Aktuality
Trendy v chovu nosnic určují z velké míry spotřebitelé
Evropská unie před časem veřejně otevřela téma klecových chovů nosnic, problému, který je již řadu let diskutován jak mezi zemědělci, tak i spotřebiteli a mj. i ekologickými aktivisty. V současnosti se otázka zákazu klecových chovů iniciovaná ze strany EU prezentuje odborné veřejnosti v otevřeném dopise podepsaném předsedou Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou. Argumentační zázemí následujícího stanoviska je obecnější povahy, má za cíl oslovit jak představitele PFO, tak i PPO, a to proto, že navrhované zásadní změny v technologii chovu nosnic dopadají svými důsledky jak na vlastníky, tak i uživatele zemědělské půdy.
Zásadním je striktní požadavek nepodpořit z české strany zákaz klecových chovů nosnic včetně chovů v obohacených klecích. V řadě okolních vyspělých zemí je již řadu let tento problém postupně řešen přechodem na jiné formy chovu nosnic, jmenovitě chov v halách, voliérách nebo v rámci výběhových chovů. Souběžně s tím přiměl rostoucí zájem spotřebitelů upřednostňovat nákupy vajec z neklecových chovů velké obchodní řetězce k přijetí závazku v poměrně krátkém časovém horizontu vyloučit ze svého sortimentu vejce z klecových chovů. Pokud agrárně významné země ve vlastní režii, resp. prostřednictvím Evropské komise, připravují legislativní podmínky pro zákaz chovu nosnic v klecích, stává se problém vysoce aktuálním prakticky pro všechny členské země EU.
Welfare zvířat jako požadavek společnosti
Ve výše zmiňovaném dokumentu se uvádí řada argumentů věcné povahy o výhodách chovu nosnic v obohacených klecích, jež nelze zpochybnit. Pokud však jsou spotřebitelé rozhodnuti upřednostňovat jiné způsoby chovu drůbeže, pak nelze dlouhodobě daný trend zastavit. Je tomu tak proto ze zcela jednoduchého důvodu, a to, že zákazníci určité životní úrovně a informační gramotnosti dynamicky reagují na marketingově podpořenou nabídku vajec lépe odpovídající představě o konzumaci zdravějších potravin. Laické představy o různé kvalitě vajec jsou navíc ztotožňovány s často neúnosnými životními podmínkami chovu nosnic v klecích. Argument, že spotřebitelé jsou negativně ovlivňováni informacemi pořízenými nelegálními způsoby, není při dnešních technických možnostech akceptovatelný, zejména pokud prokazatelně potvrzují hrubé porušení welfare zvířat v klecích.
Kvalita, nikoliv kvantita
Je zřejmé, že technologické změny, v tomto konkrétním případě související s přestavbou chovu nosnic v klecích k investičně náročnějším opatřením, jsou objektivní povahy a jejich realizaci v unijních podmínkách lze prakticky pouze odsunout. Zásadní omezující podmínkou všech navrhovaných opatření je rozhodnutí, do jaké míry navrhované změny naleznou podporu u spotřebitelů.
Současný evropský trh s potravinami je permanentně ovlivňován stoupajícími nároky obyvatelstva na kvalitu a zdravotní nezávadnost nabízených produktů. V posledních letech lze ale současně zaznamenat rostoucí zájem spotřebitelů o to, jak jsou dodržovány principy dobrých životních podmínek zvířat.
Lze také očekávat, že ve většině vyspělých zemí dále poroste podíl obyvatelstva, které bude ochotné akceptovat vyšší ceny za potraviny odpovídající náročným požadavkům spotřebitelů, a naopak klesne zájem například o vejce z klecových chovů. Adaptace na nové technologie je sice zpravidla doprovázena vyššími investičními náklady, ale nelze očekávat, že unijní trh počká na dofinancování vynaložených investic. Bude tomu spíše naopak, lze tedy předpokládat, že spíše ještě urychlí nabídku potravin preferovaných spotřebiteli.
Požadované kvalitě se bude nutné přizpůsobit
Na jednotném trhu se zhruba 450 miliony obyvatel mají, a vždy budou mít, dominantní postavení členské země s největší poptávkou, resp. nabídkou, potravin. Tyto státy budou určovat pravidla fungování jednotného agrárního trhu. Není vyloučeno, že složitost a časová náročnost dohadovacího řízení povede k posílení systému kvalifikované většiny.
Pokud rozhodující členské země připravují legislativní opatření směřující k zákazu produkce vajec z klecových chovů, pak je daná situace zřetelným signálem, že postupně budou mít přístup na společný trh výhradně výrobci nabízející požadovanou kvalitu. To bude také znamenat, že rozhodující producenti, resp. účastníci, agrárního zahraničního obchodu na společném agrárním trhu nastaví u vajec z neklecových chovů, včetně vaječné hmoty, parametry obchodování s touto komoditou. Jinak vyjádřeno, jestliže neexistují tarifní překážky obchodu, spotřebitelé dají přednost vejcím z neklecových chovů v podmínkách volného pohybu zboží. Neznamená to nic jiného, než že se tuzemským zemědělcům zákonitě zužuje prostor uplatnit se na vlastním trhu.
zdroj: Mediální oddělení ASZ ČR
Slovenské obchodné siete zoskupené vo Zväze obchodu Slovenska plánujú naďalej podporovať slovenskú poľnohospodársku a potravinársku produkciu vrátane slovenských producentov vajec.
Na tomto základe bolo v roku 2020 uzatvorené Memorandum o spolupráci v oblasti produkcie slepačích vajec na Slovensku medzi ministerstvom pôdohospodárstva, Zväzom obchodu SR a Úniou hydinárov Slovenska, obsahom ktorého sú vzájomné záväzky zamerané na podporu domácej produkcie vajec vrátane deklarácie, že slovenskí hydinári najneskôr do roku 2030 uskutočnia rekonštrukciu klietkových chovov nosníc na podstielkové, volierové a voľnovýbehové chovy.
Slovenské obchodné siete sa nepridali k iniciatíve zahraničných reťazcov ukončiť predaj vajec pochádzajúcich z obohateného klietkového chovu už v roku 2025, čím prejavili voči domácim producentom vajec vyššiu mieru ústretovosti vzhľadom na ich reálne investičné možnosti postupne modernizovať chovy nosníc.
„Členovia Zväzu obchodu plne podporujú trend zlepšovania humánnosti chovov a životných podmienok zvierat, no zároveň považujeme za veľmi dôležitú aj udržateľnosť domácej produkcie vajec a zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a zdravotnej bezpečnosti potravín,“ uviedol prezident Zväzu obchodu SR, Filip Kasana. Ako ďalej hovorí, nemožno opomenúť zvýšenú uhlíkovú stopu pri realizovaní náročnejšej logistiky v rámci dovozu tovaru zo zahraničia, čo má významný vplyv na kritériá udržateľnosti v rámci dopadov na životné prostredie.
„V súčasnosti platná legislatíva únie ani Slovenska chov nosníc v obohatených klietkach nezakazuje, a preto slovenské obchodné siete združené vo Zväze obchodu SR (COOP Jednota, CBA a Labaš) naďalej uprednostňujú slovenskú produkcia vajec v zmysle podpísaného Memoranda o spolupráci s Úniou hydinárov Slovenska, takže na ich pultoch budú pre spotrebiteľov dostupné domáce vajcia aj po 1. januári 2025,“ dodáva Filip Kasana.
V súčasnosti slovenskí chovatelia zabezpečujú slovenskú sebestačnosť vajec cca 85 %, pričom väčšina slovenskej produkcie je realizovaná prostredníctvom obohatených klietok, čo sa odráža aj na čistote vajec, ktorú spotrebiteľ preferuje.
Krmivo pre nosnice v klietkovom a podstielkovom chove má rovnakú kvalitu a zloženie. V záujme zlepšovania životných podmienok zvierat slovenskí chovatelia nosníc postupne rekonštruujú svoje prevádzky na podstielkový chov, no na väčšiu dynamiku tohto procesu im chýbajú finančné zdroje. Chov nosníc prostredníctvom podstielkového chovu je ekonomicky náročnejší, čo má svoj odraz vo vyššej pultovej cene vajec.
(TASR)
Vejce „domácí“, „z venkova“ nebo „od šťastných slepiček“… Pojmů je mnoho, ale každý ví, o čem je řeč. Stojí za to napsat pár slov o bezpečnosti takových produktů a představit jejich ceny.
- Prodej domácích vajec je v Polsku docela populární.
- Takový produkt je považován za hodnotnější než vejce z farmy, i když je třeba dodat, že vědecký výzkum není v této otázce jasný.
- Při rozhodování o koupi takových vajec stojí za to věnovat pozornost několika aspektům.
Skladování vajec
Při nákupu je vhodné vzít v úvahu, jak byla vejce skladována: pro jejich bezpečnost musí být dostatečně nízká teplota a musí být omezeno vystavení zboží přímému slunečnímu záření. Samozřejmě ne vždy máme možnost zkontrolovat, jak byla vejce uskladněna, ale pokud vidíme, že na trhu leží bez jakékoliv ochrany proti slunci, měli bychom s tímto faktem počítat.
Mytí vaječných skořápek
Další věcí je čistota skořápek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se vajíčko neušpinilo. Zanechat špinavou skořápku je však menší zlo, než se ji pokoušet umýt – taková akce zvyšuje riziko pronikání choroboplodných zárodků do pórovité skořápky. Bohužel nemáme jak ověřit, zda bylo vajíčko, které jsme koupili, umyté či nikoliv.
Prodej vajec na trhu
Bohužel se také může stát, že nepoctiví prodejci koupí vejce ze supermarketů nebo velkoobchodů (vykoupí je za nižší cenu) a následně je prodají jako „domácí“. Není problém označení odstranit a vejce přebalit do jiného obalu. Takové praktiky samozřejmě nejsou zdraví nebezpečné, ale je to podvod – vždyť když si chceme koupit farmářská vejce. Bohužel neexistuje žádná účinná metoda, jak odlišit vejce z trhu od těch z domácích chovů. Má to určité důvody (vejce z drůbežárny mají častěji hnědou barvu, což vyplývá z genetiky používané ve velkochovu), ale v žádném případě to není pravidlo.
Princip omezené důvěry
Jak vidíme, při nákupu vajec z neoficiálních kanálů existuje mnoho neznámých. Samozřejmě se nestavíme na žádnou stranu, ale při rozhodování o takové koupi bychom se měli řídit zásadou omezené důvěry. Je důležité, aby produkt, který kupujeme, pocházel ze známého a důvěryhodného zdroje. Je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, to znamená pečlivě si umýt a dezinfikovat ruce při manipulaci s vejci a před použitím opařit skořápku. Taková vejce je také lepší nepoužívat k přípravě tepelně neupraveného jídla.
Jaké jsou ceny vajec?
Na závěr se sluší říci, jaké jsou dnes ceny domácích vajec. Jak ukazuje náš krátký průzkum, náklady na nákup takových vajec se velmi liší. Nabídka zahrnuje produkty s cenami od 0,80 PLN do 1,50 PLN za kus. Cena částečně souvisí s velikostí vajíčka, ale pravděpodobně je to z velké části dáno poměrem nabídky a poptávky.
(farmer.pl)
Akce, kterou pořádají prezident Biden a první dáma, nabízí tisíce skořápkových vajec a aktivity pro děti i dospělé.
V Bílém domě se v pondělí 1. dubna konala akce Easter Egg Roll 2024, která obsahovala téma „EGGucation“ se vzdělávacími aktivitami pro děti všech věkových kategorií. Kromě hledání velikonočních vajíček se letošní akce soustředila na kvalitu škol, čtenářské koutky, exkurze na farmy, obrázkový den, či fyzické zóny „EGGucation“. Více než 30 000 natvrdo vařených vajec ve skořápce je následně ručně barveno a využito při hledání vajec.
Generální ředitelka American Egg Board (AEB) Emily Metzová řekla: „Američtí producenti vajec jsou hrdí na to, že mohou ve velikonočním období poskytovat vejce rodinám v nouzi a budou pokračovat v darech komunitám po celých USA a po celý rok.“ První dáma Jill Biden uvedla, že letošní akce Velikonoční vajíčko se účastní přibližně 40 000 lidí.
(wattagnet.com)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
