Úplně poprvé podalo více než 30 organizací na ochranu zvířat, včetně Společnosti pro zvířata, oficiální stížnost evropskému veřejnému ochránci práv o tom, že Evropská komise nedodržela svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě, v níž 1,4 milionu občanů požaduje zákaz chovu zvířat (tzv. hospodářských) v klecích.

Ve své odpovědi na Evropskou občanskou iniciativu End the Cage Age (Konec doby klecové), zveřejněnou v červnu 2021, Evropská komise (EK) slíbila, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a definitivní zákaz používání klecí pro uvedené druhy zvířat (slepice – nosnice*, mladé slepice – kuřice, prasnice, telata, králíci, kuřata – brojleři, plemenná drůbež, křepelky, husy, kachny). V nedávno zveřejněném pracovním programu pro zbytek funkčního období však revize předpisu o chovaných zvířatech chybí. To znamená, že revize bude ponechána napospas příští EK, navzdory všem slibům. Vzniká tak velká nejistota, kdy skutečně bude nový návrh zveřejněn.

Ve své stížnosti veřejnému ochránci práv unie (odeslané 23. 11. 2023) organizace uvedly, že EK nejednala v souladu s pravidly, jimiž se řídí evropské občanské iniciativy, poté, co mezi evropskými občany vyvolala odůvodněné očekávání. Tyto nedostatky znamenají nesprávný úřední postup, a to jak s ohledem na nařízení (EU) 2019/788, tak na samotný účel evropských občanských iniciativ jako nástroje nadnárodní demokracie. Před odstoupením od svého slibu EK opakovaně potvrzovala, že pracuje na časové ose do roku 2023. Současně komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová plán úpravy předpisů několikrát veřejně zmínila v odpovědích komise na parlamentní otázky v rámci platformy pro dobré životní podmínky zvířat (welfare) a v různých sděleních o strategii Farm to Fork. Před podáním oficiální stížnosti ombudsmanovi EU organizace formálně požádaly Komisi, aby předložila definitivní časový plán pro zveřejnění legislativních návrhů v aktuálním období a splnila tak svůj závazek vůči evropské občanské iniciativě End the Cage Age. EK však na žádost neposkytla vyčerpávající odpověď. Kromě zákazů klecí pro zvířata, požádalo 1,5 milionu občanů také o zákaz chovu kožešin a zákaz uvádění kožešinových výrobků na evropský trh (Fur Free Europe). Odpověď by také byla zahrnuta do nařízení o chovaných zvířatech, jak se ukázalo v uniklém dokumentu o posouzení dopadu.

„V posledním průzkumu Eurobarometru většina evropských občanů zřetelně uvedla, že si přeje, aby EU zajistila více pro ochranu zvířat. Zpoždění vydání aktualizovaných právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat může stát více i evropské zemědělce a potravinářské podniky. Nyní je doba, kdy se znovu investuje do zemědělských systémů, a pokud nemají přesnou indikaci, mohou investovat do systémů nevhodných do budoucna. Zatímco předpis o vyřazování klecí čeká na vyřízení, 700 milionů hospodářských zvířat, každoročně v EU namnožených, trpí v klecích a občané EU ztrácí víru v demokratické instituce EU.“ říká Judit Laura Krásná ze Společnosti pro zvířata

Zdroj | OBRAZ – Obránci zvířat, ekolist.cz

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Približne každý tretí človek (36,8 %) na Slovensku znižuje alebo zvažuje znížiť konzumáciu potravín živočíšneho pôvodu. Zistenia vychádzajú z výsledkov prieskumu, ktorý pre program Jem pre Zem realizovala agentúra Focus, ako aj spoločnosť GfK.

Záujem znižovať konzumáciu produktov živočíšneho pôvodu (ako napríklad mäso, mlieko, mliečne produkty či vajcia) majú ľudia naprieč všetkými vekovými kategóriami, ale najväčšie zastúpenie majú ľudia vo veku 25 až 34 rokov.

V tejto vekovej kategórii takmer každý štvrtý človek (24,7 %) znižuje konzumáciu živočíšnych produktov. Ďalších 22,9 % zvažuje znížiť konzumáciu týchto produktov v budúcnosti. Ženy majú naďalej väčší záujem o zníženie konzumácie potravín živočíšneho pôvodu.

Spomedzi sledovaných rastlinných potravinových produktov si vlani kúpilo najviac domácností (37,9 %) tradičné sójové potravinové produkty, ako napríklad tofu, tempeh, sójové kocky či granulát. Druhou najžiadanejšou kategóriou boli rastlinné alternatívy mlieka, ktoré si v uplynulom roku kúpila približne každá tretia (34,3 %) domácnosť.

Pri všetkých sledovaných kategóriách potravín na rastlinnej báze je vo veku 18 až 44 rokov priemerne takmer dvojnásobne (194 %) vyššie zastúpenie ľudí alebo ich domácností, ktoré realizovali nákup daných produktov aspoň jedenkrát za mesiac, než pri ľuďoch vo veku nad 44 rokov.

Najnákladnejšie sú rastlinné mlieka

Hodnota nákupov rastlinných alternatív a tofu v slovenských domácnostiach dlhodobo rastie a vlani dosiahla 40,4 milióna eur. Napriek krízam hodnota nákupov týchto produktov rástla aj v uplynulom roku 2022, avšak pomalšie (8,7 %) oproti rokom 2021 a 2020, keď tento rast dosahoval približnú úroveň 20 %.

Najväčšiu časť hodnoty nákupov (domácností) rastlinných alternatív, vzhľadom na ich náprotivky živočíšneho pôvodu, mali na Slovensku rastlinné alternatívy mlieka (7,3 %). Rastlinné alternatívy mäsa a mäsových produktov spolu s tofu predstavovali 3,5 % z hodnoty nákupov kategórie mäsa a mäsových produktov živočíšneho pôvodu.

„Trh s rastlinnými alternatívami rýchlo rastie, no stále predstavuje relatívne malú časť v porovnaní s ich náprotivkami živočíšneho pôvodu. To vytvára veľmi zaujímavé okno príležitosti pre výrobcov a predajcov potravín na to, aby včas naskočili na tento trend. Už aj na Slovensku vidíme, že stále viac tradičných výrobcov potravín chápe, že je pre nich výhodné vstúpiť do tejto kategórie,“ uviedol Marian Milec, projektový manažér neziskového programu Jem pre Zem, ktorého poslaním je presadzovať udržateľné spôsoby stravovania a robiť ich dostupnejšími.

(TASR)

Produkce sóji v Argentině byla až donedávna, kdy se prosadila kukuřice, největší pěstovanou tamní komoditou. Produkce sóji klesá a letošní rok bude nejnižší od začátku tohoto století. Nehledě na to, že sójový komplex je největší generací cizí měny v Argentině. V rámci složitosti devizové politiky v této zemi existuje dokonce jeden směnný kurz dolaru nazývaný „sójový dolar“!

Argentina byla také největším vývozcem sójového šrotu na světě, v žebříčku ale letos prohrála s Brazílií. Nyní je druhý největší, hlavně kvůli suchu a vlivu nevyužívané půdy. Na druhé straně je EU největším dovozcem sójového šrotu na světě. Španělsko a Polsko jsou nejdůležitějšími trhy pro export argentinského sójového šrotu. Předpisy EU prosazují „udržitelný“ sójový šrot bez odlesňování. Argentinci mají proto za cíl do roku 2025 vyvézt veškerý sójový šrot s udržitelnými vlastnostmi.

Minulý týden Viterra , přední nadnárodní společnost v odvětví ag, dokončila první vývoz 100% udržitelného sójového šrotu z Argentiny, určeného do Španělska. Tento sójový šrot pochází z polí bez odlesňování, jejichž zrna byla oddělena a rozdrcena, aby byla zaručena sledovatelnost v celém výrobním řetězci. Demonstruje tím vůdčí postavení společnosti a Argentiny směrem k udržitelnějšímu zemědělství a závazek k dlouhodobému obchodnímu modelu. Ale také ukazuje, že dobře reaguje na požadavky zákazníků.

(wattagnet.com)