Connect with us
Reklama

Chov

Zvýšilo se používání antibiotik v polské živočišné produkci

Published

on

Evropská agentura pro léčivé přípravky zveřejnila nejnovější zprávu, která ukazuje, že používání antibiotik v polské živočišné produkci se v roce 2017 významně zvýšilo. Polsko používá čtyřikrát více antibakteriálních látek než Dánsko, 2,9 x více než Nizozemsko, 2,4 x více než Francie a 1,9 x více než Německo. Poslední zveřejněná zpráva Evropské lékové agentury (EMA), která představuje výsledek programu sledování používání antibakteriálních veterinárních přípravků v živočišné výrobě (ESVAC) na rok 2017, staví polskou živočišnou výrobu do špatného světla.

Spotřeba antibakteriálních látek v populaci hospodářských zvířat je v Polsku sledována od roku 2011 v rámci ESVAC. V letech 2014 – 2016 byl zaznamenán pokles používání antibiotik v polské živočišné produkci. Tato situace se bohužel obrátila v roce 2017 a meziroční spotřeba těchto látek vzrostla až o 28 % – z 129,4 mg / PCU v roce 2016 na 165,2 mg / PCU v roce 2017. Průměr za 30 evropských sledovaných zemích byl 98,4 mg / PCU a v roce 2017 již méně, 91,6 mg / PCU (pro 31 evropských zemí).

Faktor PCU (population correction unit) byl zaveden agenturou EMA a označuje index velikosti populace zvířat, z nichž se získává jídlo, včetně koní. Tento přístup pomáhá odhadnout skutečné množství antibakteriálních produktů použitých v měnícím se počtu hospodářských zvířat v dané zemi. Sledování používání antibakteriálních přípravků na základě celkového množství prodaných prostředků se provádí od roku 2010, v roce 2017 se skupina zemí zahrnutých do těchto statistik zvýšila na 31.

Míra spotřeby antibiotik v roce 2017 v ostatních zemích je následující: Belgie 131,3 mg / PCU, Dánsko 39,4 mg / PCU, Francie 68,6 mg / PCU, Německo 89,0 mg / PCU, Španělsko 230, 3 mg / PCU, Velká Británie 32,5 mg / PCU. Je pozoruhodné, že ve všech těchto zemích se spotřeba meziročně snížila. Příklad Španělska je pozoruhodný. Přestože je užívání antibiotik na vysoké úrovni, v posledních čtyřech letech se výrazně snížilo. V roce 2014 byla tato spotřeba až 418,8 mg / PCU, o rok později 402,0 mg / PCU, pak 362,5 mg / PCU, a v roce 2017 dosáhla 230,3 mg / PCU. Úroveň spotřeby antibiotik je tam stále vysoká, ale klesající trend pokračuje a změna je významná.

Ve skupině zemí, kde v roce 2017 meziročně vzrostlo užívání antibiotik, byly kromě Polska: Rakousko s výsledkem 46,8 mg / PCU, Finsko 19,3 mg / PCU, Řecko 93,9 mg / PCU, Maďarsko 191,0 mg / PCU, Lotyšsko 33,3 mg / PCU, Nizozemsko 56,3 mg / PCU, Rumunsko 90,1 mg / PCU, Slovensko 61,9 mg / PCU, Slovinsko 36,5 mg / PCU. Nejvyšší spotřeby antibiotik v živočišné výrobě v roce 2017 dosáhly země jako Kypr 423,1 mg / PCU a Itálie 273,8 mg / PCU, ačkoli v posledních letech spotřeba v těchto zemích stále zůstává velmi vysoká.

Dánsko zůstávají lídrem v politice omezování používání antibiotik v živočišné výrobě. Jejich výsledek 39,4 mg / PCU za rok 2017 je významný. K tomu mají Dánové další plány na snížení této úrovně v následujících letech. Očekává se, že do roku 2022 bude používání antibiotik v chovu prasat v Dánsku o 8 procent nižší, než na začátku roku 2019. Jak nedávno uvedl dánský ministr potravin a rybolovu Mogens Jensen, dánští producenti prasat dokázali každoročně výrazně snížit spotřebu antibiotik. Dnes je až o 28 procent nižší než v roce 2009. Stalo se to díky dobrým šlechtitelským postupům, práci Potravinářské agentury a tzv. žluté kartě, která byla udělována zemědělským podnikům, které neudržovaly maximální úroveň spotřeby antibiotik stanovenou dánským ministerstvem potravin (DVFA). Překročení limitu bylo spojeno s pokutami a dodatečnými úředními kontrolami. Zavedená opatření vedla k významným změnám ve snižování používání antibiotik na farmách. Již v první polovině roku 2011 se úroveň spotřeby snížila o 25 % ve srovnání s první polovinou roku 2010 Toto je pouze jedno z opatření, která přijali Dánové s cílem omezit používání antibiotik, což dnes vedlo k tomu, že se mohou chlubit jednou z nejnižších úrovní mezi zeměmi Evropské unie.

Polský výsledek rozhodně není optimistický, když se podíváme na skutečnost, že přední evropští producenti zvířat se snaží omezit používání veterinárních antibakteriálních látek při jejich výrobě s docela dobrými účinky. Polská úroveň spotřeby antibiotik v živočišné výrobě zaostává za Dánskem, Německem, Francií a Nizozemskem. To rozhodně omezuje polskou konkurenceschopnost, zejména v éře globálního boje proti antibiotické rezistenci, kterou OSN v roce 2016 pojmenovala jako hlavní problém moderní civilizace při zachování lidského zdraví, píše farmer.pl.

Členské státu budou mít také povinnost zdokumentovat spotřebu a užití antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Právě antimikrobiální rezistence (omezení účinnosti léků při léčení lidských nemocí) je přitom podle ředitele Ústavu státní kontroly veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) Jiřího Bureše stále větším problémem také v EU a v současné době způsobuje 33 000 úmrtí. Jedna z pěti infekcí je podle něj způsobena na antibiotika rezistentními zárodky, které mohou do lidského organismu proniknout potravou.

Rizika z potravy jsou ale podle Bureše řádově nižší než rizika odolnosti vůči antibiotikům plynoucí z nadužívání léků. Veterinární medicína se na rostoucí odolnosti podle něj podílí zhruba deseti procenty. Množství zatížení hospodářských zvířat v ČR antimikrobiotiky vyjádřené indexem mg/PCU přitom výrazně klesá. Zatímco v roce 2006 činila hodnota indexu 113 mg/PCU, o deset let později, v roce 2016, klesla na 61 mg/PCU. To řadí ČR zhruba do poloviny zatížení zvířat antibiotiky a antimikrobiotiky v rámci EU, ambicí veterinářů je nicméně hodnotu indexu dále snižovat, alespoň na 50 mg/PCU. (Vitalia.cz, autor Petr Havel) 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Chov

Sauder: EATS Act vytváří značné otřesy na trhu

Published

on

Pokud jde o slepice bez klecí a slepice v klecích při produkci vajec, „bitva již byla vybojována“.

Generální ředitel patnáctého největšího producenta vajec v Americe vystupuje proti zákonu o ukončení zemědělského obchodu (EATS) s tím, že „vyvolává významné otřesy na trhu“. Zákon EATS, navržený senátorem Rogerem Marshallem, R-Kansas, a Ashley Hinsonem, R-Iowa, zpochybňuje ústavnost zákonů, jako je kalifornský návrh 12, který povoluje pouze prodej vepřového masa z farem, které nepoužívají březích klecí a vajec z farem, které používají pouze bezklecový snáškový systém.

Zastánci této legislativy říkají, že bez zákona EATS mohou státy jako Kalifornie nařídit metody zemědělské výroby i v jiných státech, což je porušení obchodní klauzule americké ústavy. Zákon EATS má podporu různých skupin, jako jsou National Egg Farmers, National Pork Producers Association, American Farm Bureau Federation a National Cattlemen’s Beef Association.

Má ale i své odpůrce, včetně skupiny nazvané Competitive Markets Action. Tisková zpráva této skupiny zdůraznila komentáře Marka Saudera, generálního ředitele Sauder’s Eggs.

V současné době je asi polovina vajec produkovaných Sauder’s bez klecí. Sauder’s Eggs se sídlem v Lititz v Pensylvánii a její partneři z farem již značně investovali do systémů produkce vajec bez klecí a převedli významné procento své produkce na bezklecové. Společnost také spolupracovala s koncovými spotřebiteli, aby zařízení upgradovala na standardy kompatibilní s návrhem 12 a podobnými zákony.

Přesněji řečeno, Sauder tvrdí, že společnost koupila komplex za 1 milion dolarů, kde byly všechny slepice chovány v klecích a přestavěla polovinu klecí na bezklecový chov. Tento proces trval několik let a stál asi 15 milionů $. „Pro mě to vytváří značné otřesy na trhu. Aby se opět měnilo něco, kvůli čemuž jsme přijali závazky. To není přínosné.“ řekl Sauder. U skupiny spolupracujících farmářů, kteří chovají nosnice odhadl Sauder náklady na dodatečné vybavení pro chovy bez klecí na 75 až 100 milionů dolarů. „Do tohoto procesu jsme investovali značný kapitál. Podle mého názoru byla bitva již vybojována… Nyní se ji pokoušíme znovu rozpoutat.“ říká. „Mým cílem je poskytnout produkt, který je na trhu žádaný.“

Sauder’s Eggs měla během minulého roku hejno 6,42 milionu slepic, což z ní činí 15. největšího producenta vajec v USA. Má své chovy v Pensylvánii, Marylandu a Ohiu.

(wattagnet.com)

Continue Reading

Chov

Apel na polské chovatele, aby kontaktovali veterináře ohledně povinného očkování proti newcastleské chorobě

Published

on

Veterinář Podlaského vojvodství Andrzej Czerniawski v pondělí apeloval na komerční chovatele slepic a krůt v regionu, aby se hlásili veterinářům kvůli zavedení povinnosti očkovat drůbež proti newcastleské chorobě. V souvislosti s červencovým potvrzením čtyř ohnisek tohoto virového onemocnění, které nebylo v Polsku zaznamenáno již 49 let, vydalo dne 10. srpna Podlaské vojvodství na žádost zemského veterinárního lékaře nařízení o povinnosti vakcinovat chovné slepice, krůty a kuřata. Očkování již začalo.

Czerniawski v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že se očkování bude týkat asi 200 hejn a celkem asi 1,2 milionu kusů drůbeže – kuřat a krůt v komerčních chovech, protože pro tyto druhy existují vakcíny proti newcastleské chorobě. „Apeluji na chovatele, aby se obrátili na veterináře, kteří se zabývají léčbou a prevencí nemocí drůbeže a ti budou vybírat vhodné přípravky – na trhu je jich několik.“ – řekl Czerniawski.

Andrzej Czerniawski zdůraznil, že veterinární služby se starají o imunizaci drůbeže, protože virus způsobující newcastleskou chorobu je velmi virulentní. „Virus přetrvává ve zmrazených mrtvolách asi 300 dní, v peří, v kurníku 255 dní, v lednici 538 dní.“ – poznamenal. Tvrdil také, že vakcíny jsou účinné.

K imunizaci drůbeže

Chceme imunizovat drůbež také tak, aby tyto vakcinace prováděly i násadové závody, kde se mláďata líhnou, kde vejce musí pocházet z reprodukčních hejn, která jsou také pročkována, čili uzavřeme kruh, aby se virus později nedostal do chovu – řekl Czerniawski. Uvedl také, že krajský veterinář v Białystoku zatím provedl 815 kontrol v nekomerčních chovech a 27 v komerčních chovech v dříve určeném ochranném pásmu v souvislosti s nákazou. Doufáme, že po 30 dnech od finální dezinfekce – tedy zhruba v polovině srpna – všechny tyto oblasti udržíme a vrátíme se k normálu – dodal Andrzej Czerniawski.

Bohdan Paszkowski připomněl, že poslední případ onemocnění se stal 21. července. „Aktivity veterinárních služeb a dalších úřadů či místních samospráv přinášejí výsledky. Žádná další ohniska nebyla ze strany veterinární služby nalezena.“ – řekl vojvoda. Paszkowski dodal, že virus se může v regionu stále vyskytovat „v různých prostředích“, a proto je očkování nezbytné. Připomněl, že povinnost se týká celého kraje, tedy i těch majitelů drůbeže, kteří chtějí do svých hejn zavést do chovu nová zvířata – tato zvířata musí být z očkovaných chovů a vejce, ze kterých má být drůbež k chovu získána, musí být z očkovaných jednotek.

„Doufám, že díky této akci a akcím veterinárních služeb nedojde k dalším ohniskům“ řekl vojvoda, ale zdůraznil, že je třeba zachovat ostražitost – mnoho chovatelů běžně očkuje stáda – ale nyní jsou povinni eliminovat výskyt viru.

(farmer.pl)

Continue Reading

Chov

Ptačí chřipka stále hrozí, přibývá případů u savců v severní části Evropy

Published

on

Státní veterinární správa (SVS) se v tomto týdnu účastnila jednání se Státním zdravotním ústavem a Ministerstvem zdravotnictví. Tématem byla současná situace spojená s výskytem ptačí chřipky v České republice a Evropě. Debata se hlavně věnovala případům přenosu ptačí chřipky na savce v několika evropských státech. Dalším tématem jednání byly letošní výjimečné výskyty ptačí chřipky u volně žijících ptáků.

Ptačí chřipka se v druhé polovině června objevila v Polsku u koček a dalších savců. Testovalo se na osm desítek vzorků, převážně koček. Jako pozitivní vyšlo 37 vzorků (35 koček, karakal a pes). Úmrtnost u koček je poměrně vysoká, činí 42 % a při započtení euthanasie téměř 58 %. Případy byly geneticky blízce příbuzné a patří do genotypu CH (za posledních pět měsíců byl tento genotyp identifikován jen u dvou případů u ptáků.

O měsíc později se ve Finsku nákaza přenesla na polární lišky a další savce. Nejprve byla potvrzena u tří polárních lišek a následně se při cíleném odběru infekce prokázala i v okolních farmách. Klinicky se infekce projevovala násobným nárůstem úmrtnosti lišek. Celkem bylo postupně diagnostikováno 20 farem kožešinových zvířat infikovaných ptačí chřipkou. Všechny vzorky patří do genotypu BB, který byl nalezen také u racků po celé Evropě. Na místě bylo nutné učinit veterinární opatření – utracení nemocných kusů a jejich likvidace (nebyly utráceny celé chovy), vytyčení kontrolních zón kolem infikovaných farem, zlepšení biologické bezpečnosti a pokus o likvidaci volně žijících ptáků v okolí farem lovem. V průběhu léta postupně hlásily případy vysoce patogenní ptačí chřipky u mrtvých lišek ve Švédsku, Norsku a také Lotyšsku. Také u volně žijících ptáků lze považovat letošní vlnu ptačí chřipky za výjimečnou. Ze srovnání situace v červenci 2022 a 2023 vyplývá, že v roce 2022 byly případy především na pobřeží Atlantického oceánu, zatímco v roce 2023 se ve stejném období případy vyskytovaly po celé Evropě. Celkem bylo letos v Evropě zaznamenáno více než 3 000 případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků. V 188 případech byla ptačí chřipka zjištěna u racků.

„Při srovnávání současné nákazové situace s loňským rokem, je evidentní, že letošní vlna nákazy je silnější. Za letošek v ČR SVS eviduje 25 případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků, zatímco loni se objevily pouze dva případy. V případě nálezu hromadného úhynu divokých ptáků SVS doporučuje s uhynulými ptáky nemanipulovat a tuto skutečnost neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ uvedl ředitel veterinární sekce Petr Šatrán, který se zmíněného jednání za SVS účastnil.

Podobné abnormální hromadné úhyny racků jako v ČR hlásily další státy např. Francie, Belgie, Nizozemsko a Itálie. Viry vysoce patogenní ptačí chřipky způsobily v EU nárůst případů u volně žijících ptáků, zejména u racků.

(SVS ČR)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality