Aktuality
Ptačí chřipka se stává celoročním onemocněním
Dynamika infekce virem chřipky u volně žijících ptáků se v poslední době změnila. Od loňského roku pozorujeme, že virus po skončení chřipkové sezóny nemizí z jejich populace, ale zůstává v hnízdních oblastech našeho kontinentu.
V letošním roce již v letních měsících způsobil virus H5N1 skutečný chaos v koloniích rybáků a racků v různých částech Evropy. Také v Polsku jsme v červnu a červenci zjistili jeho přítomnost u volně žijících ptáků na pobřeží Baltského moře, což v té době nebylo, říká Krzysztof Śmietanka , profesor, vedoucí Národní referenční laboratoře pro ptačí chřipku. V polské populaci drůbeže je virus HPAI opět detekován po téměř tříměsíční přestávce v druhé polovině července. Infekce HPAI se vyskytují také u drůbeže a volně žijících ptáků v jiných evropských zemích…
Divocí ptáci způsobili červencové ohniska
Pravděpodobně jde o volně žijící ptáky, kteří byli primárním zdrojem ohnisek HPAI ve Velkopolsku v červenci, i když nezapomínejme, že v oblastech s vysokou koncentrací farem může jít i o sekundární zdroj, ve kterém hraje zásadní roli člověk. Proto chovatele seznamujeme s principy biologické bezpečnosti, vysvětluje Krzysztof Śmietanka.
Epidemiologové si pomalu zvykají na představu, že virus ptačí chřipky se bude v Evropě vyskytovat celoročně, tedy endemicky. Určitě se však objeví sezónní výkyvy ve frekvenci infekcí, které vrcholí od podzimu do časného jara.
Ptačí chřipka v Polsku do konce roku?
Existuje tedy nějaká šance, jak letos osvobodit Polsko od vysoce patogenní ptačí chřipky?
– Bohužel ne. Již za několik týdnů zahájí první volně žijící ptáci sezónní migraci, která vyvrcholí v říjnu. S přihlédnutím k masivnímu rozsahu výskytu viru v hnízdních oblastech od Velké Británie přes Nizozemsko, severní Německo, Skandinávii a nakonec i Polsko lze předpokládat, že virus koncentrovaný v létě ve specifických „hot-spotech“ bude dynamicky rozptýlený po velké oblasti Evropy – říká Krzysztof Śmietanka a dodává:
– Při pohledu na současný epidemiologický vzorec HPAI lze na podzim očekávat prudký nárůst počtu infekcí. Do té doby bychom však neměli vyloučit výskyt jednotlivých ohnisek, která, pokud se virus rozšíří do oblasti s vysokou koncentrací farem, mohou lokálně přerůst ve velké epidemie.
– Například v letošní sezóně dominuje Evropě H5N1, který nahradil variantu H5N8, která dominovala předchozím dvěma. Kromě nich existuje celá řada tzv menšinových variant, jako je výše zmíněný H5N2, ale také H5N3, H5N4 nebo H5N5, které se zdají být mnohem méně infekční. Nejsou však méně nebezpečné – vysvětluje profesor Śmietanka .
Probíhají nějaké práce na vývoji vakcíny proti viru HPAI?
– Takové práce samozřejmě probíhají. Očkování bohužel před infekcí nechrání, i když může účinně zmírnit průběh nemoci – říká Krzysztof Śmietanka. Zdánlivě zdraví ptáci ale tak mohou šířit nebezpečný virus. To zase vyvolává velký odpor obchodních partnerů, kteří se obávají, že by dovozem očkované drůbeže mohli nepozorovaně zanést virus do své oblasti. Přirozenou reakcí je proto zákaz dovozu, který se dotýká i předních exportérů včetně Polska.
– Technologický pokrok dnes umožňuje vyvinout spolehlivé systémy pro detekci infekcí u očkovaných stád. Úlohou vyjednavačů je přesvědčit dodavatele, že očkovaná drůbež je bezpečná. Jde však o choulostivé téma, které vyžaduje promyšlené akce koordinované na úrovni EU – uzavírá Prof. Śmietanka.
(agropolska.pl)
Aktuality
ZMIZNÚ SLOVENSKÉ VAJCIA z obchodov?
Slovenské obchodné siete zoskupené vo Zväze obchodu Slovenska plánujú naďalej podporovať slovenskú poľnohospodársku a potravinársku produkciu vrátane slovenských producentov vajec.
Na tomto základe bolo v roku 2020 uzatvorené Memorandum o spolupráci v oblasti produkcie slepačích vajec na Slovensku medzi ministerstvom pôdohospodárstva, Zväzom obchodu SR a Úniou hydinárov Slovenska, obsahom ktorého sú vzájomné záväzky zamerané na podporu domácej produkcie vajec vrátane deklarácie, že slovenskí hydinári najneskôr do roku 2030 uskutočnia rekonštrukciu klietkových chovov nosníc na podstielkové, volierové a voľnovýbehové chovy.
Slovenské obchodné siete sa nepridali k iniciatíve zahraničných reťazcov ukončiť predaj vajec pochádzajúcich z obohateného klietkového chovu už v roku 2025, čím prejavili voči domácim producentom vajec vyššiu mieru ústretovosti vzhľadom na ich reálne investičné možnosti postupne modernizovať chovy nosníc.
„Členovia Zväzu obchodu plne podporujú trend zlepšovania humánnosti chovov a životných podmienok zvierat, no zároveň považujeme za veľmi dôležitú aj udržateľnosť domácej produkcie vajec a zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a zdravotnej bezpečnosti potravín,“ uviedol prezident Zväzu obchodu SR, Filip Kasana. Ako ďalej hovorí, nemožno opomenúť zvýšenú uhlíkovú stopu pri realizovaní náročnejšej logistiky v rámci dovozu tovaru zo zahraničia, čo má významný vplyv na kritériá udržateľnosti v rámci dopadov na životné prostredie.
„V súčasnosti platná legislatíva únie ani Slovenska chov nosníc v obohatených klietkach nezakazuje, a preto slovenské obchodné siete združené vo Zväze obchodu SR (COOP Jednota, CBA a Labaš) naďalej uprednostňujú slovenskú produkcia vajec v zmysle podpísaného Memoranda o spolupráci s Úniou hydinárov Slovenska, takže na ich pultoch budú pre spotrebiteľov dostupné domáce vajcia aj po 1. januári 2025,“ dodáva Filip Kasana.
V súčasnosti slovenskí chovatelia zabezpečujú slovenskú sebestačnosť vajec cca 85 %, pričom väčšina slovenskej produkcie je realizovaná prostredníctvom obohatených klietok, čo sa odráža aj na čistote vajec, ktorú spotrebiteľ preferuje.
Krmivo pre nosnice v klietkovom a podstielkovom chove má rovnakú kvalitu a zloženie. V záujme zlepšovania životných podmienok zvierat slovenskí chovatelia nosníc postupne rekonštruujú svoje prevádzky na podstielkový chov, no na väčšiu dynamiku tohto procesu im chýbajú finančné zdroje. Chov nosníc prostredníctvom podstielkového chovu je ekonomicky náročnejší, čo má svoj odraz vo vyššej pultovej cene vajec.
(TASR)
Aktuality
Vyplatí se kupovat „domácí“ vajíčka?
Vejce „domácí“, „z venkova“ nebo „od šťastných slepiček“… Pojmů je mnoho, ale každý ví, o čem je řeč. Stojí za to napsat pár slov o bezpečnosti takových produktů a představit jejich ceny.
- Prodej domácích vajec je v Polsku docela populární.
- Takový produkt je považován za hodnotnější než vejce z farmy, i když je třeba dodat, že vědecký výzkum není v této otázce jasný.
- Při rozhodování o koupi takových vajec stojí za to věnovat pozornost několika aspektům.
Skladování vajec
Při nákupu je vhodné vzít v úvahu, jak byla vejce skladována: pro jejich bezpečnost musí být dostatečně nízká teplota a musí být omezeno vystavení zboží přímému slunečnímu záření. Samozřejmě ne vždy máme možnost zkontrolovat, jak byla vejce uskladněna, ale pokud vidíme, že na trhu leží bez jakékoliv ochrany proti slunci, měli bychom s tímto faktem počítat.
Mytí vaječných skořápek
Další věcí je čistota skořápek. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby se vajíčko neušpinilo. Zanechat špinavou skořápku je však menší zlo, než se ji pokoušet umýt – taková akce zvyšuje riziko pronikání choroboplodných zárodků do pórovité skořápky. Bohužel nemáme jak ověřit, zda bylo vajíčko, které jsme koupili, umyté či nikoliv.
Prodej vajec na trhu
Bohužel se také může stát, že nepoctiví prodejci koupí vejce ze supermarketů nebo velkoobchodů (vykoupí je za nižší cenu) a následně je prodají jako „domácí“. Není problém označení odstranit a vejce přebalit do jiného obalu. Takové praktiky samozřejmě nejsou zdraví nebezpečné, ale je to podvod – vždyť když si chceme koupit farmářská vejce. Bohužel neexistuje žádná účinná metoda, jak odlišit vejce z trhu od těch z domácích chovů. Má to určité důvody (vejce z drůbežárny mají častěji hnědou barvu, což vyplývá z genetiky používané ve velkochovu), ale v žádném případě to není pravidlo.
Princip omezené důvěry
Jak vidíme, při nákupu vajec z neoficiálních kanálů existuje mnoho neznámých. Samozřejmě se nestavíme na žádnou stranu, ale při rozhodování o takové koupi bychom se měli řídit zásadou omezené důvěry. Je důležité, aby produkt, který kupujeme, pocházel ze známého a důvěryhodného zdroje. Je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, to znamená pečlivě si umýt a dezinfikovat ruce při manipulaci s vejci a před použitím opařit skořápku. Taková vejce je také lepší nepoužívat k přípravě tepelně neupraveného jídla.
Jaké jsou ceny vajec?
Na závěr se sluší říci, jaké jsou dnes ceny domácích vajec. Jak ukazuje náš krátký průzkum, náklady na nákup takových vajec se velmi liší. Nabídka zahrnuje produkty s cenami od 0,80 PLN do 1,50 PLN za kus. Cena částečně souvisí s velikostí vajíčka, ale pravděpodobně je to z velké části dáno poměrem nabídky a poptávky.
(farmer.pl)
Aktuality
Easter Egg Roll využívá téma EGGucation již třetím rokem
Akce, kterou pořádají prezident Biden a první dáma, nabízí tisíce skořápkových vajec a aktivity pro děti i dospělé.
V Bílém domě se v pondělí 1. dubna konala akce Easter Egg Roll 2024, která obsahovala téma „EGGucation“ se vzdělávacími aktivitami pro děti všech věkových kategorií. Kromě hledání velikonočních vajíček se letošní akce soustředila na kvalitu škol, čtenářské koutky, exkurze na farmy, obrázkový den, či fyzické zóny „EGGucation“. Více než 30 000 natvrdo vařených vajec ve skořápce je následně ručně barveno a využito při hledání vajec.
Generální ředitelka American Egg Board (AEB) Emily Metzová řekla: „Američtí producenti vajec jsou hrdí na to, že mohou ve velikonočním období poskytovat vejce rodinám v nouzi a budou pokračovat v darech komunitám po celých USA a po celý rok.“ První dáma Jill Biden uvedla, že letošní akce Velikonoční vajíčko se účastní přibližně 40 000 lidí.
(wattagnet.com)