Connect with us
Reklama

Politika

Zákaz klecových chovů se odsouvá. ‚Někteří nevěděli, o čem hlasují. Já to spletl,‘ vysvětluje Bláha z ANO

Published

on

Poslanec za hnutí ANO Jiří Bláha ve středu hlasoval pro projednání novely zákona proti týrání zvířat, která má do několika let zakázat klecový chov slepic. Následně ale řekl, že se spletl. A svoje rozhodnutí společně s dalšími 17 poslanci za ANO změnil. „Před námi byly dva velice důležité body. V ten okamžik se v hlavách spíš vařilo tohle. Tam běžely tyhle debaty. A najednou hrůza v očích,“ popsal serveru iROZHLAS.cz.

„Budu to chtít řešit, budu se o to zajímat, stejně jako vždy, když jde o týrání zvířat.“ To řekl v únoru premiér Andrej Babiš. Nakonec se bude ale novela zákona proti týrání zvířat řešit nejdřív v září. Není to pozdě?

Rozhodně je to záležitost, u které je jedno, zda ji odhlasujeme dnes nebo za půl roku. Většina návrhů, které tam jsou, bude platná třeba až v roce 2027. Pokud někdo volá, že to potřebujeme vyřešit hned, tak k tomu stejně dojde až za nějakou docela podstatnou dobu. Je to i z důvodu, že lidé do chovu investovali peníze. Pokud nechceme dojít k žalobám na stát, tak musí uběhnout nějaká doba.

Byl byste pro to, aby to začalo platit v co nejbližším možném termínu?

Vůbec nemám představu o tom, na čem se sněmovna dohodne. Podle mě by to mohlo fungovat klidně od zítřka, ale s tím, že lidé musí vajíčka z neklecových chovů začít kupovat. V okamžiku, kdy je budou kupovat, se budou muset přizpůsobit i podnikatelé.

Takže byste to nezavedl povinně, ale nechal byste, ať problém vyřeší trh?

Podle mě je to nejtransparentnější způsob. Ani jedna, ani druhá strana nemůže říkat, že se to udělalo násilím. V případě, že bychom to udělali hned, okolo nás budou neklecové chovy…

Třeba v Rakousku jsou klecové chovy zakázané a cena vajec tam výrazně nestoupla…

Ale podívejme se, kolik Rakousko produkuje vajec. A kolik produkují vajec státy na východ od nás. Už když jsme přecházeli z obyčejných klecových chovů na obohacené klecové chovy, tak to okolní státy neměly. V tu chvíli nám produkce vajec spadla zhruba na polovinu. Byli jsme soběstační tak nějak na 94 procent. Neberte to přímo, přesně by vám to řekli zemědělci. A najednou jsme spadli na nějakých 58 procent. V případě, že to u nás bude povinné, a v okolních státech ne, budou stejně vítězit levnější vejce.

,Přemáčkl jsem se‘. Ptám se kvůli tomu, že se o zařazení na schůzi sněmovny hlasovalo ve středu. Vy jste byl nejdřív pro, ale podle svých slov jste se spletl.

Jo, to byl omyl. To byl můj omyl.

Jak se to stane, že se člověk takhle splete?

Je to tak, že stojíte v uličce. A nejednou slyšíte: „Jé, hlasujte.“ Tak běžíte k hlasovacímu zařízení, které jsem mačkal a přemáčkl jsem se.

A to jste nevěděl, o čem se hlasuje?

Věděl.

Takže co se tam stalo?

Tam se staly dvě věci. Někteří poslanci nevěděli, o čem hlasují, mysleli si, že hlasují o něčem jiném. A já jsem se přemáčkl.

O čem si mysleli, že hlasují?

Na začátku schůze se totiž odhlasovává, kdo je zapisovatel. To už proběhlo. Ale jelikož část poslanců ještě dokončovala nějaká jednání, byl ve sněmovně obrovský zmatek, protože se právě dohadovalo, co bude. Před námi byly dva velice důležité body. V ten okamžik se v hlavách spíš vařilo tohle. Tam běžely tyhle debaty. A najednou hrůza v očích. Důležitý bod, který měl být projednán – třetí čtení zákona o odpadech. Tak děs v očích, co tam vlastně kdo namačkal. A já jsem v ten okamžik zjistil, že jsem se spletl, tak jsem řekl: „Hele spletl jsem se, pojďme hlasovat znova.“

Další poslanci hnutí ANO pak společně s vámi změnili názor. Oni tedy podle vás poprvé hlasovali a nevěděli o čem?

Osobně si myslím, že to je ta varianta. Protože podle toho, co jsem slyšel, bylo opravdu zděšení ve smyslu: „Já jsem myslel, že se hlasuje o něčem jiném.“

Takže jste to pak zkoordinovali a hlasovali jinak? Při hlasování tam byla viditelná gestikulace pana Faltýnka směrem k poslancům ANO.

Já jsem se ho jenom ptal, jak to mám udělat, když jsem se spletl. Protože on tam přišel a říkal, že jsme odhlasovali něco jiného. Tak jsem říkal: „Do prčic, vždyť já jsem snad hlasoval dobře.“ Pak jsem se ale podíval a zjistil, že jsem nehlasoval dobře, protože to tam svítilo.

Pan Faltýnek gestikuloval i na ostatní poslance. Jde mi o to, zda po vás potom chtěl, abyste hlasovali proti…

Po mně nikdo nikdy nic nechtěl v tomhle směru. Máme na klubu dohodu, že ohledně slepic máme volné hlasování.

Ano, četl jsem, že na tom nemáte shodu.

Je to tak, že je tam část lidí, která je v obraze. Ta to samozřejmě chce řešit úplně jinou formou.

Jako třeba pan Faltýnek?

No jasně. Jestliže máte o slepičkách veškeré informace a jste i součástí chovů a žijete na vesnici jako já…

Žil jsem na vesnici celý život a slepice v kleci jsem tam neviděl.

To jste sice neviděl, ale určitě jste se setkal s ukousnutými hlavami, potrhanými slepicemi…

Nesetkal.

Tak to žijete v nějakém divném vesnickém světě. Zrovna včera jsem byl u sousedů a museli jednu slepičku z chovu odstavit, protože prochází odpeřením a vykukuje jí někde kůže. Ta slepička se někde poranila a měla malé krvavé zranění a ostatní slepice po ní jdou.

A to se nestává u klecových chovů?                                                                                                                                                     

Kde jsou slepice oddělené, tam se to nestává.

Pak jsou ale klecové chovy, ve kterých jsou slepice namačkané na sobě.

To je špatně. Jakmile je jich víc pohromadě, je tam úmrtnost dokonce čtrnáct procent. To je ale přesně jejich povaha. Potřebují být v malých skupinách. Pokud se pak takhle sejdou, je to špatné. Když je přítomen kohout, tak musí být dostatečné množství slepic, aby mohl být činný. Pokud není kohout, tak se z jedné slepice stává dominantní, a ta nejslabší bývá zpravidla týraná. Podle mě ale nic neovlivní, jestli o tom rozhodneme teď nebo v září.

Je to ale téma, které je i hojně mediálně sledované, desetitisíce lidí podepisují petice.

Je to něco podobného, jak jsme prožívali národní lynč. Někdo něco řekne, aniž zná informace, tak někdo začne okamžitě lynčovat lidi.

JIŘÍ BLÁHA (58)

Český pekař a cukrář, od října 2017 poslanec za hnutí ANO. Žije v Liberci, kde i podniká. V minulosti tam založil basketbalový tým Kondoři Liberec. Jeho firma Pekařství a cukrářství Jiří Bláha zaměstnává stovky lidí. Patří mu ale například i liberecký obchodní palác Delta. Vyučil se autoklempířem, profesionálně se věnoval hudbě. Z pozice nestraníka vedl v roce 2017 libereckou kandidátku hnutí ANO.

Autor: Martin Štorkán, celý rozhovor na irozhlas.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Politika

Maďarské zemědělské a obchodní organizace jednají společně, aby ukončily cenové stropy

Published

on

Cenový strop zavedený před rokem splnil svou roli, a proto producentské a zpracovatelské organizace a maloobchodní hráči doporučují jeho odstranění. Jeho ukončení žádá také Rada pro drůbeží produkty (BTT) a Asociace maďarských producentů vajec.

Národní zemědělská komora (NAK) uvedla ve společném prohlášení s několika profesními organizacemi, že zavedení cenových stropů v narušené Evropské unii tržní prostředí pomohlo domácímu zemědělství a potravinářství zachovat jeho konkurenceschopnost a stabilizovalo potravinovou soběstačnost Maďarska.
Cenový strop není tržním, ale sociálním opatřením, uvádí se dále v prohlášení s tím, že v posledním období se v potravinářství rozběhl proces, který je v rozporu se zájmy tuzemského sektoru. Na jedné straně se v několika segmentech zvyšují dovozy na úkor domácích výrobců, na druhé straně slábne spolupráce a vztah důvěry vybudovaný v minulých letech mezi obchodníky a tuzemskými dodavateli.

Cenová regulace je pro spotřebitele krátkodobě příznivá, ale dlouhodobě generuje nedostatek produktů, deformuje trh a ohrožuje udržitelný provoz domácích produktových řad. Omezení způsobilo obchodníkům značné ztráty a ukončením cenového stropu by došlo k odstranění narušení trhu a odstranění překážek v poskytování širších akcí a slev.

(mbtt.hu)

Continue Reading

Politika

Produkcia vajec nebezpečne klesá

Published

on

Na Slovensku máme vlastné potraviny len vo výške 40 percent. Sebestační by sme mali byť len v oblasti pšenice a možno mlieka. V ostatných oblastiach sme nesebestační. Na problémy aj v oblasti produkcie vajec upozorňuje najnovšie aj Tomáš Kohút, generálny riaditeľ skupiny Sanagro.

Potravinová bezpečnosť

Podľa posledného indexu, ktorý hovorí o potravinovej bezpečnosti a ktorý spracúva Economist Intelligence Unit, skončilo Slovensko spomedzi krajín Európskej únie ako druhé najhoršie – obsadili sme 40. priečku z viac ako stovky krajín. Na prvých troch priečkach sa umiestnili Fínsko, Írsko a Holandsko. Horší výsledok z krajín Únie malo len Bulharsko (44.priečka), o stupeň lepšie bolo na tom Maďarsko (36. priečka). Podľa údajov dopadlo Slovensko, ako väčšina krajín v Európe, dobre v kategórii finančnej prístupnosti. Dobré celkové skóre sme mali aj v kvalite a bezpečnosti. Prepadli sme sa však v dostupnosti (dosiahli sme 51,7 bodu zo 100 bodov, a teda sme v tejto kategórii skončili na77. mieste). Za najväčšiu slabinu Slovenska bola považovaná nielen vysoká volatilita poľnohospodárskej produkcie, ale aj slabá miera politických záväzkov v oblasti potravinovej bezpečnosti a prístupu k potravinám. Čo sa s tým dá robiť? Podľa Kohúta treba dotiahnuť spoločnú poľnohospodársku politiku. Jej nové pravidlá by mali platiť už v novom roku, avšak európske krajiny o nej ešte stále diskutujú. Reforma poľnohospodárstva je totiž hlavným cieľom stratégie Z farmy na stôl, pri ktorej je dôležitým zdrojom financovania práve spoločná poľnohospodárska politika. Potravinová sebestačnosť u nás slabne. Pred pár rokmi sme dosahovali dobré výsledky aspoň v produkcii vajec, ale aj to sa zmenilo.

Produkcia vajec nebezpečne klesá

„Peniaze z nej sú síce spoločné – európske, no najdôležitejšie rozhodnutia, na čo budú použité v rámci krajín, určujú národné vlády – aká časť pôjde na priame platby farmárom, aká na opatrenia súvisiace s ochranou klímy, na akú podporu si siahnu malí či bio farmári. Zatiaľ sa ukazuje, že podmienky budú na Slovensku nastavené radikálne a najprísnejšie v porovnaní s ostatnými krajinami. Zbytočne,“ upozorňuje Kohút, podľa ktorého zostanú na Slovensku znevýhodnení okrem iných napríklad bio farmári.

Vajcia zo zahraničia

Donedávna sme boli na Slovensku sebestační aspoň v produkcii vajec. Aj o toto sme však ako krajina prišli a vajcia už musíme dovážať zo zahraničia. „Ešte pred dvoma-troma rokmi bolo Slovensko viac-menej sebestačné v produkcii vajec, vlani bola na Slovensku najhoršia produkcia za posledných tridsať rokov. Je predpoklad, že sa táto situácia bude zhoršovať. Podľa analytikov najviac vajec dovážame z Českej republiky, zo Španielska a z Poľska, “hovorí Kohút.

Aktuálne je Slovensko v produkcii vajec sebestačné na úrovni 83 percent. Podľa Únie hydinárov Slovenska sa na pultoch obchodov nachádza 73 percent vajec zo Slovenska. „Desať percent našich vajec sa teda muselo vyviezť do zahraničia, “podotkne Kohút s tým, že pokles súvisí s rastom nákladov na chov nosníc, ako aj s prichádzajúcim zákazom predaja vajec z klietkového chovu. Práve ten u nás do veľkej miery dominoval – až 77 percent zo všetkých vajec u nás stále pochádza z klietkového chovu. Mnoho producentov vajec, ktorí doposiaľ prevádzkovali klietkový chov, však nemá dostatok finančných prostriedkov na vybudovanie voľného výbehu či vybudovanie podmienok na podstielkový chov.

„Takáto zmena technológie chovu si vyžaduje veľmi vysokú investíciu. Prechod z klietkového na iný typ chovu si vyžaduje investície v desiatkach až stovkách tisícov eur v závislosti od veľkosti chovu, “hovorí Kohút, ktorý predpokladá, že počet producentov klesne a zároveň sa cena vajec zvýši. „Tu však treba podotknúť aj jeden dôležitý fakt, okrem vyššej ceny sa rapídne zvýši kvalita života sliepok.“ Nariadenie o ukončení klietkového chovu vychádza z nariadenia Európskej únie, na ktoré reagovali viaceré zahraničné obchodné reťazce na Slovensku. Zaviazali sa, že od roku 2025 nebudú predávať spotrebiteľom vajcia z klietkových chovov. „Slovenským chovateľom sliepok by pomohla podpora štátu, pretože pre producentov vajec, respektíve chovateľov hydiny nie je nastavená žiadna podpora. Tiež by pomohlo výraznejšie zníženie administratívneho zaťaženia v prípade rozbehu nových chovov sliepok a urýchlenie schvaľovacích procesov.“

Celý text na hospodarskenoviny.sk

Continue Reading

Politika

Maďarský ministr o zmrazení cen potravin

Published

on

Ministr zemědělství István Nagy učinil důležité prohlášení o zmrazení cen potravin. Řekl, že zmrazení produktů by mělo být vnímáno jako obchodní akce a věří, že by mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. Předválečné ceny se podle něj nevrátí, ale určitě nedojde k tak velkému zdražování, jako tomu bylo v posledním období.

Ministr István Nagy na Inforádiu mluvil o tom, co může zastavit inflaci cen potravin. „Nemyslím si, že se předválečné ceny vrátí, protože svět bude v jiném stavu, až válka skončí. Jsem si ale stoprocentně jistý, že nárůst nebude tak velký, takže normální inflace nastane i na trhu s potravinami, stejně jako v jiných oblastech života.“
István Nagy teké uvedl, že „jsme u stropu zdražování, není kam jinam jít“, protože růst cen energií se již zastavil a známe i výši vstupních nákladů. Zdůraznil, že tak rozsáhlé zdražování se nyní neočekává, protože ceny energií jsou již na svém vrcholu, takže není důvod k obrovskému zdražování o 10, 20, 30 %.

Ministr zemědělství v souvislosti s produkty s cenovými stropy a s tím, jak dlouho může zmrazení cen potravin trvat: „Myslím, že by to mělo skončit někdy v polovině příštího roku, protože válka nemůže trvat věčně. V příštím roce by tak měly skončit všechny dopady, které tím vznikly, a poté by mělo být možné obnovit normální tržní podmínky.“

István Nagy tvrdí, že při absenci konkrétních výrobních problémů je jediným důvodem toho, že někdy v regálech nejsou produkty s cenovým limitem pouze „nákupní horečka“ či „panické nakupování“ a zásobení se produkty více, než je nutné. Ohledně cenového stropu vajec zdůraznil: Maďarská produkce dokáže zajistit 80–85 % denní spotřeby, ale kolem svátků, kdy spotřeba stoupá, přivážejí balírny vejce z dovozu.

(agrarszektor.hu)

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Facebook

Aktuality