Politika
Zákaz klecových chovů se odsouvá. ‚Někteří nevěděli, o čem hlasují. Já to spletl,‘ vysvětluje Bláha z ANO
Poslanec za hnutí ANO Jiří Bláha ve středu hlasoval pro projednání novely zákona proti týrání zvířat, která má do několika let zakázat klecový chov slepic. Následně ale řekl, že se spletl. A svoje rozhodnutí společně s dalšími 17 poslanci za ANO změnil. „Před námi byly dva velice důležité body. V ten okamžik se v hlavách spíš vařilo tohle. Tam běžely tyhle debaty. A najednou hrůza v očích,“ popsal serveru iROZHLAS.cz.
„Budu to chtít řešit, budu se o to zajímat, stejně jako vždy, když jde o týrání zvířat.“ To řekl v únoru premiér Andrej Babiš. Nakonec se bude ale novela zákona proti týrání zvířat řešit nejdřív v září. Není to pozdě?
Rozhodně je to záležitost, u které je jedno, zda ji odhlasujeme dnes nebo za půl roku. Většina návrhů, které tam jsou, bude platná třeba až v roce 2027. Pokud někdo volá, že to potřebujeme vyřešit hned, tak k tomu stejně dojde až za nějakou docela podstatnou dobu. Je to i z důvodu, že lidé do chovu investovali peníze. Pokud nechceme dojít k žalobám na stát, tak musí uběhnout nějaká doba.
Byl byste pro to, aby to začalo platit v co nejbližším možném termínu?
Vůbec nemám představu o tom, na čem se sněmovna dohodne. Podle mě by to mohlo fungovat klidně od zítřka, ale s tím, že lidé musí vajíčka z neklecových chovů začít kupovat. V okamžiku, kdy je budou kupovat, se budou muset přizpůsobit i podnikatelé.
Takže byste to nezavedl povinně, ale nechal byste, ať problém vyřeší trh?
Podle mě je to nejtransparentnější způsob. Ani jedna, ani druhá strana nemůže říkat, že se to udělalo násilím. V případě, že bychom to udělali hned, okolo nás budou neklecové chovy…
Třeba v Rakousku jsou klecové chovy zakázané a cena vajec tam výrazně nestoupla…
Ale podívejme se, kolik Rakousko produkuje vajec. A kolik produkují vajec státy na východ od nás. Už když jsme přecházeli z obyčejných klecových chovů na obohacené klecové chovy, tak to okolní státy neměly. V tu chvíli nám produkce vajec spadla zhruba na polovinu. Byli jsme soběstační tak nějak na 94 procent. Neberte to přímo, přesně by vám to řekli zemědělci. A najednou jsme spadli na nějakých 58 procent. V případě, že to u nás bude povinné, a v okolních státech ne, budou stejně vítězit levnější vejce.
,Přemáčkl jsem se‘. Ptám se kvůli tomu, že se o zařazení na schůzi sněmovny hlasovalo ve středu. Vy jste byl nejdřív pro, ale podle svých slov jste se spletl.
Jo, to byl omyl. To byl můj omyl.
Jak se to stane, že se člověk takhle splete?
Je to tak, že stojíte v uličce. A nejednou slyšíte: „Jé, hlasujte.“ Tak běžíte k hlasovacímu zařízení, které jsem mačkal a přemáčkl jsem se.
A to jste nevěděl, o čem se hlasuje?
Věděl.
Takže co se tam stalo?
Tam se staly dvě věci. Někteří poslanci nevěděli, o čem hlasují, mysleli si, že hlasují o něčem jiném. A já jsem se přemáčkl.
O čem si mysleli, že hlasují?
Na začátku schůze se totiž odhlasovává, kdo je zapisovatel. To už proběhlo. Ale jelikož část poslanců ještě dokončovala nějaká jednání, byl ve sněmovně obrovský zmatek, protože se právě dohadovalo, co bude. Před námi byly dva velice důležité body. V ten okamžik se v hlavách spíš vařilo tohle. Tam běžely tyhle debaty. A najednou hrůza v očích. Důležitý bod, který měl být projednán – třetí čtení zákona o odpadech. Tak děs v očích, co tam vlastně kdo namačkal. A já jsem v ten okamžik zjistil, že jsem se spletl, tak jsem řekl: „Hele spletl jsem se, pojďme hlasovat znova.“ 
Další poslanci hnutí ANO pak společně s vámi změnili názor. Oni tedy podle vás poprvé hlasovali a nevěděli o čem?
Osobně si myslím, že to je ta varianta. Protože podle toho, co jsem slyšel, bylo opravdu zděšení ve smyslu: „Já jsem myslel, že se hlasuje o něčem jiném.“
Takže jste to pak zkoordinovali a hlasovali jinak? Při hlasování tam byla viditelná gestikulace pana Faltýnka směrem k poslancům ANO.
Já jsem se ho jenom ptal, jak to mám udělat, když jsem se spletl. Protože on tam přišel a říkal, že jsme odhlasovali něco jiného. Tak jsem říkal: „Do prčic, vždyť já jsem snad hlasoval dobře.“ Pak jsem se ale podíval a zjistil, že jsem nehlasoval dobře, protože to tam svítilo.
Pan Faltýnek gestikuloval i na ostatní poslance. Jde mi o to, zda po vás potom chtěl, abyste hlasovali proti…
Po mně nikdo nikdy nic nechtěl v tomhle směru. Máme na klubu dohodu, že ohledně slepic máme volné hlasování.
Ano, četl jsem, že na tom nemáte shodu.
Je to tak, že je tam část lidí, která je v obraze. Ta to samozřejmě chce řešit úplně jinou formou.
Jako třeba pan Faltýnek?
No jasně. Jestliže máte o slepičkách veškeré informace a jste i součástí chovů a žijete na vesnici jako já…
Žil jsem na vesnici celý život a slepice v kleci jsem tam neviděl.
To jste sice neviděl, ale určitě jste se setkal s ukousnutými hlavami, potrhanými slepicemi…
Nesetkal.
Tak to žijete v nějakém divném vesnickém světě. Zrovna včera jsem byl u sousedů a museli jednu slepičku z chovu odstavit, protože prochází odpeřením a vykukuje jí někde kůže. Ta slepička se někde poranila a měla malé krvavé zranění a ostatní slepice po ní jdou.
A to se nestává u klecových chovů?
Kde jsou slepice oddělené, tam se to nestává.
Pak jsou ale klecové chovy, ve kterých jsou slepice namačkané na sobě.
To je špatně. Jakmile je jich víc pohromadě, je tam úmrtnost dokonce čtrnáct procent. To je ale přesně jejich povaha. Potřebují být v malých skupinách. Pokud se pak takhle sejdou, je to špatné. Když je přítomen kohout, tak musí být dostatečné množství slepic, aby mohl být činný. Pokud není kohout, tak se z jedné slepice stává dominantní, a ta nejslabší bývá zpravidla týraná. Podle mě ale nic neovlivní, jestli o tom rozhodneme teď nebo v září.
Je to ale téma, které je i hojně mediálně sledované, desetitisíce lidí podepisují petice.
Je to něco podobného, jak jsme prožívali národní lynč. Někdo něco řekne, aniž zná informace, tak někdo začne okamžitě lynčovat lidi.
JIŘÍ BLÁHA (58)
Český pekař a cukrář, od října 2017 poslanec za hnutí ANO. Žije v Liberci, kde i podniká. V minulosti tam založil basketbalový tým Kondoři Liberec. Jeho firma Pekařství a cukrářství Jiří Bláha zaměstnává stovky lidí. Patří mu ale například i liberecký obchodní palác Delta. Vyučil se autoklempířem, profesionálně se věnoval hudbě. Z pozice nestraníka vedl v roce 2017 libereckou kandidátku hnutí ANO.
Autor: Martin Štorkán, celý rozhovor na irozhlas.cz
Zmena legislatívy o odchode do predčasného dôchodku ako aj valorizácia dôchodkov spôsobila pre chovateľov a spracovateľov hydiny veľký problém. V závere roku 2023 odišlo slovenským hydinárom do predčasného starobného dôchodku viac ako sedem desiatok svojich zamestnancov. Mnohí tak prišli až o 10 až 15 % svojich zamestnancov. Následne vznikol problém ako týchto zamestnancov nahradiť. Pri predčasnom dôchodku nie je možný súbeh poberania dôchodku a ďalšej pracovnej činnosti ako je to pri klasickom starobnom dôchodku. A do dôchodku odišlo aj viacero zamestnancov, ktorí nedovŕšili vek 60 rokov a mohli ešte niekoľko rokov pracovať. Problém nastal aj z dôvodu, že na trhu práce je dlhodobo nedostatok pracovných síl, ktoré majú záujem o prácu v poľnohospodárstve a rovnako aj obrovský nedostatok absolventov nami požadovaných učebných odborov.
Prečo to znamená veľký problém pre slovenských hydinárov?
1) Mnohí z chovateľov nedokázali odídených zamestnancov nahradiť.
2) Vysoký priemerný vek pracovníkov v živočíšnej výrobe.
3) Vysoký podiel starobných dôchodcov na počte zamestnancov v živočíšnej výrobe.
4) Poberatelia predčasného dôchodku nemôžu vykonávať prácu súbežne s poberaním dôchodku.
5) Nízky záujem mladej a strednej generácie o prácu v poľnohospodárstve.
6) Extrémne nízky počet absolventov SOŠ v odboroch chov zvierat a mäsiar, ktorí sa zamestnali v hydinárskom priemysle v posledných rokoch.
7) Veľmi nízky podiel zahraničných pracovníkov v sektore chovu (0,5 %) a spracovania (2,7 %) hydiny na celkovom počte zamestnancov.
Chovatelia a spracovatelia hydiny navrhujú viacero možností riešenia tohto problému:
– zmena legislatívy, aby bol umožnený už v priebehu roku 2024 súbeh práce a predčasného dôchodku,
– zmena legislatívy, aby bol odchod do predčasného dôchodku posunutý na pôvodnú hranicu,
– zmena systému vzdelávania, aby boli počty študentov v stredoškolskom systéme vzdelávania nastavené podľa potrieb trhu práce a vychovávali väčšie množstvo absolventov poľnohospodárskych a potravinárskych študijných odborov,
– predĺženie zníženia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle, ktoré pomohlo k zníženiu výrobných nákladov pri produkcii potravín a zabezpečilo stabilizáciu cien potravín v druhom polroku 2023,
– zmena limitov na možnosť uplatnenia odvodov zamestnávateľom za zamestnancov v poľnohospodárstve a potravinárskom priemysle pre poľnohospodárske ako aj prepojené podniky, aby sa tam mohli zapojiť všetky subjekty živočíšnej výroby a potravinárske podniky.
(uniahydinarov.sk)
To, co se nyní děje v západní Evropě, je „vystřízlivění Evropy a návrat k normálu,“ řekl maďarský ministr zemědělství István Nagy v souvislosti s protesty farmářů. Podle ministra zemědělství je v současnosti ohroženo evropské zemědělství a potravinová soběstačnost a zemědělci nedostávají tržní ochranu pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, konkrétně z Ukrajiny.
Prohlásil: Dokud nebude dovoz ukrajinského obilí omezen společným evropským řešením, bude maďarská vláda nadále uzavírat hranice před ukrajinským obilím. István Nagy zdůraznil: nemohou dovolit, aby ukrajinské obilí bylo nadále vpuštěno do Evropské unie v neomezeném množství, protože nelze ignorovat zájmy východoevropských a sousedních zemí. Označil za nedůstojné, že zatímco se očekává, že drůbež, vejce a cukr budou v důsledku francouzské a německé lobby odstraněny ze seznamu neomezeného dovozu a bezcelních produktů, východoevropské země zůstávají s problémem obilí samy.
(agrarszektor.hu)
Politika
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu
O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.
Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.
Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.
To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.
Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.
Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.
Tomáš Kohút
Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.
(trend.sk)
Maďarská obrana proti dovozu
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vajíčka na Slovensku zlacneli, nedá sa to porovnať so zlacňovaním v Česku či Maďarsku
