Aktuality
V Maďarsku může dojít k velkému zdražení vajec

Podle údajů maďarského Informačního systému o tržních cenách (PÁIR) Institutu zemědělské ekonomiky (AKI) byla ve 26. týdnu roku 2022 (27. 6. – 3. 7.) hrubá cena vajec na velkoobchodních trzích 44-50 HUF, a na spotřebitelských trzích 50-55 HUF. Tím už bylo dosaženo úrovně, kterou v květnu předpovídal zemědělský ekonom György Raskó. Od té doby však ceny stále rostou. Otázkou však je, zda bude cena vajec dále růst, a pokud ano, jak dlouho? Jaké cenové efekty v současné době v odvětví převažují? Co lze očekávat v dalším období? Agrárszektor se na to zeptal Gergelyho Pákozda, zástupce prezidenta Maďarské asociace chovatelů a producentů vajec.
Gergely Pákozd řekl, že ceny vajec jsou ovlivněny mnoha faktory, jako je způsob jejich uchovávání, způsob balení a kde je kupujete. Dá se však říci, že cena vajec v posledním období rozhodně vzrostla a je také jisté, že bude dále růst, neboť producenti zaznamenali v posledním období poměrně výrazné zdražení: krmných surovin, jako např. pšenice, kukuřice a cena sóji se minimálně zdvojnásobila, ale zdražily i krmné doplňky a vitamíny a krmivo tvoří téměř 70 % nákladů na vejce. A pokud se cena těchto surovin zdvojnásobí, pak se zvýší i výrobní náklady. Gergely Pákozd upozornil, že kromě krmiva a jeho surovin zdražilo všechno ostatní, takže vzrostla i cena strojů a zařízení potřebných pro zemědělství a chov zvířat, investice a náklady na údržbu.
Náklady na renovace a investice zvyšující efektivitu se také několikrát zvýšily. A to je pak obrovský tlak na aktéry sektoru: na jedné straně se od nich očekává co nejefektivnější využití výrobních prostředků, které mají k dispozici, na druhé straně je však velmi obtížné investovat a zvyšovat efektivitu, protože náklady se mnohonásobně zvýšily. Problémem je podle místopředsedy Asociace, že realizace investičního projektu trvá 1-1,5 roku a pokud uvažujete o nějaké investici, kterou chcete realizovat v delším časovém horizontu, je v současném prostředí velmi obtížné získat stabilní cenovou nabídku. Přemýšlení o vývoji a investicích nyní znamená podstupování obrovských rizik – uvedl Gergely Pákozd s tím, že produkce vajec, stejně jako všechna odvětví chovu zvířat, má extrémně vysokou poptávku po živé práci, zatímco pracovní síla je k dispozici v omezeném počtu. Nezáleží na tom, kdo v oboru pracuje, zaměstnanci musí být vynikající jak po stránce odborné kvalifikace, tak morálně/etické. To se však musí promítnout i do mezd, což představuje další problém.
Gergely Pákozd hovořil také o brutálním zdražení energií. Vzhledem k tomu, že subjekty působící v odvětví vajec jsou považovány za konkurenční subjekty na trhu, nebylo možné nakupovat energie za snížené režijní ceny, ale za tržní ceny. To vyústilo v situaci, kdy ti, kteří neměli dlouhodobou smlouvu, ale každý rok znovu a znovu podepisovali smlouvu s poskytovatelem služby, nyní musí čelit výraznému nárůstu nákladů. Lépe si ale nevedli ani ti, kteří měli dlouhodobé smlouvy, protože je poskytovatelé služeb v nejednom případě zrušili, a to i v případě smlouvy na 2-3 roky. Mezi důvody výpovědi obvykle patří odkaz na Všeobecné obchodní podmínky (VOP) nebo změny spotřebitelských zvyklostí. Problém je v tom, že v takovém případě může poskytovatel služby odpojit službu 30 dní po ukončení smlouvy a chovatelé si nemohou dovolit zůstat bez elektřiny, takže jsou nuceni podepisovat nové smlouvy. Problém tohoto postupu je podle odborníka v tom, že pokud dotyčný výrobce dříve investoval do solárních panelů, snížilo mu to spotřebu elektřiny. A nové smlouvy obsahují 3-4x vyšší ceny než ty předchozí.
Podle Gergelyho Pákozda je vážnou výzvou v sektoru také zvýšená potřeba kapitálu. Aby výrobce nakoupil všechny suroviny, které bude v příštích letech potřebovat, s ročním předstihem, bude potřeba násobek loňského kapitálu. Ceny potravin se v takové míře nepohnuly. Dalo by se to financovat úvěrem, ale úrokové sazby nejsou příznivé. V chovu zvířat je velmi vážný nedostatek kapitálu – řekl Gergely Pákozd.
V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou, která se odehrává hned vedle, expert uvedl, že analýzou údajů o vývozu a dovozu evropských vajec spolu s analýzou dlouhodobých trendů, vyšlo najevo, že podíl Ukrajiny na evropském trhu a dovozu vajec do EU se každým rokem zvětšuje, v současnosti může být mezi 30–40 %. Paralelně s růstem role ukrajinského dovozu se snížil i podíl USA na trhu EU s vejci a vaječnými výrobky. Podle Gergelyho Pákozda měla EU v minulosti pro takové situace vhodnou praxi, kdy byla povolena pouze vejce od určitých farem a výrobců (protože výrobní náklady jsou na Ukrajině mnohem nižší), což mělo na trhu EU určitý cenový efekt. Ale s vypuknutím války to zmizelo. Aktuálně je na trhu dočasný nedostatek a ceny začaly prudce růst. K tomu se přidaly problémy s dodávkami krmiva obilím způsobené energetickou krizí a rusko-ukrajinskou válkou, které mají rovněž vliv na zvýšení cen. Nyní došlo k dohodě o celní výjimce mezi Evropskou unií a Ukrajinou a celý sektor produkce vajec netrpělivě očekává, jak to dopadne. Všichni jsou zvědaví, zda se Ukrajina pokusí prodat své potravinářské a zemědělské produkty na evropském vnitřním trhu.
Bohužel Gergely Pákozdi musel na otázku, zda maďarská produkce vajec stačí k uspokojení poptávky, dát zápornou odpověď. Jak uvedl, díky různým investicím se v uplynulém období zvýšil podíl soběstačnosti v tomto oboru, ale současná situace zatížená výzvami a problémy je nejistá. Pokud malí, ale i větší, aktéři vypadnou z dodavatelského řetězce, jistě to dále sníží soběstačnost a zvýší problémy – dodal místopředseda Asociace.
Podle Gergelyho Pákozda je extrémně velkým faktorem nejistoty také to, že stále není jasné, co EU chce dělat ve vztahu k dobrým životním podmínkám zvířat. Padaly návrhy, které by ještě více zpřísnily opatření na ochranu zvířat. Pokud by vešel v platnost například zákaz chovu v klecích, na základě kterého by všichni museli přejít na voliéry s hlubokou podestýlkou, pak by došlo v dnešních podmínkách ke kolapsu.
Podle místopředsedy Asociace, stejně jako ve většině odvětví, je i v produkci vajec cítit emoční únava. Nezpůsobil to jen koronavirus, ale mohou za to všechny malé i velké krize od té doby. Jak řekl Gergely Pákozd, v chovu hospodářských zvířat neexistuje home office. Zatímco svět už mluví o nutnosti čtyřdenního pracovního týdne, v živočišné výrobě sedm dní v týdnu často nestačí. Podle specialisty si sektor rozhodně zaslouží pár klidných let, ale válka, která vypukla v únoru, drastické zdražení surovin, energetická krize a regulační nejistoty, to vše jsou faktory, které zpochybňují dlouhodobý plány hráčů sektoru. Těžko tak očekávat vývoj v takovém prostředí. Všichni chtějí, aby na stole maďarského spotřebitele byla pouze maďarská vejce; na druhou stranu v prostředí, kde reálná hodnota příjmů klesá, nebude kladen tolik důraz na etické otázky ale na peněženky. Podle Gergelyho Pákozda zdražování obyvatele dožene, lidé si ještě myslí, že „brzy bude líp, jen musí ještě trochu vydržet“. Problém je, že k tomu nedojde, protože v mnoha případech se zdražení ještě nepromítlo do cen.
(agrarszektor.hu)
Aktuality
Miliony kohoutů potkává smrt. Vejce snášejí jenom v pohádkách či mytologii

Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kuřátek v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích EU. Brzy budou i u nás.
Kohouti snášejí vejce pouze v pohádkách, případně ve slovanské mytologii. Lidé pohybující se ve vaječném průmyslu však dobře vědí, že je tato biologicky daná neschopnost ptačích jedinců důvodem, proč je každoročně řízeně usmrcováno dvanáct milionů jednodenních kohoutků. „Děje se tak pouze proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu zbyteční. Nyní se mluví o zákazu takového zabíjení. Podobný už přijalo Německo,“ říká pro deník Metro Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Devětkrát dražší myši
Jenže tito kohoutci jsou podle odborníků v současnosti hlavní potravou masožravých pacientů záchranných stanic. Především jde o léčené poštolky, oba druhy kání. Puštíci, kalousi a další sovy, bílí i černí čápi, ale třeba i ježci nebo lasicovité šelmy jich ve stanicích ročně spotřebují tři miliony.
„V zoologických zahradách jich zvířata zkonzumují odhadem dva miliony. Pokud k zákazu dojde, některé záchranné stanice horko těžko nahradí kuřátka myškami, jiné stanice na to mít nebudou, a tak skončí. Myš je totiž osmkrát, někdy i devětkrát dražší než kuře. Navíc aby mohla kuřata žít a být zabita chovatelem později, bude nutné pro potravu zachraňovaným zvířatům vychovat a zabít myš. To tak nějak nedává smysl ani v etické rovině,“ kroutí hlavou Stýblo.
Kampaně napříč Evropou
Na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie rozsáhlé kampaně. Podle lidí z ČSOP budou brzy i u nás. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat anebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté. Podle Přemysla Rabase, ředitele Safari Parku Dvůr Králové a známého odborníka na problematiku zoologických zahrad, by ale byl podobný postup více než nesmyslný. S ním souhlasí i předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp. „Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata, jež jsou
vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho zvířete bude nahrazena smrtí jiného a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ vysvětluje David Číp.
Zvažovaný zákaz nejen že podle něj vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v naší zemi, ale je navíc i daleko horší variantou z hlediska zátěže na naší přírodu a životní prostředí. „Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ kroutí hlavou Číp.
Etika versus byznys
Podle Rabase je pro mnohé z tuzemských zoologických zahrad krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné. Přičemž pokud by kampaň uspěla, bude to znamenat nejen obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady, ale rovněž mnohem větší zatížení životního prostředí. „Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada. To myslím autoři kampaně, pokud mají rádi zvířata, nemohou dopustit,“ konstatuje ředitel královédvorské zoo.
Záchranné stanice si jsou dle slov svých zástupců vědomy, že zabíjení jednodenních kuřátek jenom proto, že mají špatné pohlaví, je neetické. Ovšem řešení, kdy se zabíjí místo kohoutků jiná zvířata, má k etice také daleko. A je navíc likvidační pro záchranné stanice, které ročně přijímají z přírody více jak třicet tisíc handicapovaných zvířat. „A i díky potravě v podobě mrtvých kuřat jich více jak šedesát procent zachráníme a vrátíme do přírody,“ uzavírá Stýblo.
(metro.cz)
Aktuality
Dovoz ukrajinských vajec zakázalo aj Maďarsko

Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“.
Budapešť 15. septembra (TASR) – Maďarská vláda v piatok oznámila, že zachová v platnosti obmedzenia dovozu poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny napriek rozhodnutiu Európskej komisie (EK) o ukončení zákazu. TASR o tom informuje podľa agentúry AFP. „Maďarsko uzavrie svoje hranice pre 24 ukrajinských produktov,“ uviedol maďarský minister poľnohospodárstva István Nagy na sociálnej sieti. Dosiaľ bol zákaz obmedzený na štyri agrokomodity.
Zámerom tohto kroku je ochrana záujmov maďarských poľnohospodárov, doplnil minister s tým, že zahŕňať bude „obilie, repkové a slnečnicové semená, múku, jedlý olej, med, určité druhy mäsa a vajcia“. Zákaz dovozu štyroch komodít z Ukrajiny, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnicových semien, v piatok večer predĺžila aj slovenská vláda. Platiť bude do konca roka, vyplýva zo stanoviska premiéra Ľudovíta Ódora.
Zavedenie národného zákazu dovozu ukrajinských agrokomodít predtým oznámilo tiež Poľsko. V prípade všetkých troch krajín sa zákazy týkajú len vnútroštátneho dovozu, nie tranzitu na ďalšie trhy, dopĺňa agentúra Reuters. Bulharsko vo štvrtok oznámilo, že zákaz nepredĺži. Rumunsko avizovalo, že sa bude riadiť stanoviskom EK, no tamojší poľnohospodári pohrozili štrajkami v prípade nepredĺženia zákazu.
EK v máji zaviedla dočasné embargo na dovoz štyroch ukrajinských agrokomodít, a to pšenice, kukurice, repky a slnečnice. Cieľom bolo zastaviť narušovanie trhu v členských štátoch EÚ susediacich s Ukrajinou – v Bulharsku, Maďarsku, Poľsku, Rumunsku a na Slovensku. V piatok večer eurokomisia oznámila, že platnosť embarga vyprší podľa plánu koncom dňa. Po analýze údajov týkajúcich sa vplyvu vývozu týchto agrokomodít z Ukrajiny na trh EÚ totiž dospela k záveru, že narušenia trhu v týchto piatich členských štátoch boli odstránené.
Ukrajina podľa EK zároveň súhlasila, že do 30 dní zavedie konkrétne zákonné opatrenia vrátane systému vývozných licencií, aby sa predišlo nárastu množstva obilnín v krajinách EÚ.
(teraz.sk)
Aktuality
Maďarské organizácie vyzvali na zákaz dovozu ukrajinskej hydiny do EÚ

Budapešť 18. augusta (TASR) – Maďarská poľnohospodárska komora a záujmové združenie hydinárskeho priemyslu BTT vyzvali na zastavenie dovozu ukrajinskej hydiny a vajec do Európskej únie (EÚ). Neobmedzené dovozy poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny ohrozujú budúcu výrobu v Únii a znepokojujúce sú aj z pohľadu bezpečnosti potravín, uviedli organizácie v spoločnom stanovisku. TASR o tom informuje na základe správy agentúry MTI.
Nedávne opatrenia EÚ umožnili výrazné zvýšenie dovozu z Ukrajiny, tamojší výrobcovia ale nepodliehajú prísnym európskym normám v oblasti bezpečnosti potravín, zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, upozornili organizácie.
Zatiaľ čo EÚ pôvodne obmedzila dovoz ukrajinskej hydiny na 90.000 ton ročne, od júna minulého roka sa do bloku podľa iniciátorov výzvy doviezlo viac ako 218.000 ton.
Dovoz ukrajinských vajec sa v roku 2022 v porovnaní s predchádzajúcim rokom podľa ich údajov zvýšil zhruba štvornásobne, pričom len v marci 2023 malo prísť asi 100 miliónov vajec, teda takmer toľko, ako za celý rok 2021. Ani vojna na Ukrajine nemôže ospravedlniť, že Únia poskytuje Ukrajine výhody, prostredníctvom ktorých by sa do spoločenstva mohli dostať výrobky nespĺňajúce jej požiadavky, uvádza sa ďalej vo výzve. Liberalizácia ukrajinského dovozu zo strany európskeho spoločenstva by navyše podľa nich priniesla prospech skôr niektorým oligarchom než ukrajinskému ľudu.