Connect with us
Reklama

Politika

Zákaz klecových chovů se odsouvá. ‚Někteří nevěděli, o čem hlasují. Já to spletl,‘ vysvětluje Bláha z ANO

Published

on

Poslanec za hnutí ANO Jiří Bláha ve středu hlasoval pro projednání novely zákona proti týrání zvířat, která má do několika let zakázat klecový chov slepic. Následně ale řekl, že se spletl. A svoje rozhodnutí společně s dalšími 17 poslanci za ANO změnil. „Před námi byly dva velice důležité body. V ten okamžik se v hlavách spíš vařilo tohle. Tam běžely tyhle debaty. A najednou hrůza v očích,“ popsal serveru iROZHLAS.cz.

„Budu to chtít řešit, budu se o to zajímat, stejně jako vždy, když jde o týrání zvířat.“ To řekl v únoru premiér Andrej Babiš. Nakonec se bude ale novela zákona proti týrání zvířat řešit nejdřív v září. Není to pozdě?

Rozhodně je to záležitost, u které je jedno, zda ji odhlasujeme dnes nebo za půl roku. Většina návrhů, které tam jsou, bude platná třeba až v roce 2027. Pokud někdo volá, že to potřebujeme vyřešit hned, tak k tomu stejně dojde až za nějakou docela podstatnou dobu. Je to i z důvodu, že lidé do chovu investovali peníze. Pokud nechceme dojít k žalobám na stát, tak musí uběhnout nějaká doba.

Byl byste pro to, aby to začalo platit v co nejbližším možném termínu?

Vůbec nemám představu o tom, na čem se sněmovna dohodne. Podle mě by to mohlo fungovat klidně od zítřka, ale s tím, že lidé musí vajíčka z neklecových chovů začít kupovat. V okamžiku, kdy je budou kupovat, se budou muset přizpůsobit i podnikatelé.

Takže byste to nezavedl povinně, ale nechal byste, ať problém vyřeší trh?

Podle mě je to nejtransparentnější způsob. Ani jedna, ani druhá strana nemůže říkat, že se to udělalo násilím. V případě, že bychom to udělali hned, okolo nás budou neklecové chovy…

Třeba v Rakousku jsou klecové chovy zakázané a cena vajec tam výrazně nestoupla…

Ale podívejme se, kolik Rakousko produkuje vajec. A kolik produkují vajec státy na východ od nás. Už když jsme přecházeli z obyčejných klecových chovů na obohacené klecové chovy, tak to okolní státy neměly. V tu chvíli nám produkce vajec spadla zhruba na polovinu. Byli jsme soběstační tak nějak na 94 procent. Neberte to přímo, přesně by vám to řekli zemědělci. A najednou jsme spadli na nějakých 58 procent. V případě, že to u nás bude povinné, a v okolních státech ne, budou stejně vítězit levnější vejce.

,Přemáčkl jsem se‘. Ptám se kvůli tomu, že se o zařazení na schůzi sněmovny hlasovalo ve středu. Vy jste byl nejdřív pro, ale podle svých slov jste se spletl.

Jo, to byl omyl. To byl můj omyl.

Jak se to stane, že se člověk takhle splete?

Je to tak, že stojíte v uličce. A nejednou slyšíte: „Jé, hlasujte.“ Tak běžíte k hlasovacímu zařízení, které jsem mačkal a přemáčkl jsem se.

A to jste nevěděl, o čem se hlasuje?

Věděl.

Takže co se tam stalo?

Tam se staly dvě věci. Někteří poslanci nevěděli, o čem hlasují, mysleli si, že hlasují o něčem jiném. A já jsem se přemáčkl.

O čem si mysleli, že hlasují?

Na začátku schůze se totiž odhlasovává, kdo je zapisovatel. To už proběhlo. Ale jelikož část poslanců ještě dokončovala nějaká jednání, byl ve sněmovně obrovský zmatek, protože se právě dohadovalo, co bude. Před námi byly dva velice důležité body. V ten okamžik se v hlavách spíš vařilo tohle. Tam běžely tyhle debaty. A najednou hrůza v očích. Důležitý bod, který měl být projednán – třetí čtení zákona o odpadech. Tak děs v očích, co tam vlastně kdo namačkal. A já jsem v ten okamžik zjistil, že jsem se spletl, tak jsem řekl: „Hele spletl jsem se, pojďme hlasovat znova.“

Další poslanci hnutí ANO pak společně s vámi změnili názor. Oni tedy podle vás poprvé hlasovali a nevěděli o čem?

Osobně si myslím, že to je ta varianta. Protože podle toho, co jsem slyšel, bylo opravdu zděšení ve smyslu: „Já jsem myslel, že se hlasuje o něčem jiném.“

Takže jste to pak zkoordinovali a hlasovali jinak? Při hlasování tam byla viditelná gestikulace pana Faltýnka směrem k poslancům ANO.

Já jsem se ho jenom ptal, jak to mám udělat, když jsem se spletl. Protože on tam přišel a říkal, že jsme odhlasovali něco jiného. Tak jsem říkal: „Do prčic, vždyť já jsem snad hlasoval dobře.“ Pak jsem se ale podíval a zjistil, že jsem nehlasoval dobře, protože to tam svítilo.

Pan Faltýnek gestikuloval i na ostatní poslance. Jde mi o to, zda po vás potom chtěl, abyste hlasovali proti…

Po mně nikdo nikdy nic nechtěl v tomhle směru. Máme na klubu dohodu, že ohledně slepic máme volné hlasování.

Ano, četl jsem, že na tom nemáte shodu.

Je to tak, že je tam část lidí, která je v obraze. Ta to samozřejmě chce řešit úplně jinou formou.

Jako třeba pan Faltýnek?

No jasně. Jestliže máte o slepičkách veškeré informace a jste i součástí chovů a žijete na vesnici jako já…

Žil jsem na vesnici celý život a slepice v kleci jsem tam neviděl.

To jste sice neviděl, ale určitě jste se setkal s ukousnutými hlavami, potrhanými slepicemi…

Nesetkal.

Tak to žijete v nějakém divném vesnickém světě. Zrovna včera jsem byl u sousedů a museli jednu slepičku z chovu odstavit, protože prochází odpeřením a vykukuje jí někde kůže. Ta slepička se někde poranila a měla malé krvavé zranění a ostatní slepice po ní jdou.

A to se nestává u klecových chovů?                                                                                                                                                     

Kde jsou slepice oddělené, tam se to nestává.

Pak jsou ale klecové chovy, ve kterých jsou slepice namačkané na sobě.

To je špatně. Jakmile je jich víc pohromadě, je tam úmrtnost dokonce čtrnáct procent. To je ale přesně jejich povaha. Potřebují být v malých skupinách. Pokud se pak takhle sejdou, je to špatné. Když je přítomen kohout, tak musí být dostatečné množství slepic, aby mohl být činný. Pokud není kohout, tak se z jedné slepice stává dominantní, a ta nejslabší bývá zpravidla týraná. Podle mě ale nic neovlivní, jestli o tom rozhodneme teď nebo v září.

Je to ale téma, které je i hojně mediálně sledované, desetitisíce lidí podepisují petice.

Je to něco podobného, jak jsme prožívali národní lynč. Někdo něco řekne, aniž zná informace, tak někdo začne okamžitě lynčovat lidi.

JIŘÍ BLÁHA (58)

Český pekař a cukrář, od října 2017 poslanec za hnutí ANO. Žije v Liberci, kde i podniká. V minulosti tam založil basketbalový tým Kondoři Liberec. Jeho firma Pekařství a cukrářství Jiří Bláha zaměstnává stovky lidí. Patří mu ale například i liberecký obchodní palác Delta. Vyučil se autoklempířem, profesionálně se věnoval hudbě. Z pozice nestraníka vedl v roce 2017 libereckou kandidátku hnutí ANO.

Autor: Martin Štorkán, celý rozhovor na irozhlas.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu

Published

on

O rok a pol budeme v situácii, keď si Slováci nebudú môcť v obchodoch kúpiť vajcia z klietkového chovu. V drvivej väčšine predajní ich už totiž nenájdu. Dôvodom je podpísané memorandum, v ktorom sa maloobchodné reťazce na Slovensku zaviazali, že prestanú na svoje pulty umiestňovať vajcia z tohto typu chovu. Ide o reakciu na krok Európskej únie, ktorá stanovila zákaz ich predaja v celej Európe na rok 2027.

Aj keď sa slovenskí producenti zaviazali, že do roku 2030 prebudujú klietkové chovy na podstielkové, voliérové či voľnovýbehové, predajcovia boli razantnejší. Povinnú lehotu Únie skresali ešte o dva roky na 2025. Tento fakt je známy už niekoľko rokov, no debaty o ňom sú stále rovnako vášnivé a s rozdielnymi názormi.

Je to teda správne rozhodnutie? Zákaz klietkového chovu nosníc do veľkej miery znepokojuje slovenských chovateľov. Dôležitými naratívmi, ktoré deklarujú, sú nedostatočne dlhý čas na rekonštrukcie chovov, zvýšené náklady na produkciu vajec a s tým súvisiaci negatívny vplyv na cenu, ako aj na konkurencieschopnosť samotných chovateľov.

To môže výrazne ovplyvniť produkciu vajec a sebestačnosť krajiny v tomto smere, ktorá za posledné tri roky už i tak dosť poklesla. Tomu, že chovatelia nie sú zo zákazu klietkového chovu nadšení, absolútne rozumiem. Sú to oni, ktorí znášajú náklady na investície v desiatkach až stovkách tisícok eur. Problém je však inde ako v memorande. Z neho mala pre štát vyplývať podmienka podpory smerom k chovateľom pri prestavbe na alternatívne chovy. Za tri roky sa však nič také nestalo, iba uplynul čas.

Paradoxom však je, že ak by sa s pomocou štátu začali chovy rekonštruovať už vtedy, keď sa o celej záležitosti začalo hovoriť, náklady mohli byť pre štát nižšie. Vzhľadom na prudký rast cien sa prerábky chovov predražujú. Podľa medializovaných informácií sa kumulatívne náklady chovateľov na rekonštrukcie zvýšili z 50 miliónov v roku 2020 na aktuálnych 75 miliónov eur. Vo svojej podstate tak otázka neznie, či je rozhodnutie ukončenia klietkového chovu, resp. jeho termín, správne. Otázka znie, či slovenskí producenti vajec dostanú takú veľmi potrebnú podporu.

Postoj vlády totiž nerozhodne len o tom, či túto zmenu slovenskí chovatelia nosníc zvládnu, ale aj o tom, koľkí ju zvládnu. Z vlastnej skúsenosti viem, aký je proces výstavby či rekonštrukcie chovov sliepok finančne i administratívne náročný. Preto sa ani nečudujem znechuteniu niektorých chovateľov. Na druhej strane musím povedať, že sa so zákazom klietkového chovu nosníc plne stotožňujem a som rád, že Slovensko a Európa smerujú k humánnemu chovu.

Tomáš Kohút

Od roku 2018 pôsobí na poste generálneho riaditeľa poľnohospodárskej spoločnosti Sanagro, ktorá spravuje jedenásť družstiev na západnom a strednom Slovensku. Pred nástupom do Sanagra päť rokov riadil obchodnú divíziu spoločnosti Raven. V minulosti pôsobil ako finančný riaditeľ spoločnosti Edymax a zastával riadiace posty v spoločnostiach Elcom, Nábytok Mikušincová či Hofatex.

(trend.sk)

Continue Reading

Politika

Posaďte sa za sliepky… do klietky!

Published

on

Poslanci a poslankyne budú tento mesiac rozhodovať o zákaze krutých klietok pre sliepky. Utrpenie 2,3 milióna slovenských sliepok uväznených v klietkach im nedovolíme ignorovať! Pred parlament preto donesieme veľkú klietku, v ktorej sa budeme po pár hodinách striedať.

Schôdza trvá dvanásť dní počas júna. Vtedy budeme od rána do večera sedieť v klietke pred parlamentom. Takto nás politici a političky uvidia z okien a cestou do práce, z práce, či na obed; budeme im stále na očiach a postaráme sa o to, aby zákaz klietok len tak nezmietli zo stola.

A do tejto klietky potrebujeme aj vás, aby bolo parlamentu jasné, že slovenskej verejnosti záleží na tom, ako sa k zákonu postaví. To, že tento koncept funguje, sa ukázalo napríklad aj u našich najbližších susedov: V Českej republike boli kruté klietky postavené mimo zákon práve po tom, čo sa česká verejnosť striedala v klietke pred ich úradom vlády (fotografie z akcie môžete vidieť na tejto stránke).

Teraz je čas, keď potrebujeme za sliepky zabojovať! Keďže sa parlamentu musíme pripomínať počas celej schôdze, potrebujeme pomoc každého z vás. Vyplňte registračný formulár ešte dnes, zapojte sa do akcie, zavrite sa do klietky za sliepky a vybojujme pre ne spolu lepší život!

Humánny pokrok

Continue Reading

Politika

Na nepremyslené zrušenie klietkového chovu sliepok by doplatili hlavne slovenskí spotrebiteliaSliepky, klietky: Totálne zlikvidujeme našich chovateľov a producentov vajíčok!

Published

on

Vláda nepomáha ľuďom v krízach, ale schvaľuje zákony pre sliepky bola téma tlačovej besedy strany SMER – slovenská sociálna demokracia, na ktorej podpredseda strany Richard Takáč uviedol, že SMER dlhodobo predkladal návrhy na zvolanie mimoriadnych schôdzí, kde malo byť navrhnuté, ako zastabilizovať situáciu na Slovensku, čo sa extrémneho zdražovania týka.

Výsledkom toho úsilia však bolo, že na konci minulého roka padla vláda pre svoju neschopnosť, ktorá ani dnes nemá vnútornú integritu, aby prijímala zákony na znižovanie cien. Zdražovanie na Slovensku je rekordných 29% a celková inflácia je 15%, zatiaľ čo v rámci eurozóny je „len“ 8%.

Koaličný poslanec Šudík aktuálne predkladá na marcovú schôdzu národnej rady zákon o zákaze klietkového chovu na Slovensku. „Takéto populistické návrhy zo strany koaličných poslancov, napríklad pána Šudíka, ktorý zavedením zákazu klietkového chovu na Slovensku zapríčiní to, že totálne zlikvidujeme našich slovenských chovateľov, ktorí produkujú slovenské vajíčka. Na jednej strane toto, keby prešlo v národnej rade, tak jednak totálne sa zlikviduje slovenský chov, na druhej strane naši občania si budú kupovať vajíčka nie slovenské, ale zo zahraničia vo vyšších cenách,“ povedal. Zároveň pripomenul, že SMER je za ochranu zvierat a prírody, no na tieto témy treba pozerať z viacerých strán, preto poslanci strany SMER za tento návrh nezahlasujú.

Ďalej uviedol, že Slovensko je od roku 2012 krajina, ktorá má zabezpečený a zmenený klietkový chov na tzv. obohatený klietkový chov, čo je chov v klietkach, ktorý je pre sliepky lepší. V roku 2020 ministerstvo pôdohospodárstva podpísalo s chovateľmi memorandum o tom, že do roku 2030 zmenia tento klietkový chov za iný, podstieľkový alebo chov z voľného výbehu. Pokiaľ by však malo dôjsť k tejto zmene, všetko je o peniazoch. No koaličný poslanec Šudík od roku 2020, za tri roky ani jedno euro pre týchto chovateľov nevybavil, aby dokázali tieto chovy zmeniť. Taktiež pre slovenských potravinárov a poľnohospodárov bývalý minister Mičovský, ako aj súčasný Vlčan vybavili z plánu obnovy veľkú nulu.

„Tu je opäť výzva pani prezidentke, aj zostatkom vládnej koalície, že by mali spraviť všetko pre to, aby sme keď už teda nie júnový termín, ale vieme stihnúť ešte 1.7. termín predčasných volieb a tieto predčasné voľby nie sú pre politické strany, ale sú hlavne pre občanov Slovenskej republiky, aby sme sa čo najskôr dostali z toho marazmu, kde nás táto vláda dostala,“ uviedol R. Takáč.

Poslankyňa Európskeho parlamentu za stranu SMER – SSD Katarína Roth Neveďalová tiež uviedla, že tento návrh znova zoberie ľuďom viac z peňaženiek, pretože cena vajíčok u nás stále stúpa a presadením tohto zákona v parlamente stúpne oveľa viac. Navyše ich bude nedostatok, budeme ich teda dovážať z Poľska alebo Holandska. Prízvukovala, že tento návrh absolútne nereflektuje diskusiu v Európskom parlamente, tento návrh nejde z Bruselu.

„Pre nás je to vykopávanie otvorených dverí, pretože samotní hydinári na Slovensku sa zaviazali, že budú postupne prechádzať z tohto klietkového chodu na podstieľkový a na voľný výbeh. Dnes sú takéto vajíčka dostupné v hocijakej sieti na Slovensku, čiže každý, kto chce používať tento typ vajíčok, si ich vie zabezpečiť. Úplne zbytočne zabránime tým, ktorí si tie vajíčka chcú kúpiť, ale nemajú toľko peňazí, aby si ich mohli dovoliť. Týchto klietkových vajíčok máme na Slovensku viac ako 70%.“

„Z európskych peňazí hydinári na Slovensku rekonštruovali svoje farmy, zmenili si tie svoje chovy, ktoré mali, na to, aby mali všetci obohatený klietkový chov, ktorý v mnohých krajinách ešte stále nie je zavedený. Čiže u nás sa iné, ako tieto vajíčka z obohatených klietkových chovov nedajú kúpiť. My dnes im chceme, po tom, ako pred desiatimi rokmi renovovali svoje chovy, všetko si nanovo postavili, dali na to aj európske peniaze, ktoré musia byť udržiavateľne používané a musí trvať nejakú dobu, pokým tá technológia sa bude používať, tak my po desiatich rokoch chceme, aby všetko znovu zmenili, aby znova investovali a pritom vláda im žiadne peniaze na to neposkytuje,“ skonštatovala K.Roth Neveďalová.

Bude to pritom stáť okolo 70 miliónov eur, no je možnosť, aby sa napríklad z Plánu obnovy takéto prostriedky ponúkli, no nemôžeme tu pretláčať zákony, ktoré nepomôžu nikomu a doplatia na to najviac bežní ľudia. „Toto sú len populistické návrhy koaličných poslancov, ktorí chcú, aby sa niečo zmenilo. Ak chceme meniť legislatívu na Slovensku, musíme najskôr o nej diskutovať. Toto nebolo prediskutované s nikým, je tu veľmi malá skupina ľudí, ktorá si to praje a ak chceme takéto niečo zmeniť, v prvom rade musíme tých ľudí, ktorých sa to týka, pritiahnuť za jeden rokovací stôl skúsiť to vyriešiť spôsobom, aký bude pre nás všetkých dobrý,“ uzavrela K. Neveďalová.

Z TK SMERu

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality