Connect with us
Reklama

Aktuality

V Maďarsku může dojít k velkému zdražení vajec

Published

on

Podle údajů maďarského Informačního systému o tržních cenách (PÁIR) Institutu zemědělské ekonomiky (AKI) byla ve 26. týdnu roku 2022 (27. 6. – 3. 7.) hrubá cena vajec na velkoobchodních trzích 44-50 HUF, a na spotřebitelských trzích 50-55 HUF. Tím už bylo dosaženo úrovně, kterou v květnu předpovídal zemědělský ekonom György Raskó. Od té doby však ceny stále rostou. Otázkou však je, zda bude cena vajec dále růst, a pokud ano, jak dlouho? Jaké cenové efekty v současné době v odvětví převažují? Co lze očekávat v dalším období? Agrárszektor se na to zeptal Gergelyho Pákozda, zástupce prezidenta Maďarské asociace chovatelů a producentů vajec.

Gergely Pákozd řekl, že ceny vajec jsou ovlivněny mnoha faktory, jako je způsob jejich uchovávání, způsob balení a kde je kupujete. Dá se však říci, že cena vajec v posledním období rozhodně vzrostla a je také jisté, že bude dále růst, neboť producenti zaznamenali v posledním období poměrně výrazné zdražení: krmných surovin, jako např. pšenice, kukuřice a cena sóji se minimálně zdvojnásobila, ale zdražily i krmné doplňky a vitamíny a krmivo tvoří téměř 70 % nákladů na vejce. A pokud se cena těchto surovin zdvojnásobí, pak se zvýší i výrobní náklady. Gergely Pákozd upozornil, že kromě krmiva a jeho surovin zdražilo všechno ostatní, takže vzrostla i cena strojů a zařízení potřebných pro zemědělství a chov zvířat, investice a náklady na údržbu.

Náklady na renovace a investice zvyšující efektivitu se také několikrát zvýšily. A to je pak obrovský tlak na aktéry sektoru: na jedné straně se od nich očekává co nejefektivnější využití výrobních prostředků, které mají k dispozici, na druhé straně je však velmi obtížné investovat a zvyšovat efektivitu, protože náklady se mnohonásobně zvýšily. Problémem je podle místopředsedy Asociace, že realizace investičního projektu trvá 1-1,5 roku a pokud uvažujete o nějaké investici, kterou chcete realizovat v delším časovém horizontu, je v současném prostředí velmi obtížné získat stabilní cenovou nabídku. Přemýšlení o vývoji a investicích nyní znamená podstupování obrovských rizik – uvedl Gergely Pákozd s tím, že produkce vajec, stejně jako všechna odvětví chovu zvířat, má extrémně vysokou poptávku po živé práci, zatímco pracovní síla je k dispozici v omezeném počtu. Nezáleží na tom, kdo v oboru pracuje, zaměstnanci musí být vynikající jak po stránce odborné kvalifikace, tak morálně/etické. To se však musí promítnout i do mezd, což představuje další problém.

Gergely Pákozd hovořil také o brutálním zdražení energií. Vzhledem k tomu, že subjekty působící v odvětví vajec jsou považovány za konkurenční subjekty na trhu, nebylo možné nakupovat energie za snížené režijní ceny, ale za tržní ceny. To vyústilo v situaci, kdy ti, kteří neměli dlouhodobou smlouvu, ale každý rok znovu a znovu podepisovali smlouvu s poskytovatelem služby, nyní musí čelit výraznému nárůstu nákladů. Lépe si ale nevedli ani ti, kteří měli dlouhodobé smlouvy, protože je poskytovatelé služeb v nejednom případě zrušili, a to i v případě smlouvy na 2-3 roky. Mezi důvody výpovědi obvykle patří odkaz na Všeobecné obchodní podmínky (VOP) nebo změny spotřebitelských zvyklostí. Problém je v tom, že v takovém případě může poskytovatel služby odpojit službu 30 dní po ukončení smlouvy a chovatelé si nemohou dovolit zůstat bez elektřiny, takže jsou nuceni podepisovat nové smlouvy. Problém tohoto postupu je podle odborníka v tom, že pokud dotyčný výrobce dříve investoval do solárních panelů, snížilo mu to spotřebu elektřiny. A nové smlouvy obsahují 3-4x vyšší ceny než ty předchozí.

Podle Gergelyho Pákozda je vážnou výzvou v sektoru také zvýšená potřeba kapitálu. Aby výrobce nakoupil všechny suroviny, které bude v příštích letech potřebovat, s ročním předstihem, bude potřeba násobek loňského kapitálu. Ceny potravin se v takové míře nepohnuly. Dalo by se to financovat úvěrem, ale úrokové sazby nejsou příznivé. V chovu zvířat je velmi vážný nedostatek kapitálu – řekl Gergely Pákozd.

V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou, která se odehrává hned vedle, expert uvedl, že analýzou údajů o vývozu a dovozu evropských vajec spolu s analýzou dlouhodobých trendů, vyšlo najevo, že podíl Ukrajiny na evropském trhu a dovozu vajec do EU se každým rokem zvětšuje, v současnosti může být mezi 30–40 %. Paralelně s růstem role ukrajinského dovozu se snížil i podíl USA na trhu EU s vejci a vaječnými výrobky. Podle Gergelyho Pákozda měla EU v minulosti pro takové situace vhodnou praxi, kdy byla povolena pouze vejce od určitých farem a výrobců (protože výrobní náklady jsou na Ukrajině mnohem nižší), což mělo na trhu EU určitý cenový efekt. Ale s vypuknutím války to zmizelo. Aktuálně je na trhu dočasný nedostatek a ceny začaly prudce růst. K tomu se přidaly problémy s dodávkami krmiva obilím způsobené energetickou krizí a rusko-ukrajinskou válkou, které mají rovněž vliv na zvýšení cen. Nyní došlo k dohodě o celní výjimce mezi Evropskou unií a Ukrajinou a celý sektor produkce vajec netrpělivě očekává, jak to dopadne. Všichni jsou zvědaví, zda se Ukrajina pokusí prodat své potravinářské a zemědělské produkty na evropském vnitřním trhu.

Bohužel Gergely Pákozdi musel na otázku, zda maďarská produkce vajec stačí k uspokojení poptávky, dát zápornou odpověď. Jak uvedl, díky různým investicím se v uplynulém období zvýšil podíl soběstačnosti v tomto oboru, ale současná situace zatížená výzvami a problémy je nejistá. Pokud malí, ale i větší, aktéři vypadnou z dodavatelského řetězce, jistě to dále sníží soběstačnost a zvýší problémy – dodal místopředseda Asociace.

Podle Gergelyho Pákozda je extrémně velkým faktorem nejistoty také to, že stále není jasné, co EU chce dělat ve vztahu k dobrým životním podmínkám zvířat. Padaly návrhy, které by ještě více zpřísnily opatření na ochranu zvířat. Pokud by vešel v platnost například zákaz chovu v klecích, na základě kterého by všichni museli přejít na voliéry s hlubokou podestýlkou, pak by došlo v dnešních podmínkách ke kolapsu.

Podle místopředsedy Asociace, stejně jako ve většině odvětví, je i v produkci vajec cítit emoční únava. Nezpůsobil to jen koronavirus, ale mohou za to všechny malé i velké krize od té doby. Jak řekl Gergely Pákozd, v chovu hospodářských zvířat neexistuje home office. Zatímco svět už mluví o nutnosti čtyřdenního pracovního týdne, v živočišné výrobě sedm dní v týdnu často nestačí. Podle specialisty si sektor rozhodně zaslouží pár klidných let, ale válka, která vypukla v únoru, drastické zdražení surovin, energetická krize a regulační nejistoty, to vše jsou faktory, které zpochybňují dlouhodobý plány hráčů sektoru. Těžko tak očekávat vývoj v takovém prostředí. Všichni chtějí, aby na stole maďarského spotřebitele byla pouze maďarská vejce; na druhou stranu v prostředí, kde reálná hodnota příjmů klesá, nebude kladen tolik důraz na etické otázky ale na peněženky. Podle Gergelyho Pákozda zdražování obyvatele dožene, lidé si ještě myslí, že „brzy bude líp, jen musí ještě trochu vydržet“. Problém je, že k tomu nedojde, protože v mnoha případech se zdražení ještě nepromítlo do cen.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kvůli ptačí chřipce je v Evropě nedostatek vajec. Drůbežáři jsou v zisku

Published

on

Nedostatek vajec kvůli šíření nákazy ptačí chřipky zvyšuje jejich cenu a drůbežářské podniky se tak po řadě měsíců dostávají do zisku, řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Chybějící produkce na evropském trhu se projevuje na dovozu do Česka. V Německu a Nizozemsku bylo do konce října kvůli nemoci utraceno 5,8 milionu kusů drůbeže.

Drůbežáři se podle Mlázovského již od loňského roku potýkají s rostoucími cenami energií, což se rovněž promítlo do růstu cen. Poznamenal, že drůbežáři řadu měsíců svou produkci nedokázali obchodníkům prodávat za cenu, která by odpovídala nákladům. Na konci léta se ale na trhu projevil velký nedostatek vajec, což vedlo ke zdražení. „Dnes jsme se dostali na ceny, abychom mohli profitovat a mít zisk do budoucna,“ řekl.

Uvedl, že je problematické dovézt do Česka vejce ze zahraničí přes distributory. Zemědělci se dostali do situace, kdy jsou s nimi obchodníci ochotni více vyjednávat. „Řetězce se ozývají samy a diskutují s námi o ceně, což nikdy předtím nedělaly,“ uvedl. Ve firmě, kde sám působí, se i krátí objednávky, aby bylo možné uspokojit všechny odběratele, doplnil. Mlázovský očekává, že situace se brzy změní a po novém roce budou opět chovatelé svou produkci prodávat za nižší ceny.

V ČR se může podle Mlázovského v následujících letech snížit produkce v sektoru drůbeže kvůli plánovanému zákazu klecových chovů nosnic do konce roku 2026. „Bude to obrovský zásah do rozpočtu každého podniku,“ řekl. Očekává, že část podniků nestihne své chovy do tohoto termínu přizpůsobit, což může vést k poklesu chovů zhruba o 30 procent, v nejhorším případě až o 50 procent. Podle dřívějších odhadů unie bude přestavba chovů v ČR stát čtyři až pět miliard korun. „Jsou podniky, které jsou již z 50 procent přestavěné, jsou podniky, které ještě nezačaly,“ dodal.

Celý text na iDNES.cz

Continue Reading

Aktuality

Cenový strop pro konzumní vejce vstoupil v Maďarsku v platnost 10. listopadu

Published

on

Maďarská vláda se rozhodla zavést cenový strop i pro konzumní vejce. Podle oznámení Vládního informačního centra bude příslušné nařízení vlády zveřejněno v Maďarském věstníku. Cenové stropy regulují spotřebitelské ceny potravin nejvíce postižené zdražováním. V případě vajec a konzumních brambor nesmí být hrubá maloobchodní cena vyšší než cena uplatňovaná obchodníkem 30. září 2022. Cenový strop snižuje cenu vajec o 25 procent a brambor o 10 procent a očekává se, že sníží inflaci o 0,1 až 0,2 procenta.

Vejce a dokonce lze podle GKI na maďarských trzích prodávat dráž než kdykoli předtím. Obchody ale mohou kvůli cenovému stropu pociťovat jejich nedostatek. Průměrná rodina může zmrazením ceny vajec ušetřit cenu jedné či dvou porcí, maximálně 500 HUF měsíčně. V tržnici Békešská Čaba například v sobotu 12. listopadu žádali za větší vejce 95 HUF a za menší vejce 85 HUF, tedy úplně stejně jako před zavedením cenového stropu, prozradil RTL Híradó.

I přes další zdražování a cenový rozdíl může poptávka v halách tržišť vzrůst, protože kvůli klesající nabídce může být v obchodech vajec nedostatek. Vzhledem k tomu, že na tržištích není cenový strop, je zřejmé, že výrobci raději budou dodávat tam, protože tam lze dosáhnout mnohem vyšší ceny.

Podle informací svazu producentů vajec, pokud jim příjmy nepokryjí náklady kvůli cenovému stropu, pak je třeba počítat s nedostatkem produktu, a to i ve střednědobém horizontu.

(agrarszektor.hu, mbtt.hu)

Continue Reading

Aktuality

5 najväčších mýtov o vajciach: aj vy ste si mysleli, že sú pravdivé? 

Published

on

Vajcia patria k výživovo hodnotným potravinám a okrem toho, že sú samy osebe veľmi chutným pokrmom, majú všestranné využitie pri varení a príprave jedál. S ich vlastnosťami sa spája nielen množstvo zdraviu prospešných látok, ale aj poloprávd či klamstiev. Čo sú fakty a čo, naopak, mýty o vajciach?

  1. mýtus: Farba škrupiny závisí od farby peria sliepky 

Aj vy ste si niekedy kládli otázku, prečo sa farba škrupiny vajec líši? Ak si myslíte, že jej výsledný odtieň má na svedomí sfarbenie peria sliepky, mýlite sa. Prečo majú niektoré vajcia hnedú škrupinu a iné bielu?

Pravda: V skutočnosti rozhodujú o farbe škrupiny vajíčka kožné laloky nachádzajúce sa na mieste, kde majú sliepky uši. Sliepky s červenými či až červenohnedými lalokmi znášajú hnedé vajcia, zatiaľ čo sliepky so svetlými lalokmi vajcia s bielou škrupinou. Faktom je i to, že farba kožných lalokov sa podieľa na sfarbení peria sliepky.

  1. mýtus: Tmavšia farba žĺtka znamená vyššiu kvalitu vajca 

Čím je žĺtok tmavší, tým je vajce kvalitnejšie. Toto tvrdenie je veľmi rozšírené, avšak nepravdivé. Prečo majú niektoré vajcia bledší žĺtok, hoci ich kvalita sa nemení?

Pravda: Kvalita vajec závisí iba od spôsobu skladovania a od krmiva, ktorým je nosnica kŕmená. Práve to má rozhodujúci vplyv na farbu žĺtka. Presnejšie povedané, jeho zafarbenie ovplyvňuje podiel karotenoidov a xantofylov v krmive. Tieto látky pôsobia okrem iného aj ako farbivo (červené a žlté) a sú zodpovedné za tmavšiu farbu žĺtka (podiel daných látok v krmive sa zvyšuje napríklad kukuricou). Ak má žĺtok žltooranžovú farbu, je to najmä vďaka luteínu a riboflavínu, ktoré patria k prírodným farbivám s antioxidačným účinkom. Farba žĺtka však nemá vplyv na kvalitu či chuť vajíčka.

A čo farba škrupiny a farba žĺtka? 

V súvislosti s farbou žĺtka vyvrátime ešte jeden mýtus – čím je škrupina tmavšia, tým tmavší bude žĺtok. Keďže o farbe žĺtka rozhoduje krmivo, sfarbenie škrupiny jeho odtieň nijako neovplyvní.

  1. mýtus: Ak je bielok zakalený, vajce nie je čerstvé

Tvrdenie, podľa ktorého zakalený bielok znamená, že vajce je staré, prípadne pokazené, je lož. Čo sa týka čerstvosti, pravdou je presný opak.

Pravda: Zakalený bielok je badateľný predovšetkým v prípade čerstvých vajec v deň znášky. Samotné zakalenie spôsobuje vysoký obsah oxidu uhličitého po znesení vajíčka.

Čerstvosť si môžete overiť aj sami: 

  • Ak vajce vložíte do vody, to čerstvé sa ponorí, staré bude plávať. Dôvod? Vzduchová dutinka vnútri vajca sa časom postupne zväčšuje.
  • Ak sa bielok rýchlo roztečie, pretože je veľmi riedky, vajce je staré. V čerstvom vajíčku bielok úzko obopína žĺtok a je hustý.
  • Na obale vajec je uvedený údaj o minimálnej trvanlivosti vajec, ktorá je 28 dní od znesenia.
  1. mýtus: Vajcia by sa mali skladovať vo dverách chladničky 

Výrobcovia chladničiek najčastejšie umiestňujú držiak na vajcia do dverí chladničky. Sú však dvere vhodným miestom na uskladnenie vajec?

Pravda: Dvere sú najteplejším miestom v chladničke. Keďže sa často otvárajú, kolíše v nich teplota, čo skladovaným vajciam neprospieva. Vhodné umiestnenie je teda v zadných priestoroch políc, kde k badateľným výkyvom teplôt nedochádza.

  1. mýtus: Vajcia obsahujú veľa cholesterolu, sú teda nezdravé 

Tento mýtus sa opiera o fakt, že vajcia obsahujú cholesterol. Na ten však treba nazerať z viacerých hľadísk. Vajcia nie sú nezdravou potravinou. Prečo?

Pravda: Cholesterol je nevyhnutný pre správnu funkciu tela, vývoj človeka a jeho hormonálnu aktivitu (napríklad pri tvorbe vitamínu D, žlčových kyselín, hormónov). Vajcia obsahujú LDL aj HDL cholesterol, čiže tzv. zlý aj dobrý cholesterol. Vo vaječnom žĺtku sa nachádza cca 200 mg cholesterolu (LDL ku HDL v pomere cca 2/3 : 1/3), zároveň však vajce obsahuje cca 1 700 mg lecitínu, látky, ktorá pomáha s odbúravaním cholesterolu.

Vedeli ste, že?

Konzumáciou vajec automaticky nezvyšujete množstvo cholesterolu vo vašom tele (to závisí napríklad aj od veku, genetiky človeka, zdravotného stavu). Cholesterol nachádzajúci sa vo vaječnom žĺtku má zanedbateľný vplyv na kardiovaskulárne ochorenia – nepatrí k potravinám s vysokým obsahom saturovaných tukov a transmastných kyselín. Samotný tuk v žĺtku je zdraviu prospešný. Ide totiž o nenasýtenú formu, ktorá napomáha udržiavať rovnováhu telesných tekutín.

Vajcia sú skvelým zdrojom výživných látok. Vaječná bielkovina je plnohodnotná a ľahko stráviteľná. Organizmus ju dokáže zužitkovať na 100 %. Preto majú vajcia výborné skóre na stupnici zvanej index sýtosti, ktorá meria schopnosť potravín vyvolávať pocit nasýtenia a znižovať neskorší príjem kalórií. Ak ich pridáte do svojho jedálnička, okrem iného si zabezpečíte zdroj vitamínu D, B12, minerálu selénu či antioxidantov zeaxantínu a luteínu. Vďaka slovenským vajíčkam určite – sú čerstvé, kvalitné a pre zdravie bezpečné (podliehajú totiž neustálej kontrole). Nezabudnite si všímať pečiatku na škrupine vajec, ktorá musí obsahovať označenie SK.

(slovenskahydina.sk)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality