Connect with us
Reklama

Aktuality

Oldar Group: Vejce s vylepšeným složením jsou budoucností trhu

Published

on

Zavedení širšího sortimentu, kdy si zákazník může vybrat mezi tradičními a obohacenými vejci, by mělo podpořit častější konzumaci tohoto produktu – říká Edyta Janeczek, generální ředitelka Oldar Group Sp. z o. o a dodává:

Polští spotřebitelé za posledních zhruba tucet let výrazně zvýšili své povědomí o podmínkách chovu zvířat, včetně nosnic. Podle zprávy zpracované nadací Otwarte Klatki v roce 2021 přes 70 procent. Spotřebitelé věnují pozornost způsobu chovu zvířat a vybírají vejce z neklecových chovů. Tuto studii potvrzuje i struktura našeho prodeje. Jak ve spolupráci s odběrateli řetězců, tak i maloobchodními odběrateli jsme zaznamenali výrazný nárůst prodeje vajec z alternativních chovů. Největší změna je vidět u vajec z podestýlky. V porovnání současných prodejů se stejným obdobím roku 2020 jsme zaznamenali nárůst prodeje tohoto sortimentu o 112 %. Podle výše citované zprávy více než 140 společností působících v Polsku – včetně společností z potravinářského průmyslu – vydalo oficiální závazek stáhnout klecová vejce z výrobního řetězce nebo jejich nabídku nejpozději do roku 2025, přičemž se řídilo očekáváními spotřebitelů a obavami o blaho zvířat.

Změnila současná ekonomická situace do určité míry nákupní preference Poláků, pokud jde o vejce?

Polský potravinářský průmysl, včetně odvětví drůbeže, čelil mnoha výzvám v obtížné situaci na trhu, se kterou se po mnoho měsíců potýkáme. Negativní dopad pandemie COVID-19 na aktivitu a ziskovost tohoto odvětví ekonomiky, vážné dopady omezení souvisejících s epizootickou situací a válkou na Ukrajině měly velmi silný dopad na ziskovost živočišné výroby. Růst cen je výsledkem probíhajících změn a obtíží, kterým výrobci čelí. Při současné úrovni inflace to Poláky nutí ke změně nákupních preferencí.

Vejce jsou v současnosti produktem, který je relativně levným zdrojem bílkovin, a proto je spotřebitelé při každodenních nákupech neopouštějí, což neplatí například v případě sladkostí nebo masa. Vybírají si produkty s nižší cenou. Bio vejce a obohacená vejce jsou v současnosti nejméně oblíbená. Posledně jmenované zatím nejsou na polském trhu příliš oblíbené, a to především z důvodu nedostatečné propagace, ale zaznamenáváme mírné změny v tržní nabídce vajec s upraveným složením.

Co je to obohacené vejce? Čím můžete obohatit složení tradičního vejce?

Obohacení neboli fortifikace je přidání jedné nebo více živin do potravinářského produktu, ať už jsou v potravině běžně přítomny či nikoli. Tento proces je určen k prevenci a nápravě nedostatku jedné nebo více živin ve stravě. Tento proces nepochybně zvyšuje atraktivitu produktu pro spotřebitele. V případě vajec se již řadu let provádějí výzkumy na úpravu živin obsažených především ve žloutku.

Tyto úpravy složení se provádějí způsobem, který je bezpečný pro ptáky i spotřebitele. Nejčastěji se požadovaná složka podává v krmivu nebo vodě, vstřebá se a pak jde do vajec. Takové vajíčko je mimo jiné skvělým, velmi bezpečným a účinným zdrojem suplementace esenciální nenasycené mastné kyseliny (n-6, n-3), vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E) nebo vitamínu B12. Touto metodou lze vajíčka obohatit i o mikroživiny, jako je jód, železo nebo selen. Naše společnost už před 10 lety zahájila spolupráci s výzkumnými skupinami, které pro nás vyvinuly metodu obohacování vajec o mikroelementy, které v naší každodenní stravě chybí.

Jaké trendy na trhu s vejci společnost Oldar ve světě vypozorovala a jak je chce přenést do Polska?

Oldar jako člen International Egg Commission měl možnost zúčastnit se mezinárodního sympozia o problémech, se kterými se potýká trh vajec a vaječných výrobků ve světě. Všichni účastníci poukázali na jeden z nejdůležitějších problémů, kterým je nedostatečná řádná propagace a zvyšování povědomí spotřebitelů o konzumaci vajec. Především ve vyspělých zemích se mnoho spotřebitelů, především z filozofických důvodů, rozhoduje změnit svůj jídelníček na vegetariánství, rezignující na konzumaci masa i vajec.

Jak na zahraničních trzích, tak v Polsku je klíčové kreativně tvořit kampaně ve spolupráci s největšími obchodními řetězci, s cílem zvýšit význam vajec u spotřebitelů. Mýtus o škodlivém vlivu vajec na hladinu cholesterolu v krvi je ve společnosti populární již několik let. Je důležité upozornit spotřebitele, že vejce jsou nejen neškodná, ale jsou také vynikajícím zdrojem mnoha základních živin. Mnoho zemí již zavedlo propagační podporu spotřeby vajec, zejména vajec obohacených. Prostřednictvím sociálních sítí, ale také ve spolupráci s našimi největšími klienty doufáme, že podobné aktivity brzy spustíme i na polském trhu. Jak říkají Angličané „One egg a day – is OK“ a v tomto mají pravdu.

Je možné zvýšit spotřebu vajec v Polsku? Spotřeba vajec v Polsku se již léta pohybuje kolem 150 vajec na osobu a rok. Je podle vás šance tento trend zvrátit ve prospěch? Kde hledat příležitosti ke zvýšení poptávky Poláků po tomto produktu?

Zvyšování spotřeby vajec na osobu je dlouhodobý proces, který vyžaduje opatření na mnoha úrovních. Klíčové je, jak jsem již dříve zmínila, zvýšit informovanost spotřebitelů, přesvědčit je, aby změnili své stravovací návyky. Je nutné zapojit nejen výrobce, ale jako je tomu v Anglii nebo Nizozemsku i státní organizace, školy a jejich hlavní dodavatele, tedy obchodní řetězce. Věříme, že nutriční osvěta pro spotřebitele všech věkových kategorií má klíčový význam.

Navíc zavedení širšího sortimentu, který dává zákazníkovi na výběr mezi tradičními a obohacenými produkty, by mělo podpořit častější konzumaci tohoto produktu. Naše kulturní podmínky, polská kuchyně, rozvoji této kategorie nesmírně napomáhají, je důležité tento potenciál využít. Bude to oboustranně výhodné.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality