aktivity
Noční můra u největšího producenta vajec v Evropské unii
Hromady mrtvých slepic, zakrvácená vejce, zkroucené nohy, vytrhané peří – takové snímky zdokumentovali zaměstnanci pracující v kurnících patřících Drobiu Woźniak – největšímu producentovi vajec v Evropské unii. Sdružení Otwarte Klatki vyzývá společnost, aby ukončila klecový chov nosnic.
Oksana, aktivistka spojená s ukrajinskou pobočkou Otwarte Klatki, letos v létě se svým partnerem – Sašou – získala práci na farmě nosnic ve Wioska v okrese Grodzisk Wielkopolski. Kurník patří největšímu producentovi vajec v Evropské unii – Ferm Drobiu Woźniak. Chová zde téměř milion nosnic v klecích a několik desítek tisíc na podestýlce ve stodole. Každá pátá nosnice v Polsku žije na jedné z Woźniakových farem.
Oksana a Saša dokumentovali svou každodenní práci několik týdnů. Jednou ze základních povinností bylo odstraňovat uhynulých slepic z klecí – zvířata uhynula, protože nevydržela podmínky chovu, byla zabita jinými slepicemi v klecích nebo v důsledku uvíznutí např. pod hřadem. Zaměstnanci každý den shromáždili několik desítek až několik stovek mrtvých zvířat – některá ležela v klecích několik týdnů a byla již ve stavu rozkladu. V dělnickém žargonu se mrtvé slepice nazývaly „zdechliny“.
„Někdy byly modré a vytékaly z nich nějaké tekutiny. Bylo to hrozné a nepříjemné.“ říká Saša v materiálu Otwarte Klatka.
Slepice žijí v obrovských hejnech, což podporuje vznik konfliktů – běžná byla agresivita (včetně vzájemného uklování k smrti) a kanibalismus. Mnoho zvířat bylo ve velmi špatném fyzickém stavu – chybělo jim peří, zdeformované nohy, rány na těle a některá zemřela vyčerpáním. Videa ukazují i případy, kdy slepice uhynuly při snášení vajec.
Nosnice v průmyslovém chovu snesou přes 300 vajec ročně. Tak intenzivní produkce a vysoká míra vykořisťování způsobuje, že některá zvířata umírají vyčerpáním. Zbytek je poražen asi po 18 měsících, protože jejich těla nejsou schopna udržet vysokou produkci. Ve správných podmínkách mohou žít až 10 let – komentuje veterinářka Bogna Wiltowska, ředitelka vyšetřování a intervencí ve sdružení Otwarte Klatki.
Otwarte Klatki podal státnímu zastupitelství oznámení o možnosti spáchání trestného činu týrání zvířat.
„Případ klecových chovů nosnic je oproti těm, kterým jsme se doposud věnovali, ojedinělý, protože nemáme jediného viníka, který by týral zvířata. Na vině je zde vadný systém, který ubližuje zvířatům kvůli podmínkám, ve kterých žijí a nemají veterinární pomoc v případě zranění a onemocnění. Tento systém však vytvořil člověk, který zapomněl, že slepice jsou živé bytosti, schopné pociťovat utrpení, kterému lidé dluží úctu a péči. Bez ohledu na podmínky na konkrétních farmách je klecový chov synonymem utrpení. Je pravda, že předpisy upřesňují podmínky držení zvířat, ale tyto předpisy slouží spíše lidem. Toto je legalizace utrpení – materiály shromážděné Oksanou a Sašou to jasně dokazují.“ říká Angelika Kimbort, právní poradce zastupující Otwarte Klatki.
Sdružení napsalo petici adresovanou drůbežárnám Woźniak za stažení klecového chovu nosnic. V Polsku žije přes 70 % nosnic stále v klecích, i když v celé EU je to méně než 40 %. Zákaz chovu zvířat v klecích má obrovskou podporu veřejnosti – ve studii Biostat z června 2023 zákaz klecového chovu podpořilo celých 75,1 % dotázaných.
Zákaz klecového chovu je v současné době zvažován na úrovni EU jako součást revize všech pravidel EU pro dobré životní podmínky zvířat. Evropskou občanskou iniciativu „End the Cage Age“ organizovanou společností Compassion In World Farming podepsalo až 1,4 milionu lidí. Očekává se, že Evropská komise v této věci předloží legislativní návrh letos na podzim.
„Víme, že průmysl živočišné výroby bude důrazně oponovat nařízením, která mají zlepšit životní podmínky zvířat na farmách. Nemůžeme však déle čekat.“ Každý rok v Evropské unii trpí 300 milionů zvířat v klecích, a to i na farmách patřících Drobiu Woźniakovi. Doufáme, že naše šetření rozptýlí veškeré pochybnosti, zda mají slepice v klecích důstojné podmínky a společnost přistoupí ke společensky odpovědnému kroku a klece zcela stáhne ze své výroby, shrnuje Wiltowska.
Příběh prezentovaný Sašou a Oksanou je základem pro reportáž „Zdycha“, kterou vytvořili Dominik Szczepański a Patryk Strzałkowski z Gazeta.pl. Padesátiminutový materiál nastoluje nejen problematiku utrpení zvířat, ale také otázky související s porušováním základních práv pracovníků.
Materiál z vyšetřování je k dispozici na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=hWFUS-LpeOg
Autor: Otwarte Klatki
Podle Evropské komise je nutný další dialog se zúčastněnými stranami, než dojde k jakékoli revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Toto vyjádření padlo v důsledku právních kroků vznesených aktivisty, kteří se rozzlobili kvůli tomu, že EK nedodržela slibovaný zákaz chovu v klecích.
Evropská komise v březnu Evropskému parlamentu řekla, že návrhy exekutivy EU potřebují další konzultaci se zúčastněnými stranami a dostatečné přechodné období pro zemědělský sektor. Elisa Ferreira, evropská komisařka pro soudržnost a reformu, uvedla, že věří, že iniciativa „strategického dialogu“, kterou zahájila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová začátkem tohoto roku, by byla ideálním fórem pro diskusi.
Tato reakce přišla poté, co výbor Evropské občanské iniciativy (ECI) podal u Soudního dvora v Lucemburku žalobu, v níž prokázal, že Komise nesplnila svůj slib zavést legislativu zákazu klecí v reakci na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu, která byla zavedena s konkrétním záměrem poskytnout občanům EU větší vliv na rozhodování EU.
V roce 2021 se Komise jasně zavázala předložit legislativní návrhy na zákaz klecového chovu v EU do konce roku 2023 v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu, kterou podepsalo 1,4 milionu lidí a kterou podpořila koalice 170 nevládních organizací vedená organizací Compassion in World. Je to poprvé, co byla Komise pohnána k odpovědnosti za nečinnost. Pokud bude úspěšná, bude Komise nucena zveřejnit své návrhy v jasném a přiměřeném časovém horizontu a poskytnout přístup ke svému spisu o ECI End the Cage Age.
Olga Kikou z občanského výboru ECI řekla, že Evropská komise zklamala lidi a zklamala 300 milionů zvířat trpících v klecích: „Neexistuje žádné ospravedlnění pro jakékoli další odklady… Nedáme si pokoj, dokud nebude každá klec prázdná.“
Průzkum Eurobarometru provedený Komisí v říjnu loňského roku zjistil, že 9 z 10 občanů EU se domnívá, že zvířata by neměla být chována v individuálních klecích. Vlastní vědečtí poradci Komise a Evropský úřad pro bezpečnost potravin, rovněž podpořili postupné rušení klecových chovů z důvodů dobrých životních podmínek nosnic, prasat, telat na mléko, kachen, křepelek a králíků.
(poutltryworld.net)
V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?
Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.
Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.
Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?
Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*
Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.
(Humánný pokrok)
„V Evropě začíná nová éra – bez klecí!“ Oznamovali jsme s nadšením před více než dvěma lety, když se Evropská komise zavázala ukončit do roku 2027 klecové chovy. Nyní se zdá, že Komise svůj závazek vůči zvířatům a občanům*kám EU dodržet nehodlá.
Pro zrušení klecí pro slepice, prasnice, telata, králíky a další takzvaná hospodářská zvířata se komise vyslovila v červnu 2021, a to na základě evropské občanské iniciativy Konec doby klecové s téměř milionem a půl podpisů od občanů EU, kterým nebyl lhostejný osud zvířat uvězněných v klecích. Návrh se na půdě Evropského parlamentu tehdy setkal s vlnou politické podpory, která vyústila v závazek Evropské komise k vypracování konkrétního návrhu. Až do letošního roku se zdálo, že vše pokračuje podle plánu, pak ale nastal náhlý zlom.
Přestože na vysvobození z krutých podmínek klecí na území EU čeká více než 300 000 000 takzvaně hospodářských zvířat, a přestože si pro ně 84 % obyvatel EU přeje lepší ochranu, jsou nyní reálné změny stále v nedohlednu. Proti občanské iniciativě, široké veřejnosti a hospodářským zvířatům se totiž postavil silný hráč – tlak živočišného průmyslu, pro který znamená držení zvířat v klecích jednodušší zisk.
Síla masné lobby
O síle, která se proti iniciativě za Konec doby klecové postavila, svědčí investigativní práce médií The Guardian nebo Lighthouse, která odkrývají informace o lobby živočišného průmyslu na půdě Evropské komise. Média a jejich zdroje popisují silný tlak, který začaly zástupci velkochovů vytvářet například skrze lobbistickou skupinu European Livestock Voice.
Lobbisté navzdory jasným indikátorům, jako je zmíněná 84% podpora lepší ochrany hospodářských zvířat mezi obyvateli EU, dál tvrdí, že iniciativa neodráží názory široké veřejnosti. Proti zřejmé podpoře veřejnosti směrem ke zrušení klecí tak nyní stojí silné odvětví průmyslu, ve kterém se hraje o ohromné zisky. Odvětví, které se zřejmě nebojí tlačit na vysoce postavené úředníky*ice EK.
A vzhledem k tomu, jak se nyní Evropská komise tématu zrušení klecí ve velkochovech vyhýbá, se mu ve svém zpátečnickém úsilí bohužel daří.
Střet s realitou velkochovů
Česká veřejnost se v otázce klecových chovů shoduje se zbytkem Evropy. Za rostoucí podporou zrušení velkochovů stojí mimojiné skutečnost, že se lidé stále častěji setkávají se svědectvími a záběry z velkochovů. Seznámit veřejnost s realitou klecových chovů bylo v době sběru podpisů pod iniciativu Konec doby klecové jedním z cílů NESEHNUTÍ.
Vznikla proto kampaň Hlava na hlavě, jejímž základem je unikátní mapa velkochovů. V rámci boje za Konec doby klecové jsme ukázali, co se za branami velkochovů děje a v jakých podmínkách reálně žijí hospodářská zvířata. A to včetně obrázků, které by zástupci živočišného průmyslu, kteří nyní tlačí na Evropskou komisi, před úředníky a veřejností nejraději skryli.
Konec klecí v ohrožení
Souboj iniciativy Konec doby klecové s lobby živočišného průmyslu je souboj Davida s Goliášem. A přestože za spojenectvím organizací stojí široká veřejnost a 300 000 000 zvířat, zůstáváme v roli Davida. Snahu o zlepšení podmínek hospodářských zvířat ale nevzdáváme a dál usilujeme o to, aby si Evropská komise rozvzpomněla na závazek, který slíbila dodržet. Pomoct nám může každý – například podporou nově vzniklé kampaně Konec klecí v ohrožení.
V rámci kampaně, která vznikla díky organizacím Compassion in World Farming a Svoboda zvířat, mohou lidé také apelovat na eurokomisařku Věru Jourovou, aby se zasadila o dodržení závazku evropské komise. K výzvě se už připojilo na 1 800 lidí.
(medium.seznam.cz)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
