Connect with us
Reklama

Chov

Zvýšilo se používání antibiotik v polské živočišné produkci

Published

on

Evropská agentura pro léčivé přípravky zveřejnila nejnovější zprávu, která ukazuje, že používání antibiotik v polské živočišné produkci se v roce 2017 významně zvýšilo. Polsko používá čtyřikrát více antibakteriálních látek než Dánsko, 2,9 x více než Nizozemsko, 2,4 x více než Francie a 1,9 x více než Německo. Poslední zveřejněná zpráva Evropské lékové agentury (EMA), která představuje výsledek programu sledování používání antibakteriálních veterinárních přípravků v živočišné výrobě (ESVAC) na rok 2017, staví polskou živočišnou výrobu do špatného světla.

Spotřeba antibakteriálních látek v populaci hospodářských zvířat je v Polsku sledována od roku 2011 v rámci ESVAC. V letech 2014 – 2016 byl zaznamenán pokles používání antibiotik v polské živočišné produkci. Tato situace se bohužel obrátila v roce 2017 a meziroční spotřeba těchto látek vzrostla až o 28 % – z 129,4 mg / PCU v roce 2016 na 165,2 mg / PCU v roce 2017. Průměr za 30 evropských sledovaných zemích byl 98,4 mg / PCU a v roce 2017 již méně, 91,6 mg / PCU (pro 31 evropských zemí).

Faktor PCU (population correction unit) byl zaveden agenturou EMA a označuje index velikosti populace zvířat, z nichž se získává jídlo, včetně koní. Tento přístup pomáhá odhadnout skutečné množství antibakteriálních produktů použitých v měnícím se počtu hospodářských zvířat v dané zemi. Sledování používání antibakteriálních přípravků na základě celkového množství prodaných prostředků se provádí od roku 2010, v roce 2017 se skupina zemí zahrnutých do těchto statistik zvýšila na 31.

Míra spotřeby antibiotik v roce 2017 v ostatních zemích je následující: Belgie 131,3 mg / PCU, Dánsko 39,4 mg / PCU, Francie 68,6 mg / PCU, Německo 89,0 mg / PCU, Španělsko 230, 3 mg / PCU, Velká Británie 32,5 mg / PCU. Je pozoruhodné, že ve všech těchto zemích se spotřeba meziročně snížila. Příklad Španělska je pozoruhodný. Přestože je užívání antibiotik na vysoké úrovni, v posledních čtyřech letech se výrazně snížilo. V roce 2014 byla tato spotřeba až 418,8 mg / PCU, o rok později 402,0 mg / PCU, pak 362,5 mg / PCU, a v roce 2017 dosáhla 230,3 mg / PCU. Úroveň spotřeby antibiotik je tam stále vysoká, ale klesající trend pokračuje a změna je významná.

Ve skupině zemí, kde v roce 2017 meziročně vzrostlo užívání antibiotik, byly kromě Polska: Rakousko s výsledkem 46,8 mg / PCU, Finsko 19,3 mg / PCU, Řecko 93,9 mg / PCU, Maďarsko 191,0 mg / PCU, Lotyšsko 33,3 mg / PCU, Nizozemsko 56,3 mg / PCU, Rumunsko 90,1 mg / PCU, Slovensko 61,9 mg / PCU, Slovinsko 36,5 mg / PCU. Nejvyšší spotřeby antibiotik v živočišné výrobě v roce 2017 dosáhly země jako Kypr 423,1 mg / PCU a Itálie 273,8 mg / PCU, ačkoli v posledních letech spotřeba v těchto zemích stále zůstává velmi vysoká.

Dánsko zůstávají lídrem v politice omezování používání antibiotik v živočišné výrobě. Jejich výsledek 39,4 mg / PCU za rok 2017 je významný. K tomu mají Dánové další plány na snížení této úrovně v následujících letech. Očekává se, že do roku 2022 bude používání antibiotik v chovu prasat v Dánsku o 8 procent nižší, než na začátku roku 2019. Jak nedávno uvedl dánský ministr potravin a rybolovu Mogens Jensen, dánští producenti prasat dokázali každoročně výrazně snížit spotřebu antibiotik. Dnes je až o 28 procent nižší než v roce 2009. Stalo se to díky dobrým šlechtitelským postupům, práci Potravinářské agentury a tzv. žluté kartě, která byla udělována zemědělským podnikům, které neudržovaly maximální úroveň spotřeby antibiotik stanovenou dánským ministerstvem potravin (DVFA). Překročení limitu bylo spojeno s pokutami a dodatečnými úředními kontrolami. Zavedená opatření vedla k významným změnám ve snižování používání antibiotik na farmách. Již v první polovině roku 2011 se úroveň spotřeby snížila o 25 % ve srovnání s první polovinou roku 2010 Toto je pouze jedno z opatření, která přijali Dánové s cílem omezit používání antibiotik, což dnes vedlo k tomu, že se mohou chlubit jednou z nejnižších úrovní mezi zeměmi Evropské unie.

Polský výsledek rozhodně není optimistický, když se podíváme na skutečnost, že přední evropští producenti zvířat se snaží omezit používání veterinárních antibakteriálních látek při jejich výrobě s docela dobrými účinky. Polská úroveň spotřeby antibiotik v živočišné výrobě zaostává za Dánskem, Německem, Francií a Nizozemskem. To rozhodně omezuje polskou konkurenceschopnost, zejména v éře globálního boje proti antibiotické rezistenci, kterou OSN v roce 2016 pojmenovala jako hlavní problém moderní civilizace při zachování lidského zdraví, píše farmer.pl.

Členské státu budou mít také povinnost zdokumentovat spotřebu a užití antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Právě antimikrobiální rezistence (omezení účinnosti léků při léčení lidských nemocí) je přitom podle ředitele Ústavu státní kontroly veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Jiřího Bureše stále větším problémem také v EU a v současné době způsobuje 33 000 úmrtí. Jedna z pěti infekcí je podle něj způsobena na antibiotika rezistentními zárodky, které mohou do lidského organismu proniknout potravou.

Rizika z potravy jsou ale podle Bureše řádově nižší než rizika odolnosti vůči antibiotikům plynoucí z nadužívání léků. Veterinární medicína se na rostoucí odolnosti podle něj podílí zhruba deseti procenty. Množství zatížení hospodářských zvířat v ČR antimikrobiotiky vyjádřené indexem mg/PCU přitom výrazně klesá. Zatímco v roce 2006 činila hodnota indexu 113 mg/PCU, o deset let později, v roce 2016, klesla na 61 mg/PCU. To řadí ČR zhruba do poloviny zatížení zvířat antibiotiky a antimikrobiotiky v rámci EU, ambicí veterinářů je nicméně hodnotu indexu dále snižovat, alespoň na 50 mg/PCU. (Vitalia.cz, autor Petr Havel) 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chov

Biedronka, Aldi, či Kaufland. Které polské řetězce již stáhly vejce z klecí?

Published

on

Své závazky ohledně přechodu na pouze bezklecová vejce zatím splnily pouze 4 z 10 polských obchodních řetězců. 

Biedronka, Lidl, Aldi. Které řetězce již stáhly vejce z klecí?

Některé přední řetězce (4 z 10 největších v Polsku) již naplnily několik let před termínem očekávání spotřebitelů a splnily své závazky ohledně prodeje čerstvých vajec z bezklecových chovů. Termín ukončení prodeje je v roce 2025. Jsou to: Biedronka, Carrefour, Aldi, Kaufland  a nepomiňme i Makro, který jako první velkoobchodní řetězec plní povinnost ohledně vajec z bezkecových chovů.

Šestá mezinárodní zpráva EggTrack společnosti Compassion in World Farming ukazuje, že více a více společností přijímá globální závazky k produkci vajec bez klecí. Zpráva, která sleduje pokrok velkých potravinářských společností při plnění jejich závazků k bezklecovým vajíčkům, ukazuje, že za poslední rok učinilo globální závazky osm nových společností. Patří mezi ně například Pizza Express a Yum! Značky (značky KFC, Pizza Hut, Taco Bell).

Zpráva EggTrack zahrnovala 232 společností. 175 z nich veřejně oznámilo pokrok směrem ke svým závazkům bez klecí. Průměrná implementace bezklecových systémů u těchto společností je 79,1 % (kde 100 % znamená prodej či používání jen bezklecových vajec) . Mezi globálními společnostmi, které vykázaly data, se jejich podíl bez klecí zvýšil z průměrných 55,2 % v roce 2021 na 63,1 % v roce 2022.

Údaje o trhu ukazují, že stádo bez klecí v EU nadále roste: z 52 % v roce 2021 na 55 % v roce 2022. Nejnovější EggTrack uvádí, že ze 128 společností s evropskými závazky (buď regionálními nebo globálními) má 109 společností. Jejich dodavatelské řetězce jsou nyní v průměru z 84,4 % bez klecí.

Kolik společností v Polsku opouští vejce z klecí?

V Polsku se více než 140 společností zavázalo od roku 2025 používat jen vejce bez klecí, včetně největších řetězců supermarketů (v této zprávě jsou zahrnuty pouze některé společnosti z Polska, některé z nich podléhají mezinárodním závazkům, pro celou Evropu resp. svět). To odráží rostoucí podíl bezklecové produkce na trhu: z 19 % v roce 2021 na 23,8 % v roce 2022, což je nárůst o 4,8 %, uvádí oficiální stránka Evropské komise.

Hejno nosnic v Polsku čítá 51 milionů slepic, což je druhé největší v Evropě (po Německu), z nichž 76,2 % slepic je stále chováno v (obohacených) klecích. Z 23,8 % v bezklecových chovech je 17,8 % ve stáji, pouze 5 % ve volném výběhu a 1 % v ekologickém chovu. Na druhou stranu podle studie Biostat z roku 2022 78,5 % Poláků uvádí, že podmínky nosnic jsou pro ně při nákupu vajec velmi důležité. Polští spotřebitelé preferují nákup vajec z volného chovu (33 % respondentů) a neoznačených vajec z malých farem na venkově (22 % respondentů).

Výrobky z vajec – bez klecí?

Kromě čerstvých vajec jsou cílem přechodu stále více firem i výrobky s obsahem vajec. Biedronka informuje, že v roce 2021 již 81 % výrobků vlastní značky s obsahem vajec pochází z bezklecového chovu, Carrefour Polska zdůrazňuje, že se to týká 64 % jejich výrobků, Aldi uvádí, že toto číslo je 40,8 %. Kaufland Polska informuje, že z obavy o welfare nosnic společnost urychlila práce na sortimentu vajec používaných ve výrobě. Společnost 100% Fresh Cage-Free Eggs aktuálně pracuje na závazku, že do roku 2025 bude v recepturách zpracovaných produktů vlastní značky používat pouze vejce z alternativních způsobů chovu, kde se podíl vajec pohybuje nad 1 %.

Také Makro Polska (součást mezinárodní skupiny Metro Group), která v lednu 2022, 3 roky před oznámeným závazkem, stáhla z prodeje čerstvá klecová slepičí vejce. Makro je první velkoobchodní řetězec v Polsku, který se rozhodl udělat tento velký krok směrem k welfare nosnic. Přestože se původní závazek se týká vajec vlastní značky, Makro Polska také odstoupila od prodeje „trojek“ svých dodavatelů.

V době zveřejnění zprávy EggTrack 2022 (listopad 2022) se žádný z polských producentů vajec veřejně nezavázal k přechodu na 100% bezklecový chov.

Barbara Woźniak, zástupkyně představenstva Ferma Drobiu Woźniaka, prezidenta Ovotek, majitele značky Zdrovo, uvádí, že se společnost rozhodla investovat miliony dolarů do změny způsobu chovu z klecí na podestýlku.

„Jsme největším výrobcem vajec z podestýlky v Polsku. Tyto investice s sebou nesou obrovské náklady, které financujeme pouze z vlastních zdrojů, proto změna probíhala po etapách, ale již nyní můžeme prohlásit, že produkce vajec z podestýlky a vajec z volného chovu neustále roste. V tuto chvíli 50 procent našich vajec pochází z klecových chovů, 45 % z podestýlky a 5 procent z volného výběhu. Naším operačním plánem pro příští roky je postupné zvyšování podílu alternativního chovu – dodala.

(portalspozywczy.pl)

Continue Reading

Chov

Dánsko oficiálně zavírá klecové chovy

Published

on

Dánské ministerstvo zemědělství prohlásilo, že od začátku příštího roku (2023) zakáže producentům vajec investovat do zařízení pro klecový chov nosnic. Přesto má být v Dánsku povolena klecová produkce vajec ještě příštích 12 let, do roku 2035. Dánská vláda nebude nijak kompenzovat zemědělce kvůli zavedení nového zákona. Producenti vajec také nemohou očekávat žádnou podporu související s přizpůsobením se novým předpisům a přechodem z klecového na alternativní chovy. Loni pocházelo 13 procent vajec vyprodukovaných v Dánsku z klecových chovů. To znamená velmi velkou změnu, protože ještě v roce 2010 až 60 procent dánských vajec pocházelo od výrobců využívajících klecové systémy.

(kipdip.org.pl)

Continue Reading

Chov

Úrady nariadili pre vtáčiu chrípku zatvoriť všetku hydinu v Anglicku

Published

on

Britské úrady nariadili chovateľom v Anglicku zatvoriť od 7. novembra až do odvolania všetku hydinu a iné vtáky chované v zajatí v snahe obmedziť šírenie vtáčej chrípky. Informuje o tom TASR na základe správy agentúry AFP.

„Tento rok zápasíme s najväčšou epidémiou vtáčej chrípky v histórii. Sme svedkami prudkého rastu počtu prípadov v komerčných aj domácich chovoch po celom Anglicku,“ vyhlásila šéfka britskej veterinárnej správy Christine Middlemissová. Ako pripomína AFP, v kontinentálnej Európe už zaviedli rozsiahle obmedzenia prevozu hydiny. Vtáčia chrípka na kontinente usmrtila milióny divých vtákov, pričom úrady pristúpili k vybitiu miliónov kusov hydiny v snahe zabrániť šíreniu nákazy.

Vajcia z voľného výbehu tak z anglického trhu zmiznú, úrady však dúfajú, že k Vianociam bude dostatok moriek.
„Toto rozhodnutie sa nám neprijímalo ľahko, ale je to najlepší spôsob, ako ochrániť vaše vtáky pred touto vysokonákazlivou chorobou,“ apelovala hlavná veterinárka na chovateľov. V Británii úrady za uplynulých 12 mesiacov potvrdili 200 prípadov vtáčej chrípky. V piatok zároveň oznámili program kompenzácií pre postihnutých chovateľov.

Podľa odborníkov vtáčia chrípka nepredstavuje významné nebezpečenstvo pre ľudí a riadne tepelne upravené mäso či vajcia sú bezpečné na konzum.

(TASR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality