Aktuality
Oldar Group: Vejce s vylepšeným složením jsou budoucností trhu
Zavedení širšího sortimentu, kdy si zákazník může vybrat mezi tradičními a obohacenými vejci, by mělo podpořit častější konzumaci tohoto produktu – říká Edyta Janeczek, generální ředitelka Oldar Group Sp. z o. o a dodává:
Polští spotřebitelé za posledních zhruba tucet let výrazně zvýšili své povědomí o podmínkách chovu zvířat, včetně nosnic. Podle zprávy zpracované nadací Otwarte Klatki v roce 2021 přes 70 procent. Spotřebitelé věnují pozornost způsobu chovu zvířat a vybírají vejce z neklecových chovů. Tuto studii potvrzuje i struktura našeho prodeje. Jak ve spolupráci s odběrateli řetězců, tak i maloobchodními odběrateli jsme zaznamenali výrazný nárůst prodeje vajec z alternativních chovů. Největší změna je vidět u vajec z podestýlky. V porovnání současných prodejů se stejným obdobím roku 2020 jsme zaznamenali nárůst prodeje tohoto sortimentu o 112 %. Podle výše citované zprávy více než 140 společností působících v Polsku – včetně společností z potravinářského průmyslu – vydalo oficiální závazek stáhnout klecová vejce z výrobního řetězce nebo jejich nabídku nejpozději do roku 2025, přičemž se řídilo očekáváními spotřebitelů a obavami o blaho zvířat.
Změnila současná ekonomická situace do určité míry nákupní preference Poláků, pokud jde o vejce?
Polský potravinářský průmysl, včetně odvětví drůbeže, čelil mnoha výzvám v obtížné situaci na trhu, se kterou se po mnoho měsíců potýkáme. Negativní dopad pandemie COVID-19 na aktivitu a ziskovost tohoto odvětví ekonomiky, vážné dopady omezení souvisejících s epizootickou situací a válkou na Ukrajině měly velmi silný dopad na ziskovost živočišné výroby. Růst cen je výsledkem probíhajících změn a obtíží, kterým výrobci čelí. Při současné úrovni inflace to Poláky nutí ke změně nákupních preferencí.
Vejce jsou v současnosti produktem, který je relativně levným zdrojem bílkovin, a proto je spotřebitelé při každodenních nákupech neopouštějí, což neplatí například v případě sladkostí nebo masa. Vybírají si produkty s nižší cenou. Bio vejce a obohacená vejce jsou v současnosti nejméně oblíbená. Posledně jmenované zatím nejsou na polském trhu příliš oblíbené, a to především z důvodu nedostatečné propagace, ale zaznamenáváme mírné změny v tržní nabídce vajec s upraveným složením.
Co je to obohacené vejce? Čím můžete obohatit složení tradičního vejce?
Obohacení neboli fortifikace je přidání jedné nebo více živin do potravinářského produktu, ať už jsou v potravině běžně přítomny či nikoli. Tento proces je určen k prevenci a nápravě nedostatku jedné nebo více živin ve stravě. Tento proces nepochybně zvyšuje atraktivitu produktu pro spotřebitele. V případě vajec se již řadu let provádějí výzkumy na úpravu živin obsažených především ve žloutku.
Tyto úpravy složení se provádějí způsobem, který je bezpečný pro ptáky i spotřebitele. Nejčastěji se požadovaná složka podává v krmivu nebo vodě, vstřebá se a pak jde do vajec. Takové vajíčko je mimo jiné skvělým, velmi bezpečným a účinným zdrojem suplementace esenciální nenasycené mastné kyseliny (n-6, n-3), vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E) nebo vitamínu B12. Touto metodou lze vajíčka obohatit i o mikroživiny, jako je jód, železo nebo selen. Naše společnost už před 10 lety zahájila spolupráci s výzkumnými skupinami, které pro nás vyvinuly metodu obohacování vajec o mikroelementy, které v naší každodenní stravě chybí.
Jaké trendy na trhu s vejci společnost Oldar ve světě vypozorovala a jak je chce přenést do Polska?
Oldar jako člen International Egg Commission měl možnost zúčastnit se mezinárodního sympozia o problémech, se kterými se potýká trh vajec a vaječných výrobků ve světě. Všichni účastníci poukázali na jeden z nejdůležitějších problémů, kterým je nedostatečná řádná propagace a zvyšování povědomí spotřebitelů o konzumaci vajec. Především ve vyspělých zemích se mnoho spotřebitelů, především z filozofických důvodů, rozhoduje změnit svůj jídelníček na vegetariánství, rezignující na konzumaci masa i vajec.
Jak na zahraničních trzích, tak v Polsku je klíčové kreativně tvořit kampaně ve spolupráci s největšími obchodními řetězci, s cílem zvýšit význam vajec u spotřebitelů. Mýtus o škodlivém vlivu vajec na hladinu cholesterolu v krvi je ve společnosti populární již několik let. Je důležité upozornit spotřebitele, že vejce jsou nejen neškodná, ale jsou také vynikajícím zdrojem mnoha základních živin. Mnoho zemí již zavedlo propagační podporu spotřeby vajec, zejména vajec obohacených. Prostřednictvím sociálních sítí, ale také ve spolupráci s našimi největšími klienty doufáme, že podobné aktivity brzy spustíme i na polském trhu. Jak říkají Angličané „One egg a day – is OK“ a v tomto mají pravdu.
Je možné zvýšit spotřebu vajec v Polsku? Spotřeba vajec v Polsku se již léta pohybuje kolem 150 vajec na osobu a rok. Je podle vás šance tento trend zvrátit ve prospěch? Kde hledat příležitosti ke zvýšení poptávky Poláků po tomto produktu?
Zvyšování spotřeby vajec na osobu je dlouhodobý proces, který vyžaduje opatření na mnoha úrovních. Klíčové je, jak jsem již dříve zmínila, zvýšit informovanost spotřebitelů, přesvědčit je, aby změnili své stravovací návyky. Je nutné zapojit nejen výrobce, ale jako je tomu v Anglii nebo Nizozemsku i státní organizace, školy a jejich hlavní dodavatele, tedy obchodní řetězce. Věříme, že nutriční osvěta pro spotřebitele všech věkových kategorií má klíčový význam.
Navíc zavedení širšího sortimentu, který dává zákazníkovi na výběr mezi tradičními a obohacenými produkty, by mělo podpořit častější konzumaci tohoto produktu. Naše kulturní podmínky, polská kuchyně, rozvoji této kategorie nesmírně napomáhají, je důležité tento potenciál využít. Bude to oboustranně výhodné.
(portalspozywczy.pl)
Slovenské obchodné siete zoskupené vo Zväze obchodu Slovenska plánujú naďalej podporovať slovenskú poľnohospodársku a potravinársku produkciu vrátane slovenských producentov vajec.
Na tomto základe bolo v roku 2020 uzatvorené Memorandum o spolupráci v oblasti produkcie slepačích vajec na Slovensku medzi ministerstvom pôdohospodárstva, Zväzom obchodu SR a Úniou hydinárov Slovenska, obsahom ktorého sú vzájomné záväzky zamerané na podporu domácej produkcie vajec vrátane deklarácie, že slovenskí hydinári najneskôr do roku 2030 uskutočnia rekonštrukciu klietkových chovov nosníc na podstielkové, volierové a voľnovýbehové chovy.
Slovenské obchodné siete sa nepridali k iniciatíve zahraničných reťazcov ukončiť predaj vajec pochádzajúcich z obohateného klietkového chovu už v roku 2025, čím prejavili voči domácim producentom vajec vyššiu mieru ústretovosti vzhľadom na ich reálne investičné možnosti postupne modernizovať chovy nosníc.
„Členovia Zväzu obchodu plne podporujú trend zlepšovania humánnosti chovov a životných podmienok zvierat, no zároveň považujeme za veľmi dôležitú aj udržateľnosť domácej produkcie vajec a zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a zdravotnej bezpečnosti potravín,“ uviedol prezident Zväzu obchodu SR, Filip Kasana. Ako ďalej hovorí, nemožno opomenúť zvýšenú uhlíkovú stopu pri realizovaní náročnejšej logistiky v rámci dovozu tovaru zo zahraničia, čo má významný vplyv na kritériá udržateľnosti v rámci dopadov na životné prostredie.
„V súčasnosti platná legislatíva únie ani Slovenska chov nosníc v obohatených klietkach nezakazuje, a preto slovenské obchodné siete združené vo Zväze obchodu SR (COOP Jednota, CBA a Labaš) naďalej uprednostňujú slovenskú produkcia vajec v zmysle podpísaného Memoranda o spolupráci s Úniou hydinárov Slovenska, takže na ich pultoch budú pre spotrebiteľov dostupné domáce vajcia aj po 1. januári 2025,“ dodáva Filip Kasana.
V súčasnosti slovenskí chovatelia zabezpečujú slovenskú sebestačnosť vajec cca 85 %, pričom väčšina slovenskej produkcie je realizovaná prostredníctvom obohatených klietok, čo sa odráža aj na čistote vajec, ktorú spotrebiteľ preferuje.
Krmivo pre nosnice v klietkovom a podstielkovom chove má rovnakú kvalitu a zloženie. V záujme zlepšovania životných podmienok zvierat slovenskí chovatelia nosníc postupne rekonštruujú svoje prevádzky na podstielkový chov, no na väčšiu dynamiku tohto procesu im chýbajú finančné zdroje. Chov nosníc prostredníctvom podstielkového chovu je ekonomicky náročnejší, čo má svoj odraz vo vyššej pultovej cene vajec.
(TASR)
Vejce „domácí“, „z venkova“ nebo „od šťastných slepiček“… Pojmů je mnoho, ale každý ví, o čem je řeč. Stojí za to napsat pár slov o bezpečnosti takových produktů a představit jejich ceny.
- Prodej domácích vajec je v Polsku docela populární.
- Takový produkt je považován za hodnotnější než vejce z farmy, i když je třeba dodat, že vědecký výzkum není v této otázce jasný.
- Při rozhodování o koupi takových vajec stojí za to věnovat pozornost několika aspektům.
Skladování vajec
Při nákupu je vhodné vzít v úvahu, jak byla vejce skladována: pro jejich bezpečnost musí být dostatečně nízká teplota a musí být omezeno vystavení zboží přímému slunečnímu záření. Samozřejmě ne vždy máme možnost zkontrolovat, jak byla vejce uskladněna, ale pokud vidíme, že na trhu leží bez jakékoliv ochrany proti slunci, měli bychom s tímto faktem počítat.
Mytí vaječných skořápek
Další věcí je čistota skořápek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se vajíčko neušpinilo. Zanechat špinavou skořápku je však menší zlo, než se ji pokoušet umýt – taková akce zvyšuje riziko pronikání choroboplodných zárodků do pórovité skořápky. Bohužel nemáme jak ověřit, zda bylo vajíčko, které jsme koupili, umyté či nikoliv.
Prodej vajec na trhu
Bohužel se také může stát, že nepoctiví prodejci koupí vejce ze supermarketů nebo velkoobchodů (vykoupí je za nižší cenu) a následně je prodají jako „domácí“. Není problém označení odstranit a vejce přebalit do jiného obalu. Takové praktiky samozřejmě nejsou zdraví nebezpečné, ale je to podvod – vždyť když si chceme koupit farmářská vejce. Bohužel neexistuje žádná účinná metoda, jak odlišit vejce z trhu od těch z domácích chovů. Má to určité důvody (vejce z drůbežárny mají častěji hnědou barvu, což vyplývá z genetiky používané ve velkochovu), ale v žádném případě to není pravidlo.
Princip omezené důvěry
Jak vidíme, při nákupu vajec z neoficiálních kanálů existuje mnoho neznámých. Samozřejmě se nestavíme na žádnou stranu, ale při rozhodování o takové koupi bychom se měli řídit zásadou omezené důvěry. Je důležité, aby produkt, který kupujeme, pocházel ze známého a důvěryhodného zdroje. Je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, to znamená pečlivě si umýt a dezinfikovat ruce při manipulaci s vejci a před použitím opařit skořápku. Taková vejce je také lepší nepoužívat k přípravě tepelně neupraveného jídla.
Jaké jsou ceny vajec?
Na závěr se sluší říci, jaké jsou dnes ceny domácích vajec. Jak ukazuje náš krátký průzkum, náklady na nákup takových vajec se velmi liší. Nabídka zahrnuje produkty s cenami od 0,80 PLN do 1,50 PLN za kus. Cena částečně souvisí s velikostí vajíčka, ale pravděpodobně je to z velké části dáno poměrem nabídky a poptávky.
(farmer.pl)
Akce, kterou pořádají prezident Biden a první dáma, nabízí tisíce skořápkových vajec a aktivity pro děti i dospělé.
V Bílém domě se v pondělí 1. dubna konala akce Easter Egg Roll 2024, která obsahovala téma „EGGucation“ se vzdělávacími aktivitami pro děti všech věkových kategorií. Kromě hledání velikonočních vajíček se letošní akce soustředila na kvalitu škol, čtenářské koutky, exkurze na farmy, obrázkový den, či fyzické zóny „EGGucation“. Více než 30 000 natvrdo vařených vajec ve skořápce je následně ručně barveno a využito při hledání vajec.
Generální ředitelka American Egg Board (AEB) Emily Metzová řekla: „Američtí producenti vajec jsou hrdí na to, že mohou ve velikonočním období poskytovat vejce rodinám v nouzi a budou pokračovat v darech komunitám po celých USA a po celý rok.“ První dáma Jill Biden uvedla, že letošní akce Velikonoční vajíčko se účastní přibližně 40 000 lidí.
(wattagnet.com)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
