Aktuality
Nejdůležitější faktory formující trh s vejci v Polsku v roce 2021

Podle polské Národní komory producentů drůbeže a krmiv budou na trhu s vejci v roce 2021 rozhodovat dva faktory: další průběh pandemie COVID 19 a ptačí chřipka. Problémem může být také agresivní cenová soutěž mezi hlavními světovými producenty, kteří si budou chtít vynahradit ztráty způsobené pandemií COVID.
Rok 2020 překvapil každého, výrobce i spotřebitele. Nejistota a pocit nestability se staly samozřejmostí. Zdálo by se, že potravinářský průmysl vyjde z této krize nezraněný, ale dopady zavedených lockdownů, stejně jako výrazné zhoršení stavu evropských ekonomik, narušily činnost polských producentů.
Neustálé výzvy
Vše nasvědčuje tomu, že extrémní volatilita, která nás provázela v roce 2020, je za námi. Stigma Covid-19 však bude přítomen i letos a významně ovlivní průběh roku. Spotřebitelé jsou opatrnější, omezují své výdaje, což snižuje prodeje a zasahuje domácí výrobce.
„S ohledem na současnou situaci související s pandemií je dnes největší výzvou a hrozbou samotné podnikání. Potravinářský průmysl byl vždy nestálý, nepředvídatelný, ale po obtížných obdobích následovala lepší. Za současné situace nelze popřít, že poptávka je mnohem nižší. Do značné míry je to ovlivněno globálním omezováním aktivit společností ze sektoru HoReCa. Souvisí to následně s mnoha každodenními obtížnými rozhodnutími.“ říká Barbara Woźniak, zástupkyně správní rady Farem Drobiu Woźniak pro farmer.pl.
Podle Národní komory producentů drůbeže a krmiv budou na trhu s vejci v roce 2021 rozhodovat dva faktory: další průběh pandemie COVID 19 a ptačí chřipka.
„Očekáváme, že uzavření sektoru HoReCa sníží v první polovině roku poptávku po vejcích. Tuto situaci však bude částečně kompenzovat snížená nabídka vajec, která je způsobena influenzou ptáků. Dopad bude spočívat hlavně ve snížení počtu nosnic a pak v psychologických dopadech, které některé účastníky průmyslového trhu vedou k rozhodnutí zvýšení jejich zásob. Doufáme, že druhá polovina roku bude pro producenty vajec velmi dobrá. Podmínkou je samozřejmě celosvětový úspěch v boji proti koronavirům, který bude mít za následek prudký nárůst poptávky po zpracování, mimo jiné kvůli otevření restaurací a hotelů.“ – říká Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory drůbeže a krmiv.
Nové možnosti
Export je jedním ze pilířů polské produkce potravin. Hledání nových exportních zemí, obzvláště když některé z nich bojují s hospodářskou krizí, je dokonce nutností. Pandemie ověřila trh a mnoho zemí neumělo zabezpečit produkci vlastních potravin a bylo nuceno otevřít se vnějším dodávkám. U drůbežích farem Wozniak se právě vývoz stal příležitostí k řešení dopadů pandemie.
„Pro nás jsou novými příležitostmi především nové směry exportu. Po vypuknutí pandemie to byl Singapur. Dalším pozitivním faktorem je velká diverzifikace trhu: otevření se velkým hráčům, kteří jsou schopni sami obsluhovat menší trhy. Země s méně výkonnou ekonomickou strukturou sáhnou pro pomoc při dodávkách potravin z jiných regionů. Kromě toho roste role zpracovaných vajec, tj. prášků a melanží, které si zachovávají vlastnosti a nutriční hodnotu produktu, ale mají mnohem delší trvanlivost. Což je zvlášť důležité pro průmysl HoReCa.“ dodává Barbara Woźniak.
„Bereme v úvahu nejen potřeby evropského potravinářského průmyslu, ale také skutečnost, že Evropská unie je klíčovým dodavatelem vajec a sušených vaječných výrobků v celosvětovém měřítku. Určitou hrozbou pro pozitivní vize budoucnosti může být možné zvýšení konkurence na britském trhu, kde se naši konkurenti z Ukrajiny nebo dokonce ze Spojených států mohou jevit jako rovnocenní s polskými dodavateli. Znepokojuje nás také protekcionistický sentiment u jednoho z našich největších příjemců, České republiky. Problémem může být také agresivní cenová soutěž mezi hlavními světovými producenty, kteří si budou chtít vynahradit ztráty způsobené pandemií COVID “ shrnuje Katarzyna Gawrońska.
„Pandemie změnila naše stravovací návyky. Dnes věnujeme větší pozornost tomu, co je na talířích. Jídlo má podporovat naši imunitu a zdraví, a proto jsme ochotnější sáhnout po zelenině, ovoci, mléčných výrobcích a vejcích a omezujeme konzumaci masa. Jak ukazují globální trendy, vejce přistávají na našich talířích mnohem častěji než před několika lety. Podle předpovědí se navíc spotřeba vajec jako hlavního zdroje bílkovin v příštích dvou desetiletích zvýší o 50 %.“ poznamenává Barbara Woźniak a dodává: „V příštích několika letech se proporcionálně změní systém chovu. Dnes je chov v klecích dominantní, ale brzy bude hrát hlavní roli podestýlka. Také se zvýší nabídka vajec z volného výběhu – i když v této věci stále existuje mnoho otazníků. V tomto ohledu mohou hrát důležitou roli faktory související se životním prostředím a jeho ochranou, protože tento způsob chovu nejvíce zasahuje do životního prostředí. Všechny změny v příštích několika letech budou určeny cenovou politikou produktů a politikou související s ochranou životního prostředí, péčí o klima a výrobci se jimi budou muset řídit. Proto je tak důležité modernizovat výrobu jako součást udržitelné produkce a hlasu spotřebitelů.“
„Vývoj metod chovu slepic alternativních k chovu v klecích je v Polsku obtížný. Spotřebitelé se u nás při výběru řídí cenou vajec a vejce z chovu v klecích jsou – protože zaručují nejvyšší efektivitu výroby – nejlevnější. Proto neočekáváme v roce 2021 nějaký průlom. Zdá se však, že z dlouhodobého hlediska bude pomalu ale stabilně nabývat alternativní výroba na důležitosti.“ dodává Katarzyna Gawrońska.
Bezpochyby udržitelná výroba bude tím, co určí dvacátá léta tohoto století. Během příštího desetiletí bychom měli provést co nejvíce změn, abychom alespoň zpomalili negativní dopad na životní prostředí. Doufejme, že se pandemie Covid-19 brzy stane nejasnou vzpomínkou a naše úsilí se zaměří na změny, které podpoří globální boj proti změně klimatu.
Aktuality
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Aktuality
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Aktuality
Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.