Podle údajů maďarského Informačního systému o tržních cenách (PÁIR) Institutu zemědělské ekonomiky (AKI) byla ve 26. týdnu roku 2022 (27. 6. – 3. 7.) hrubá cena vajec na velkoobchodních trzích 44-50 HUF, a na spotřebitelských trzích 50-55 HUF. Tím už bylo dosaženo úrovně, kterou v květnu předpovídal zemědělský ekonom György Raskó. Od té doby však ceny stále rostou. Otázkou však je, zda bude cena vajec dále růst, a pokud ano, jak dlouho? Jaké cenové efekty v současné době v odvětví převažují? Co lze očekávat v dalším období? Agrárszektor se na to zeptal Gergelyho Pákozda, zástupce prezidenta Maďarské asociace chovatelů a producentů vajec.

Gergely Pákozd řekl, že ceny vajec jsou ovlivněny mnoha faktory, jako je způsob jejich uchovávání, způsob balení a kde je kupujete. Dá se však říci, že cena vajec v posledním období rozhodně vzrostla a je také jisté, že bude dále růst, neboť producenti zaznamenali v posledním období poměrně výrazné zdražení: krmných surovin, jako např. pšenice, kukuřice a cena sóji se minimálně zdvojnásobila, ale zdražily i krmné doplňky a vitamíny a krmivo tvoří téměř 70 % nákladů na vejce. A pokud se cena těchto surovin zdvojnásobí, pak se zvýší i výrobní náklady. Gergely Pákozd upozornil, že kromě krmiva a jeho surovin zdražilo všechno ostatní, takže vzrostla i cena strojů a zařízení potřebných pro zemědělství a chov zvířat, investice a náklady na údržbu.

Náklady na renovace a investice zvyšující efektivitu se také několikrát zvýšily. A to je pak obrovský tlak na aktéry sektoru: na jedné straně se od nich očekává co nejefektivnější využití výrobních prostředků, které mají k dispozici, na druhé straně je však velmi obtížné investovat a zvyšovat efektivitu, protože náklady se mnohonásobně zvýšily. Problémem je podle místopředsedy Asociace, že realizace investičního projektu trvá 1-1,5 roku a pokud uvažujete o nějaké investici, kterou chcete realizovat v delším časovém horizontu, je v současném prostředí velmi obtížné získat stabilní cenovou nabídku. Přemýšlení o vývoji a investicích nyní znamená podstupování obrovských rizik – uvedl Gergely Pákozd s tím, že produkce vajec, stejně jako všechna odvětví chovu zvířat, má extrémně vysokou poptávku po živé práci, zatímco pracovní síla je k dispozici v omezeném počtu. Nezáleží na tom, kdo v oboru pracuje, zaměstnanci musí být vynikající jak po stránce odborné kvalifikace, tak morálně/etické. To se však musí promítnout i do mezd, což představuje další problém.

Gergely Pákozd hovořil také o brutálním zdražení energií. Vzhledem k tomu, že subjekty působící v odvětví vajec jsou považovány za konkurenční subjekty na trhu, nebylo možné nakupovat energie za snížené režijní ceny, ale za tržní ceny. To vyústilo v situaci, kdy ti, kteří neměli dlouhodobou smlouvu, ale každý rok znovu a znovu podepisovali smlouvu s poskytovatelem služby, nyní musí čelit výraznému nárůstu nákladů. Lépe si ale nevedli ani ti, kteří měli dlouhodobé smlouvy, protože je poskytovatelé služeb v nejednom případě zrušili, a to i v případě smlouvy na 2-3 roky. Mezi důvody výpovědi obvykle patří odkaz na Všeobecné obchodní podmínky (VOP) nebo změny spotřebitelských zvyklostí. Problém je v tom, že v takovém případě může poskytovatel služby odpojit službu 30 dní po ukončení smlouvy a chovatelé si nemohou dovolit zůstat bez elektřiny, takže jsou nuceni podepisovat nové smlouvy. Problém tohoto postupu je podle odborníka v tom, že pokud dotyčný výrobce dříve investoval do solárních panelů, snížilo mu to spotřebu elektřiny. A nové smlouvy obsahují 3-4x vyšší ceny než ty předchozí.

Podle Gergelyho Pákozda je vážnou výzvou v sektoru také zvýšená potřeba kapitálu. Aby výrobce nakoupil všechny suroviny, které bude v příštích letech potřebovat, s ročním předstihem, bude potřeba násobek loňského kapitálu. Ceny potravin se v takové míře nepohnuly. Dalo by se to financovat úvěrem, ale úrokové sazby nejsou příznivé. V chovu zvířat je velmi vážný nedostatek kapitálu – řekl Gergely Pákozd.

V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou, která se odehrává hned vedle, expert uvedl, že analýzou údajů o vývozu a dovozu evropských vajec spolu s analýzou dlouhodobých trendů, vyšlo najevo, že podíl Ukrajiny na evropském trhu a dovozu vajec do EU se každým rokem zvětšuje, v současnosti může být mezi 30–40 %. Paralelně s růstem role ukrajinského dovozu se snížil i podíl USA na trhu EU s vejci a vaječnými výrobky. Podle Gergelyho Pákozda měla EU v minulosti pro takové situace vhodnou praxi, kdy byla povolena pouze vejce od určitých farem a výrobců (protože výrobní náklady jsou na Ukrajině mnohem nižší), což mělo na trhu EU určitý cenový efekt. Ale s vypuknutím války to zmizelo. Aktuálně je na trhu dočasný nedostatek a ceny začaly prudce růst. K tomu se přidaly problémy s dodávkami krmiva obilím způsobené energetickou krizí a rusko-ukrajinskou válkou, které mají rovněž vliv na zvýšení cen. Nyní došlo k dohodě o celní výjimce mezi Evropskou unií a Ukrajinou a celý sektor produkce vajec netrpělivě očekává, jak to dopadne. Všichni jsou zvědaví, zda se Ukrajina pokusí prodat své potravinářské a zemědělské produkty na evropském vnitřním trhu.

Bohužel Gergely Pákozdi musel na otázku, zda maďarská produkce vajec stačí k uspokojení poptávky, dát zápornou odpověď. Jak uvedl, díky různým investicím se v uplynulém období zvýšil podíl soběstačnosti v tomto oboru, ale současná situace zatížená výzvami a problémy je nejistá. Pokud malí, ale i větší, aktéři vypadnou z dodavatelského řetězce, jistě to dále sníží soběstačnost a zvýší problémy – dodal místopředseda Asociace.

Podle Gergelyho Pákozda je extrémně velkým faktorem nejistoty také to, že stále není jasné, co EU chce dělat ve vztahu k dobrým životním podmínkám zvířat. Padaly návrhy, které by ještě více zpřísnily opatření na ochranu zvířat. Pokud by vešel v platnost například zákaz chovu v klecích, na základě kterého by všichni museli přejít na voliéry s hlubokou podestýlkou, pak by došlo v dnešních podmínkách ke kolapsu.

Podle místopředsedy Asociace, stejně jako ve většině odvětví, je i v produkci vajec cítit emoční únava. Nezpůsobil to jen koronavirus, ale mohou za to všechny malé i velké krize od té doby. Jak řekl Gergely Pákozd, v chovu hospodářských zvířat neexistuje home office. Zatímco svět už mluví o nutnosti čtyřdenního pracovního týdne, v živočišné výrobě sedm dní v týdnu často nestačí. Podle specialisty si sektor rozhodně zaslouží pár klidných let, ale válka, která vypukla v únoru, drastické zdražení surovin, energetická krize a regulační nejistoty, to vše jsou faktory, které zpochybňují dlouhodobý plány hráčů sektoru. Těžko tak očekávat vývoj v takovém prostředí. Všichni chtějí, aby na stole maďarského spotřebitele byla pouze maďarská vejce; na druhou stranu v prostředí, kde reálná hodnota příjmů klesá, nebude kladen tolik důraz na etické otázky ale na peněženky. Podle Gergelyho Pákozda zdražování obyvatele dožene, lidé si ještě myslí, že „brzy bude líp, jen musí ještě trochu vydržet“. Problém je, že k tomu nedojde, protože v mnoha případech se zdražení ještě nepromítlo do cen.

(agrarszektor.hu)