Chov
Zvýšilo se používání antibiotik v polské živočišné produkci
Evropská agentura pro léčivé přípravky zveřejnila nejnovější zprávu, která ukazuje, že používání antibiotik v polské živočišné produkci se v roce 2017 významně zvýšilo. Polsko používá čtyřikrát více antibakteriálních látek než Dánsko, 2,9 x více než Nizozemsko, 2,4 x více než Francie a 1,9 x více než Německo. Poslední zveřejněná zpráva Evropské lékové agentury (EMA), která představuje výsledek programu sledování používání antibakteriálních veterinárních přípravků v živočišné výrobě (ESVAC) na rok 2017, staví polskou živočišnou výrobu do špatného světla.
Spotřeba antibakteriálních látek v populaci hospodářských zvířat je v Polsku sledována od roku 2011 v rámci ESVAC. V letech 2014 – 2016 byl zaznamenán pokles používání antibiotik v polské živočišné produkci. Tato situace se bohužel obrátila v roce 2017 a meziroční spotřeba těchto látek vzrostla až o 28 % – z 129,4 mg / PCU v roce 2016 na 165,2 mg / PCU v roce 2017. Průměr za 30 evropských sledovaných zemích byl 98,4 mg / PCU a v roce 2017 již méně, 91,6 mg / PCU (pro 31 evropských zemí).
Faktor PCU (population correction unit) byl zaveden agenturou EMA a označuje index velikosti populace zvířat, z nichž se získává jídlo, včetně koní. Tento přístup pomáhá odhadnout skutečné množství antibakteriálních produktů použitých v měnícím se počtu hospodářských zvířat v dané zemi. Sledování používání antibakteriálních přípravků na základě celkového množství prodaných prostředků se provádí od roku 2010, v roce 2017 se skupina zemí zahrnutých do těchto statistik zvýšila na 31.
Míra spotřeby antibiotik v roce 2017 v ostatních zemích je následující: Belgie 131,3 mg / PCU, Dánsko 39,4 mg / PCU, Francie 68,6 mg / PCU, Německo 89,0 mg / PCU, Španělsko 230, 3 mg / PCU, Velká Británie 32,5 mg / PCU. Je pozoruhodné, že ve všech těchto zemích se spotřeba meziročně snížila. Příklad Španělska je pozoruhodný. Přestože je užívání antibiotik na vysoké úrovni, v posledních čtyřech letech se výrazně snížilo. V roce 2014 byla tato spotřeba až 418,8 mg / PCU, o rok později 402,0 mg / PCU, pak 362,5 mg / PCU, a v roce 2017 dosáhla 230,3 mg / PCU. Úroveň spotřeby antibiotik je tam stále vysoká, ale klesající trend pokračuje a změna je významná.
Ve skupině zemí, kde v roce 2017 meziročně vzrostlo užívání antibiotik, byly kromě Polska: Rakousko s výsledkem 46,8 mg / PCU, Finsko 19,3 mg / PCU, Řecko 93,9 mg / PCU, Maďarsko 191,0 mg / PCU, Lotyšsko 33,3 mg / PCU, Nizozemsko 56,3 mg / PCU, Rumunsko 90,1 mg / PCU, Slovensko 61,9 mg / PCU, Slovinsko 36,5 mg / PCU. Nejvyšší spotřeby antibiotik v živočišné výrobě v roce 2017 dosáhly země jako Kypr 423,1 mg / PCU a Itálie 273,8 mg / PCU, ačkoli v posledních letech spotřeba v těchto zemích stále zůstává velmi vysoká.
Dánsko zůstávají lídrem v politice omezování používání antibiotik v živočišné výrobě. Jejich výsledek 39,4 mg / PCU za rok 2017 je významný. K tomu mají Dánové další plány na snížení této úrovně v následujících letech. Očekává se, že do roku 2022 bude používání antibiotik v chovu prasat v Dánsku o 8 procent nižší, než na začátku roku 2019. Jak nedávno uvedl dánský ministr potravin a rybolovu Mogens Jensen, dánští producenti prasat dokázali každoročně výrazně snížit spotřebu antibiotik. Dnes je až o 28 procent nižší než v roce 2009. Stalo se to díky dobrým šlechtitelským postupům, práci Potravinářské agentury a tzv. žluté kartě, která byla udělována zemědělským podnikům, které neudržovaly maximální úroveň spotřeby antibiotik stanovenou dánským ministerstvem potravin (DVFA). Překročení limitu bylo spojeno s pokutami a dodatečnými úředními kontrolami. Zavedená opatření vedla k významným změnám ve snižování používání antibiotik na farmách. Již v první polovině roku 2011 se úroveň spotřeby snížila o 25 % ve srovnání s první polovinou roku 2010 Toto je pouze jedno z opatření, která přijali Dánové s cílem omezit používání antibiotik, což dnes vedlo k tomu, že se mohou chlubit jednou z nejnižších úrovní mezi zeměmi Evropské unie.
Polský výsledek rozhodně není optimistický, když se podíváme na skutečnost, že přední evropští producenti zvířat se snaží omezit používání veterinárních antibakteriálních látek při jejich výrobě s docela dobrými účinky. Polská úroveň spotřeby antibiotik v živočišné výrobě zaostává za Dánskem, Německem, Francií a Nizozemskem. To rozhodně omezuje polskou konkurenceschopnost, zejména v éře globálního boje proti antibiotické rezistenci, kterou OSN v roce 2016 pojmenovala jako hlavní problém moderní civilizace při zachování lidského zdraví, píše farmer.pl.
Členské státu budou mít také povinnost zdokumentovat spotřebu a užití antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Právě antimikrobiální rezistence (omezení účinnosti léků při léčení lidských nemocí) je přitom podle ředitele Ústavu státní kontroly veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Jiřího Bureše stále větším problémem také v EU a v současné době způsobuje 33 000 úmrtí. Jedna z pěti infekcí je podle něj způsobena na antibiotika rezistentními zárodky, které mohou do lidského organismu proniknout potravou.
Rizika z potravy jsou ale podle Bureše řádově nižší než rizika odolnosti vůči antibiotikům plynoucí z nadužívání léků. Veterinární medicína se na rostoucí odolnosti podle něj podílí zhruba deseti procenty. Množství zatížení hospodářských zvířat v ČR antimikrobiotiky vyjádřené indexem mg/PCU přitom výrazně klesá. Zatímco v roce 2006 činila hodnota indexu 113 mg/PCU, o deset let později, v roce 2016, klesla na 61 mg/PCU. To řadí ČR zhruba do poloviny zatížení zvířat antibiotiky a antimikrobiotiky v rámci EU, ambicí veterinářů je nicméně hodnotu indexu dále snižovat, alespoň na 50 mg/PCU. (Vitalia.cz, autor Petr Havel)
Chov
Skot se nakazil ptačí chřipkou: Mléko je husté a zabarvené, hrozí lidem nebezpečí?
Virus u skotu způsobuje husté, sirupovité a zabarvené mléko. Vědci zjistili, že se jedná o historicky první ověřené ohnisko ptačí chřipky u přežvýkavců. Dosud chyběly jasné důkazy, zda se chřipka skutečně dokáže na skot přenést. Podle odborníků není infikované mléko rizikem pro člověka. Pasterizační proces totiž viry důkladně zničí.
Minimálně na čtyřech mléčných farmách v Texasu a Kansasu odborníci odhalili vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI), šířící se na zdejších krávách. Další potvrzené případy se objevují i ve státě Nové Mexiko. Jak komentoval server Science Alert, americké ministerstvo zemědělství zatím neuvedlo přesný počet postižených krav.
Pro ptáky je virus vysoce smrtelný. Podle dostupných informací dosud žádné krávy neuhynuly. Infekce ale způsobuje prudký pokles produkce mléka, sníženou chuť k jídlu a horečku. Virus napadá zejména starší skot. Veterinář a výzkumník Jim Lowe pro deník New York Times prozradil, že nakažené mléko je sirupovité, husté a zabarvené.
Podle úředníku by se mléko na trh nikdy nedostalo. „V této fázi neexistují žádné obavy o bezpečnost komerčních dodávek mléka nebo o to, že tato okolnost představuje riziko pro zdraví spotřebitelů,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo zemědělství USA. I v případě, že by se výrobek nějakým způsobem dostal na pulty obchodů, podle odborníků by spotřebitele před virem ochránila pasterizace. (blesk.cz)
Ptačí chřipka u člověka v Texasu
Texaské ministerstvo zdravotních služeb oznámilo, že byla diagnostikována ptačí chřipka u člověka poté, co přišel do kontaktu s dojnicemi, o kterých se předpokládá, že jsou tímto virem infikovány. Texaský úředník uvedl, že se jedná o první hlášený případ vysoce patogenního kmene ptačí chřipky mezi lidmi ve státě a druhý ve Spojených státech. Američtí představitelé již dříve varovali veřejnost před rizikem nárůstu počtu případů vysoce nakažlivého viru ptačí chřipky (H5N1) šířícího se mezi mořskými savci. (tisen.tv)
Vědci z Cornell sekvenují virus HPAI
Odborníci na virologii z Cornell University sekvenují virus vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI), který postihl dojný skot v několika amerických státech, aby lépe pochopili, proč virus přeskočil na krávy a jak zabránit budoucím ohniskům. „Když dojde k přelití HPAI na nový druh, zejména na savce, je to vždy znepokojivé, protože virus se může adaptovat a získat schopnost přenosu mezi zvířaty,“ řekl Dr. Diego Diel, docent virologie na katedře virologie, diagnostické vědy a ředitel virologické laboratoře v Diagnostickém centru zdraví zvířat (AHDC).
Virus HPAI, který byl koncem března zjištěn u mléčného skotu, zasáhl také další savce , včetně koz, lišek, medvědů a tuleňů. 1. dubna byl hlášen první případ infekce HPAI u člověka, který pracoval s dojnicemi, u nichž se předpokládá, že jsou infikovány virem. „Budeme studovat, jak se HPAI přelila na dojnice, abychom pochopili, proč k této epidemii došlo,“ řekl Diel. „Existuje řada velmi důležitých otázek o jeho zdroji a riziku přenosu na jiná zvířata a lidi, které je třeba řešit.“
New York State Veterinary Diagnostic Laboratory podporuje AHDC státní živočišné zemědělství a podporuje zdraví zvířat a lidí testováním stovek tisíc vzorků ročně. Se svými odbornými znalostmi, pokročilými možnostmi testování a členstvím v National Animal Health Laboratory Network je AHDC vhodná pro reakci na taková ohniska. AHDC vybízí veterináře, aby zasílali vzorky od krav a jiných zvířat pro jakékoli vypuknutí onemocnění k testování.
Ptačí chřipka v USA
Americký lídr v produkci a distribuci konzumních vajec – Cal-Maine Foods – pozastavil výrobu v jednom ze svých závodů v Texasu kvůli potvrzení ptačí chřipky na farmách nosnic. Kvůli viru ptačí chřipky se ztráty v hejnech nosnic patřících společnosti Cal – Maine Foods odhadují na přibližně 1,6 milionu nosnic a 337 000 kusů slepic v chovu. Cal-Maine Foods se v současné době zaměřuje na zabezpečení výroby ve svých dalších chovech, aby minimalizoval riziko šíření choroby.
Virus ptačí chřipky byl také potvrzen u dalšího velkého producenta vajec ve Spojených státech – firmy Herbruck’s. Ohnisko bylo potvrzeno v zařízení Green Meadow v Ionia County, Michigan. Americký výrobce zavedl opatření k omezení šíření viru na jiné farmy. Podle posledních zpráv se nákaza v Ionia Country týká celkem 2 milionů kusů ptáků. Oznámila to Inspekční služba pro zdraví zvířat a rostlin (APHIS ) ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) .
Ministerstvo zemědělství Spojených států (USDA) k 3. dubnu tohoto roku uvádí, že za posledních 30 dní před datem zprávy byl virus detekován na třech komerčních farmách a v sedmi domácích hejnech. Ztráty v populaci drůbeže během tohoto období dosáhly přibližně 3,85 milionu ptáků. Američtí analytici předpovídají, že snížení hejn nosnic v Texasu by mohlo vést ke zvýšení maloobchodních cen vajec pro spotřebitele.
(kipdip.pl)
Aktuality
Změny směrnice o průmyslových emisích. Další rána pro chovatele prasat a drůbeže
Nová nařízení omezí škodlivé emise z průmyslových zařízení a velkých chovů prasat a drůbeže s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí – čteme v prohlášení Evropského parlamentu.
Nová nařízení podle Evropského parlamentu zavedou povinnost stanovit nejvyšší dosažitelné úrovně snížení emisí pro jimi pokrytá odvětví. Pro boj s nedostatkem vody se cíle environmentální výkonnosti stanou povinnými pro používání vody. V případě odpadu, účinnosti zdrojů, energetické účinnosti a využívání surovin budou cíle ve specifických rozmezích a v případě nových technik budou orientační.
Na koho se nové předpisy vztahují?
Podle sdělení Evropského parlamentu se změny budou týkat chovů prasat s více než 350 DPJ. Jsou z něj vyloučeny farmy, které chovají prasata extenzivně nebo ekologicky a značnou část roku venku. U drůbeže se směrnice vztahuje na farmy s nosnicemi s více než 300 DJP a na farmy s brojlery s více než 280 DJP. Pro farmy s chovem prasat i drůbeže bude limit 380 DJP.
Subjektům, které pravidla nedodrží, mohou v případě nejzávažnějších porušení hrozit pokuty ve výši nejméně 3 % ročního obratu v EU. Země EU dávají občanům postiženým nedodržením požadavků právo žádat odškodnění za újmu na zdraví. Pravidla nyní musí přijmout Rada, než budou zveřejněna v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít 22 měsíců na to, aby se této směrnici přizpůsobily.
Co je směrnice o průmyslových emisích?
Stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu znečištění ovzduší, vody a půdy z velkých zemědělsko-průmyslových zařízení. Tyto znečišťující látky mohou vést ke zdravotním problémům, jako je astma, bronchitida a rakovina. Směrnice rovněž upravuje produkci odpadů, využívání surovin, energetickou účinnost, hluk a prevenci nehod. Podle EP jsou tato nařízení reakcí na očekávání občanů ohledně principu „znečišťovatel platí“, urychlení zelené transformace a podpory ekologičtějších výrobních procesů.
Z pohledu chovatele:
Bartosz Czarniak, mluvčí PZHiPTCh „Polsujs“ se k věci vyjádřil na sociálních sítích:
– Nová směrnice pod hrozbou sankcí snižuje prahové hodnoty, tj. počet zvířat, kterým se farma musí přizpůsobit, aby splnila normy pro vypouštění znečištění. V případě prasat to bude zhruba tisíc prasat nebo uzavřený cyklus pro 120 prasnic. Hrozí zde velké nebezpečí v podobě nutnosti realizovat velké a složité investice, které zemědělce odradí od další živočišné výroby. Evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sikevcius se zavázal, že „pečlivě prozkoumá účinky“ směrnice a „v případě potřeby přijme vhodná opatření“ – zda tomu tak bude, ukáže čas – ale to je další důvod k obavám mezi zemědělci, komentoval Czarniak.
Chovatel zdůrazňuje, že v žádné jiné části světa nejsou takové požadavky jako v Evropě. Proto výše uvedený komisař otevírá dveře reciprocitě norem, „aby bylo zajištěno, že dovážené živočišné produkty nebudou více znečišťovat než ty, které se vyrábí v EU“.
(farmer.pl)
Aktuality
Může označení vajec na klecová a bezklecová ovlivnit konzumenta vajec?
Značení klecová a vejce bez klecí v obchodě s potravinami se stává tématem konverzace mezi některými společnostmi, a dokonce i generálním prokurátorem státu Michigan. Skupiny za práva zvířat, jako je Animal Justice, prosazují značení vajec z klecí a bezklecových v obchodě s potravinami. Nejen na samotných obalech od vajec, ale i na regálech.
Důvodem je to, že pokud spotřebitelé uvidí znak upozorňující na to, jak jsou nosnice ustájeny, rozhodnutí spotřebitele o nákupu bude pozitivně ovlivněno a více lidí bude kupovat vejce z bezklecových chovů oproti konvenčním.
V roce 2023 dokončil diskontní řetězec Dollar Tree první fázi svého testu prodeje vajec z bezklecových chovů, ve kterém použil v chlazené části svých 63 obchodů značení, aby pomohl spotřebitelům určit, která vejce pocházela od slepic z klecí a která z bezklecových chovů. Přestože společnost Dollar Tree neuvedla podrobnosti o tom, jak měřila výsledky pilotního projektu, potvrdila že výsledek studie byl pozitivní a na základě prodeje a zájmu zákazníků rozšíří pilotní projekt v roce 2024 na stovky dalších obchodů.
Značení v obchodech s potravinami se objevilo také v dubnu 2023, kdy generální prokurátorka státu Michigan Dana Nesselová poslala dopis generálnímu řediteli potravinářského řetězce Kroger, v němž společnost vyzvala, aby do svých obchodů přidala označení vajec z klecí a bezklecových. Dopis byl zaslán poté, co zpráva nazvaná „Cracking down on Kroger “, napsaná šéfem divize prokurátočiny kanceláře Jasonem Evansem, ukázala, že většina spotřebitelů je zmatená ohledně toho, která vejce jsou z klecí a která jsou bez klecí, jak uvádí studie společností Data for Progress. V dopise Evans tvrdí, že nakupující u Krogera jsou uváděni v omyl tak, aby kupovali více vejce od slepic chovaných v klecích, protože si myslí, že jsou z bezklecových chovů, konkrétně proto, že označení produktů jako „Farm Fresh“ a „Grade A“ jsou pro spotřebitele matoucí. V důsledku toho zpráva žádá společnost Kroger, aby do svých obchodů přidala jasné značení, které spotřebitelům pomůže pochopit, která vejce jsou bez klecí.
Po zveřejnění zprávy Nesselová dodala, že nakupující by měli mít možnost důvěřovat reklamě a že prodejci potravin by měli být transparentní ve svém marketingu. V reakci na situaci během rozhovoru pro stanici Local 4 mluvčí Krogeru uvedl: „Společnost Kroger Company of Michigan dodržuje všechny současné předpisy týkající se prodeje vaječných výrobků. Všechny vaječné produkty Kroger Family of Companies jsou jasně označeny tak, aby je zákazníci mohli snadno rozlišit.“
„V tom se musím postavit na stranu Krogera, protože má pravdu, všechna jeho vejce jsou řádně označena. To, že spotřebitel neví, co znamená označení produktu jako „třída A“, neznamená, že se Kroger mýlí. Vřele doporučuji, aby si spotřebitelé provedli vlastní průzkum všech potravin, které konzumují, nejen vajec, a rozhodli se, co bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám.“ dodal Nesselová.
Za rok na značení nebude záležet. V lednu 2025 v Michiganu vstoupí v platnost zákon o bezklecových chovech, díky němuž budou vejce z bezklecových chovů jedinou možností, kterou si spotřebitelé budou moci koupit.
(wattagnet.com)