Connect with us
Reklama

Aktuality

Nejdůležitější faktory formující trh s vejci v Polsku v roce 2021

Published

on

Podle polské Národní komory producentů drůbeže a krmiv budou na trhu s vejci v roce 2021 rozhodovat dva faktory: další průběh pandemie COVID 19 a ptačí chřipka. Problémem může být také agresivní cenová soutěž mezi hlavními světovými producenty, kteří si budou chtít vynahradit ztráty způsobené pandemií COVID.

Rok 2020 překvapil každého, výrobce i spotřebitele. Nejistota a pocit nestability se staly samozřejmostí. Zdálo by se, že potravinářský průmysl vyjde z této krize nezraněný, ale dopady zavedených lockdownů, stejně jako výrazné zhoršení stavu evropských ekonomik, narušily činnost polských producentů.

Neustálé výzvy

Vše nasvědčuje tomu, že extrémní volatilita, která nás provázela v roce 2020, je za námi. Stigma Covid-19 však bude přítomen i letos a významně ovlivní průběh roku. Spotřebitelé jsou opatrnější, omezují své výdaje, což snižuje prodeje a zasahuje domácí výrobce.

„S ohledem na současnou situaci související s pandemií je dnes největší výzvou a hrozbou samotné podnikání. Potravinářský průmysl byl vždy nestálý, nepředvídatelný, ale po obtížných obdobích následovala lepší. Za současné situace nelze popřít, že poptávka je mnohem nižší. Do značné míry je to ovlivněno globálním omezováním aktivit společností ze sektoru HoReCa. Souvisí to následně s mnoha každodenními obtížnými rozhodnutími.“ říká Barbara Woźniak, zástupkyně správní rady Farem Drobiu Woźniak pro farmer.pl.

Podle Národní komory producentů drůbeže a krmiv budou na trhu s vejci v roce 2021 rozhodovat dva faktory: další průběh pandemie COVID 19 a ptačí chřipka.

Očekáváme, že uzavření sektoru HoReCa sníží v první polovině roku poptávku po vejcích. Tuto situaci však bude částečně kompenzovat snížená nabídka vajec, která je způsobena influenzou ptáků. Dopad bude spočívat hlavně ve snížení počtu nosnic a pak v psychologických dopadech, které některé účastníky průmyslového trhu vedou k rozhodnutí zvýšení jejich zásob. Doufáme, že druhá polovina roku bude pro producenty vajec velmi dobrá. Podmínkou je samozřejmě celosvětový úspěch v boji proti koronavirům, který bude mít za následek prudký nárůst poptávky po zpracování, mimo jiné kvůli otevření restaurací a hotelů.“ – říká Katarzyna Gawrońska, ředitelka Národní komory drůbeže a krmiv.

Nové možnosti

Export je jedním ze pilířů polské produkce potravin. Hledání nových exportních zemí, obzvláště když některé z nich bojují s hospodářskou krizí, je dokonce nutností. Pandemie ověřila trh a mnoho zemí neumělo zabezpečit produkci vlastních potravin a bylo nuceno otevřít se vnějším dodávkám. U drůbežích farem Wozniak se právě vývoz stal příležitostí k řešení dopadů pandemie.

„Pro nás jsou novými příležitostmi především nové směry exportu. Po vypuknutí pandemie to byl Singapur. Dalším pozitivním faktorem je velká diverzifikace trhu: otevření se velkým hráčům, kteří jsou schopni sami obsluhovat menší trhy. Země s méně výkonnou ekonomickou strukturou sáhnou pro pomoc při dodávkách potravin z jiných regionů. Kromě toho roste role zpracovaných vajec, tj. prášků a melanží, které si zachovávají vlastnosti a nutriční hodnotu produktu, ale mají mnohem delší trvanlivost. Což je zvlášť důležité pro průmysl HoReCa.“ dodává Barbara Woźniak.

„Bereme v úvahu nejen potřeby evropského potravinářského průmyslu, ale také skutečnost, že Evropská unie je klíčovým dodavatelem vajec a sušených vaječných výrobků v celosvětovém měřítku. Určitou hrozbou pro pozitivní vize budoucnosti může být možné zvýšení konkurence na britském trhu, kde se naši konkurenti z Ukrajiny nebo dokonce ze Spojených států mohou jevit jako rovnocenní s polskými dodavateli. Znepokojuje nás také protekcionistický sentiment u jednoho z našich největších příjemců, České republiky. Problémem může být také agresivní cenová soutěž mezi hlavními světovými producenty, kteří si budou chtít vynahradit ztráty způsobené pandemií COVID “ shrnuje Katarzyna Gawrońska.

„Pandemie změnila naše stravovací návyky. Dnes věnujeme větší pozornost tomu, co je na talířích. Jídlo má podporovat naši imunitu a zdraví, a proto jsme ochotnější sáhnout po zelenině, ovoci, mléčných výrobcích a vejcích a omezujeme konzumaci masa. Jak ukazují globální trendy, vejce přistávají na našich talířích mnohem častěji než před několika lety. Podle předpovědí se navíc spotřeba vajec jako hlavního zdroje bílkovin v příštích dvou desetiletích zvýší o 50 %.“ poznamenává Barbara Woźniak a dodává: „V příštích několika letech se proporcionálně změní systém chovu. Dnes je chov v klecích dominantní, ale brzy bude hrát hlavní roli podestýlka. Také se zvýší nabídka vajec z volného výběhu – i když v této věci stále existuje mnoho otazníků. V tomto ohledu mohou hrát důležitou roli faktory související se životním prostředím a jeho ochranou, protože tento způsob chovu nejvíce zasahuje do životního prostředí. Všechny změny v příštích několika letech budou určeny cenovou politikou produktů a politikou související s ochranou životního prostředí, péčí o klima a výrobci se jimi budou muset řídit. Proto je tak důležité modernizovat výrobu jako součást udržitelné produkce a hlasu spotřebitelů.“

„Vývoj metod chovu slepic alternativních k chovu v klecích je v Polsku obtížný. Spotřebitelé se u nás při výběru řídí cenou vajec a vejce z chovu v klecích jsou – protože zaručují nejvyšší efektivitu výroby – nejlevnější. Proto neočekáváme v roce 2021 nějaký průlom. Zdá se však, že z dlouhodobého hlediska bude pomalu ale stabilně nabývat alternativní výroba na důležitosti.“ dodává Katarzyna Gawrońska.

Bezpochyby udržitelná výroba bude tím, co určí dvacátá léta tohoto století. Během příštího desetiletí bychom měli provést co nejvíce změn, abychom alespoň zpomalili negativní dopad na životní prostředí. Doufejme, že se pandemie Covid-19 brzy stane nejasnou vzpomínkou a naše úsilí se zaměří na změny, které podpoří globální boj proti změně klimatu.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality