Connect with us
Reklama

Aktuality

Oldar Group: Vejce s vylepšeným složením jsou budoucností trhu

Published

on

Zavedení širšího sortimentu, kdy si zákazník může vybrat mezi tradičními a obohacenými vejci, by mělo podpořit častější konzumaci tohoto produktu – říká Edyta Janeczek, generální ředitelka Oldar Group Sp. z o. o a dodává:

Polští spotřebitelé za posledních zhruba tucet let výrazně zvýšili své povědomí o podmínkách chovu zvířat, včetně nosnic. Podle zprávy zpracované nadací Otwarte Klatki v roce 2021 přes 70 procent. Spotřebitelé věnují pozornost způsobu chovu zvířat a vybírají vejce z neklecových chovů. Tuto studii potvrzuje i struktura našeho prodeje. Jak ve spolupráci s odběrateli řetězců, tak i maloobchodními odběrateli jsme zaznamenali výrazný nárůst prodeje vajec z alternativních chovů. Největší změna je vidět u vajec z podestýlky. V porovnání současných prodejů se stejným obdobím roku 2020 jsme zaznamenali nárůst prodeje tohoto sortimentu o 112 %. Podle výše citované zprávy více než 140 společností působících v Polsku – včetně společností z potravinářského průmyslu – vydalo oficiální závazek stáhnout klecová vejce z výrobního řetězce nebo jejich nabídku nejpozději do roku 2025, přičemž se řídilo očekáváními spotřebitelů a obavami o blaho zvířat.

Změnila současná ekonomická situace do určité míry nákupní preference Poláků, pokud jde o vejce?

Polský potravinářský průmysl, včetně odvětví drůbeže, čelil mnoha výzvám v obtížné situaci na trhu, se kterou se po mnoho měsíců potýkáme. Negativní dopad pandemie COVID-19 na aktivitu a ziskovost tohoto odvětví ekonomiky, vážné dopady omezení souvisejících s epizootickou situací a válkou na Ukrajině měly velmi silný dopad na ziskovost živočišné výroby. Růst cen je výsledkem probíhajících změn a obtíží, kterým výrobci čelí. Při současné úrovni inflace to Poláky nutí ke změně nákupních preferencí.

Vejce jsou v současnosti produktem, který je relativně levným zdrojem bílkovin, a proto je spotřebitelé při každodenních nákupech neopouštějí, což neplatí například v případě sladkostí nebo masa. Vybírají si produkty s nižší cenou. Bio vejce a obohacená vejce jsou v současnosti nejméně oblíbená. Posledně jmenované zatím nejsou na polském trhu příliš oblíbené, a to především z důvodu nedostatečné propagace, ale zaznamenáváme mírné změny v tržní nabídce vajec s upraveným složením.

Co je to obohacené vejce? Čím můžete obohatit složení tradičního vejce?

Obohacení neboli fortifikace je přidání jedné nebo více živin do potravinářského produktu, ať už jsou v potravině běžně přítomny či nikoli. Tento proces je určen k prevenci a nápravě nedostatku jedné nebo více živin ve stravě. Tento proces nepochybně zvyšuje atraktivitu produktu pro spotřebitele. V případě vajec se již řadu let provádějí výzkumy na úpravu živin obsažených především ve žloutku.

Tyto úpravy složení se provádějí způsobem, který je bezpečný pro ptáky i spotřebitele. Nejčastěji se požadovaná složka podává v krmivu nebo vodě, vstřebá se a pak jde do vajec. Takové vajíčko je mimo jiné skvělým, velmi bezpečným a účinným zdrojem suplementace esenciální nenasycené mastné kyseliny (n-6, n-3), vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E) nebo vitamínu B12. Touto metodou lze vajíčka obohatit i o mikroživiny, jako je jód, železo nebo selen. Naše společnost už před 10 lety zahájila spolupráci s výzkumnými skupinami, které pro nás vyvinuly metodu obohacování vajec o mikroelementy, které v naší každodenní stravě chybí.

Jaké trendy na trhu s vejci společnost Oldar ve světě vypozorovala a jak je chce přenést do Polska?

Oldar jako člen International Egg Commission měl možnost zúčastnit se mezinárodního sympozia o problémech, se kterými se potýká trh vajec a vaječných výrobků ve světě. Všichni účastníci poukázali na jeden z nejdůležitějších problémů, kterým je nedostatečná řádná propagace a zvyšování povědomí spotřebitelů o konzumaci vajec. Především ve vyspělých zemích se mnoho spotřebitelů, především z filozofických důvodů, rozhoduje změnit svůj jídelníček na vegetariánství, rezignující na konzumaci masa i vajec.

Jak na zahraničních trzích, tak v Polsku je klíčové kreativně tvořit kampaně ve spolupráci s největšími obchodními řetězci, s cílem zvýšit význam vajec u spotřebitelů. Mýtus o škodlivém vlivu vajec na hladinu cholesterolu v krvi je ve společnosti populární již několik let. Je důležité upozornit spotřebitele, že vejce jsou nejen neškodná, ale jsou také vynikajícím zdrojem mnoha základních živin. Mnoho zemí již zavedlo propagační podporu spotřeby vajec, zejména vajec obohacených. Prostřednictvím sociálních sítí, ale také ve spolupráci s našimi největšími klienty doufáme, že podobné aktivity brzy spustíme i na polském trhu. Jak říkají Angličané „One egg a day – is OK“ a v tomto mají pravdu.

Je možné zvýšit spotřebu vajec v Polsku? Spotřeba vajec v Polsku se již léta pohybuje kolem 150 vajec na osobu a rok. Je podle vás šance tento trend zvrátit ve prospěch? Kde hledat příležitosti ke zvýšení poptávky Poláků po tomto produktu?

Zvyšování spotřeby vajec na osobu je dlouhodobý proces, který vyžaduje opatření na mnoha úrovních. Klíčové je, jak jsem již dříve zmínila, zvýšit informovanost spotřebitelů, přesvědčit je, aby změnili své stravovací návyky. Je nutné zapojit nejen výrobce, ale jako je tomu v Anglii nebo Nizozemsku i státní organizace, školy a jejich hlavní dodavatele, tedy obchodní řetězce. Věříme, že nutriční osvěta pro spotřebitele všech věkových kategorií má klíčový význam.

Navíc zavedení širšího sortimentu, který dává zákazníkovi na výběr mezi tradičními a obohacenými produkty, by mělo podpořit častější konzumaci tohoto produktu. Naše kulturní podmínky, polská kuchyně, rozvoji této kategorie nesmírně napomáhají, je důležité tento potenciál využít. Bude to oboustranně výhodné.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Published

on

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.

Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.

„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.

Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou

vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.

Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.

Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.

Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.

(metro.cz)

Continue Reading

Aktuality

Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Published

on

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.

Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.

Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.

 

EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.

Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.

(teraz.sk)

Continue Reading

Aktuality

Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Published

on

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.

Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.

Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality