice v klietkovom a podstielkovom chove má rovnakú kvalitu a zloženie. V záujme zlepšovania životných podmienok zvierat slovenskí chovatelia nosníc postupne rekonštruujú svoje prevádzky na podstielkový chov, no na väčšiu dynamiku tohto procesu im chýbajú finančné zdroje. Chov nosníc prostredníctvom podstielkového chovu je ekonomicky náročnejší, čo má svoj odraz vo vyššej pultovej cene vajec.
(TASR)
Vejce „domácí“, „z venkova“ nebo „od šťastných slepiček“… Pojmů je mnoho, ale každý ví, o čem je řeč. Stojí za to napsat pár slov o bezpečnosti takových produktů a představit jejich ceny.
- Prodej domácích vajec je v Polsku docela populární.
- Takový produkt je považován za hodnotnější než vejce z farmy, i když je třeba dodat, že vědecký výzkum není v této otázce jasný.
- Při rozhodování o koupi takových vajec stojí za to věnovat pozornost několika aspektům.
Skladování vajec
Při nákupu je vhodné vzít v úvahu, jak byla vejce skladována: pro jejich bezpečnost musí být dostatečně nízká teplota a musí být omezeno vystavení zboží přímému slunečnímu záření. Samozřejmě ne vždy máme možnost zkontrolovat, jak byla vejce uskladněna, ale pokud vidíme, že na trhu leží bez jakékoliv ochrany proti slunci, měli bychom s tímto faktem počítat.
Mytí vaječných skořápek
Další věcí je čistota skořápek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se vajíčko neušpinilo. Zanechat špinavou skořápku je však menší zlo, než se ji pokoušet umýt – taková akce zvyšuje riziko pronikání choroboplodných zárodků do pórovité skořápky. Bohužel nemáme jak ověřit, zda bylo vajíčko, které jsme koupili, umyté či nikoliv.
Prodej vajec na trhu
Bohužel se také může stát, že nepoctiví prodejci koupí vejce ze supermarketů nebo velkoobchodů (vykoupí je za nižší cenu) a následně je prodají jako „domácí“. Není problém označení odstranit a vejce přebalit do jiného obalu. Takové praktiky samozřejmě nejsou zdraví nebezpečné, ale je to podvod – vždyť když si chceme koupit farmářská vejce. Bohužel neexistuje žádná účinná metoda, jak odlišit vejce z trhu od těch z domácích chovů. Má to určité důvody (vejce z drůbežárny mají častěji hnědou barvu, což vyplývá z genetiky používané ve velkochovu), ale v žádném případě to není pravidlo.
Princip omezené důvěry
Jak vidíme, při nákupu vajec z neoficiálních kanálů existuje mnoho neznámých. Samozřejmě se nestavíme na žádnou stranu, ale při rozhodování o takové koupi bychom se měli řídit zásadou omezené důvěry. Je důležité, aby produkt, který kupujeme, pocházel ze známého a důvěryhodného zdroje. Je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, to znamená pečlivě si umýt a dezinfikovat ruce při manipulaci s vejci a před použitím opařit skořápku. Taková vejce je také lepší nepoužívat k přípravě tepelně neupraveného jídla.
Jaké jsou ceny vajec?
Na závěr se sluší říci, jaké jsou dnes ceny domácích vajec. Jak ukazuje náš krátký průzkum, náklady na nákup takových vajec se velmi liší. Nabídka zahrnuje produkty s cenami od 0,80 PLN do 1,50 PLN za kus. Cena částečně souvisí s velikostí vajíčka, ale pravděpodobně je to z velké části dáno poměrem nabídky a poptávky.
(farmer.pl)
Akce, kterou pořádají prezident Biden a první dáma, nabízí tisíce skořápkových vajec a aktivity pro děti i dospělé.
V Bílém domě se v pondělí 1. dubna konala akce Easter Egg Roll 2024, která obsahovala téma „EGGucation“ se vzdělávacími aktivitami pro děti všech věkových kategorií. Kromě hledání velikonočních vajíček se letošní akce soustředila na kvalitu škol, čtenářské koutky, exkurze na farmy, obrázkový den, či fyzické zóny „EGGucation“. Více než 30 000 natvrdo vařených vajec ve skořápce je následně ručně barveno a využito při hledání vajec.
Generální ředitelka American Egg Board (AEB) Emily Metzová řekla: „Američtí producenti vajec jsou hrdí na to, že mohou ve velikonočním období poskytovat vejce rodinám v nouzi a budou pokračovat v darech komunitám po celých USA a po celý rok.“ První dáma Jill Biden uvedla, že letošní akce Velikonoční vajíčko se účastní přibližně 40 000 lidí.
(wattagnet.com)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
