Connect with us
Reklama

Aktuality

Trendy v chovu nosnic určují z velké míry spotřebitelé

Published

on

Evropská unie před časem veřejně otevřela téma klecových chovů nosnic, problému, který je již řadu let diskutován jak mezi zemědělci, tak i spotřebiteli a mj. i ekologickými aktivisty. V současnosti se otázka zákazu klecových chovů iniciovaná ze strany EU prezentuje odborné veřejnosti v otevřeném dopise podepsaném předsedou Zemědělského svazu ČR Martinem Pýchou. Argumentační zázemí následujícího stanoviska je obecnější povahy, má za cíl oslovit jak představitele PFO, tak i PPO, a to proto, že navrhované zásadní změny v technologii chovu nosnic dopadají svými důsledky jak na vlastníky, tak i uživatele zemědělské půdy.

Zásadním je striktní požadavek nepodpořit z české strany zákaz klecových chovů nosnic včetně chovů v obohacených klecích. V řadě okolních vyspělých zemí je již řadu let tento problém postupně řešen přechodem na jiné formy chovu nosnic, jmenovitě chov v halách, voliérách nebo v rámci výběhových chovů. Souběžně s tím přiměl rostoucí zájem spotřebitelů upřednostňovat nákupy vajec z neklecových chovů velké obchodní řetězce k přijetí závazku v poměrně krátkém časovém horizontu vyloučit ze svého sortimentu vejce z klecových chovů. Pokud agrárně významné země ve vlastní režii, resp. prostřednictvím Evropské komise, připravují legislativní podmínky pro zákaz chovu nosnic v klecích, stává se problém vysoce aktuálním prakticky pro všechny členské země EU.

Welfare zvířat jako požadavek společnosti

Ve výše zmiňovaném dokumentu se uvádí řada argumentů věcné povahy o výhodách chovu nosnic v obohacených klecích, jež nelze zpochybnit. Pokud však jsou spotřebitelé rozhodnuti upřednostňovat jiné způsoby chovu drůbeže, pak nelze dlouhodobě daný trend zastavit. Je tomu tak proto ze zcela jednoduchého důvodu, a to, že zákazníci určité životní úrovně a informační gramotnosti dynamicky reagují na marketingově podpořenou nabídku vajec lépe odpovídající představě o konzumaci zdravějších potravin. Laické představy o různé kvalitě vajec jsou navíc ztotožňovány s často neúnosnými životními podmínkami chovu nosnic v klecích. Argument, že spotřebitelé jsou negativně ovlivňováni informacemi pořízenými nelegálními způsoby, není při dnešních technických možnostech akceptovatelný, zejména pokud prokazatelně potvrzují hrubé porušení welfare zvířat v klecích.
Kvalita, nikoliv kvantita

Je zřejmé, že technologické změny, v tomto konkrétním případě související s přestavbou chovu nosnic v klecích k investičně náročnějším opatřením, jsou objektivní povahy a jejich realizaci v unijních podmínkách lze prakticky pouze odsunout. Zásadní omezující podmínkou všech navrhovaných opatření je rozhodnutí, do jaké míry navrhované změny naleznou podporu u spotřebitelů.

Současný evropský trh s potravinami je permanentně ovlivňován stoupajícími nároky obyvatelstva na kvalitu a zdravotní nezávadnost nabízených produktů. V posledních letech lze ale současně zaznamenat rostoucí zájem spotřebitelů o to, jak jsou dodržovány principy dobrých životních podmínek zvířat.

Lze také očekávat, že ve většině vyspělých zemí dále poroste podíl obyvatelstva, které bude ochotné akceptovat vyšší ceny za potraviny odpovídající náročným požadavkům spotřebitelů, a naopak klesne zájem například o vejce z klecových chovů. Adaptace na nové technologie je sice zpravidla doprovázena vyššími investičními náklady, ale nelze očekávat, že unijní trh počká na dofinancování vynaložených investic. Bude tomu spíše naopak, lze tedy předpokládat, že spíše ještě urychlí nabídku potravin preferovaných spotřebiteli.

Požadované kvalitě se bude nutné přizpůsobit

Na jednotném trhu se zhruba 450 miliony obyvatel mají, a vždy budou mít, dominantní postavení členské země s největší poptávkou, resp. nabídkou, potravin. Tyto státy budou určovat pravidla fungování jednotného agrárního trhu. Není vyloučeno, že složitost a časová náročnost dohadovacího řízení povede k posílení systému kvalifikované většiny.
Pokud rozhodující členské země připravují legislativní opatření směřující k zákazu produkce vajec z klecových chovů, pak je daná situace zřetelným signálem, že postupně budou mít přístup na společný trh výhradně výrobci nabízející požadovanou kvalitu. To bude také znamenat, že rozhodující producenti, resp. účastníci, agrárního zahraničního obchodu na společném agrárním trhu nastaví u vajec z neklecových chovů, včetně vaječné hmoty, parametry obchodování s touto komoditou. Jinak vyjádřeno, jestliže neexistují tarifní překážky obchodu, spotřebitelé dají přednost vejcím z neklecových chovů v podmínkách volného pohybu zboží. Neznamená to nic jiného, než že se tuzemským zemědělcům zákonitě zužuje prostor uplatnit se na vlastním trhu.

zdroj: Mediální oddělení ASZ ČR

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl

Published

on

Drůbežářský a masný průmysl vždy hledá způsoby, jak být ekologicky udržitelnější, ale společnosti si musí dávat pozor na greenwashing, tvrdí Frank Mitloehner, Ph.D., UC Davis, Department of Animal Science, který prezentoval na International Production and Processing Expo (IPPE) 2024.

Co je tedy greenwashing?

Organizace spojených národů definuje greenwashing jako „klamání veřejnosti, aby uvěřila, že společnost nebo jiný subjekt dělá pro ochranu životního prostředí více, než to ve skutečnosti je“ (forma dezinformace, která je šířena za účelem zvýšení povědomí o pozitivním environmentálně dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu. Mezi příklady greenwashingu patří používání zavádějících environmentálních označení nebo prosazování cílů udržitelnosti bez skutečného plánu na jejich dosažení. „Musíme být velmi opatrní, abychom nebyli obviněni z greenwashingu, protože to naši kritici v živočišné výrobě říkají. Teď slibují čistou nulu tam nebo uhlíkovou neutralitu nebo klimatickou neutralitu, takže každá organizace má své vlastní cíle, ale stejně jich není schopna dosáhnout,“ řekl Mitloehner. „Podle mého názoru musíme opravdu dbát na to, abychom si vytýčili cíle, které jsou srozumitelné lidem, kteří se o ně zajímají.“

Jak greenwashing poškozuje drůbežářský průmysl?

Když si firmy a organizace stanoví klimatické cíle, kterých nakonec nedosáhnou, ztratí důvěru spotřebitelů. Riziko představuje podle Mitloehnera také zmatení spotřebitelů kvůli „nedostatečné standardizaci a harmonizaci“; vzhledem k tomu, že různé organizace stanovují různé klimatické cíle, spotřebitelé nebudou vědět, které z nich jsou skutečně legitimní nebo které lakují nazeleno.

Tento zmatek poškodí image celého odvětví

Mitloehner také varoval před tím, že jedna generace si bude klást environmentální cíle, kterých příští generace nebude schopna dosáhnout. „Mnoho z těchto lidí, kteří činí tato odvážná tvrzení (environmentální cíle), bude do roku 2030 v důchodu, ale společnosti budou tato tvrzení dodržovat,“ řekl Mitloehner. „A to je významný závazek.“ Jinými slovy, „uvádění těchto odvážných tvrzení“ může krátkodobě fungovat pro image společnosti, ale připravuje společnost na neúspěch v budoucnu. „Pokud si nejste jisti, zda můžete něčeho dosáhnout do roku 2030, 2040, 2050, neslibujte to, protože není absolutně nic horšího,“ dodal Mitloehner.

(WATTPoultry.com, naschov.com)

Continue Reading

Aktuality

Je len otázkou času, kedy vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka

Published

on

V Slovenských veľkochovoch sa prvýkrát objavila agresívna forma vtáčej chrípky a za obeť jej padli desaťtisíce sliepok. Ako táto agresívna forma vznikla, akou hrozbou je pre ľudí, a čo s tým majú priemyselné veľkochovy?

Vtáčia chrípka začala pôvodne ako mierne ochorenie vodného vtáctva. Priemyselné veľkochovy však vytvorili ideálnu živnú pôdu pre zmutovanie vtáčej chrípky do agresívnej formy, ako ju zažívame dnes. Kvôli extrémnej genetickej podobnosti sliepok vo veľkochovoch a stresujúcim otrasným podmienkam, ktoré oslabujú sliepkam imunitný systém, je zapríčinené bleskové šírenie vírusu, pričom každý ďalší prenos je pre neho príležitosťou mutovať.

Stačí, ak sa vo veľkochove nakazí jedna sliepka. Vtáčia chrípka sa prenáša kontaktom, a tak netrvá dlho, kým sliepky natlačené v klietkach jedna na druhej nakazí vírus a postupne zamorí celý chov. Už pri nakazení pár jedincov usmrtia desaťtisíce sliepok v celom chove. Klietky, v ktorých prežijú sliepky celý život v hororových podmienkach nie sú riešením, naopak zvyšovanie stresu sliepkam tento problém len zhoršuje.

Priemyselné veľkochovy, kde sú sliepky natlačené hlava na hlave, sú zároveň časovanou bombou pre vypuknutie epidémie, ktorá môže vyústiť v pandémiu. Je len otázkou času, kedy v nich vtáčia chrípka získa schopnosť preskočiť na človeka a priniesť podobnú skazu ako nedávny COVID-19 či španielska chrípka pred sto rokmi. Môžu za to naozaj divožijúce vtáky?

Podľa Európskeho úradu pre bezpečnosť potravín (EFSA) najčastejšou príčinou zavlečenia ochorenia do veľkochovu nie je divožijúce vtáctvo, ale zanedbávanie hygienických opatrení pracovníkov a pracovníčok. Štúdie EFSA naviac ukázali, že neexistujú významné rozdiely v šírení ochorenia v rôznych typoch chovu.*

Nebezpečné mutácie vtáčej chrípky majú na svedomí priemyselné veľkochovy. Jediným riešením, ktoré dlhodobo ochráni zvieratá aj ľudí pred ďalšou pandémiou nie je zatváranie zvierat do čoraz menších klietok, ale odklon od priemyselných veľkochovov k prirodzeným podmienkam pre zvieratá.

(Humánný pokrok)

Continue Reading

Aktuality

Potvrdili nové dve ohniská vtáčej chrípky v dvoch krajoch

Published

on

Zlá správa z agrosektora. Po Zlatnej na Ostrove, kde museli usmrtiť 40-tisíc kusov hydiny, potvrdili vtáčiu chrípku už aj na farmách pri Senci v Bratislavskom kraji a pri Trnave.

Smutnú správu zverejnilo Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. „Vtáčia chrípka je potvrdená aj na farmách pri Senci a pri Trnave. Ide zrejme o sekundárne ohniská nákazy,“ informovalo ministerstvo.

„Po tom, ako bola minulý týždeň ukončená depopulácia 40-tisíc kusov hydiny na farme Nový Pavol v Zlatnej na Ostrove, boli na príslušné pracoviská Regionálnej veterinárnej a potravinovej správy Senec a Trnava nahlásené ďalšie zvýšené úhyny hydiny v dvoch rozmnožovacích a úžitkových chovoch na farmách Veľká Častá a Špačince,“ upresnilo ministerstvo. Vo Veľkej Častej uhynulo 28-tisíc kusov hydiny a v Špačinciach 24-tisíc kusov.

Podľa ministerstva ide na základe predbežných záverov zrejme o sekundárne ohniská, ktoré sú prepojené s primárnym ohniskom na farme Nový Pavol. „Epizootologické šetrenie naďalej prebieha. Regionálne veterinárne a potravinové správy Trnava a Senec nariadili opatrenia v zmysle platných predpisov,“ uzavrelo ministerstvo.

(pluska.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality